Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 108/2023-49
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 41 635,73 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 100 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 535,73 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 4 721,20 Kč, kapitalizovaným úrokem 6 172,11 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 617,86 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 517,86 Kč od datum do zaplacení a úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 25 617,86 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 416 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 7 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 100 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 34 535,73 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 4 721,20 Kč, kapitalizovaným úrokem 6 172,11 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 25 617,86 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 18 517,86 Kč od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 22,68 % ročně z částky 25 617,86 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 416 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 41 635,73 Kč spolu s příslušenstvím s odůvodněním, že dlužnou pohledávku nabyla od předchůdkyně žalobkyně (původního věřitele) společnosti právnická osoba, na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, a to dluh vyplývající ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum, podle které byla žalované v hotovosti poskytnuta částka 32 000 Kč a tuto částku spolu s částkou 37 772 Kč, představující součet kapitalizovaných úroků s úrokovou sazbou 22,68 % ročně ve výši 27 304 Kč, poplatkem za zpracování půjčky ve výši 1 500 Kč a službu komfortního a flexibilního splácení 6 259 Kč, byla žalovaná povinna předchůdkyni žalobkyně vrátit v 21 měsíčních splátkách po 3 323 Kč, poslední splátka byla stanovena na datum. Žalovaná však splátky nehradila řádně a včas, dosud zaplatila pouze částku 24 900 Kč. Žalobkyně dále tvrdila, že úvěrující společnost s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet spotřebitelský úvěr především na základě vyhodnocení informací získaných od žalované před uzavřením smlouvy, které byly přitom zaznamenány do karty zákazníka a byly ověřeny doklady. Žalovaná byla dotazována na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tuto skutečnost potvrdila žalovaná ve smlouvě. Předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalované. Žalobkyně požaduje po žalované zaplacení jistiny 25 617,86 Kč, dlužného poplatku 16 017,87 Kč, kapitalizovaného úroku 6 172,11 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení 4 721,20 Kč, úroku 22,68 % ročně z částky 25 617,86 Kč od datum do zaplacení a zákonného úroku z prodlení z částky 25 617,86 Kč od datum do zaplacení. Před podáním žaloby byla žalovaná písemně vyzvána zástupcem žalobkyně k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
2. Žalovaná se k žalobě tak, že je pravdou, ýe si v roce 2020 půjčila od Providentu peníze, bylo to asi 25 000 Kč. Když uzavírala úvěr, pracovala u Technických služeb s příjmem 10 000 Kč měsíčně a úvěr si brala ze zoufalství, aniž si uvědomila, že jej v podstatě nebude mít z čeho splácet. Má za to, že soud by měl žalobkyni přiznat pouze neuhrazenou jistinu.
3. Z žalobkyní předložených listinných důkazů učinil soud tato skutková zjištění:
4. Z listin y nazvané jako smlouva o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO. Podle této smlouvy žalovaná převzala při jejím podpisu v hotovosti částku ve výši 32 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 35 063 Kč, tj. celkem 69 772 Kč, v 21 měsíčních splátkách po 3 323 Kč.
5. Ze zákaznické karty ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná v tomto formuláři uvedla, že je rozvedená, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, je nezaměstnaná, její příjem je 7 410 Kč. Další příjmy domácnosti činí 32 500 Kč měsíčně. Její odhadované výdaje jsou 3 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky.
6. Z tabulky umoření bylo zjištěno, že žalovaná uhradila 24 900 Kč.
7. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy číslo byla předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, postoupena žalobkyni.
8. Z listin y označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti právnická osoba, adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávek ze smlouvy číslo na žalobkyni a vyzývá ji k úhradě ve lhůtě do deseti dnů od doručení.
9. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne datum podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.
10. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo to do datum.
11. Z žalobkyní předložených listinných důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci: Žalovaná uzavřela dne datum s předchůdkyní žalobkyně smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které převzala v hotovosti částku ve výši 32 000 Kč a zavázala se ji vrátit spolu s poplatkem 35 063 Kč, tj. celkem 69 772 Kč, v 21 měsíčních splátkách po 3 323 Kč. Dosud uhradila 24 900 Kč. Před podpisem smlouvy předchůdkyně žalobkyně zkoumala schopnost žalované splácet úvěr tak, že získala informace přímo od žalované, které byly zaznamenány do zákaznické karty, kde rovněž označila, z jakých dokladů byly údaje ověřovány. Žalovaná v žádosti o úvěr uvedla, že rozvedená, bydlí v nájmu, nemá vyživovací povinnost, je nezaměstnaná, její příjem je 7 410 Kč. Další příjmy domácnosti činí 32 500 Kč měsíčně. Její odhadované výdaje jsou 3 000 Kč měsíčně. Předchůdkyně žalobkyně zaznamenala, že údaje ověřila z výměru podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Z těchto všech údajů právní předchůdkyně žalobkyně usoudila, že žalovaná je schopna poskytnutý úvěr splácet. Pohledávka byla smlouvou ze dne datum postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno oznámením ze dne datum, které rovněž obsahovalo výzvu k úhradě dluhu do deseti dnů a která byla odeslána žalované dne datum. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne datum.
12. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
14. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
15. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
16. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
17. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
18. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
19. Po zhodnocení důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.
20. Podle § 86 ZoSÚ je povinností poskytovatele úvěru, před uzavřením smlouvy zkoumat úvěruschopnost spotřebitele, tedy zkoumat, zda je v jeho schopnostech splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. Toto zkoumání chrání nejen spotřebitele samotného, ale i poskytovatele tím, že předchází negativním důsledkům, ať už v podobě nevrácení úvěru či upadnutí do dluhové pasti. Úvěruschopnost dlužníka je věřitel povinen zkoumat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, jinými slovy, pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do karty zákazníka, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Dostačujícím pak není ani to, že věřitel nahlédne do veřejně přístupných databází dlužníků, insolvenčního rejstříku apod., neboť tyto dokládají pouze to, že dlužník není v registrech veden, nikoliv bez dalšího, že je schopen úvěr splácet. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, pokud se jedná o příjmy. Věřitel je rovněž povinen využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu a o průměrných výdajích obyvatelstva a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými informacemi o jeho příjmech a výdajích. Poskytovatel musí ověřit alespoň zcela základní, pravidelné a nezbytné výdaje, které lze u každého spotřebitele rozumně očekávat. K tomu srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , rozsudek Soudního dvora Evropské Unie ze dne datum ve věci C číslo (bod 46), rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne 12. 12. 2019, sp. zn. 27 Co 221/2019 , rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. 33 Cdo 201/2018 .
21. S ohledem na uvedený výklad, soud uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nezkoumala úvěruschopnost žalované s odbornou péčí. Pokud se jedná o příjmy, předchůdkyně žalobkyně tyto sice podle karty zákazníka zkoumala z výměry podpory, nicméně ani jednu z těchto listin soudu nepředložila, ačkoliv jejich archivaci jí ukládá § 78 odst. 2 písm. b) ZoSÚ. Ověřování dalších příjmů domácnosti navíc ze zákaznické karty ani nevyplývá. Výdaje žalované jsou pouze odhadované ve výši 3 000 Kč, jejich ověřování ze zákaznické karty nevyplývá.
22. Posouzení úvěruschopnosti žalované splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr proto nebylo dle závěru soudu dostatečné, právní předchůdkyně žalobkyně nemohla dostát svým povinnostem, které pro ni vyplývaly ze zákona o spotřebitelském úvěru, neboť nepostupovala s odbornou péčí při posouzení úvěruschopnosti žalované, zejména pokud se týká výdajové stránky. Proto soud dovodil absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). V opačném případě by byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti. Skutečnost, že nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru, vyplývá např. z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C číslo. Pro poučení žalobkyně ze strany soudu ve smyslu § 118a o. s. ř. o. s. ř. přitom nebyly předpoklady, neboť žalobkyně tvrdila všechny skutečnosti a předložila všechny důkazy, kterými disponovala ohledně posouzení úvěruschopnosti žalované její právní předchůdkyní. Soud tedy nerozhodoval na základě neunesení břemene důkazního nebo břemene tvrzení, ale na podkladě zjištěného skutkového stavu, který ve vztahu k úvěruschopnosti, vyhodnotil jako nedostatečný.
23. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že předchůdkyně žalobkyně žalované poskytla 32 000 Kč a žalovaná uhradila dle žalobkyně 24 900 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 7 100 Kč. Splatnost uvedené částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z., na základě výzvy žalobkyně obsažené v oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě deseti dnů. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalované. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, do datum měla žalovaná plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla jí v souladu s § 1970 o. z., povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobkyní, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla žalobkyně nárok na úrok vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
24. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto negativním výrokem podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , jelikož procesně úspěšnější žalované dle obsahu spisu v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly.
25. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 416 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 5 %, tedy 2 082 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 1 666 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.