Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 73/2023-33
Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlou Kuřinovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
anonymizována dvě slova příjmení, číslo anonymizováno, Francouzská republika,
jednající v České republice prostřednictvím právnická osoba, IČO,
sídlem adresa, obec a číslo,
zastoupená advokátkou anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,
sídlem adresa, obec a číslo,
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení částky 34 663,17 Kč s příslušenstvím
o částečném zpětvzetí žaloby
takto:
I. Řízení se co do částky 6 000 Kč zastavuje.
II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 663,17 Kč s příslušenstvím, se zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Řízení se co do částky 6 000 Kč zastavuje. II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 34 663,17 Kč s příslušenstvím, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobou ze dne 22.11.2022 ve znění zaslaného doplnění žaloby ze dne 24.3.2023 a ze dne 12.6.2023 se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalované zaplatit jí částku 34 663,17 Kč s příslušenstvím.
2. V žalobě uvedla, že žalované na základě písemné žádosti – návrhu na uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru ze dne 9.10.2020 a všeobecných obchodních podmínek byl poskytnut revolvingový úvěr formou poskytnutí úvěrového rámce.
3. Ke dni 28. 12. 2020 (datum posledního čerpání úvěru) žalovaná postupně z úvěrového rámce vyčerpala peněžní prostředky v celkové výši 62 498 Kč. Pro jednotlivá čerpání poskytnutého úvěru byly dohodnuty specifické podmínky jejich splácení v případě varianty a) čerpání úvěru (tzv. anonymizována dvě slova) souhrnně evidované na podúčtu číslo – tuto část úvěru se žalovaná zavázala splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč. Roční úroková sazba činila 26,28% a pojištění bylo ve výši 5,99% z měsíční splátky úvěru. Variantu b) čerpání úvěru (tzv. anonymizována dvě slova) žalovaná nevyužila.
4. Žalobkyně byla v souladu s příslušnými všeobecnými úvěrovými (obchodními) podmínkami oprávněna požadovat, aby splátky jednotlivých čerpání byly žalovanou hrazeny souhrnnou platbou, jejíž splatnost byla dohodnuta vždy na 17. den v kalendářním měsíci, počínaje měsícem následujícím po měsíci, v němž byly peněžní prostředky čerpány.
5. Žalovaná své závazky nehradila řádně a včas.
6. Žalobkyně byla oprávněna účtovat v souladu se smlouvou o úvěru smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1% denně ze splátky v prodlení, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dní. V daném případě smluvní pokuta činila 0 Kč.
7. Dne 17.8.2022, před tím, než se úvěr stal v důsledku prodlení žalované splatným, vyzvala žalobkyně žalovanou k uhrazení dlužné splátky ve lhůtě 30 dnů. Žalovaná v této lhůtě dlužnou splátku neuhradila.
8. Dopisem ze dne 26.9.2022 žalobkyně v souladu s příslušnými všeobecnými obchodními podmínkami od úvěrové smlouvy odstoupila s účinností ke dni 31. 10. 2022 a dluh žalované ve výši 34 663,17 Kč, tvořený dlužnou jistinou ve výši 31 537,83 Kč, dlužnými úroky kapitalizovanými do zesplatnění úvěru ve výši 2 965,54 Kč, dlužným pojistným ve výši 159,80 Kč, se stal splatným v celém rozsahu.
9. Žalobkyně žalovanou vyzvala upomínkou ze dne 26. 9. 2022 k úhradě dlužné částky a následně opětovně předžalobní výzvou ze dne 1.11.2022. Ke dni podání žaloby nebylo žalovanou na shora vyčíslený dluh ničeho uhrazeno, proto žalobkyně požadovala zaplacení shora uvedené částky s tím, že příslušenství je tvořeno zákonnými úroky z prodlení z částky 31 697,63 Kč (jistina a poplatky) od 1.11.2022 do zaplacení.
10. K výzvě soudu ohledně prokázání posouzení schopnosti žalované jako spotřebitele splácet poskytnutý úvěr žalobkyně uvedla, že vycházela z údajů uvedených v žádosti o úvěr žalovanou, v rámci které žalovaná tvrdila čistý měsíční příjem 19 000 Kč, celkový příjem domácnosti ve výši 40 000 Kč a náklady domácnosti uvedla 13 000 Kč měsíčně a dále finanční závazky ve výši 9 000 Kč. Žalovaná dále uvedla, že žije s druhem, má jednu vyživovací povinnost a bydlí v nájemní bytu. Žalobkyně doplnila, že žalovaná byla negativně lustrována v registru SOLUS, ARES, centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku. Dále proběhlo prověření v rámci interních záznamů žalobkyně a využití statistický sociodemokrafických modelů. I při zohlednění dalších nutných nákladů žalované na jídlo, ošacení a ostatní základní životní potřeby tak dle názoru žalobce žalované zůstal dostatek finančních prostředků pro splacení sjednané měsíční splátky úvěru. Žalobkyně uvedla, že zákon ponechává na uvážení věřitele, jaké postupy při posuzování zvolí a u malých nízkorizikových úvěrů je připuštěno dle žalobkyně vycházet i z deklarovaných a nikoliv dokumenty ověřených skutečností.
11. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila.
12. Žalobkyně doplnila, že žalovaná čerpala v rámci poskytnutého revolvingového úvěru částku 62 498 Kč a na tento úvěr v rámci celého trvání závazku uhradila před podáním žaloby částku 55 512 Kč a dále po podání žaloby částku 6 000 Kč, a to platbami po podání žaloby ze dne 15.11.2022 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.12.2022 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.2.2023 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.3.2023 ve výši 1 000 Kč ze dne 17.4.2023 ve výši 1 000 Kč a 17.7.2023 ve výši 1 000 Kč. V rozsahu této částky učinila částečné zpětvzetí žaloby.
13. Ve vztahu k částce 62 498 Kč žalobkyně uvedla, že tato částka zahrnuje i poplatky účtované žalobkyní žalované s tím, že tyto účtované poplatky jsou rovněž žalobkyní považovány za čerpání úvěru.
14. Předně soud uvádí, že v průběhu řízení vzala žalobkyně žalobu částečně zpět, co do částky 6 000 Kč s tím, že žalovaná po sepisu žaloby uhradila částku 6 000 Kč, a to platbami ze dne 15.11.2022 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.12.2022 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.2.2023 ve výši 1 000 Kč, ze dne 15.3.2023 ve výši 1 000 Kč, ze dne 17.4.2023 ve výši 1 000 Kč a ze dne 17.7.2023 ve výši 1 000 Kč. Soud proto rozhodl s odkazem na ust. § 96 odst. 1 ,2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) o zastavení řízení v rozsahu učiněného částečného zpětvzetí žaloby (výrok I.).
15. Soud ve věci nařídil jednání na 24.7.2023, toto jednání proběhlo v nepřítomnosti žalované, která se k jednání bez omluvy nedostavila, přestože jí předvolání k jednání spolu se žalobou bylo doručeno náhradním způsobem v souladu s procesními předpisy. Soud vycházel z listinných důkazů předložených žalobkyní (ust. § 120 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o.s.ř. ) a po provedeném dokazování soud učinil za použití ust. § 132 o.s.ř. tato skutková zjištění.
16. Mezi žalobkyní a žalovanou byla dne 9. 10. 2020 uzavřena smlouva o revolvingovém úvěru, jejíž nedílnou součástí byly všeobecné obchodní podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy o revolvingovém úvěru se žalobkyně zavázala poskytnout žalované revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem do částky 60 000 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splácet pravidelnými měsíčními splátkami ve výši min. 5 % z částky dlužné vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč s roční úrokovou sazbou 22,68 % a pojištěním ve výši 5,99 % z měsíční splátky úvěru (tzv. anonymizována dvě slova). Ve smlouvě byla pro případ porušení povinnosti řádně a včas splácet sjednané splátky sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně ze splátek v prodlení. Ve smlouvě žalovaná uvedla příjem 19 000 Kč měsíčně, celkový příjem domácnosti 40 000 Kč, celkové náklady domácnosti 13 000 Kč (zjištěno ze smlouvy o revolvingovém úvěru).
17. Žalobkyně před vyplacením prostředků učinila lustraci v registrech NRKI, BRKI. SOLUS a dále lustraci v Centrální evidenci exekucí a insolvenčním rejstříku, ze které nevyplýval žádný závazek žalované po splatnosti a dále učinila výpočet schopnosti žalované splácet úvěr z údajů sdělených žalovanou – zejména sděleného příjmu žalované a sděleného příjmu domácnosti žalované a celkových uvedených výdajů domácnosti (zjištěno žádosti o úvěr/ smlouvy o revolvingovém úvěru). Důkazy (dokumenty), kterými žalobkyně ověřovala tvrzené skutečnosti nebyly předloženy.
18. Žalobkyně dopisem ze dne 26.9.2022 odstoupila od smlouvy s tím, že žalovaná nehradila řádně a včas splátky úvěru a vyzvala žalovanou k úhradě dluhu (zjištěno z dopisu odstoupení od smlouvy).
19. Žalovaná byla naposledy před podáním žaloby vyzvána k úhradě dluhu předžalobní výzvou ze dne 1.11.2022 (zjištěno z předžalobní upomínky ze dne 1.11.2022).
20. Žalovaná čerpala v období od 8.10.2020 do 25.12.2020 celkem částku 60 488 Kč, přičemž uhradila za celou dobu trvání úvěrového vztahu (v období od 16.11.2020 do 17.7.2023) celkem částku 61 512 Kč, tj. včetně úhrad učiněných po podané žalobě (zjištěno z přehledu čerpání a plateb).
21. Žalovaná v řízení nesporovala existenci ani výši dluhu.
22. Ze skutkových zjištění vyplývá skutkový závěr, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru, na základě níž žalovaná čerpala celkem částku 60 488 Kč a na úvěr bylo ze strany žalované uhrazeno k dnešnímu dni celkem 61 512 Kč.
23. Žalobkyně při posuzování schopnosti žalované hradit úvěr vycházela z údajů sdělených žalovanou při podání žádosti o úvěr, lustrací ve veřejných databází a zvoleného výpočtu žalobkyně dle statistického a sociodemografického modelu. Na úhradu dluhu byla žalovaná upomenuta naposledy předžalobní výzvou, na tuto výzvu nereagovala.
24. Po právní stránce soud posuzoval vztah mezi žalobkyní a žalovanou podle ust. § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“), jelikož strany měly v úmyslu uzavřít smlouvu o spotřebitelském úvěru a dále podle zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“), konkrétně podle ust. § 2395 o. z., na základě kterého se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
25. Soud se nejdříve zabýval tím, zda žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalované s tím, že podle ust. § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Uvedené koresponduje s čl. 8 směrnice, podle něhož má před uzavřením úvěrové smlouvy věřitel posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě dostatečných informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, na základě vyhledání v příslušné databázi.
26. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
27. Podle ust. § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je povinností poskytovatele úvěru uchovat podklady pro zkoumání úvěruschopnosti.
28. Judikatura dovodila povinnost soudu z úřední povinnosti zkoumat, zda došlo k porušení povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit z porušení této povinnosti důsledky, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem. Přičemž věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Nic na tom nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladujícími úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. , o životním a existenčním minimu, o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích (blíže rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 33 Cdo 2178/2018 , nález Ústavního soudu sp.zn. III.ÚS 4129/18 , rozsudek Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18).
29. Dle uvedeného výkladu reflektují celospolečenský kontext závažnosti neuváženého zadlužování spotřebitelů je na věřiteli, aby schopnost žadatele o spotřebitelský úvěr splácet úvěr náležitě před jeho poskytnutím prověřil. Úvěr pak smí spotřebiteli poskytnout jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet a neučiní-li tak, nebo tak neučiní s náležitou péčí, je úvěrová smlouva od počátku neplatná.
30. Soud z provedeného dokazování nemohl učinit závěr, že by žalobkyně řádným způsobem s odbornou péčí posuzovala schopnost žalované splácet úvěr, jelikož ve vztahu k takovému posouzení žalobkyně uvedla pouze prověření žalované ve shora uvedených registrech a učinění statistického výstup na základě nikterak neověřených údajů sdělených žalovanou, jinak neuvedla ani po poučení soudu žádné důkazy, ze kterých by vyplývalo posouzení schopnosti žalované splácet úvěr, zejména porovnání jejich výdělkových poměrů s jejich měsíčními výdaji doloženými alespoň rámcově doklady – například výpisy z bankovních účtů, daňovým přiznáním, potvrzením od zaměstanvatele apod.
31. Vzhledem k uvedenému nebyla splněna povinnost věřitele dle ust. § 86 zákona o spotřebitelském úvěru a soud tak posoudil smlouvu o úvěru, ze které žalobkyně uplatnila nárok, jako absolutně neplatnou. Žalobkyně tak má nárok pouze na náhradu nesplacené jistiny.
32. Z provedeného dokazování má soud za prokázané, že žalovaná čerpala celkem částku pouze ve výši 60 488 Kč představující jistinu pohledávky: Nelze přisvědčit tvrzení žalobkyně, že žalovaná čerpala částku 62 498 Kč, tedy částku zahrnující i na základě smlouvy účtované poplatky s tím, že smlouva byla shledána neplatnou. Jelikož bylo dále prokázáno, že k dnešnímu dni uhradila žalovaná celkem částku 61 512 Kč, tedy částku převyšující poskytnutou jistinu, proto soud žalobu v celém rozsahu zamítl (výrok II.).
33. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl s odkazem na ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s ust. § 146 odst. 2 o.s.ř. s tím, že ve vztahu k výroku II. (zamítnutí žaloby) byla žalobkyně neúspěšná a ve vztahu k částečnému zastavení řízení pro úhrady po podání žaloby (výrok I) lze přičítat zavinění na zastavení řízení žalované, která uhradila žalovanou částku až po podání žaloby. Soud učinil závěr, že žalobkyně byla v převážné části neúspěšná, náhrada nákladů řízení by náležela v řízení úspěšné žalované, nicméně té žádné náklady řízení nevznikly, proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok III.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné. Odvolání se podává ve lhůtě do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení rozsudku a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 5.