Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
18 C 299/2020-130
Obvodní soud pro Prahu 4 rozhodl předsedou senátu JUDr. Ladislavem Nevole, jako samosoudcem, v právní věci
žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného zastoupený advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa,
o vydání věcí, eventuálně o zaplacení částky ve výši 29 895 186 Kč, spolu s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen vydat žalobci movité věci, a to obaly - kegy KBT 15 l v souhrnné výši 3 004 ks, kegy KBT 30 l v souhrnné výši 10 496 ks, dále přepravky Platan 20 kusů – prázdné, v souhrnné výši 80 ks, jakož i přepravky příjmení jméno 20 ks – prázdné, v souhrnné výši 16 ks, a pokud by vydání těchto movitých věcí nebylo možné, tak aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 895 186 Kč, spolu s příslušenstvím, se zamítá.
II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, na náhradě nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalovaného, JUDr. jméno příjmení, advokátky, částku ve výši 9 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba, s návrhem na to, aby žalovaný byl povinen vydat žalobci movité věci, a to obaly - kegy KBT 15 l v souhrnné výši 3 004 ks, kegy KBT 30 l v souhrnné výši 10 496 ks, dále přepravky Platan 20 kusů – prázdné, v souhrnné výši 80 ks, jakož i přepravky [příjmení] [jméno] 20 ks – prázdné, v souhrnné výši 16 ks, a pokud by vydání těchto movitých věcí nebylo možné, tak aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobci částku ve výši 29 895 186 Kč, spolu s příslušenstvím, se zamítá. II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému, na náhradě nákladů řízení, k rukám právní zástupkyně žalovaného, JUDr. [jméno] [příjmení], advokátky, částku ve výši 9 000 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobce se, vůči žalovanému, svým žalobním návrhem, podaným ke zdejšímu soudu, dnem 5. 8. 2020, domáhal vydání shora zmiňovaných movitých věcí, čili obalů a přepravek (kegů), a eventuálně pak i zaplacení částky ve výši 29 895 186 Kč, spolu s příslušenstvím, jelikož žalobce tvrdil, že žalovaný mu dotyčné movité věci doposud nevrátil, a proto se tedy, na úkor žalobce, vlastně, žalovaný bezdůvodně obohatil.
2. příjmení žalovaného, proti této žalobě, však spočívala ve tvrzení, že žalobce sám vyvolal v tomto způsobu nakládání s dotčenými obaly či přepravkami značný chaos, když nevedl řádnou evidenci těchto movitých věcí, které u sebe žalovaný dávno již ani nemá, a proto by tedy žaloba měla být zamítnuta.
3. Podepsaný soud ve věci provedl dokazování řadou listinných důkazů, z nichž vyplynulo, že mezi oběma účastníky tohoto řízení existoval obchodní vztah, což, ostatně, žalovaný ani nikterak nepopíral, když žalobce soudu předložil značně objemný svazek listin, obsahujících různé nabídky obalů či přepravek, jakož i různé faktury, z let 2009, 2010, potažmo z let 2016 a 2017, a na základě nichž byly předmětné movité věci, jež žalobce označil za předmět tohoto sporu, žalobci fakturovány, od dodavatelů těchto movitých věcí, a proto tedy soud zaměřil své zkoumání na to, zda žalobce skutečně je vlastníkem předmětných movitých věcí a zda se opravdu jedná právě o ty konkrétní věci, jež jsou předmětem tohoto sporu. V této souvislosti soud konstatuje, že žalobce zdejší soud doslova zahltil značně objemným svazkem nejrůznějších listin, obsahující, především, již zmiňované faktury, jež se měly týkat nákupu předmětných movitých věcí, a to žalobcem (jednalo se, např., o Fakturu číslo kterážto faktura byla vystavena 31. 7. 2017, dále se jednalo o Dodací list číslo s tím, že tento doklad byl vystaven dnem 28. 7. 2017, k čemuž byla připojena i další listina, a jednalo se o Mezinárodní nákladní list číslo též se pak jednalo i o e-mailovou korespondenci, ze dne 26. března 2018), když, z těchto listin, však nevyplynulo, že by shora specifikované movité věci žalovaný od žalobce skutečně převzal. Tyto skutečnosti pak nevyplynuly ani z další Faktury - číslo s datem vystavení dne 14. 11. 2017, k níž byl opět přiložen Dodací list číslo jednalo se o dodací list, který byl vystaven dnem 13. 11. 2017, k již zmiňované faktuře ze dne 14. 11. 2017, když vlastnictví žalobce, ke shora popsaným movitým věcem, nevyplynulo též ani ze svazku listin, nazvaného jako„ Neuhrazené faktury po splatnosti“, což tedy bylo sdělení, které bylo adresováno žalovanému, a jednalo se tedy o soupis vydaných faktur a dobropisů, které nebyly uhrazeny, a tento soupis vyhotovil žalobce, nicméně, tento soupis však nebyl žalovaným odsouhlasen. Dále byly soudu, ze strany žalobce, předloženy ještě i další listiny, což jsou ulice podmínky právnická osoba příjmení, a jednalo se tedy o formuláře, které však nejsou vyplněny, a dále též i Reklamační řád, s emblémem příjmení příjmení, což je tedy svazek listin, který je jednak v českém a jednak i v anglickém jazyce, a což je opět pouze formulář, který není vyplněn, a též ani podepsán, a pak se jednalo i o další listiny, vygenerované prostřednictvím počítače, právnická osoba příjmení, a jednalo se o přílohy, týkající se jednak vzoru Dílčí kupní smlouvy, Obchodních podmínek, Předpovědi pro rozhodné období a též i Reklamačního řádu, když se jednalo též i o vzor Rámcové kupní smlouvy, která ovšem opět nebyla ani vyplněna, jakož ani podepsána. Z těchto listin tak soud, vlastně neučinil žádná konkrétní skutková zjištění, jež by přímo souvisela s předmětem tohoto sporu, a tedy s tím, že žalovaný, jak žalobce tvrdil, žalobci nevrátil shora specifikované movité věci, související s dodávkami piva žalovanému, realizovaným ze strany žalobce.
4. Soud nemá pochybností o tom, že tedy, mezi žalobcem a žalovaným, v minulosti, existoval obchodní vztah, když struktura obou forem se v mezidobí měnila, což, koneckonců, bylo mezi účastníky i nesporným, a což sice vyplývá i z dalších listinných důkazů (viz dopis ze dne 20. 8. 2018, což je dopis, ze strany žalobce, adresovaný právní zástupkyni žalovaného, dále viz další elektronická korespondence - ze dne 3. dubna 2018, jakož i viz listina, v angličtině, která se týká toho, že prodávajícím je právnická osoba anonymizováno Sp. z o. o., zákazníkem je zde firma právnická osoba, s tím, že, pokud se jedná o finanční obnos, tak ten je zde uveden v rozsahu 67 828,20 EUR, a též i viz elektronická korespondence - ze dne 28. března 2018 a též i ze dne 4. dubna 2018), nicméně, ani z těchto listin však soud nemá za prokázánu existenci vlastnického práva žalobce, ke shora popsaným movitým věcem, jež jsou předmětem tohoto sporu.
5. Pokud se jedná o jednotlivé listinné důkazy, tak z nich ovšem nevyplynulo, že dotyčné obaly, či kegy, byly žalovanému předány a že se tedy jedná právě o ty movité věci, jejichž vrácení se žalobce domáhal. Z dotyčných listinných důkazů tedy jednoznačně nevyplynulo, jaké konkrétní množství předmětných movitých věcí bylo žalovanému, ze strany žalobce, předáno, neboť v žalobě bylo výslovně uvedeno, že žalobce požaduje vrátit více nežli 12 000 kusů kegů, když z dokladů, zdejšímu soudu doložených, vyplývá počet 7 272 kegů, a nadto ze zmiňovaných dokladů vůbec nevyplývá existence vlastnického práva k předmětným movitým věcem, jež by mělo svědčit žalobci.
6. příjmení žalující tedy, jaksi poněkud chaoticky, dokládala nákup jednotlivých obalů, ale nebylo z toho vlastně zcela zřejmé, kdy tyto obaly žalobce žalovanému dodal, zda se opravdu jednalo o tytéž obaly, kolik jich bylo, přičemž, pokud tedy strana žalující tvrdila, že zakoupila nějaké obaly již v roce 2009, anebo v roce 2010, anebo i v roce 2017, takto však nevyplývá, že cenu těchto movitých věcí žalobce skutečně uhradil, když z oněch listin, k důkazu provedených, opravdu nevyplývá, že by žalovaný potvrdil převzetí dotyčných movitých věcí. Soudu totiž nebyly předloženy ani všechny příslušné objednávky, natož pak doklady o zaplacení, když z některých listin soud zjistil i částečně protichůdné skutečnosti, vyvěrající z toho, že, např., objednávka, která měla být učiněna dne 15. ledna 2018, tak ta byla fakturována už dne 15. 5. 2017, přičemž, pokud se jedná o další objednávku - číslo ze dne 6. prosince 2017, tak zde se hovoří o nějakých etiketách, avšak nikoliv o dodávkách piva v obalech, když toto bylo fakturováno již v listopadu roku 2017.
7. Ve shora popsaných souvislostech pak žalovaný tvrdil i to, že mu žádné faktury od žalobce nebyly doručeny, kteréžto tvrzení považuje soud za nepřípadné, neboť se, v tomto konkrétním případě, mělo jednat o obaly, které byly vratné, nicméně, neexistuje zde, vlastně, žádná taková listina, jež by, zcela jednoznačně, prokazovala převzetí příslušného zboží žalovaným.
8. Pokud se jedná o různé změny v podnikatelské struktuře žalobce, kdy žalobce postupně kupoval další podniky, což, ostatně, žalovaný ani nikterak nezpochybňoval, tak, v této souvislosti, žalobce založil do spisu další listiny (viz Smlouva o prodeji části podniku číslo 2010 a jednalo se tedy o smlouvu, uzavřenou mezi právnická osoba a společností velké právnická osoba, dále pak se ještě jednalo o další Smlouvu o prodeji části podniku, mezi právnická osoba a opět právnická osoba, s tím, že, dále, pak se jednalo ještě i o další Smlouvu o prodeji části podniku, tentokrát mezi právnická osoba a právnická osoba, s tím, že, k tomu, byl připojen i svazek dalších listin, a jednalo se tedy o Likvidační list s hlavičkou právnická osoba).
9. Kromě toho pak žalobce do spisu založil ještě i další řadu listin, když se jednalo opět o faktury, s hlavičkou firmy příjmení, a jednalo se o fakturu číslo k čemuž byla připojena listina, v níž předávajícím je anonymizována čtyři slova, a příjemcem jsou právnická osoba, s tím, že l tomu byla připojena též i elektronická korespondence, ze dne 2. 3. 2016, dále ze dne 28. 2. 2023, ze dne 27. 2. 2023 a dále ještě i ze dne 23. 2. 2023, když k tomu pak ještě byla připojena i další listina, se znázorněním fotografie přepravky na pivní láhve 20× 0,5 litru, dále k tomu byla připojena i další Faktura - daňový doklad, v níž dodavatelem jsou právnická osoba, odběratelem je právnická osoba, a jednalo se o Fakturu - daňový doklad číslo s tím, že k tomu byla též připojena ještě i další elektronická korespondence, ze dne 17. 1. 2018, jakož ze dne 15. 1. 2018, s tím, že dále žalobce do spisu založil i další Fakturu - daňový doklad číslo kde dodavatelem je právnická osoba, a odběratelem jsou příjmení příjmení, a poté ještě i další Fakturu - Daňový doklad číslo kde dodavatelem jsou příjmení příjmení, odběratelem je anonymizována dvě slova, s tím, že, pokud se jedná ještě o další listiny, k tomu přiložené, tak zde opět byla e-mailová korespondence - ze dne 6. 12. 2017, a k tomu byla připojena ještě i další listina, a jednalo se tedy o Soupis vydaných faktur a dobropisů, dle něhož tedy se jednalo o období od 1. 11 2017 do 30. 11. 2017, a, konečně, pak žalobce do spisu založil ještě i další Fakturu – Daňový doklad - číslo když tedy se jednalo o fakturu, která byla vystavena ze strany příjmení příjmení na příjmení příjmení jméno, Ditrichova 20, obec a číslo, s tím, že k tomu byla opět ještě připojena i elektronická korespondence - ze dne 6. 12. 2017, jakož i opět onen Soupis vydaných faktur a dobropisů, což byl tedy soupis, který opět zpracoval žalobce, vůči společnosti právnická osoba, a to tentokrát za období od 1. 11. 2017 do 30. 11. 2017 Ani z těchto listinných důkazů však vlastnické právo žalobce, k dotčeným obalům, nevyplývá, a též z toho nevyplývá ani jejich dodání žalovanému, když z obou Soupisů oněch dlužných faktur rovněž nevyplývá ani to, že by je žalovaný odsouhlasil.
10. Na základě shora popsaných skutečností soud tedy uzavírá, že, pokud jde o ony, již shora zmiňované, Smlouvy o prodeji podniku, které byly uzavřeny mezi společností právnická osoba a právnická osoba, dále mezi společností právnická osoba a opět právnická osoba, a též ještě mezi pivovarem země a opět právnická osoba anonymizována dvě slova, a.s, přičemž, pokud jde o ony další, již shora zmiňované, listiny, založené do spisu ze strany žalobce, a to pokud tedy jde o onen Likvidační list - s hlavičkou společnosti právnická osoba, k čemuž byly připojeny ony, rovněž již shora zmiňované, faktury od právnická osoba, včetně oné e-mailové korespondence, tak z těchto listin opět vyplynulo pouze to, že mezi žalobcem a žalovaným, ať již jejich obchodní firmy zněly jakkoliv, o čemž ovšem nebylo žádného sporu, probíhala obchodní spolupráce, při níž mezi nimi nepochybně kolovaly i ony obaly, ale, nic dalšího zde prokázáno nebylo, a to pokud jde o identifikaci předmětných obalů, o jejich přesné množství, jakož i o jejich cenu.
11. Dále ještě soud považuje za nutné podotknout i to, že, pokud se ještě jedná o ony doklady, založené do spisu, ze strany žalobce, a které byly shora vyjmenovány (viz výše – body číslo – číslo), a jimiž tedy žalobce hodlal prokázat své vlastnické právo, resp., vlastnické právo onoho právního předchůdce žalobce, a tedy již shora zmiňované společnosti právnická osoba, ke všem shora uvedeným movitým věcem, tak, v tomto ohledu, se ovšem soud ztotožnil s názorem, předestřeným ze strany žalovaného, a to v tom smyslu, že, z obchodního rejstříku, dostupného prostřednictvím internetu, vyplývá, že k předmětné fúzi (mezi žalobcem a jeho právním předchůdcem – K anonymizována dvě slova) došlo až teprve v prosinci roku 2022, když žaloba, v dané věci, byla podána již v srpnu roku 2020 (dne 5. 8. 2020), jak vyplývá z obsahu soudního spisu, takže, pokud tedy žalobce hodlal předmětnými listinami prokazovat nabytí vlastnictví k dotčeným movitým věcem (obalům) již v roce 2017, když, k dotyčné fúzi, došlo vlastně až cca o 5 let později, pak je jeho vlastnictví opravdu poněkud pochybné.
12. Žalobcem k důkazu založené faktury opravdu neprokazují vlastnické právo žalobce k dotyčným obalům, už i z toho důvodu, že k těmto fakturám nebyly přiloženy prakticky žádné doklady o jejich proplacení, takže, jednotlivé faktury, samy o sobě, vlastnické právo prokázat nemohou. Přitom se jednalo i o faktury, vystavené v letech 2009 - 2010, když další, pozdější, faktury jsou z března roku 2016 a poté i z data pozdějšího, když, navíc, z těchto faktur opravdu nevyplývá ani to, že by žalobce dotyčné movité věci, dle žalobcem založených faktur, do spisu, skutečně fyzicky převzal.
13. Mezi oběma stranami bylo nesporné, že, dnem 28. listopadu 2012, byla, mezi právnická osoba, s. r. l., se sídlem v Itálii, anonymizováno, jako kupujícím, a společností právnická osoba IČO (nejedná se tedy o současného žalobce, nýbrž o jeho právního předchůdce), jakožto prodávajícím, uzavřena Kupní smlouva číslo 2012, když zmiňovaná právnická osoba byla právním předchůdcem žalovaného (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků.
14. Tato původní Smlouva, jež byla uzavřena v roce 2012, tehdy ještě i s právním předchůdcem žalovaného, stanovila, že žalobce má zpracovávat tzv.„ obalové saldo“, čili průběžné měsíční zprávy, a to ohledně toho, jak je to tedy s jednotlivými obaly, jež jsou v oběhu. Tyto skutečnosti však doloženy nebyly, žalovaný, v této souvislosti, tvrdil, že žalobce však toto nikdy nečinil, takže vznikl v tomto chaos, když, tedy, žalobce tuto skutečnost v podstatě nevyvrátil, když, navíc, neprokázal ani to, že by žalovaný dotyčné obaly skutečně převzal a též ani neprokázal to, o jaké konkrétní množství obalů, a jakých, se skutečně jednalo.
15. A pokud se jedná o podání žalobce, ze dne 6. 4. 2023, v němž žalobce, v připojené tabulce, uvádí, že se jedná o 198 kegů a o 5 kegů, tedy o 198+5 kegů 30-ti litrových a o 2 kegy 15-ti litrové, tak ovšem tato tabulka nekoresponduje s tím, co je předmětem žalobních tvrzení a tyto movité věci nejsou obsaženy v nějakém konkrétním dodacím listu, či v nějakém protokolu o předání, a na základě čehož tedy žalovaný měl tyto movité věci převzít.
16. A konečně, pokud se jedná o onen eventuální petit, tak hodnotu dotčených věcí se žalobce snažil prokázat nabídkovými cenami, zjištěnými z elektronické komunikace, když, v tomto ohledu, se soud rovněž ztotožnil s názorem žalovaného, předestřeným v tom smyslu, že ony nabídkové ceny nevypovídají ničeho o konkrétní ceně předmětných obalů, když dotyčné nabídky jsou z roku 2017, a proto je zde i důvodná pochybnost o jejich současné ceně, když by se zjevně mělo jednat o obaly již použité, když, navíc, žalobce též ani nevyvracel obranná tvrzení žalovaného, předestřená v tom smyslu, že dotyčné obaly byly použité a tedy nikoliv nové.
17. Z výše popsaných skutečností tedy plyne, že byť se žalobce domáhal vydání bezdůvodného obohacení, ať již ve formě naturální či peněžní, a to proto, že mu žalovaný shora popsané obaly nevrátil a též nezaplatil ani jejich cenu, tak zde ovšem chybí základní předpoklad, spočívají v prokázání toho, že se žalovaný, na úkor žalobce, skutečně obohatil, a to ve finančním vyjádření shora uvedeném, když ani z elektronické korespondence, vedené mezi účastníky tohoto řízení, nic takového vlastně nevyplývá.
18. Shora zmiňovaná Kupní smlouva (viz výše – bod číslo) byla uzavřena na dobu určitou (a tedy od 28. 11. 2012 do 31. 12. 2017), přičemž k jejímu prodloužení nedošlo (zjištěno z nesporných tvrzení účastníků).
19. Hospodaření s jednotlivými obaly či přepravkami tak bylo realizováno bez smluvního základu, což, samozřejmě, takto probíhat mohlo, nicméně, v tomto konkrétním případě zde chybí jednoznačné důkazy o tom, že žalovaný ony movité věci od žalobce skutečně převzal, že žalobce byl jejich vlastníkem, když, vlastně, vůbec nebyla prokázána ani jejich aktuální cena, přičemž tvrzení žalobce o tom, že pan jméno příjmení, jednatel žalovaného, ve shora zmiňované elektronické korespondenci, založené do spisu ze strany žalobce, nikterak nerozporoval žádnou fakturu, od žalobce, tak takové tvrzení tedy opravdu žádný hmatatelný význam nemá. Rozporování určitých faktur, či jejich nerozporování, je ovšem pojmem zcela irelevantním, takže žalobce měl prokazovat jejich proplacení a nikoliv tedy jejich nerozporování, což ovšem neučinil.
20. V této souvislosti, totiž, žalobce zdejšímu soudu nabídl svá tvrzení pouze v tom smyslu, že, v rámci své podnikatelské činnosti, musí nakupovat značné množství obalů, když sám žalobce pak připustil i to, a to ve svém podání, ze dne 19. 10. 2021, že vlastně není schopen individuálně identifikovat každý jednotlivý obal, když, v této souvislosti, odkazoval i na komentářovou literaturu (příjmení, Králík a kol. – Občanský zákoník III. – Věcná práva, obec, příjmení 2021, str. 244), dle níž nelze požadovat, po žalobci, aby tu kterou věc popsal způsobem, který by takovou věc odlišil od všech existujících výrobků stejného druhu, takže postačí, popíše-li věc obecněji (například televizor určité značky a uhlopříčky obrazovky). V tomto ohledu však podepsaný soud konstatuje, že tato konstrukce je samozřejmě přijatelná u hromadně vyráběných výrobků (aut, televizorů, ledniček, apod.), nicméně, zde, v tomto konkrétním případě, se jedná o obchodní, a tedy o závazkový, vztah, v rámci něhož žalobce (resp., jeho právní předchůdce) dodával žalovanému (resp., jeho právnímu předchůdci) pivo, v určitých obalech, nicméně, evidence těchto obalů byla pravděpodobně vedena velmi nedbale, pokud tedy byla vedena vůbec. Bylo tedy na žalobci, aby vedl řádnou evidenci těchto obalů, když zde by opravdu postačoval onen obecnější popis jednotlivých obalů (např., pokud jde o jejich velikost, apod.), přičemž, podle názoru podepsaného soudu, však součástí každé dodávky piva tehdy měla být i listina, zachycující tuto evidenci, když, ale, žalobce nic takového opravdu nedoložil.
21. Podle § 2991, odst. 1, o. z., platí, že ten, kdo se, na úkor jiného, bez spravedlivého důvodu, obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil, nicméně, žalobce tedy neprokázal, že by se žalovaný, na jeho úkor, bezdůvodně obohatil, a to tím, že by mu shora popsané obaly (kegy) nevrátil.
22. Z výše popsaných důvodů tedy odepsaný soud rozhodl tak, že žalobu, jakožto nedůvodnou, zamítnul.
23. Pokud jde o náhradu nákladů tohoto řízení, tak soud přiznal právo na náhradu nákladů tohoto řízení žalovanému, když žalovaný zde byl právně zastoupen.
24. O náhradě nákladů řízení tedy rozhodl soud podle § 142, odst. 1, o. s. ř., tak, že přiznal žalovanému, jenž byl v tomto řízení zcela úspěšným, nárok na náhradu nákladů řízení, a to v celkové částce 9 000 Kč.
25. Náklady právního zastoupení žalovaného, tedy, v tomto konkrétním případě, představují odměnu advokátky žalovaného, dle § 9, odst. 1, vyhl. č. 177/1996 Sb. (Advokátního tarifu - AT), za celkem 5 úkonů právní služby, po částce 1 500 Kč, dle § 11, odst. 1 písm. a) a d) Advokátního tarifu (1x příprava a převzetí právního zastoupení, dále 1x písemné podání ve věci samé – ze dne 29. 4. 2021, a dále i 3x účast na jednáních, konaných u podepsaného soudu - dne 13. 10. 2022, dále dne 23. 5. 2023 a konečně i dne 29. 6. 2023), a celkem tedy ve výši 7 500 Kč, k čemuž je ovšem nutno připočíst též i 5 režijních paušálů, po částce 300 Kč, dle § 13, AT, a celkem tedy částku ve výši 1 500 Kč, s tím, že advokátka žalovaného však soudu nedoložila, že by byla plátcem DPH, takže soud tuto položku, v rámci nákladů tohoto řízení, již nezohlednil.
26. O povinnosti žalobce, uhradit takto vypočtené náklady tohoto řízení, k rukám právní zástupkyně žalovaného, a to v celkové výši 9 000 Kč, bylo rozhodnuto podle § 149, odst. 1, o. s. ř., s tím, že soud tedy stanovil žalobci, pro splnění této jeho povinnosti, zákonnou, tedy 3 - denní lhůtu (dle § 160, odst. 1, o. s. ř.).
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15-ti dnů, ode dne jeho doručení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím soudu zdejšího.