Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 85/2023-68
Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o 17 132,77 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 132,77 Kč s úrokem z prodlení z částky 17 132,77 Kč ve výši 2,5 % ročně od datum do zaplacení a úrokem ve výši 30 % ročně z částky 16 932,77 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 17 132,77 Kč s úrokem z prodlení z částky 17 132,77 Kč ve výši 2,5 % ročně od [datum] do zaplacení a úrokem ve výši 30 % ročně z částky 16 932,77 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 2 252 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala po žalované zaplacení částky uvedené ve výroku I. včetně příslušenství s tím, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba (dále také jen„ právní předchůdkyně“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o flexikontu, v níž si strany sjednaly vedení běžného účtu pro žalovanou a poskytování kontokorentního úvěru s povoleným limitem 14 000 Kč. Žalovaná porušila smluvní ujednání, když překročila úvěrový limit, čímž vznikl nepovolený debetní zůstatek na účtu. Právní předchůdkyně žalobkyně proto zrušila poskytování kontokorentního úvěru, zůstatek převedla na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a vyzvala žalovanou k okamžitému splacení do datum. Dlužná částka byla úročena sazbou 30 % ročně dle úrokového lístku pro nepovolený debetní zůstatek platný ke dni zesplatnění. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni smlouvou ze dne datum s účinností od datum. Žalobkyně se žalobou domáhá nesplacené jistiny 16 932,77 Kč, poplatku za upomínku 200 Kč, úroku ve výši 30 % ročně z jistiny od datum do zaplacení a úroku z prodlení od datum do zaplacení ve výši 2,50%
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila, soudního jednání se bez omluvy nezúčastnila.
3. Z provedených důkazů soud učinil následující skutková zjištění: Ze smlouvy o flexikontu, že spolenčost právnická osoba, IČO (nyní právnická osoba) a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zřízení běžného korunového účtu č. bankovní účet s tím, že se žalované se umožňuje čerpání peněžních prostředků z běžného účtu až do debetního zůstatku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala nepřekročit výši povoleného limitu; pro případ překročení limitu bylo sjednáno úročení nepovoleného debetního zůstatku sazbou pro nepovolený debetní zůstatek, jehož výši banka uveřejňuje; pro případ překročení limitu a nenapravení ani po písemné upomínce banky bylo sjednáno oprávnění banky převést debetní zůstatek na úvěrový účet, přičemž den následující po převodu zůstatku je dnem splatnosti částky nepovoleného debetu. Z přípisu právnická osoba, IČO (nyní právnická osoba), že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum sdělila žalované, že z důvodu porušení smluvních podmínek bylo zrušeno poskytování flexikreditu a dluh ve výši 16 932,77 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a dluh je okamžitě splatný, současně vyzvala žalovanou k úhradě v dodatečně stanovené lhůtě. Ze smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, že pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni její postoupena dne datum. Z potvrzení právnická osoba, že tato jako postupitel postoupila úplatně pohledávku za žalovanou a úplata byla žalobkyní uhrazena. Z oznámení o postoupení pohledávky, že právní předchůdkyně žalobkyně dne datum oznámila žalované postoupení pohledávky na žalobkyni. Z úrokového lístku číslo že sazba úročení nepovoleného debetního zůstatku právního předchůdkyně žalobkyně na běžných korunových účtech činí 30% ročně. Ze sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, platného od datum, že poplatek za zaslání upomínky činí 200 Kč. Z předžalobní výzvy, že právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou dne datum k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní pohledávku žalobou.
4. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaná uzavřely dne datum smlouvu o zřízení běžného korunového účtu č. bankovní účet s tím, že se žalované umožňuje čerpání peněžních prostředků z běžného účtu až do debetního zůstatku ve výši 14 000 Kč a žalovaná se zavázala nepřekročit výši povoleného limitu, pro případ překročení limitu bylo sjednáno úročení nepovoleného debetního zůstatku sazbou pro nepovolený debetní zůstatek, jehož výši banka uveřejňuje, pro případ překročení limitu a nenapravení ani po písemné upomínce banky, bylo sjednáno oprávnění banky k převodu debetního zůstatku na úvěrový účet, přičemž den následující po převodu je dnem splatnosti částky nepovoleného debetu. Právní předchůdkyně žalobkyně dne datum sdělila žalované, že z důvodu porušení smluvních podmínek bylo zrušeno poskytování flexikreditu a dluh ve výši 16 932,77 Kč byl převeden na nově otevřený úvěrový účet č. bankovní účet a dluh je okamžitě splatný, současně vyzvala žalovanou k úhradě v dodatečně stanovené lhůtě. Pohledávka za žalovanou byla na žalobkyni její postoupena dne datum, což bylo žalované dne datum oznámeno. Sazba úročení nepovoleného debetního zůstatku právního předchůdkyně žalobkyně na běžných korunových účtech činí 30% ročně. Ze sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně, platného od datum, že poplatek za zaslání upomínky činí 200 Kč. Právní předchůdce žalobkyně vyzval žalovanou dne datum k úhradě dluhu s tím, že v opačném případě uplatní pohledávku žalobou.
5. Soud v projednávaném případě postupoval v souladu s ustanovením § 3028 odst. 3 , zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , jehož účinnost nastala ke dni datum, dle kterého, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.
6. Podle ustanovení § 261 odst. 3 písm. d/ zákona č. 513/1991 Sb. , obchodního zákoníku ve znění pozdějších předpisů účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen„ obchodní zákoník“) se třetí částí tohoto zákona řídí bez ohledu na povahu účastníků závazkové vztahy ze smlouvy o prodeji podniku nebo jeho částí (§ 476 ), smlouvy o nájmu podniku (§ 488b ), zástavní právo k obchodnímu podílu (§ 117a ), smlouvy o úvěru (§ 497 ), smlouvy o kontrolní činnosti (§ 591 ), smlouvy zasílatelské (§ 601 ), smlouvy o provozu dopravního prostředku (§ 638 ), smlouvy o tichém společenství (§ 673 ), smlouvy o otevření akreditivu (§ 682 ), smlouvy o inkasu (§ 692 ), smlouvy o bankovním uložení věci (§ 700 ), smlouvy o běžném účtu (§ 708 ) a smlouvy o vkladovém účtu (§ 716 ).
7. Podle ustanovení § 497 obchodního zákoníku se smlouvou o úvěru zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle ustanovení § 369 odst. 1 obchodního zákoníku je-li dlužník v prodlení se splněním peněžitého závazku nebo jeho části a není smluvena sazba úroků z prodlení, je dlužník povinen platit z nezaplacené částky úroky z prodlení určené ve smlouvě, jinak určené předpisy práva občanského.
9. Podle ustanovení § 708 obchodního zákoníku se smlouvou o běžném účtu se zavazuje banka zřídit od určité doby v určité měně účet pro jeho majitele, přijímat na zřízený účet vklady a platby a uskutečňovat z něho výplaty a platby. Smlouva o běžném účtu vyžaduje písemnou formu.
10. Podle ustanovení § 711 obchodního zákoníku smlouva o běžném účtu může stanovit, že banka provede do určité částky příkazy k platbám, i když k tomu není dostatek peněžních prostředků na účtu. Nejsou-li práva a povinnosti stran při poskytnutí těchto peněžních prostředků sjednány ve smlouvě o běžném účtu, řídí se úpravou smlouvy o úvěru (§ 497 a násl. obchodního zákoníku).
11. Podle § 517 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. , občanského zákoníku ve znění pozdějších předpisů účinného do 31. 12. 2013 (dále také jen„ občanský zákoník “) dlužník, který svůj dluh řádně a včas nesplní, je v prodlení. Jestliže jej nesplní ani v dodatečné přiměřené lhůtě věřitelem mu poskytnuté, má věřitel právo od smlouvy odstoupit; jde-li o plnění dělitelné, může se odstoupení věřitele za těchto podmínek týkat i jen jednotlivých plnění. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění úroky z prodlení, není-li podle tohoto zákona povinen platit poplatek z prodlení; výši úroků z prodlení a poplatku z prodlení stanoví prováděcí předpis.
12. Soud na shora uvedený zjištěný skutkový stav aplikoval citované právní normy a dospěl k následujícímu právnímu závěru. Žalobkyně (její právní předchůdkyně) umožnila žalované tzv. kontokorent (§ 711 obchodního zákoníku) na bankovním účtu vedeném jí pro žalovanou, tedy umožnila žalované v rámci tohoto účtu čerpat finanční prostředky do debetu, a to až do výše úvěrového limitu 14 000 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaná této možnosti využila a realizovala čerpání prostředků do debetního zůstatku, byla současně povinna takto čerpané finanční prostředky spolu se sjednanými obchodními úroky vrátit žalobkyni ve sjednané lhůtě, dále byla povinna v průběhu čerpání peněžních prostředků nepřekročit povolený debetní zůstatek. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z kontokorentu (práva a povinnosti stran při poskytnutí peněžních prostředků do debetního zůstatku na běžném účtu se v souladu s ust. § 711 obchodního zákoníku řídí úpravou smlouvy o úvěru - § 497 a násl. obchodního zákoníku), měla žalobkyně jako věřitel v tomto ohledu dle hmotněprávní normy břemeno tvrzení pouze o tom, že se žalovanou jako dlužníkem byla uzavřena platná smlouva, že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nesplnil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalované jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (viz Bureš, J., Drápal, L., Krčmář, Z. a kol. Občanský soudní řád . Komentář. I. díl. 7. vydání. Praha: C.H.Beck, 2006, str. 569). Žalobkyně prokázala uzavření platné smlouvy o kontokorentu na bankovním účtu s žalovanou a prokázala rovněž průběžné čerpání finančních prostředků žalovanou. Dále prokázala, že žalovaná porušila svoji smluvní povinnost, a to nepřekročit sjednaný limit debetního zůstatku. Žalovaná překročila sjednaný úvěrový limit, v souladu se smluvním ujednáním se tak stal její dluh ihned splatným (den po převodu debetního zůstatku na úvěrový účet právní předchůdkyní žalobkyně). Žalovaná byla tedy povinna ihned zaplatit žalobkyni (její právní předchůdkyní) celou čerpanou částku. V dané procesní situaci bylo pouze na žalované, aby tvrdila a současně prokázala, že předmětný dluh žalobkyni, byť částečně, uhradila, respektive že dluh zanikl jiným zákonem stanoveným způsobem. To však žalovaná neučinila. Soud tak shledal nárok žalobkyně na zaplacení částky 16 932,77 Kč (jistina) důvodným, včetně žalobou uplatněných poplatků za upomínání ve výši 200 Kč, neboť jejich výše odpovídá výši dle ceníku žalobkyně a žalobkyně v řízení prokázala provedení zpoplatněných úkonů. Soud shledal nárok žalobkyně důvodným i co do požadovaného úroku, neboť ten co do výše i počátku prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu a neodporuje zákonu. Pokud se týká žalobkyní požadovaného úroku z prodlení ve výši 2,5% ročně, pak žalobkyní požadovaná sazba úroku z prodlení je v nižší výši než zákonem stanovená, soud tak s ohledem na dispoziční zásadu přiznal žalobkyni úrok z prodlení ve výši žalobou uplatněné, co do počátku pak požadovaný úrok z prodlení odpovídá skutkovým zjištěním soudu.
13. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši
2 252 Kč, a to k rukám právního zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, odměny advokáta ve výši 900 Kč za 3 úkony právní služby po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) dle § 14b odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , náhrady hotových výdajů ve výši 300 Kč za 3 úkony právní pomoci po 100 Kč, včetně DPH ve výši 252 Kč z odměny a náhrad, neboť zástupkyně žalobkyně je plátcem DPH.
14. Lhůtu k plnění stanovil soud jakožto třídenní v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta o.s.ř.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu obec, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.