Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
15 C 93/2023-19
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl samosoudkyní Mgr. Martou Gottwaldovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 10 564 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni
a) částku ve výši 4 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 230 Kč od datum do zaplacení,
b) částku ve výši 6 034 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 734 Kč od datum do zaplacení,
a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) částku ve výši 4 530 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 4 230 Kč od [datum] do zaplacení, b) částku ve výši 6 034 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 5 734 Kč od [datum] do zaplacení, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč, k rukám právní zástupkyně žalobkyně, a to do jednoho měsíce od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou k zdejšímu soudu dne datum (a převedenou po zrušení elektronického platebního rozkazu
do agendy C dne datum), se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky
10 564 Kč s příslušenstvím, a to z titulu příspěvku žalované za nepojištěné vozidlo, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, za dobu a/ od datum od datum a dále b/ od datum do datum. Žaloba byla žalovanému doručena dne datum, kdy ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem, včetně nákladů
na uplatnění pohledávky a nákladů na upomínání.
2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila, nic nesporovala.
3. Soud ve věci rozhodl dle § 115a o. s. ř. bez nařízení jednání, když žalobkyně vyjádřila
s tímto postupem souhlas již v žalobě a žalovaná souhlasila fikcí, když se k výzvě soudu
(usnesení na č.l. 13 spisu), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání, nevyjádřila a soud v souladu s poučením ve výzvě měl za to, že s tímto postupem souhlasí (§ 101 odst. 4
o. s. ř.).
4. Soud ze všech listin založených žalobkyní, které posoudil jednotlivě i ve vzájemných souvislostech a má je za pravé a věrohodné, jakož i dostatečné ke zjištění skutkového stavu, dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná byla vlastníkem
a provozovatelem motorového vozidla, a to osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350cm3 do 1 850 cm3, registrační značka, VIN kód, za dobu a/ od datum od datum. V uvedené době ohledně tohoto vozidla neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu 90 dní, čímž žalovaná porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla vyzvána výzvou, přičemž splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byl o zaplacení upomínána výzvou k úhradě příspěvku. Žalovaná částka se skládá jednak z částky 4 230 Kč, odpovídající základu příspěvku 47 Kč, vynásobeného počtem dnů bez pojištění,
tj. 90 dny a dále z poplatku 300 Kč, spojeného s mimosoudním uplatněním práva
na příspěvek (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou, podacím archem, záznamem sledování zásilek z portálu PoštaOnline). b/ Dále u téhož vozu žalovaná ani v období od datum
do datum neuzavřela smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem. Vozidlo tak nebylo pojištěno po dobu dalších 122 dní, čímž žalovaná porušila svou zákonnou povinnost pojistit vozidlo. Příspěvek za nepojištěné vozidlo nezaplatila, ač k tomu byla i v tomto případě vyzvána žalobkyní výzvou, přičemž splatnost příspěvku nastala dne datum. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ačkoliv byl o zaplacení upomínána výzvou k úhradě příspěvku. Žalovaná částka se skládá jednak
z částky 5 734 Kč, odpovídající základu příspěvku 47 Kč, vynásobeného počtem dnů
bez pojištění, tj. 122 dny a dále z poplatku 300 Kč, spojeného s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek (zjištěno: výpisem z obchodního rejstříku žalobkyně, výzvou k úhradě příspěvku, upomínkami k úhradě příspěvku, předžalobní výzvou, podacím archem, záznamem sledování zásilek z portálu PoštaOnline).
5. Soud dospěl k následujícím právním závěrům: Podle § 4 odst. 1 až 6 zákona č. 168/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o pojištění odpovědnosti“) jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen "osoba povinná k zaplacení příspěvku") jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit žalobkyni příspěvek za každý den porušení povinnosti, přičemž se má za to, že osoba zapsaná jako vlastník vozidla
v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla. Výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla. Osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit Kanceláři náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. Výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů Kanceláře spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou. Dle prováděcí vyhlášky Ministerstva financí č. 417/2017 Sb., činí denní sazba v obou případech částku 47 Kč, výše nákladů spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek potom vždy 300 Kč.
6. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále„ o. z.“), po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se
za ujednanou výše takto stanovená. Žalobkyni tak vzniklo právo požadovat po žalované rovněž zákonný úrok z prodlení ve výši vyplývající z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.,
a to vždy ode dne následujícího po splatnosti příspěvku jako prvého dne prodlení žalované.
7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat její tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.
8. Žalovaná na svou obranu ničeho netvrdila, nic nesporovala, tím spíše ani neprokázala, že by dlužnou částku uhradila, tedy nevyvrátila žalobní tvrzení o neuhrazené dlužné částce, kde se důkazní břemeno ohledně úhrady přenáší na žalovanou. Zároveň je třeba podotknout, že právě díky rozhodnutí věci bez jednání (které soud ve skutkově jednoduchých věcech preferuje s ohledem na ekonomii řízení), s nímž žalovaná souhlasila fikcí (viz odst. 3 odůvodnění tohoto rozsudku), alespoň nedošlo k navýšení nákladů žalované, spočívající v úhradě vyšších nákladů řízení protistrany za účast advokátky
u jednání.
9. Lhůtu k plnění soud určil nikoli ve standardní třídenní délce, ale v délce jednoho měsíce od právní moci rozsudku, neboť s ohledem na mimořádné okolnosti spojené s ekonomickou situací v České republice (spočívající ve výrazném zdražování, vysoké inflaci a energetické krizi), kdy došlo k neúměrnému navýšení téměř veškerých výdajů jak osob právnických, tak zejména fyzických, což má výrazný ekonomický dopad
do majetkové sféry všech, má soud za to, že standardní lhůta by byla velmi krátká a mohla by být de facto likvidační pro celou řadu subjektů, přičemž na druhé straně soud zvažoval i ekonomický zásah do majetkové sféry žalobkyně, aby takto nově stanovená pariční lhůta nebyla pro žalobkyni lhůtou neúměrně dlouhou a nepřiměřenou (§ 160 o. s. ř.).
10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce
2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč
a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží snížená odměna za tzv. formulářovou žalobu stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, v platném znění (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 564 Kč, sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před a včetně podání návrhu
ve věci (převzetí a příprava, sepis žaloby, kvalifikovaná výzva k plnění), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč. Pariční lhůtu soud určil opětovně v prodloužené délce jednoho měsíce, a to z důvodů podrobně uvedených v odst. 9 odůvodnění tohoto rozsudku (§ 160 o. s. ř.), přičemž náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit k rukám advokátky žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 4.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může
se žalobkyně po jeho právní moci a vykonatelnosti domáhat výkonu rozhodnutí u soudu
nebo nařízení exekuce.