Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

10 C 25/2023-55

Okresní soud Praha-západ rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Zahradníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o zaplacení 332 161,84 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 221 664,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně za dobu od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v rozsahu částky 110 497,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 801,05 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 332 161,84 Kč za dobu od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 110 497,80 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 325 808,04 Kč za dobu od datum do zaplacení, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 6 353,80 Kč za dobu od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 186,13 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 221 664,04 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ve výši 15% ročně za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v rozsahu částky 110 497,80 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 11 801,05 Kč, zákonného úroku z prodlení z částky 332 161,84 Kč za dobu od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení z částky 110 497,80 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 325 808,04 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, úroku ve výši 5,9 % ročně z částky 6 353,80 Kč za dobu od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 12 186,13 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

1. Žalobkyně se po žalované domáhala zaplacení v záhlaví uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že se jedná o dlužné plnění ze smlouvy o úvěru uzavřené dne datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), a žalovanou. Na základě této smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované úvěr ve výši 424 497 Kč na úvěrový účet č. bankovní účet. Žalovaná se zavázala splatit poskytnutý úvěr formou pravidelných 107 měsíčních splátek ve výši 5 111 Kč, vždy k 20. dni kalendářního měsíce, a to spolu s úroky z úvěru ve výši 5,9 % a s poplatky souvisejícími s poskytnutím a správou úvěru, případně poplatky za pojištění, ve výši dle smlouvy a Sazebníku právní předchůdkyně žalobkyně. Právní předchůdkyně žalobkyně byla na základě smlouvy oprávněna připisovat vyúčtované úroky z úvěru k jistině úvěru vždy k poslednímu dni každého kalendářního měsíce, při doplacení úvěru a při uplatnění práva na okamžité splacení úvěru. Žalovaná se smluvními ujednáními neřídila a sjednané splátky úvěru, úroky a poplatky nehradila řádně a včas. Právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva a úvěr s účinností ke dni datum zesplatnila, o čemž byla žalovaná dopisem ze dne datum vyrozuměna. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni datum postoupena žalobkyni, o čemž byla žalovaná informována dopisem ze dne datum. Žalobkyně v rámci žaloby požadovala dlužnou jistinu úvěru v částce 332 161,84 Kč sestávající z neuhrazené jistiny úvěru ve výši 325 808,04 Kč, připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 6 353,80 Kč a úroků z prodlení kapitalizovaných ke dni postoupení pohledávky částkou 11 801,05 Kč a dále žalobkyně nárokovala úroky z úvěru ve výši 5,9 % z připsaných neuhrazených úroků z úvěru ve výši 6 353,80 Kč od datum do zaplacení, úroky z úvěru ve výši 5,9% ročně z dlužné jistiny úvěru ve výši 325 808,04 Kč od datum do zaplacení a zákonný úrok z prodlení ve výši 11,75% ročně z částky 332 161,84 Kč, od datum do zaplacení. Žalovaná však na svůj dluh ničeho nezaplatila, ačkoli byla žalobkyní upomínána, a to i formou předžalobní upomínky.

2. Stanovisko žalované k podané žalobě se soudu nepodařilo zjistit, neboť tato nereagovala na písemnou výzvu soudu a k jednání před zdejším soudem se nedostavila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované za splnění podmínek stanovených v  , (dále jen „ “).

3. Na základě níže uvedených listin soud učinil následující skutková zjištění.

4. Ze smlouvy o spotřebitelském úvěru, včetně všeobecných obchodních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně soud zjistil, že tato smlouva byla dne datum uzavřena mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou a úvěr byl zčásti (tj. v částce 224 497 Kč) sjednán jako účelový, přičemž jeho účelem měla být konsolidace úvěrů a půjček, a ve zbytku jej mohla žalovaná využít dle svého uvážení. Celková výše úvěru měla činit částku 424 497 Kč, celkem měla žalovaná zaplatit částku

554 038 Kč při úrokové sazbě 5,9 % ročně a roční procentní sazba nákladů činila 6,41 %. Úvěr měl být pro žalovanou veden na úvěrovém účtu č. bankovní účet. Dále bylo zjištěno, že žalovaná měla splácet úvěr spolu s úroky z úvěru prostřednictvím 107 měsíčních splátek ve výši 5 111 Kč a dále poslední splátkou ve výši 2 662 Kč s tím, že první splátka měla být zaplacena dne datum.

5. Z žádosti o poskytnutí úvěrového produktu ze dne datum soud zjistil, že žalovaná učinila vůči právní předchůdkyni žalobkyně žádost o poskytnutí úvěru ve výši 300 000 Kč, která obsahovala čestné prohlášení žalované o její osobní a majetkové situaci. V této žádosti žalovaná uvedla, že je rozvedená, žije ve vlastním bytě či domě se zástavou s dalšími dvěma osobami a je osobou samostatně výdělečně činnou. Mezi měsíční platby domácnosti žalovaná uvedla částku 1 000 Kč.

6. Z přiznání žalované k dani z příjmů fyzických osob za zdaňovací období roku 2016, včetně přílohy číslo bylo zjištěno, že základ daně z příjmů žalované za uvedené období činil částku 321 064 Kč a daň byla vyměřena částkou 42 240 Kč.

7. Z posouzení úvěruschopnosti klienta vyplynulo, že právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru posoudila příjmovou situaci žalované, kdy zjistila, že průměrný měsíční příjem žalované činí částku 39 153 Kč. Životní výdaje žalované stanovila právní předchůdkyně žalobkyně na částku 1 000 Kč a dále zjistila, že žalovaná v době úvěrové žádosti čerpala čtyři poskytované úvěry, jejichž měsíční splátky činily celkem částku 27 406 Kč.

8. Ze stavu úvěru v minulosti bylo zjištěno, že na úvěrový účet žalované č. bankovní účet byla vyplacena částka ve výši 424 497 Kč, kterou žalovaná čerpala dne datum v částce 200 000 Kč a dne datum v částkách 105 000 Kč a 119 497 Kč.

9. Z historického výpisu z úvěrového účtu žalované se podává, že žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila na svůj dluh celkem částku 202 832,96 Kč.

10. Z výzvy k úhradě dlužné částky ze dne datum vyplynulo, že jejím adresátem byla žalovaná a že obsahem této výzvy bylo upozornění na neuhrazené splátky poskytnutého úvěru a současně na možnost zesplatnění úvěru.

11. Z oznámení o rozhodnutí o okamžité splatnosti celkového dluhu ze dne datum soud zjistil, že jeho adresátem byla žalovaná a že jeho obsahem bylo oznámení o zesplatnění celé zbývající úvěru ke dni datum a současně výzva k úhradě dlužné částky z dosud nesplacené části úvěru ve výši 327 363 Kč, která měla být ode dne datum souběžně úročena sazbou řádného úroku i sazbou úroku z prodlení.

12. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, včetně přílohy číslo – seznamu postoupených pohledávek a přílohy číslo – potvrzení o zaplacení kupní ceny ze dne datum, dohody o úplatě mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně ze dne datum a oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně se žalobkyní smlouvu o postoupení pohledávek, na základě které byla pohledávka za žalovanou s účinností ke dni datum postoupena na žalobkyni. Žalovaná byla o změně v osobě věřitele písemně informována dopisem ze dne datum a zároveň byla vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši 343 962,89 Kč.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum, včetně podacího lístku, bylo zjištěno, že tato výzva byla žalované zaslána dne datum na kontaktní adresu žalované uvedenou ve smlouvě o úvěru. Prostřednictvím této upomínky byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky ve výši celkem 359 596,62 Kč z titulu smlouvy o úvěru ze dne datum, a to ve lhůtě do datum.

14. Na základě takto provedeného dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav. Právní předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě které zaslala žalované na její bankovní účet částku ve výši celkem 424 497 Kč. Na tuto částku žalovaná právní předchůdkyni žalobkyně uhradila prostřednictvím splátek pouze částku 202 832,96 Kč. Před uzavřením úvěrové smlouvy se právní předchůdkyně žalobkyně dotazovala žalované na její výdaje a příjmy, přičemž příjmy ověřila na základě daňového přiznání žalované za zdaňovací období roku 2016, dle kterého stanovila průměrný měsíční příjem žalované ze samostatné výdělečné činnosti na částku 39 153 Kč ulice životní výdaje žalované pak stanovila v částce 1 000 Kč. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum uzavřené mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní byla předmětná pohledávka za žalovanou postoupena žalobkyni. Předžalobní výzvou odeslanou na adresu žalované dne datum žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě částky 359 596,62 Kč, jež měla představovat dosud nesplacenou část úvěru, úroky z úvěru a další poplatky.

15. Soud věc s ohledem na období poskytnutí finančních prostředků (rok 2018) posoudil podle , (dále jen„ o. z.“), a podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

16. Podle § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

17. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

18. Podle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěru bez ohledu na své příjmy.

19. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

20. Podle § 1968 o. z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Podle § 1970 o. z., může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat po dlužníku, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Výši úroku z prodlení pak upravuje

21. Podle § 2991 odst. 1 a 2 o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

22. Soud na základě zjištěného skutkového stavu věci a shora citovaných zákonných ustanovení dospěl k závěru, že nárok uplatněný žalobkyní je pouze částečně důvodný.

23. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně přenechala žalované částku ve výši 424 497 Kč, kterou zaslala na její bankovní účet. Smlouva, na základě které tak právní předchůdkyně žalobkyně učinila, byla smlouvou o spotřebitelském úvěru, což žalobkyně ostatně nikterak nezpochybňovala.

24. Podle zjištěného skutkového stavu věci však právní předchůdkyně žalobkyně v rozporu s § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí nezkoumala úvěruschopnost žalované, jak bylo její povinností dle citovaného zákona. Právní předchůdkyně žalobkyně se v otázce výdajů spoléhala pouze na informace sdělené žalovanou, které nikterak dále neprověřovala. Lze přitom odkázat například na rozsudek Krajského soudu v Praze ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací, z něhož plyne, že součástí odborné péče poskytovatele úvěru je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr. Pouhé doplnění čísel do formuláře žádosti o úvěr nelze považovat za zákonem vyžadované posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Bylo přitom zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně si toliko obstarala dotazem do vlastních systémů informace o měsíčních výdajích žalované v souvislosti se splátkami poskytnutých úvěrů, ve zbytku se spokojila pouze s ničím nedoloženými tvrzeními žalované o výdajích, na které se navíc dotazovala zcela nedostatečně. Za takových okolností právní předchůdkyně žalobkyně svou zákonnou povinnost nesplnila. Obezřetnost přitom byla namístě zejména s ohledem na to, že tvrzená výše životních výdajů v částce 1 000 Kč měsíčně působila značně nevěrohodně. Nebylo přitom nikterak zjišťováno, zda žalovaná vynakládá finanční prostředky na dopravu a jaké jsou její jiné obvyklé výdaje (na volnočasové aktivity, ošacení, komunikační prostředky) a tyto nebyly stanoveny ani racionálním odhadem, který lze v rámci odborné péče rozumně očekávat. Výpisy z účtu, z nichž by mohly být určité výdaje patrné, také nebyly požadovány. Taktéž výdaje na bydlení nebyly nijak prověřovány, přitom právě obvyklé náklady na bydlení (zahrnující náklady na elektřinu, vodu, plyn a další poplatky, hrazené zpravidla formou inkasa) lze doložit poměrně snadno. Právní předchůdkyně žalobkyně se ovšem spolehla toliko na ničím nepodložené tvrzení žalované. Nesplnění povinnosti posoudit před poskytnutím úvěru úvěruschopnost spotřebitele je pak sankcionováno absolutní neplatností úvěrové smlouvy, k níž soud musí (navzdory formulaci druhé a třetí věty ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru v rozhodném znění) přihlédnout z úřední povinnosti (k tomu srov. rozsudek anonymizováno dvora ze dne datum ve věci C číslo, nebo také rozsudek Okresního soudu ve obec ze dne 25. 2. 2020, sp. zn. spisová značka, a mnohé další).

25. S ohledem na absolutní neplatnost úvěrové smlouvy zde tedy nebyl dán žádný právní důvod, pro který si žalovaná mohla poskytnutou finanční částku ponechat. Žalovaná na splátkách poskytnutého úvěru uhradila celkem částku 202 832,96 Kč. S ohledem na zmíněné se tedy žalovaná na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o 221 664,04 Kč (§ 2991 o. z.). Soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni bezdůvodné obohacení ve výši 221 664,04 Kč, a to společně se zákonným úrokem z prodlení (§ 1970 o. z.). Při určení splatnosti dluhu soud vycházel z toho, že žalovaná byla prokazatelně vyzvána k úhradě dluhu (resp. částky vyšší) předžalobní upomínkou, ve které byla splatnost dlužné částky stanovena na den datum. Soud proto přiznal žalobkyni nárok na úrok z prodlení z částky 221 664,04 Kč za období od datum do zaplacení, a to ve výši 15 % ročně. V souladu s  části věty před středníkem soud stanovil lhůtu k plnění v trvání tří dnů.

26. Ve zbývající části pak soud žalobu zamítl, čemuž odpovídá výrok II. tohoto rozsudku.

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku III. podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná v rozsahu 59 % a neúspěšná v rozsahu 41 %, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 12 186,13 Kč, přičemž tato částka představuje 18 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v řízení v rozsahu 59 % a úspěchu žalované v rozsahu 41 %), když při určení úspěchu a neúspěchu je třeba zohledňovat i příslušenství pohledávky (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015, sp. zn. ). Po odečtení neúspěchu od úspěchu tak má žalobkyně nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 18 %. Její náklady přitom sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 13 287 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 332 161,84 Kč sestávající z částky 9 660 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 4 830 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle a. t., z částky 9 660 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t., z částky 9 660 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle a. t. a z částky 9 660 Kč za účast na jednání soudu dne datum dle a. t. včetně pěti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 44 970 Kč ve výši 9 443,70 Kč, neboť zástupce žalobkyně jakožto advokát osvědčil, že je plátcem této daně. Celkem tak náklady řízení žalobkyně činily 67 700,70 Kč; 18 % z této částky pak činí 12 186,13 Kč. V souladu s  části věty před středníkem soud ve výroku III. tohoto rozsudku stanovil žalované lhůtu k plnění v trvání patnácti dnů, aby měla žalovaná s ohledem na výši dluhu času k plnění. Ve smyslu je žalovaná povinna zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám advokáta, který žalobkyni v řízení zastupoval.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu Praha-západ. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.