Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 196/2023-17

Okresní soud v Sokolově rozhodl samosoudkyní Mgr. Kristýnou Koubovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 6 072 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 072 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 6 072 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 072 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Předmětem řízení byl žalobkyní uplatněný nárok na zaplacení částky 6 072 Kč s příslušenstvím z titulu neuhrazené ceny koncových zařízení.

2. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení , , (dále jen „”), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.

3. Z obsahu předložených listin učinil soud následující závěr o skutkovém stavu.

4. Žalobkyně a žalovaná se dne 22. 10. 2020 písemně dohodly, kdy za nedílnou součást předmětné dohody byly rovněž označeny Všeobecné podmínky, (dále jen„ obchodní podmínky“), a ceník, že žalobkyně odevzdá žalované zařízení O2 TV NG set-top-box a modem anonymizována tři slova, (společně dále jen„ koncová zařízení“), včetně závazku žalobkyně, že umožní, aby koncová zařízení žalované patřila, kdy naproti tomu se žalovaná zavázala koncová zařízení převzít a zaplatit za každé z těchto zařízení žalobkyni cenu ve výši 3 312 Kč, a to konkrétně po 69 Kč měsíčně (do data uvedeného ve vyúčtování žalobkyně, nejpozději však do 22 kalendářních dnů od konce příslušného zúčtovacího období). Předmětná koncová zařízení byla žalované předána a tato si je převzala. Pro případ porušení povinností žalované hradit řádně a včas sjednané ceny za koncová zařízení byla mezi žalobkyní a žalovanou ujednána možnost ukončení předmětné dohody ze strany žalobkyně, jakož i možnost požadovat úhradu cen koncových zařízení v celém rozsahu. Prostřednictvím svého vyúčtování vyzvala žalobkyně nejpozději do 14. 4. 2021 žalovanou k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 2. 2021 do 22. 3. 2021. Obdobně žalobkyně vyzvala žalovanou nejpozději do 17. 5. 2021 k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 3. 2021 do 22. 4. 2021. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou nejpozději do 14. 6. 2021 k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 4. 2021 do 22. 5. 2021. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou nejpozději do 15. 7. 2021 k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 5. 2021 do 22. 6. 2021. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou nejpozději do 16. 8. 2021 k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 6. 2021 do 22. 7. 2021. Dále žalobkyně vyzvala žalovanou nejpozději do 14. 9. 2021 k úhradě částky 138 Kč jako souhrnu dílčích cen za koncová zařízení, a to za zúčtovací období od 23. 7. 2021 do 22. 8. 2021. S ohledem na skutečnost, že výše uvedené dílčí ceny nebyly žalovanou žalobkyni uhrazeny, žalobkyně ke dni 4. 7. 2021 předmětnou dohodu s žalovanou ukončila a následně žalovanou vyjma již uvedených dílčích cen vyzvala k úhradě souhrnu zbývajících dosud neuhrazených cen za koncová zařízení ve výši 5 244 Kč, a to do 14. 9. 2021. Z ničeho nevyplynulo, že by žalovaná žalobkyni na žalobou vznesené nároky cokoliv uhradila.

5. Po právní stránce soud postupoval podle , o elektronických komunikacích, (dále jen „“), službou elektronických komunikací služba obvykle poskytovaná za úplatu, která spočívá zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací, včetně telekomunikačních služeb a přenosových služeb v sítích používaných pro rozhlasové a televizní vysílání a v sítích kabelové televize, s výjimkou služeb, které nabízejí obsah prostřednictvím sítí a služeb elektronických komunikací nebo vykonávají redakční dohled nad obsahem přenášeným sítěmi a poskytovaným službami elektronických komunikací; nezahrnuje služby informační společnosti, které nespočívají zcela nebo převážně v přenosu signálů po sítích elektronických komunikací. Podle , , (dále jen „o. z.“), platí, že strany mohou uzavřít i takovou smlouvu, která není zvláště jako typ smlouvy upravena. Podle o. z. lze část obsahu smlouvy určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Podle o. z. platí, že bylo-li ujednáno plnění ve splátkách a nesplnil-li dlužník některou splátku, má věřitel právo na vyrovnání celé pohledávky, pokud si to strany ujednaly. Toto právo může věřitel uplatnit nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky. Podle o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlený odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle o. z. ve výši podle , odpovídá výše úroku z prodlení ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. Podle o. z. lze závazek lze vypovědět, ujednají-li si to strany nebo stanoví-li tak zákon. Podle o. z. platí, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu.

6. Soud se nejprve zabýval otázkou své pravomoci k projednání předmětné věci. V daném případě bylo nutné posoudit, zda se jedná o spor vycházející z ustanovení zákona o elektronických komunikacích, neboť žalobkyně je právnickou osobou poskytující služby právě v oboru elektronických komunikací. Smlouvy o poskytování služeb elektronických komunikací uzavřené mezi účastníky sice podléhají zákonné úpravě obsažené v § 63 a násl. zákona o elektronických komunikacích, a tedy přezkumu Českého telekomunikačního úřadu, který na základě § 129 odst. 1 zákona o elektronických komunikacích rozhoduje spory mezi osobami vykonávajícími komunikační činnost ve smyslu § 7 citovaného zákona na straně jedné a účastníky, popřípadě uživateli takových služeb na straně druhé, avšak pokud jde o služby elektronických komunikací, k jejichž využívání je oprávněna na základě dříve uzavřené smlouvy a které žalobkyně sama aktivně neposkytuje, ale pouze je žalované přenechává k jejich dalšímu využití, nejedná se o poskytování služeb elektronických komunikací ve smyslu shora citovaného zákona, nýbrž o určitý typ smlouvy nepojmenované (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 11. 2013, sp. zn. ), která podléhá přezkumu v civilním soudnictví. Obdobný závěr je třeba učinit i ohledně neuhrazených kupních cen koncových zařízení, kdy již s ohledem na samotnou definici„ elektronické komunikace“ není pochyb o tom, že se jedná o věci spadající do pravomoci civilních soudů, neboť jde v podstatě o spor vyplývající z kupní smlouvy. S ohledem na výše uvedené soud proto uzavřel, že má pravomoc ve věci rozhodnout.

7. Účastníci mezi sebou, mimo jiné, uzavřeli kupní smlouvu (§ 2079 a násl. o. z.). Žalobkyni na základě této smlouvy vznikla povinnost odevzdat žalované koncová zařízení a umožnit jí převedení vlastnictví k těmto zařízením. Žalované naproti tomu vznikla povinnost řádně, včas a za smlouvou stanovených podmínek koncová zařízení převzít a zaplatit za ně sjednané kupní ceny. Pro případ porušení předmětných povinností žalované byla mezi účastníky sjednána možnost výpovědi předmětné smlouvy ze strany žalobkyně a z ní plynoucí možnost žalobkyně požadovat úhradu celých kupních cen koncových zařízení. Z citované právní úpravy a závěru o skutkovém stavu vyplývá, že ačkoliv žalobkyně všechny svoje výše uvedené povinnosti splnila, žalovaná svoji povinnost uhradit žalobkyni splátky kupních cen za koncová zařízení ve výši 69 Kč za každé z těchto zařízení se splatností do 14. 4. 2021, do 17. 5. 2021, do 14. 6. 2021, do 15. 7. 2021, 16. 8. 2021 a 14. 9. 2021, tak jak je v podrobnostech uvedeno výše, nesplnila (§ 1958 odst. 1 o. z.). V důsledku porušení této povinnosti byla účastníky uzavřená kupní smlouva žalobkyní vypovězena (§ 1998 o. z.) a v souladu se smluvním ujednáním účastníků byla žalovaná vyzvána k úhradě zbývajících částí kupních cen za koncová zařízení v souhrnné výši 5 244 Kč se splatnosti do 14. 9. 2021 (§ 1931 o. z., 1958 odst. 2 o. z.) Ani tuto svoji povinnost však žalovaná nesplnila. Na základě všech shora uvedených skutečností tak soud zavázal žalovanou k úhradě kupních cen zařízení, tak jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku svým rozhodnutím, a to včetně úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 6 072 Kč od 15. 9. 2021 do zaplacení ( o. z., o. z. ve spojení s  ).

8. Lhůtu k plnění v délce tří dnů od právní moci tohoto rozsudku stanovil soud v souladu s 

9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s  za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. , dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 200 Kč představující 100 Kč za každý ze dvou úkonů dle uvedené vyhlášky neboť bylo rozhodnuto o návrhu podaném na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně týmž účastníkem ve skutkově i právně obdobných věcech, v nichž je předmětem řízení peněžité plnění a hodnota sporu nepřevyšuje 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.