Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 75/2023-56
Okresní soud v Českých Budějovicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Brožovou v právní věci
žalobkyně: ; právnická osoba, IČO,
se sídlem adresa žalobkyně,
zastoupena advokátem anonymizováno jméno příjmení,
se sídlem adresa
proti;
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum,
bytem adresa žalovaného,
o zaplacení částky 181 535 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 40 000 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 141 535 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně jdoucím z částky 61 344 Kč od datum do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 158 % ročně, jdoucím z částky 35 800 Kč od datum do zaplacení zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 40 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucím z částky 40 000 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 141 535 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 0,1 % denně jdoucím z částky 61 344 Kč od [datum] do zaplacení a spolu s úrokem z prodlení ve výši 158 % ročně, jdoucím z částky 35 800 Kč od [datum] do zaplacení zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
1. Žalobkyně se žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku 181 535 Kč s příslušenstvím, představující nevypořádané nároky ze smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo kterou spoluúčastníci uzavřeli dne datum. V uvedené smlouvě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč, který mu byl vyplacen v souladu s ujednáním smluvních stran obsaženým ve smlouvě o úvěru. Úvěr byl sjednán na dobu určitou v délce trvání 72 měsíců a celková částka 94 392 Kč (představující jistinu úvěru 50 000 Kč a sjednané úroky ve výši 44 392 Kč) měla být žalobkyni uhrazena v 72 splátkách ve výši 1 311 Kč měsíčně, splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce. Zápůjční úroková sazba byla sjednána jako roční a její výše činila 23,84 %, RPSN 39,97 % p.a. Smluvní strany si dále sjednaly doplňkové služby, a to doplňkovou službu Podpora, která zahrnovala možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě úrazu nebo závažného onemocnění či hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Cena této doplňkové služby činila 61 344 Kč a byla splatná společně s měsíční splátkou úvěru po částce 852 Kč měsíčně. První splátka byla splatná dne datum a měla činit 2 163 Kč. Již tuto splátku žalovaný neuhradil. Žalobkyně mu proto poslala první písemnou upomínku ze dne datum a vyzvala jej k její úhradě. Protože žalovaný splátku neuhradil ani po zaslané upomínce, zaslala mu žalobkyně druhou písemnou upomínku ze dne datum. Žalobkyně následně přistoupila k zesplatnění úvěru a vyzvala žalovaného k zaplacení celé dlužné částky, kterou vyčíslila na 181 641,48 Kč. Dopis o zesplatnění ze dne datum obsahoval i rozepsání jednotlivých položek, které žalovaný žalobkyni dluží. Její součástí byla i smluvní pokuta ve výši 25 000 Kč. Naposledy byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou do datum.
2. Ve věci byl dne datum vydán elektronický platební rozkaz, proti kterému si podal žalovaný včas odpor. V jeho odůvodnění uvedl, že sice uznává svůj dluh v rozsahu 45 000 Kč spolu s úrokem z prodlení, nicméně nesouhlasí se zbytkem dlužné částky. Popřel pravost smluv, na základě kterých má být částka vymáhána, když smlouvy nebyly sestaveny správně a obsahují nesrovnalosti, neodpovídají řádným požadavkům na sepsání platných smluv a ani nebyly v rozsahu vymáhaných částek náležitě podepsány. Uvedl, že nebyl detailně informován a seznámen se všemi podmínkami, které jsou ve smlouvě nejasné a nesrozumitelné a má tak pochybnost o platnosti smlouvy o spotřebitelském úvěru. Tato smlouva obsahuje skryté náklady a poplatky, které si žalobkyně maskuje za určité služby, jimiž se pouze snaží zvýšit svůj výnos a obejít možnosti dané zákonem o spotřebitelském úvěru. Při jednání soudu dále uvedl, že úvěr mu byl žalobkyní nabídnut právě pro refinancování jeho předchozího úvěru u žalobkyně a že v době, kdy byl úvěr sjednán, měl ještě další závazky z úvěrů, včetně úvěru hypotečního.
3. Žalobkyně se z jednání soudu, které se konalo dne datum omluvila a nedostavila se k němu. Žalovaný se k jednání soudu rovněž dostavil. Soud proto věc projednal pouze v nepřítomnosti žalobkyně a vycházel při tom z listinných důkazů, které byly připojeny k žalobě.
4. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:
5. Dne datum byla mezi žalobkyní a žalovaným distančním způsobem uzavřena smlouva o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 50 000 Kč. Jak se ve smlouvě účastníci dohodli, byla částka 15 241 Kč vyplacena na účet spotřebitele č. bankovní účet dne datum, částka 24 759 Kč byla téhož dne vyplacena žalobkyní žalobkyni za účelem úhrady předchozího závazku žalovaného u žalobkyně ze smlouvy číslo ze dne datum, když úhradu tohoto dluhu zcela žalobkyně následně žalovanému potvrdila, a částka 10 000 Kč byla uhrazena na náklady žalobkyně představující náklady vynaložené na lustrum v registrech, na expresní vyplacení úvěru, na administrativní náklady žalobkyně a jako odměna žalobkyni za její činnost včetně nákladů na ověření úvěrového případu. Žalovaný se ve smlouvě zavázal dlužnou částku úvěru vrátit společně se sjednanými úroky ve výši 44 392 Kč v 72 splátkách po částce 1 311 Kč měsíčně splatných vždy ke každému 15. dni příslušného kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2022. Společně se smlouvou o úvěru byla mezi účastníky uzavřena i služba o doplňkových službách„ Podpora“, která měla zahrnovat možnost využití tří služeb ze strany žalovaného – možnost odkladu 3 splátek úvěru ročně vždy o 1 kalendářní měsíc po řádném termínu splatnosti, možnost přerušení splácení po dobu až 9 měsíců v případě úrazu, závažného onemocnění nebo hospitalizace a možnost přerušení splácení na dobu až 9 měsíců v případě nezaviněné ztráty zaměstnání. Za tuto službu se žalovaný zavázal uhradit částku 61 344 Kč a to v 72 splátkách po částce 852 Kč měsíčně, splatné spolu s dlužnou splátkou úvěru. Žalovaný neuhradil řádně a včas hned první splátku úvěru, čímž nedodržel smluvené podmínky. Žalobkyně jej k úhradě splátky upomínala, nejprve upomínkou ze dne datum, poté druhou upomínkou z datum. Nakonec žalovanému oznámila zesplatnění úvěru ke dni datum a vyzvala jej k úhradě dlužné částky ve výši 181 641,48 Kč. Před podáním žaloby žalovaného vyzval k úhradě dluhu ještě právní zástupce žalobkyně. Žalobkyně vyzvala žalovaného rovněž k úhradě smluvní pokuty ve výši 25 000 Kč a smluvního úroku ve výši 0,1 % denně z dlužné částky 61 344 Kč přestavující dlužnou částku za neuhrazené doplňkové služby Podpora.
6. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru ve znění pozdějších předpisů, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle § 87 odst. 1 citovaného zákona, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
7. Podle nálezu Ústavního soudu sp.zn. III. ÚS 4129/18 má poskytovatel úvěru, když dlužník je v postavení spotřebitele, jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu úvěruschopnost plánovaný úvěr splatit. Neprověří-li věřitel dlužníka dostatečně, nebo poskytne-li dlužníkovi úvěr i přes svá negativní zjištění, je úvěrová smlouva neplatná. Dle výkladu vyšších soudů je potřeba shora citovaná ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru vkládat tak, že porušení povinnosti poskytovatele úvěru řádně zkoumat a posoudit úvěruschopnost žadatele o spotřebitelský úvěr je sankcionována absolutní neplatností úvěrové smlouvy, ke které soudy přihlíží z úřední povinnosti.
8. V dané věci se proto soud zabýval tím, zda žalobkyně jako věřitel splnila řádně své povinnosti zabývat se úvěruschopností žalovaného jako žadatele o spotřebitelský úvěr, než s ním vstoupila do smluvního vztahu, a dospěl k závěru, že svým povinnostem zcela nedostála. Její postup v dané věci, kdy toliko nahlédla do veřejně dostupných registrů a od žalovaného zjistila informace týkající se jeho měsíčních příjmů, výdajů a počtu osob s ním žijících ve společné domácnosti není sám o sobě dostačující, když tyto skutečnosti nijak neověřila, resp. neuvedla a nedoložila, jak si tyto skutečnosti ověřila; k jednání soudu se pak nedostavila, proto nemohla být ani poučena o tom, že v tomto ohledu důkazní břemeno neunáší. Žalovaný přitom při žádosti o úvěr sděloval, že splácí další tři úvěry, jeden z nesplacených úvěrů, který neplatil de smluvených ujednání, měl v té době i u žalobkyně, když tento měl být splacen až právě poskytnutím úvěru nového. Přitom i z judikatury Nejvyššího soudu (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 ) vyplývá, že věřitel, který vyšel pouze z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, nedostál své povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Smlouvu o úvěru tedy soud shledal s ohledem na výše uvedené neplatnou.
9. Soud měl však v dané věci za prokázané, že žalovanému byla na základě této neplatné úvěrové smlouvy vyplacena celkem částka 40 000 Kč (částku 24 759 Kč obdržel jeho věřitel na dluh, který žalovaný nijak nezpochybňoval, částka 15 241 Kč byla zaslána na jeho účet. Soud tedy žalobkyni přiznal nárok na zaplacení této částky, která představuje bezdůvodné obohacení. Současně soud přiznal i žalobkyni úrok z prodlení ve výši 15 % ročně jdoucí z uvedené částky od datum do zaplacení, kdy uplynula žalovanému lhůta k úhradě dlužné částky na základě zaslané předžalobní upomínky.
10. Nárok žalobkyně na úhradu částky 40 000 Kč a spolu se zákonným úrokem z prodlení soud posoudil podle § 2991 a následujících o.z., podle kterého je ten, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch bez právní důvodu. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Nárok na úroky z prodlení tak vyplývá z § 1970 o.z. ve spojení s nař. vl. č. 351/2013 Sb.
11. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 142 odst. 2 o.s.ř. , kdy žalobkyně byla ve věci úspěšná toliko částečně, stejně jako žalovaný, kterému však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly. Proto soud rozhodl, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů tohoto řízení.
12. Lhůta k plnění byla stanovena žalovanému dle ust. § 160 odst. 1 o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání od 15 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Českých Budějovicích prostřednictvím soudu podepsaného.
Nesplní-li povinný dobrovolně to, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat jeho výkonu cestou exekuce.