Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
116 C 181/2021-163
Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Tamarou Göthovou jako samosoudkyní ve věci
žalobce: ; právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce
sídlem adresa
zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum
bytem adresa žalovaného
o zaplacení 164 839,09 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Návrh účastníků ze dne 23. 9. 2021 na schválení soudního smíru a opakovaný návrh totožného znění ze dne 28. 3. 2023 se zamítá.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17 509,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 147 329,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 344,11 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 0,1 % denně z částky 57 005 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.
IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 1 648 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Návrh účastníků ze dne 23. 9. 2021 na schválení soudního smíru a opakovaný návrh totožného znění ze dne 28. 3. 2023 se zamítá. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 17 509,39 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně od 4. 7. 2021 do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky ve výši 147 329,70 Kč, úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 54 344,11 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení a úroku ve výši 0,1 % denně z částky 57 005 Kč od 4. 7. 2021 do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. V. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Městského soudu v Brně doplatek soudního poplatku ve výši 1 648 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobou ze dne 18. 7. 2021 se žalobce domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 164 839,09 Kč s příslušenstvím. Žalobce žalobu odůvodnil tím, že na základě smlouvy o úvěru číslo ze dne 28. 8. 2020 poskytl žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal, že formou 72 měsíčních splátek splatných vždy k 15. dni každého kalendářního měsíce ve výši 1 286 Kč zaplatí žalobci částku ve výši 92 603 Kč tvořenou poskytnutým úvěrem a sjednanými úroky ve výši 42 603 Kč. Úroková sazba byla sjednána ve výši 23 % ročně. Současně účastníci uzavřeli na výslovnou žádost žalovaného smlouvu o doplňkových službách anonymizováno a inkasní služba. Jednotlivé doplňkové služby byly sjednány samostatnými smlouvami, které byly součástí smlouvy o spotřebitelském úvěru. Smlouvami o doplňkových službách se žalovaný zavázal za poskytnuté služby žalobci platit poplatky ve výši 206 Kč a 671 Kč měsíčně, které byly součástí celkové splátky úvěru. V případě zesplatnění úvěru byl žalovaný povinen zaplatit všechny splátky doplňkových služeb, na které by žalobci vzniklo právo, kdyby k předčasnému ukončení nedošlo. Ve smlouvách si účastníci dále ujednali smluvní úroky z prodlení ve výši 0,1 % denně a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž se žalovaný dostane do prodlení. Žalovaný úvěr řádně a včas nesplácel, když se dostal do prodlení se splátkou splatnou dne 15. 4. 2021, a proto žalobce ke dni 21. 5. 2021 celý úvěr zesplatnil, neboť žalovaný přes upomínku ze dne 20. 4. 2021 a ze dne 5. 5. 2021 dlužnou splátku neuhradil. Dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 47 569 Kč, úroků ve výši 36 031,11 Kč, inkasní služby ve výši 13 390 Kč, služby anonymizováno ve výši 43 615 Kč, poplatků za upomínání ve výši 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 23 784,50 Kč. Žalobce již zohlednil platbu žalovaného v celkové výši 15 192,61 Kč. Žalobce marně vyzýval žalovaného k uhrazení dlužných částek.
2. Dne 23. 9. 2021 bylo soudu doručeno elektronicky podepsané podání žalobce ze dne 22. 9. 2021. Totožné podání s úředně ověřeným podpisem žalovaného bylo soudu poštou doručeno dne 23. 9. 2021. Tímto podáním účastníci sdělili, že se spolu dohodli na smírném vyřešení sporu a přednesli svůj návrh na schválení soudního smíru následujícího znění: Žalovaný se zavazuje zaplatit žalobci částku 107 834,09 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 71 853,50 Kč za dobu od 4. 7. 2021 do zaplacení s tím, že tyto své povinnosti je žalovaný oprávněn splnit ve splátkách po 1 500 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje 25. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nabude právní moci usnesení o schválení smíru, to vše pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť jediné z nich. Žalovaný se zavazuje nahradit žalobci k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, jako zástupce žalobce, náklady řízení v částce 26 000 Kč s tím, že tuto svou povinnost je žalovaný oprávněn splnit ve splátkách po 500 Kč měsíčně, splatných vždy nejpozději do 25. dne v měsíci, počínaje 25. dne měsíce následujícího po měsíci, v němž nabude právní moci usnesení o schválení smíru, to vše pod ztrátou výhody splátek při nesplnění byť jediné z nich.
3. Usnesením ze dne 7. 4. 2022, č.j. 116 C 181/2021-143, Městský soud v Brně návrh na schválení smíru zamítl. Rozhodnutí soudu I. stupně bylo následně usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 30. 1. 2023, č.j. 28 Co 119/2022-155, zrušeno a věc vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení.
4. Podáním ze dne 28. 3. 2023 žalobce opakovaně požádal o schválení již dříve předloženého smíru ve znění uvedeném v bodě 2. tohoto rozsudku.
5. Usnesením ze dne 16. 9. 2021, č. j. 31 C 116 C 181/2021-24, soud vyzval žalobce mimo jiné k doplnění skutkových tvrzení, ze kterých konkrétních podkladů žalobce vycházel při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného. Rozsáhlým podáním ze dne 21. 9. 2021 žalobce podrobně uvedl všechny podklady, ze kterých při zkoumání úvěruschopnosti žalovaného vycházel, tyto soudu předložil a sdělil, které skutečnosti zkoumal a které informace žalovanému sdělil před uzavřením smlouvy o úvěru.
6. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k jednání soudu dne 8. 6. 2023 se bez omluvy nedostavil. Žalobce se podáním ze dne 28. 3. 2023 z jednání omluvil.
7. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav.
8. Žalobce předložil soudu žalovaným nepodepsanou Smlouvu o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo (dále jen„ smlouva o úvěru“) obsahující smlouvy o doplňkových službách Podpora a Inkasní služba, na základě kterých měl žalobce žalovanému poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, doplňkovou službu Inkasní služba, a to za částku 14 832 Kč a doplňkovou službu anonymizováno za částku 48 312 Kč. Žalovaný se smlouvami zavázal poskytnuté splatit spolu s úrokem ve výši 23 % ročně, tj. 42 603 Kč, formou 72 měsíčních splátek v souhrnné výši 2 163 Kč. Úvěr měl být žalovanému poskytnut tak, že si žalobce z jistiny 50 000 Kč strhl poplatek ve výši 10 000 Kč, částka ve výši 31 298 Kč byla použita na umoření úvěru číslo ze dne 25. 8. 2020 a částka ve výši 8 702 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Pro případ prodlení s úhradou dlužné částky se žalovaný zavázal zaplatit žalobci smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je v prodlení, a poplatky za upomínání ve výši 300 Kč za první upomínku a ve výši 500 Kč za druhou upomínku. V případě prodlení se splácením doplňkových služeb se žalovaný zavázal splácet smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z výše dlužné částky.
9. Dle Detailu pohybu – Bezhotovostní příjem ze dne 28. 8. 2020 byla téhož dne na bankovní účet žalobce č. bankovní účet připsána platba ve výši 10 Kč z bankovního účtu č. bankovní účet vedeného na jméno žalovaného s poznámkou„ celé jméno žalovaného“ a zprávou pro příjemce„ Tímto souhlasím s návrhem smlouvy číslo“. Dle anonymizováno pohybu – Platba převodem uvnitř banky ze dne 28. 8. 2020 zaplatil žalobce za žalovaného zbylou část úvěru číslo ve výši 31 298 Kč a dle Detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 28. 8. 2020 vyplatil žalobce na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet částku 8 702 Kč s poznámkou„ celé jméno žalovaného doplatek úvěru“.
10. Dopisem ze dne 28. 8. 2020 žalobce žalovanému potvrdil doplacení úvěru číslo dne 28. 8. 2020 a dopisem ze dne 28. 8. 2020 žalobce žalovaného informoval o vyplacení úvěru a zopakoval platební instrukce.
11. Z žalovaným nepodepsané smlouvy o poskytnutí spotřebitelského úvěru číslo ze dne 25. 8. 2020 soud zjistil, že na základě této smlouvy se žalobce zavázal poskytnout žalovanému úvěr ve výši 30 000 Kč, který se žalovaný zavázal vrátit spolu s úrokem a poplatky formou 72 měsíčních splátek. Úvěr měl být žalovanému poskytnut tak, že si žalobce z jistiny 30 000 Kč strhl poplatek ve výši 6 000 Kč a částka ve výši 24 000 Kč měla být vyplacena na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet. Dle Detailu pohybu – Bezhotovostní platba ze dne 25. 8. 2020 byla téhož dne na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet zaslána částka ve výši 24 000 Kč s poznámkou„ celé jméno žalovaného úvěr“.
12. Součástí smlouvy o úvěru byl v Příloze číslo dotazník k posouzení bonity žalovaného, na základě kterého žalobce posuzoval úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný uvedl, že je ženatý a má jednu vyživovací povinnost. Pracuje na hlavní pracovní poměr jako administrativní pracovník u zde uvedeného zaměstnavatele s měsíčním příjmem ze závislé činnosti ve výši 44 827 Kč. Jeho náklady byly uvedeny v částce ve výši 6 800 Kč měsíčně, náklady na manželku ve výši 1 200 Kč, náklady na děti ve výši 2 000 Kč a sdílené náklady na bydlení ve výši 2 000 Kč měsíčně. Dle přehledu jednorázových závazků má žalovaný závazek vůči anonymizována dvě slova ve výši 5 000 Kč a anonymizována dvě slova ve výši 3 000 Kč. Dle přehledu pravidelných závazků je žalovaný povinen platit splátku z blíže nespecifikovaného úvěru ve výši 1 459 Kč, měsíční poplatek za správu úvěru ve výši 59 Kč, pojištění splátek ve výši 146 Kč, HC ve výši 1 215 Kč, pronto ve výši 5 487 Kč, simple ve výši 600 Kč, ferratum ve výši 2 974 Kč, plánovanou splátku blíže nespecifikovaného úvěru ve výši 116 Kč, splátku úvěru od společnosti anonymizováno ve výši 3 734 Kč, splátku blíže nespecifikovaného úvěru ve výši 22 Kč a anonymizováno ve výši 100 Kč. Z příslušných rejstříků pak žalobce zjistil, že číslo občanského průkazu nebylo nalezeno mezi ztracenými nebo odcizenými, žalovaný nemá žádný záznam v centrální evidenci exekucí, insolvenčním rejstříku a nevlastní žádnou nemovitost. Dle výpisu z nebankovního registru má žalovaná příjmení jméno – úvěrovatelný. Žalobce vyhodnotil uvedené skutečnosti tak, že žalovaný má měsíční příjem ve výši 44 827 Kč, měsíční závazky ve výši celkem 27 912 Kč (správný matematický součet uvedených závazků činí částku ve výši 35 912 Kč) a měsíční zůstatek ve výši 21 552 Kč (rozdíl mezi žalobcem zjištěnými příjmy ve výši 44 827 Kč a žalobcem zjištěnými výdaji žalovaného ve výši 27 912 Kč je 16 915 Kč nikoliv uváděných 21 552 Kč, správně však má být příjem 44 827 Kč – výdaje ve výši 35 912 Kč = zůstatek ve výši 8 915 Kč).
13. Z periodického výpisu z účtu vedeného na jméno žalovaného č. bankovní účet za období od 21. 5. 2020 do 19. 6. 2020 soud zjistil, že disponibilní zůstatek na účtu na začátku období činil - 2 840,30 Kč a ke konci období činil - 5 052,29 Kč. V období od 20. 6. 2020 do 20. 7. 2020 byl počáteční disponibilní zůstatek - 5 052,29 Kč a na konci období činil disponibilní zůstatek částku ve výši - 9 778,87 Kč. V období od 21. 7. 2020 do 20. 8. 2020 činil na počátku období disponibilní zůstatek žalovaného částku ve výši - 9 778,87 Kč a na konci období částku ve výši - 9 756,63 Kč.
14. Ze snímku obrazovky z internetového bankovnictví soud zjistil, že žalovaný v rámci svého bankovního účtu č. bankovní účet povolil inkaso ve prospěch účtu žalobce č. bankovní účet v limitu 6 489 Kč s měsíční frekvencí pro období od 25. 8. 2020 do 15. 10. 2026.
15. Upomínkou číslo ze dne 20. 4. 2021, která byla dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě splátky splatné ke dni 15. 4. 2021 a poplatku za upomínku ve výši 300 Kč.
16. Upomínkou číslo ze dne 6. 5. 2021, která byla dle předloženého podacího lístku odeslána téhož dne, vyzval žalobce žalovaného k úhradě splátky splatné ke dni 15. 4. 2021 a poplatku za upomínku ve výši 500 Kč do 20. 5. 2021. Současně byl žalovaný upozorněn na zesplatnění úvěru a na naúčtovaní sankcí a smluvních pokut, nebude-li dlužná částka v uvedeném termínu uhrazena.
17. Dopisem ze dne 21. 5. 2021, který byl žalovanému dle předloženého podacího lístku odeslán téhož dne, byl žalovaný právním zástupcem žalobce informován o zesplatnění úvěru na celkovou částku 164 974,37 Kč a vyzván k jeho zaplacení do 3. 7. 2021.
18. Z ostatních provedených důkazů nebyly zjištěny pro spor žádné rozhodné skutečnosti.
19. Dle § 99 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“) připouští-li to povaha věci, mohou účastníci skončit řízení soudním smírem. Soud usiluje o smír mezi účastníky; při pokusu o smír předseda senátu zejména s účastníky probere věc, upozorní je na právní úpravu a na stanoviska Nejvyššího soudu a rozhodnutí uveřejněná ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek týkající se věci a podle okolností případu jim doporučí možnosti smírného vyřešení sporu. Je-li to s ohledem na povahu věci vhodné, upozorní předseda senátu účastníky rovněž na možnost využití mediace podle zákona o mediaci nebo sociálního poradenství podle zákona o sociálních službách.
20. Dle § 99 odst. 2 o.s.ř., soud rozhodne o tom, zda smír schvaluje; neschválí jej, je-li v rozporu s právními předpisy. V takovém případě soud po právní moci usnesení pokračuje v řízení.
21. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
22. Dle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
23. Dle § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Nejprve se soud zabýval tím, zda lze schválit účastníky předložený smír. Podmínkou schválení smíru je jeho soulad s právními předpisy – nelze schválit smír, který je v rozporu s kogentními ustanoveními zákona, či smír, který taková ustanovení obchází. Soud by totiž v opačném případě schválením dohody účastníků legalizoval protiprávní stav, který by jinak nemohl nalézt právní ochrany, což je zcela zjevně nepřípustné. Připouští-li uzavření soudního smíru povaha věci, soud v nalézacím řízení pro schválení smíru zkoumá pouze to, zda účastníky navržený smír není v rozporu s právními předpisy, tj. zda smír splňuje obecné požadavky náležitostí právních jednání, zda má náležitosti stanovené pro vznik, změnu nebo zánik právního vztahu, případně zda není jiným způsobem v rozporu s kogentními ustanoveními hmotného práva nebo tato ustanovení neobchází, resp. není v rozporu s dobrými mravy.
26. Soud tedy zkoumal, zda navržený smír není v rozporu s kogentními právními předpisy. V prvé řadě soud zjišťoval, zda žalobce jako podnikatel před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným jako spotřebitelem s odbornou péčí posoudil úvěruschopnost žalovaného na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, také z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů tak, jak mu ukládá § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (k tomu srov. nález Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019). Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, že poskytovatel nespoléhá na údaje o schopnosti splácet úvěr tvrzené samotným spotřebitelem, ale sám tyto údaje prověří, případně si je nechá od spotřebitele doložit (rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015-39, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018).
27. Z žalobcem doložených listin soud dospěl k závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí, když dostatečně neposoudil schopnost žalovaného poskytnutý úvěr splácet. Žalobce sice zkoumal příjmy i výdaje žalovaného, které si nechal příslušnými listinami doložit, ale tyto zcela nesprávně vyhodnotil. I kdyby soud připustil, že žalobce při posouzení úvěruschopnosti žalovaného vycházel z chybně vypočteného měsíčního zůstatku žalovaného, který je v dotazníku k posouzení bonity žalovaného uveden v částce 21 552 Kč, nelze přehlédnout, že v tomto dotazníku je uvedeno několik zápůjček či úvěrů od dalších nebankovních poskytovatelů. Již samo toto zjištění mělo žalobce vést k větší obezřetnosti, zda se žalovaný neocitl v dluhové pasti, kdy jednu zápůjčku či úvěr splácí jiným. Zejména však nelze ignorovat žalovaným předložené bankovní výpisy za červen, červenec a srpen 2020, tedy měsíce bezprostředně předcházející uzavření smlouvy, se záporným zůstatkem, jenž se navíc každý měsíc zvyšoval. V situaci, kdy žalovaný i přes vyšší příjmy (cca 44 000 Kč) končí každý měsíc v mínusových číslech v řádu tisíců korun, měl žalobce o to důkladněji a důsledněji zkoumat, zda žalovaný bude schopen poskytnutý úvěr splácet po celou dobu trvání smluvního vztahu v délce 6 let. Pokud žalobce i přes tato zjevná zjištění poskytl žalovanému finanční prostředky dokonce ve výši 50 000 Kč, jeví se se jeho počínání jako lehkovážné. S ohledem na uvedené, dospěl soud k závěru, že žalobce nepostupoval s odbornou péčí a dostatečně neprověřil úvěruschopnost žalovaného, neboť ze získaných údajů žalobce nemohl dospět k jinému závěru než, že žalovaný nebude za žádných okolností schopen poskytnutý úvěr řádně a včas splácet. Z tohoto důvodu je úvěrová smlouva číslo uzavřená mezi žalobcem a žalovaným s odkazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná.
28. Jelikož soud dospěl k závěru, že úvěrová smlouva číslo byla uzavřena v rozporu s § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a je absolutně neplatná, nemá tak žalobce nárok na smlouvou sjednané úroky ani poplatky, k jejichž zaplacení se žalovaný v návrhu smíru zavázal. Návrh smíru je v rozporu s hmotným právem a nelze jej schválit (výrok I.). Poněvadž je smlouva o úvěru absolutně neplatná, je třeba na plnění, které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému, hledět jako na bezdůvodné obohacení na straně žalovaného (§ 2991 občanského zákoníku). Z předložených dokladů o platebních transakcích bylo prokázáno, že žalovanému na jeho bankovní účet č. bankovní účet byla poskytnuta částka v celkové výši 32 702 Kč, přičemž dle tvrzení žalobce žalovaný uhradil částku ve výši 15 192,61 Kč. Žalobou uplatněný nárok je tak důvodný co do rozdílu mezi částkou čerpanou a částkou již uhrazenou. Zbývá tedy uhradit částku 17 509,39 Kč. Žalovaný v řízení neuvedl, že by dlužnou částku uhradil a ani jinak nárok žalobce nerozporoval, soud proto žalobě částečně vyhověl a uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku ve výši 17 509,39 Kč s úrokem s prodlením ve výši 8,25 % ročně od 4. 7. 2021, neboť žalovaný poskytnuté peněžní prostředky nevrátil a neučinil tak ani po té, co byl právním zástupcem žalobce vyzván k jejich uhrazení dopisem ze dne 21. 5. 2021 s lhůtou k plnění do 3. 7. 2021, žalovaný se tak ke dni 4. 7. 2021 dostal do prodlení a žalobci v souladu s § 1970 občanského zákoníku vzniklo právo na úrok z prodlení. Výše úroku byla přiznána v žalobcem požadované výši 8,25 % (výrok II.).
29. Ve zbývajícím rozsahu uvedeném ve výroku III. soud žalobu zamítl.
30. O náhradě nákladů řízení ve výroku IV. soud rozhodl dle § 142 odst. 2 o.s.ř., neboť žalobce, který byl neúspěšný v převažující části, nemá podle výsledku řízení na náhradu nákladů řízení před soudem I. i II. stupně právo a žalovanému, který byl ve věci naopak úspěšný v převažující části, v řízení žádné účelně vynaložené náklady řízení nevznikly.
31. Výrok V. je odůvodněn § 4 odst. 1 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu žalobci vznikla poplatková povinnost ve výši 6 594 Kč. Elektronický platební rozkaz však nebyl vydán. Dle položky 2 bod 2. sazebníku poplatků, přílohy k zákonu č. 549/1991 Sb. pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Dle položky 1 bod 1. písm. b) činí poplatková povinnost žalobce částku 8 242 Kč. Na základě výše uvedeného uložil soud žalobci výrokem V. tohoto rozsudku, aby uhradil na účet soudu doplatek soudního poplatku ve výši 1 648 Kč.
32. Povinnosti stanovené tímto rozsudkem soud podle § 160 odst. 1 o.s.ř. uložil žalovanému splnit do tří dnů od právní moci rozsudku.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Městského soudu v Brně.