Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
106 C 241/2023-53
Okresní soud v Karviné - pobočka v Havířově rozhodl samosoudkyní Mgr. Petrou Hermannovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částky 21 850 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 9 850 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba co do částky 12 000 Kč spolu s :
-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 350 Kč,
-) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 283,4 Kč,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do
25. 3. 2023,
-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 150 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení,
-) úrokem ve výši 23,64 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení,
se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 850 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 9 850 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení, do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba co do částky 12 000 Kč spolu s :</b> <b>-) kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 4 350 Kč,</b> <b>-) kapitalizovaným úrokem ve výši 10 283,4 Kč,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do 25. 3. 2023,</b> <b>-) zákonným úrokem z prodlení ve výši 10 % z částky 5 150 Kč od 26. 3. 2023 do zaplacení,</b> <b>-) úrokem ve výši 23,64 % ročně z částky 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení,</b> <b>se zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>
Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, jenž byl soudu doručen dne
27. 4. 2023, se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 850 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že mezi právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným došlo dne 29. 10. 2018 k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo. Na základě uzavřené smlouvy poskytl právní předchůdce žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč, a to v hotovosti v den uzavření smlouvy, což žalovaný stvrdil svým podpisem. V souvislosti s poskytnutou půjčkou se žalovaný ve smlouvě zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok za půjčené peněžní prostředky za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši 3 000 Kč, odměnu za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou částku odpovídající součtu jistiny úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy a veškerých poplatků se žalovaný zavázal uhradit v 60týdenních splátkách po 450 Kč, počínaje dne
5. 11. 2018, přičemž poslední splátka byla stanovena na 23. 12. 2019. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední příslušná splátka byla ze strany žalovaného uhrazena dne 23. 2. 2021. Žalovaný na pohledávku za celou dobu trvání smluvního vztahu uhradil 5 150 Kč. Právní předchůdce žalobkyně před uzavřením smlouvy s žalovaným posoudil její schopnost splácet spotřebitelský úvěr, kdy žalovaný byl dotazován na své rodinné, pracovní a jiné poměry, tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného a poskytnuté informace byly zaznamenány do karty zákazníka. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v kartě zákazníka, a dospěl k závěru o schopnosti žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Pohledávka byla postoupena na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 1. 11. 2022 žalobkyni jako novému věřiteli, a to s účinností k témuž dni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno dopisem ze dne 1. 11. 2022. Ke dni 1. 11. 2022 činila výše pohledávky bez příslušenství za žalovaného částku 27 850 Kč a sestávala z dlužné jistiny 15 000 Kč, dlužného úroku 0 Kč, dlužného poplatku za administrativní činnost
2 050 Kč, dlužného poplatku za hotovostní inkaso splátek 4 800 Kč.
Žalobkyně tedy požaduje po žalovaném zaplacení:
- dlužné jistiny ve výši 15 000 Kč,
- dlužné úhrady ve výši 6 850 Kč,
- kapitalizovaných zákonných úroků z prodlení ve výši 4 350 Kč,
- kapitalizovaných úroků ve výši 10 283,4 Kč,
- úroků ve výši 23,64 % ročně z dlužné jistiny 15 000 Kč od 1. 11. 2022 do zaplacení,
- úroků z prodlení v zákonné výši ve výši 10 % z dlužné jistiny 15 000 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení. Před podáním žaloby byl žalovaný žalobkyní písemně vyzván k úhradě celkové dlužné částky předžalobní výzvou k plnění.
Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
K jednání, jenž se ve věci konalo dne 28. 8. 2023, se nedostavil žádný z účastníků, ačkoliv byli řádně a včas předvoláni. Soud jednal a rozhodl ve věci samé vycházeje přitom z obsahu spisu a provedeného dokazování (§ 101 odst. 3 o. s. ř.).
V daném případě vzal soud za prokázáno, a to ze smlouvy o spotřebitelském úvěru uzavřené mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným dne 29. 10. 2018, že uvedeného dne žalobkyně uzavřela se žalovaným smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému v hotovosti v den uzavření smlouvy půjčku ve výši 15 000 Kč. Žalovaný si zároveň zvolil hotovostní inkaso splátek, což stvrdil svým podpisem na smlouvě. Zároveň se žalovaný zavázal zaplatit právnímu předchůdci žalobkyně úrok 3 000 Kč, poplatek 3 000 Kč, hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celková dlužná částka představující půjčku a poplatky činí 27 000 Kč. Žalovaný si zvolil hotovostní režim splátek a zavázal se zaplatit celou dlužnou částku v 60 týdenních splátkách po 450 Kč s tím, že první splátka je splatná 7. kalendářní den od uzavření smlouvy a každou následující splátku nejpozději do konce dalšího následujícího týdenního období. Součástí smlouvy jsou i smluvní podmínky smlouvy.
Z karty zákazníka žalovaného ze dne 29. 10. 2018 vzal soud za prokázáno, že žalovaný
sdělil osobní údaje, datum narození, rodné číslo, adresu trvalého pobytu ulice a číslo, okres, adresu výběru obec a číslo, okres, jeho totožnost byla ověřena dle občanského průkazu. Dále žalovaný sdělil, že je zaměstnána u firmy anonymizována dvě slova právnická osoba, jako operátor s příjmem 15 800 Kč. Dále byly sděleny výdaje na bydlení
4 350 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 4 000 Kč, splátky úvěru
1 200 Kč, celkem výdaje 9 550 Kč. Použitelný příjem 6 250 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz a pracovní smlouva, bankovní výpisy a nájemní smlouva. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 1. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že smluvní strany uzavřely smlouvu o postoupení pohledávek včetně pohledávky za žalovanou ze smlouvy číslo ve výši
27 850 Kč.
Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne 24. 11. 2022 vzal soud za prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně oznámil žalovanému postoupení pohledávky ze smlouvy o úvěru
číslo ve výši 27 850 Kč s výzvou k plnění.
Z podacího lístku vzal soud za prokázáno, že žalobkyně odesílala žalovanému dne 24. 11. 2022 korespondenci na adresu adresa žalovaného.
Z předžalobní výzvy ze dne 10. 3. 2023 vzal soud za prokázáno, že právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovaného k plnění pohledávky ze smlouvy číslo ve lhůtě do 25. 3. 2023. Z poštovního podacího lístku vzal soud za prokázáno, že korespondence byla právním předchůdcem žalobkyně žalovanému odesílána dne 10. 3. 2023.
Po provedeném dokazování činí soud závěr o skutkovém stavu: právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 29. 10. 2018 Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo dle které byly žalovanému právním předchůdcem žalobkyně poskytnuty v hotovosti peněžité prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaný se zároveň zavázal zaplatit spolu s poskytnutou půjčkou částku
6 000 Kč jako úrok, odměnu za administrativní činnost 3 000 Kč a náklady za hotovostní inkaso splátek 6 000 Kč. Celkovou částku ve výši 27 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v hotovosti v 60týdenních splátkách po 450 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalobkyní dne 1. 11. 2022 byla pohledávka za žalovaného ze smlouvy číslo v celkové výši 27 850 Kč postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo oznámeno dopisem ze dne 24. 11. 2022. Předžalobní výzvou ze dne 10. 3. 2023, odesílanou dne 10. 3. 2023, právní zástupce žalobkyně vyzýval žalovanou k úhradě pohledávky ze smlouvy o úvěru číslo ve lhůtě do 25. 3. 2023.
Mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným byla uzavřena dne 29. 10. 2018 ve smyslu ust. § 2395 zák. č. 89/2012 Sb. smlouva o úvěru.
Soud zároveň na danou věc aplikuje i zákon č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru.
Podle ust. § 86 odst. 1 a 2 zák. č. 257/2016 Sb. (o spotřebitelském úvěru) poskytovatel při uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
Podle ust. § 87 odst. 1 zák. o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
Podle ust. § 87 odst. 1 věta třetí zák. o spotřebitelském úvěru spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
Podle ust. § 2 zák. č. 257/2016 Sb. spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytnutá nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
Ze strany žalobkyně bylo soudu poskytnuto tvrzení, že před uzavřením smlouvy o úvěru právní předchůdce žalobkyně jako věřitel s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet úvěr. Bylo vycházeno z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty, současně byly ověřovány oproti dokladům od žalovaného. Právní předchůdce žalobkyně neměl důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzeních žalovaného uvedených v kartě zákazníka. Žalovaný v kartě zákazníka uvedl, že je zaměstnán u právnická osoba, jako operátor s příjmem 15 800 Kč. Dále byly sděleny výdaje na bydlení 4 350 Kč, osobní výdaje (telefon, jídlo, léky, doprava a oblečení) 4 000 Kč, splátky úvěru 1 200 Kč, celkem výdaje
9 550 Kč. Použitelný příjem 6 250 Kč. Byly předloženy dokumenty k ověření, a to občanský průkaz, pracovní smlouva, bankovní výpisy a nájemní smlouva. Žalovaný stvrdil správnost údajů svým podpisem.
Soud má za to, že informace, které právní předchůdce žalobkyně získal od žalovaného, jsou pro posouzení schopnosti splácet spotřebitelský úvěr žalovaným zcela nedostatečné a nedostatečně ověřeny. Žalobkyně předložila soudu pouze kartu zákazníka, doklady, které měly být dle karty zákazníka ověřeny, byly pracovní smlouva, bankovní výpisy a nájemní smlouva soudu doloženy nebyly. Rovněž nebyly doloženy soudu žádné doklady osvědčující náklady na bydlení, náklady na osobní výdaje žalovaného.
Žalobkyně se nedostavila k soudnímu jednání, proto jí nemohlo být dáno ze strany soudu poučení dle ust. § 118a odst. 3 o. s. ř. o potřebě dalšího dokazování k tvrzení ohledně ověřování schopnosti žalovaného splácet úvěr. Poučovací povinnost se váže toliko na jednání. Další důkazy ze strany žalobkyně nebyly soudu označeny a předloženy.
Soud má za to, že při ověřování úvěruschopnosti nelze vyjít pouze z informací od žalovaného, které byly zaznamenány do zákaznické karty a nebyly v dané věci dostatečně ověřeny.
Je tedy nutné, aby si žalobkyně opatřila takové informace, které by jí umožnily podrobně analyzovat veškeré příjmy žalovaného. Rovněž je nutno doložit a ověřit veškeré výdaje tak, aby bylo možno objektivně posoudit celou majetkovou situaci žalovaného a bylo možno říct, že je zde schopnost splácet úvěr, jenž byl poskytnut ve výši jistiny 15 000 Kč a poplatků ve výši
12 000 Kč a měl být splácen splátkou ve výši 450 Kč týdně, což představuje 1 800 Kč měsíčně.
Právní předchůdce žalobkyně se poskytováním zápůjček a spotřebitelských úvěrů zabýval v rámci své podnikatelské činnosti, tedy na profesionální úrovni se znalostí právní problematiky věci. Bylo tedy její povinností řádně a podrobně zkoumat, a hlavně prověřovat veškeré dostupné informace sdělené žadatelem o zápůjčku a další dostupné informace, což se v dané věci nestalo. Zároveň nebyly zajištěny veškeré podklady, ze kterých bylo vycházeno.
Právní předchůdce žalobkyně tedy nezkoumal schopnost žalovaného splácet úvěr s odbornou péčí.
S odkazem na ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. hodnotí soud smlouvu o úvěru ze dne 29. 10. 2018 uzavřenou mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným jako neplatnou pro rozpor se zákonem (§ 580 odst. 1 o. z.)
Podle ust. § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. Žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní ohledně splnění povinnosti posoudit schopnost žalovaného splácet úvěr. K neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží soud i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem.
Při výkladu ust. § 86 odst. 1, 2 a § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru se prosadí závěry zformulované v rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015 sp. zn. 1 AS 30/2015, že pouhé předložení ničím nedoložených prohlášení spotřebitele není dostatečné k řádnému posouzení úvěruschopnosti dlužníka. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat. V důsledku neplatnosti smlouvy jsou neplatná i vedlejší ujednání.
V případě neplatné smlouvy o úvěru (zápůjčce) je zde daná povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru (§ 87 odst. 1 věta třetí zák. č. 257/2016 Sb.). Jiná povinnost zde spotřebiteli neplyne. Toto zákonné ustanovení je speciální ve vztahu k ust. § 2993 o. z. podle kterého plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. V případě povinnosti spotřebitele vrátit jistinu úvěru je pak zapotřebí na zaplacenou jistinu započíst plnění, které již spotřebitel zaplatil.
Za situace, kdy z žalobních tvrzení vyplývá, že právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému dne 29. 10. 2018 částku 15 000 Kč a žalovaný dle tvrzení uhradil částku 5 150 Kč, je žalovaný povinen uhradit žalobkyni plnění v rozsahu rozdílu poskytnutých plnění, tedy částku 9 850 Kč. Soud tak zavázal žalovaného k zaplacení částky 9 850 Kč (výrok I. rozsudku).
Splatnost pohledávky je dána předžalobní výzvou k plnění právního zástupce žalobkyně, ve které byla žalovanému poskytnuta lhůta k plnění do 25. 3. 2023. Ode dne následujícího,
tj. 26. 3. 2023 se pak žalovaný ocitl v prodlení s plněním peněžitého dluhu. Žalobkyni vzniklo právo na přiznání příslušenství, zákonného úroku z prodlení, jeho výše se řídí nařízením vlády
č. 351/2013 Sb. Aktivní legitimace žalobkyně vyplývá z ust. § 1879 o. z.
Tak jak je to uvedeno ve výroku II. rozsudku, byla žaloba v této části zamítnuta, neboť zbývající část žalobního požadavku má původ v absolutně neplatné smlouvě.
O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu řízení, neboť procesně úspěšnému žalovanému objektivně žádné náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné - pobočky v Havířově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.