Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 188/2023-54

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Kateřinou Šídovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

zastoupená anonymizováno údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 15 808,67 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 508,01 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 228,2 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 736,21 Kč od 28. 10. 2022 do 28. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 228,2 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 333,42 Kč, částky 217 Kč a částky 4 072,46 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 508,01 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 8 508,01 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 3 228,2 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 736,21 Kč od 28. 10. 2022 do 28. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 3 228,2 Kč od 29. 11. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 948,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 333,42 Kč, částky 217 Kč a částky 4 072,46 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 15. 3. 2023, doplněnou podáním ze dne 3. 7. 2023, domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 11 736,21 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 11 736,21 Kč od 28. 10. 2022 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 948,38 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 11 333,42 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a částky ve výši 4 072,46 Kč. Svůj nárok odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne 31. 8. 2020 Smlouvu o úvěru číslo se společností právnická osoba, IČO (dále jen právní předchůdkyně žalobkyně). Na základě uzavřené smlouvy obdržel žalovaný hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou převzal v místě svého bydliště, což stvrdil vlastnoručním podpisem smlouvy. Žalovaný se zavázal uhradit společně s jistinou i příslušenství úvěru za dobu jeho trvání ve výši 12 888 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru, nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem částku 27 888 Kč. Žalovaný se zavázal splatit právní předchůdkyni žalobkyně poskytnutou částku s příslušenstvím ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný měl poslední splátku uhradit dne 31. 10. 2021. Smlouva byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a o jeho finanční situaci, z nichž právní předchůdkyně žalobkyně posoudila schopnost žalovaného úvěr splatit. Žalovaný však sjednanou částku nehradil řádně a včas, když uhradil celkem pouze částku 6 491,99 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn, jeho splatnost tak nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky, tj. ke dni 31. 10. 2021. Ode dne 1. 11. 2021 je tak žalovaný v prodlení. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně postoupena na žalobkyni ke dni 27. 10. 2022, postoupení bylo žalovanému oznámeno. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dluhu, ničeho však neuhradil.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti účastníků, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání řádně předvolán, žalobkyně se z jednání omluvila a s projednáním ve své nepřítomnosti souhlasila.

4. Na základě provedených listinných důkazů založených žalobkyní do spisu dospěl soud k následujícím skutkovým zjištěním:

Žalovaný a právní předchůdkyně žalobkyně uzavřeli dne 31. 8. 2020 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému neúčelový hotovostní úvěr ve výši 15 000 Kč na dobu určitou, který se žalovaný zavázal splatit společně s úrokem ve výši 1 444 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 7 350 Kč, poplatkem za vyhodnocení úvěru ve výši 1 394 Kč a poplatkem za inkaso v hotovosti v místě bydliště ve výši 2 700 Kč. Celková částka, kterou měl žalovaný zaplatit, činila 27 888 Kč a tuto měl žalovaný vrátit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách ve výši 1 992 Kč Součástí smlouvy o úvěru byly i smluvní podmínky. Účastníci sjednali roční úrok ve výši 15 %, RPSN činilo 272,44 %. Žalovaný podpisem smlouvy potvrdil, že převzal v místě jeho bydliště v hotovosti celkovou výši spotřebitelského úvěru /viz smlouva o úvěru spolu s předpisem splátek na č. l. 21 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 22 - 23 spisu /. Žalovaný v žádosti o úvěr ze dne 31. 8. 2020 uvedl, že je zaměstnán s měsíční mzdou ve výši 21 341 Kč, jeho výdaje na bydlení a energie měly činit částku 1 000 Kč, náklady na dopravu, jídlo a osobní náklady měly činit 3 860 Kč a srážky ze mzdy a výživné měly činit 4 043 Kč Tyto skutečnosti doložil dle žádosti výplatní páskou a pracovní smlouvou. Dále uvedl, že bydlí u přítelkyně, je svobodný a nemá žádné vyživované dítě do 26 let /viz žádost o úvěr na č.l. 24 spisu/. Žalovaný pobíral v měsíci květnu 2020 čistou mzdu ve výši 10 274 Kč, v měsíci červnu 2020 ve výši 5 332 Kč a v měsíci červenci 2020 ve výši 7 124 Kč /viz pracovní smlouva na č. l. 46 spisu, výplatní pásky na č. l. 47 spisu/. Žalovaný ke dni podpisu smlouvy o úvěru sdílel domácnost se svou družkou /viz čestné prohlášení na č. l. 47 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 4. 4. 2022 s žalobkyní rámcovou smlouvu o postoupení pohledávek ve znění dodatku číslo ze dne 3. 6. 2022 a následně dne 25. 10. 2022 dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni. Tato skutečnost byla žalovanému oznámena dopisem ze dne 10. 11. 2022 odeslaným dne 11. 11. 2022 a následně i dopisem ze dne 27. 11. 2022 /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 12 – 17 spisu, dodatek číslo k rámcové smlouvě na č. l. 18 – 20 spisu, dílčí smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 25 spisu, seznam postupovaných pohledávek na č. l. 28 spisu, potvrzení provedení transakce na č. l. 26 spisu, výpis z OR na č. l. 11 spisu, oznámení o postoupení pohledávky včetně poštovního podacího archu na č. l. 27, 29, 30 spisu/. Žalovaný byl vyzýván k úhradě dluhu i před podáním žaloby předžalobní výzvou ze dne 3. 3. 2023 /viz předžalobní výzva na č. l. 31 spisu, poštovní podací arch na č. l. 32 spisu/. Žalobkyně v souvislosti s vymáháním daném pohledávky vyslala pověřeného pracovníka na kontaktní adresu, a to dne 14. 12. 2022 /viz výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky na č. l. 33 spisu/. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 6 491,99 Kč /žalobní tvrzení/. Žalovaný netvrdil, ani to z obsahu spisu nijak nevyplývá, že by na svůj dluh uhradil více, než kolik uváděla žalobkyně.

5. Na základě provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu následující závěr:

Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne 31. 8. 2020 smlouvu o úvěru, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému téhož dne částku ve výši 15 000 Kč, kterou měl žalovaný splatit dle sjednaného splátkového kalendáře ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Žalovaný pobíral v květnu 2020 čistou mzdu ve výši 10 274 Kč, v červnu roku 2020 ve výši 5 332 Kč a v červenci 2020 ve výši 7 124 Kč, v době sjednání smlouvy o úvěru byl zaměstnán a bydlel ve společné domácnosti s přítelkyní. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela dne 25. 10. 2022 s žalobkyní dílčí smlouvu o postoupení pohledávek, kterou byla pohledávka za žalovaným z citované smlouvy uvedené v seznamu postoupených pohledávek postoupena na žalobkyni, žalovanému byla tato skutečnost oznámena. Žalovaný na předmětný úvěr uhradil celkem částku 6 491,99 Kč. Žalovanému byla dne 3. 3. 2023 odeslána předžalobní výzva.

6. Soud danou věc posuzoval po právní stránce podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

7. Podle ust. § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle ust. § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

8. Podle ustanovení § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

9. Podle ustanovení § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

10. Podle ustanovení § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

11. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

12. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

14. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

15. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná toliko částečně, když v řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 31. 8. 2020 v hotovosti částku ve výši 15 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně tak byla k podání žaloby aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby žalobkyně vyšla pouze z nedoloženého osobního prohlášení žalovaného o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). Žalovaný v žádosti o úvěr tvrdil, že jeho měsíční mzda činí 21 341 Kč. Z předložených výplatních pásek však lze zjistit, že čistá měsíční mzda žalovaného byla značně nižší, konkrétně v měsíci květnu 2020 činila 10 274 Kč, v měsíci červnu 2020 činila 5 332 Kč a v měsíci červenci 2020 činila 7 124 Kč. S ohledem na uváděné příjmy žalovaného, které jsou velmi nízké, se měla právní předchůdkyně, chtěla-li úvěr žalovanému poskytnout, dále podrobněji majetkovou situací žalovaného zabývat, neboť z těchto skutečností nebylo možné bez dalšího uzavřít, že mu jeho majetková situace splácení takového úvěru umožňuje. Z předložených dokladů pak není zřejmé, jak právní předchůdkyně žalobkyně ověřovala tvrzené výdaje žalovaného, tj. zejména výdaje na bydlení a energie. O to pečlivěji měla právní předchůdkyně žalobkyně postupovat, bylo-li ji z prohlášení žalovaného známo, že v rozhodné době jsou prováděny srážky z jeho mzdy. Pouhé doplnění čísel do formuláře k hodnocení klienta, aniž je zřejmé, na základě čeho a jak byly tyto údaje získány a ověřeny, nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalovanému poskytla ve smyslu ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s ust. § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva absolutně neplatná. Platnost smlouvy z uvedeného důvodu je přitom soud povinen zkoumat z úřední povinnosti (srov. rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C číslo v řízení OPR- právnická osoba proti GK).

16. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi účastníky uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, které byl povinen ve smyslu ustanovení § 2991 a násl. o. z. vydat. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému jistinu ve výši 15 000 Kč bez právního titulu (s ohledem na zjištěnou absolutní neplatnost smlouvy), došlo tak k bezdůvodnému obohacení žalovaného. Jelikož však žalovaný doposud uhradil právní předchůdkyni žalobkyně celkem 6 491,99 Kč, zbývá mu tedy stále vrátit žalobkyni částku ve výši 8 508,01 Kč, o kterou se bezdůvodně obohatil (15 000 – 6 491,99). Soud proto v této části žalobě vyhověl. Splatnost pohledávky z titulu bezdůvodného obohacení nastala uplynutím lhůty bez zbytečného odkladu po výzvě k plnění (§ 1958 o. z.). Provedeným dokazováním bylo prokázáno, že výzva k úhradě dlužné částky byla žalovanému zaslána dne 11. 11. 2022 jako součást oznámení o postoupení pohledávky. Do dispozice žalovaného se tato výzva dostala dne 16. 11. 2022 ( o.z.) a dle výzvy měl žalovaný dluh uhradit do deseti dnů od obdržení dopisu, tedy do 28. 11. 2022. Ode dne následujícího tedy náleží žalobkyni též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši dle ustanovení z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s ustanovením (výrok I. tohoto rozsudku).

17. Ve zbývající části žaloby nezbylo soudu, než tuto zamítnout, neboť pakliže byla smlouva o úvěru neplatně sjednána, neměla právní předchůdkyně žalobkyně nárok na příslušenství ve formě smluvních úroků a na jiné související poplatky (výrok II. tohoto rozsudku).

18. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému, kterému by náležela náhrada nákladů řízení v rozsahu 38,2 %, žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté , nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.