Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 123/2023-40

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Bohumírou Netrvalovou, Ph.D., ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částka, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky částka, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do datum, co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta anonymizováno jméno jméno.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni [částka], úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky [částka], co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do [datum], co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náklady řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [anonymizováno] [jméno] [jméno]. IV. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Klatovech doplatek soudního poplatku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu, který byl doručen zdejšímu soudu dne datum, se domáhala žalobkyně na žalovaném zaplacení částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení, jakož i úhrady nákladů řízení ve výši částka. Konstatovala, že původní věřitel, společnost právnická osoba, uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla žalovanému dne datum částku částka, která měla být splacena nejpozději do datum. Žalobou uplatněná částka je tvořena nesplacenou jistinou ve výši částka, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši částka a úrokem ve výši částka. Původní věřitel poskytoval úvěry prostřednictvím své webové stránky webová adresa, na které se žalovaný nejprve zaregistroval zadáním osobních údajů. Žalovaný zaslal původnímu věřiteli žádost o poskytnutí konkrétního úvěru, která byla původním věřitelem akceptována dne datum a na bankovní účet žalovaného byla téhož dne poukázána částka částka, kdy bankovní účet žalovaného měl číslo bankovní účet. Předmětná pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, o čemž byl žalovaný informován. Žalovaný na uvedených částkách dosud neuhradil ničeho, a to i přes písemnou upomínku před podáním žaloby datovanou datum.

2. Soud ve věci nařídil jednání na den datum, z něhož se žalobkyně prostřednictvím svého právního zástupce včas a řádně omluvila. Žalovaný se k jednání nedostavil, neomluvil, byť žaloba současně s předvoláním mu byla doručena dle dnem datum. Soud za splnění podmínek , jednal v nepřítomnosti obou účastníků, když zároveň u obou z nich byla zachována deseti denní lhůta na přípravu dle

3. Soud se nejprve zabýval tím, zda žalobkyně je ve věci aktivně legitimována a dospěl ke kladnému závěru. V této souvislosti vycházel z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek, její přílohy. Z těchto listin vzal za prokázané, že mezi společností právnická osoba jako postupitelem a žalobkyní jako postupníkem, byla uzavřena dne datum smlouva o postoupení pohledávek, na základě které pohledávky specifikované v seznamu postoupených pohledávek – příloze ke smlouvě byly postoupeny na žalobkyni. V uvedeném seznamu figuruje pohledávka za žalovaným. Dopisem ze dne datum byl žalovaný informován o postoupení pohledávky na žalobkyni.

4. Soud provedl důkazní řízení, veden návrhy účastníků, z něhož dovodil následující skutková zjištění. Z předložené smlouvy o úvěru číslo spisová značka bylo prokázáno, že ta byla uzavřena dne datum mezi právním předchůdcem žalobkyně - společností právnická osoba (dále jen společností) jako poskytovatelem spotřebitelského úvěru a žalovaným jako úvěrovaným. Uvedenou smlouvou se společnost zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový spotřebitelský úvěr ve výši částka při sjednané úrokové sazbě 36 % ročně, při sjednaném poplatku za sjednání úvěru ve výši částka. Takto sjednanou celkovou částku částka se žalovaný zavázal uhradit do 30 dnů ode dne odeslání finančních prostředků úvěrovanému – žalovanému. Úvěr měl být vyplacen bezhotovostním bankovním převodem pod variabilní symbol. Potvrzením o provedené transakci bylo prokázáno, že dne datum na účet číslo bankovní účet odešla platba ve výši částka pod variabilní symbol. Ze zprávy obec anonymizována dvě slova, ze dne datum bylo prokázáno, že majitelem uvedeného účty byl žalovaný v únoru rok, a že skutečně na tento účet dne datum byla poukázána částka částka pod shora uvedeným variabilním symbolem.

5. Soud po právní stránce dospěl k závěru, že smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně, jmenovanou společností, a žalovaným dne datum je neplatné právní jednání ve smyslu § 588 o. z. Tato neplatnost je neplatností absolutní, působící od samého počátku a ze zákona. Soud k této neplatnosti přihlédne i bez návrhu. V daném případě totiž smlouva mezi jejími účastníky byla uzavřena jako smlouva spotřebitelská ve smyslu § 1810 a následující o. z. Podle § 1813 o. z., jsou zakázána ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považovaná za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Podle článku 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, tato byla předtištěna, byla napsána předem, pouze se dopisovala půjčená částka, poplatky, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Žalobkyni byla pohledávka za žalovaným postoupena od jejího právního předchůdce. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, navíc smlouva byla uzavřena prostřednictvím elektronické komunikace, tedy na dálku, nicméně je zřejmé, že je to právě žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavřeném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti úvěru odpovídá jeho ekonomickému riziku. Soud považuje dané jednání za neplatné pro rozpor s dobrými mravy podle § 580 odst. 1 o. z., z toho důvodu, že žalobkyně požaduje po žalovaném nejenom poskytnutou částku, ale též úhradu poplatku za sjednání úvěru ve výši částka, který představuje prakticky 41 % poskytnuté částky. Tato výše poplatku, představující de facto odměnu za poskytnuté peníze, a to navíc vedle úroku, vztažmo k půjčené částce soud považuje za odporující dobrým mravům. Soud považuje za zcela nepřiměřené, aby si věřitel, byť se jedná o odměnu za zapůjčené peněžní prostředky ve formě úroku víceméně přiměřeného (v daném případě v kapitalizované výši částka, navyšoval svoji odměnu za poskytnutí peněžních prostředků prostřednictvím dalších poplatků v takové formě, jak bylo zahrnuto do uvedené smlouvy, kdy celková částka placená dlužníkem má fakticky dosáhnout dalších 43 % poskytnuté částky. Případný poplatek sjednaný v souvislosti s poskytováním finančních prostředků má mít pouze vedlejší charakter, když základní odměnou věřitele za půjčení finančních prostředků má být úrok. Je také obvyklé v bankovní praxi, že případné poplatky, pokud vůbec jsou požadovány, tvoří zcela zanedbatelný podíl z půjčené částky, nikoli jako v daném případě 41 % poskytnuté částky. Sjednání takto vysokého nepřiměřeného poplatku věřitel zcela nepochybně obchází zákon. Takovéto jednání nemůže požívat právní ochrany odkazem na autonomii vůle, neboť ani ta nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobkyně je ve svém důsledku obchod s chudobou. Sjednání vysokého poplatku shora specifikovaného nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Ze shora uvedených důvodů byla smlouva uzavřená mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovaným shledána absolutně neplatnou. V této souvislosti lze rovněž odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni ze dne 30. 1. 2019 č. j. -80, který obdobnou věc řešil.

6. Soud vztah účastníků proto posoudil podle předpisů upravujících tzv. bezdůvodné obohacení, konkrétně dle § 2991 a následující o. z., a přiznal žalobkyni právo na zaplacení rozdílu částky skutečně žalovanému poskytnuté, tj. částka a žalovaným uhrazené, tj. částka, když žalovaný netvrdil, nedoložil jediný důkaz o tom, že by na poskytnuté částce žalobkyni případně jejímu právnímu předchůdci cokoli uhradil. Soud proto v částce částka žalobě vyhověl, jak z výroku rozsudku pod bodem I. je patrno. Vzhledem k tomu, že se jedná o bezdůvodné obohacení žalovaného na úkor žalobkyně, pak bylo třeba výzvy žalobkyně, případně jejího právního předchůdce k úhradě peněžitého plnění dle § 1958 odst. 2 o. z. Výzva k úhradě byla obsažena v dopise ze dne datum, který byl dán k poštovní přepravě dne datum, jak doloženo výzvou i podacím archem. Ve smyslu § 573 o. z., se tak výzva dostala do dispoziční sféry adresáta dnem datum, dle uvedené výzvy měl žalovaný plnit do 3 dnů od doručení, tzn. do datum. Pokud žalovaný peněžité plnění neposkytl, dnem datum se ocitl v prodlení a stíhá je povinnost též k úhradě úroků z prodlení dle , . z. Dle vládního úrok z prodlení k uvedenému datu činil 15 %, žalobkyně se však domáhala úroku nižšího 11,75 % ročně, soud vázán žalobním petitem ji v tomto směru vyhověl (viz výrok I. rozsudku). S ohledem na shora uvedený právní názor na věc soud žalobu co do zbývající části předmětu sporu zamítl, tak jak z výroku rozsudku pod bodem II. je patrno.

7. Výrok o nákladech řízení mezi účastníky je odůvodněn za užití kdy žalobkyně dopisem svého právního zástupce ze dne datum vyzvala žalovaného k úhradě žalobou uplatněné částky, jak doloženo předžalobní upomínkou i podacím archem. Žalobkyně měla úspěch co do výše 62 % předmětu sporu, neúspěch co do 38 % předmětu sporu, má proto právo na 24 % svých účelně vynaložených nákladů. V této souvislosti je nutné uvést, že při zjišťování úspěchu ve věci vycházel soud rovněž z kapitalizovaných úroků z prodlení, jež byly předmětem žaloby, a rovněž z jejich kapitalizací ke dni vyhlášení rozhodnutí, když v tomto směru vycházel z nálezu Ústavního soudu Náklady řízení žalobkyně jsou tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši částka, odměnou za zastupování advokátem ve výši částka za 1 úkon právní služby dle ve znění pozdějších předpisů, a to za 3 úkony právní služby – příprava převzetí zastoupení, podání žaloby, předžalobní upomínka, dále 3 režijními paušály po částka, dle téže vyhlášky a 21% DPH ve výši částka dle , neboť právní zástupce žalobkyně osvědčil, že je plátcem této daně. Součet výše uvedených položek činí částka, když 24 % z této částky představuje částka.

8. Soud pro úplnost dodává, že k důkazu provedl formulář pro standartní informace, avšak nedovodil z něj pro věc žádných významných zjištění.

9. Výrok pod bodem IV. daného rozsudku vychází z té skutečnosti, že žalobkyně zaplatila z návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu soudní poplatek ve výši částka, avšak soud platební rozkaz nevydal, ve věci jednal, proto dle položky číslo bod 2 Sazebníku poplatků je třeba doměřit soudní poplatek do výše částka, tzn., v částce částka. Soud uložil tuto povinnost žalovanému za užití ve znění p.p., neboť pokud by žalovaný řádně plnil, k podání žaloby by nedošlo.

10. Při úvaze o lhůtě splatnosti žalobou uplatněné částky, jakož i nákladů řízení soud vycházel z část věty před středníkem a určil lhůtu 3 dnů od právní moci rozsudku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke zdejšímu soudu ve dvojím vyhotovení, o odvolání by rozhodoval Krajský soud v Plzni.

Nebude-li dobrovolně splněna povinnost uložená tímto rozhodnutím, může oprávněná navrhnout soudní výkon rozhodnutí (exekuci).