Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 77/2016-248

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní JUDr. Barborou Nezkusilovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovaným: celé jméno žalované, datum narození

bytem adresa

o vyloučení věcí z exekuce

takto:

I. Žaloba se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 513 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

Odůvodnění:

I. Žaloba se zamítá. II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 10 513 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalované.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 22. 2. 2016 původně po žalovaném panu celé jméno žalovaného, datum narození, bytem adresa žalovaného, domáhala vyloučení věcí z exekuce. A to konkrétně vyloučení bytové jednotky číslo byt zapsaný na list vlastnictví pro kat. úz. část obce včetně podílů na společných částech domu a pozemku ve výši číslo, která je vymezena v budově adresa postavené na parcele číslo to vše zapsané na list vlastnictví pro kat. území část obce, obec Praha (dále jen„ byt“), z exekuce prodejem nemovitých věcí (dále jen„ exekuce“), vedené soudním exekutorem Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa, pod sp. zn. spisová značka. Exekuční řízení, kde je povinný pan celé jméno žalovaného oprávněnou celé jméno žalované, datum narození, bytem adresa, č.j. číslo jednací, právní moc nastala dne 21. 12. 2011 a rozsudku vydaného Krajským soudem v Ostravě dne 25. 10. 2011, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2011. Žalobkyně svou žalobu odůvodnila tak, že v předmětném bytě žalobkyně žije, stará se o něj, hradí veškeré poplatky a byt zhodnotila. Byt byl zakoupen panem celé jméno žalovaného dne 19. 10. 2000 za částku 1 400 000 Kč, které obdržel od svých rodičů. Žalobkyně dále pak poukazuje na výhru jméno celé jméno žalovaného v anonymizováno. Na základě rozhodnutí soudu je byt v jejím výlučným vlastnictví, a to na základě usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 12. 3. 2012, č.j. číslo jednací, které nabylo právní moci dne 2. 4. 2012, kterým byl schválen smír mezi žalobkyní a panem celé jméno žalovaného, kde si strany ujednaly, že vlastníkem bytu je právě žalobkyně.

2. V řízení původně vystupoval celé jméno žalovaného, coby povinný z nařízení exekuce. Do řízení namísto celé jméno žalovaného vstoupila žalovaná celé jméno žalované. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že uvedla, že neuznává nárok žalobkyně a navrhuje žalobu zamítnout, neboť skutečným vlastníkem bytu je celé jméno žalovaného, který se účelově zbavoval svého majetku, neboť nechtěl plnit své povinnosti. Již Okresní soud v Olomouci, který se zabýval vypořádáním společného jmění manželů (žalobkyně a celé jméno žalovaného) dospěl k závěru, že byt je ve výlučném vlastnictví celé jméno žalovaného, čehož se byla žalobkyně vědoma. celé jméno žalovaného neuhradil částku z vypořádání SJM, a tak proti němu a žalované žalobkyně podala žalobu na zaplacení částky 2 510 000 Kč, řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka bylo však zastaveno pro nezaplacení soudního poplatku. Žalovaná je toho názoru, že žalobkyně se předmětnou žalobou snaží oddálit skutečnost, že není vlastnice předmětného bytu, neboť celé jméno žalovaného na ni přepsal několik nemovitostí ve snaze zvrátit svou situaci, jednání žalobkyně je tak účelové.

3. Mezi stranami není sporu o tom, že je vedena exekuce pod sp. zn. spisová značka proti povinnému celé jméno žalovaného, naopak je sporu o tom, zda uzavřený smír (a darovací smlouva) mezi žalobkyní a celé jméno žalovaného, na základě, kterého se žalobkyně stala vlastnicí předmětného bytu, vedl ke skutečnosti, že se žalobkyně stala vlastnicí předmětného bytu, když pozdějšími rozhodnutími ve věci Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka a Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka, bylo určeno, že celé jméno žalovaného je výlučným vlastníkem bytu.

4. Soud v řízení provedl následující důkazy, ze kterých zjistil závěr o skutkovém stavu:

5. Společné jmění žalobkyně a celé jméno žalovaného bylo rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 11. 10. 2010, č. j. číslo jednací, zúženo tak, že součástí jejich SJM zůstaly pouze věci tvořící obvyklé vybavení společné domácnosti. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 15. 6. 2010. Manželství mezi žalobkyní a celé jméno žalovaného bylo rozvedeno rozsudkem Obvodního soudu pro Prahu 10 ze dne 14. 6. 2012, č. j. číslo jednací. Toto rozhodnutí nabylo právní moci dne 3. 7. 2012. V tuto dobu již byla žalovaná více než dva roky zapsána jako vlastník předmětného bytu v katastru nemovitostí (důkaz: nesporné tvrzení žalobkyně).

6. Žalovaná dne 18. 3. 1983 před MěNV v obec uzavřela manželství s celé jméno žalovaného. Manželství žalované s celé jméno žalovaného, bývalým manželem žalobkyně, bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 5. 10. 2001, ve znění rozsudku Krajského soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci č.j. spisová značka ze dne 31. 1. 2002, když manželství žalované a celé jméno žalovaného bylo pravomocně rozvedeno ke dni 8. 11. 2001. Za trvání manželství z prostředků, které patřily do SJM celé jméno žalovaného kupní smlouvou ze dne 16. 10.2000, u které byl povolen vklad práva dne 19. 10. 2000 zakoupil nemovitost – bytovou jednotku, byt, který je předmětem vyloučení věci z exekuce (důkaz: nesporná tvrzení žalované a spisem sp. zn. spisová značka vedené Okresním soudem v Olomouci).

7. Mezi žalovanou a celé jméno žalovaného došlo k uzavření smlouvy o vypořádání SJM, touto dohodou byla vypořádána pouze část majetku, který patřil do SJM. Dne 31. 10. 2003 podala žalovaná k Okresnímu soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka žalobu o vypořádání zbytku masy zaniklého SJM v souvislosti se zánikem manželství, když předmětem vypořádání byl i předmětný byt (důkaz: nesporná tvrzení žalované a spisem sp. zn. spisová značka vedené Okresním soudem v Olomouci).

8. Řízení o vypořádání SJM vedené u Okresního soudu v Olomouci bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka, kdy bylo rozsudkem ze dne 29. 4. 2011, č.j. číslo jednací rozhodnuto mimo jiné, výrokem IV., že do výlučného vlastnictví celé jméno žalovaného se přikazuje předmětný byt. Do výlučného vlastnictví celé jméno žalovaného byla přikázána i částka částka představující výhru ze příjmení. Rozsudek okresního soudu byl ve všech svých výrocích potvrzen rozsudkem Krajského soudu v Ostravě – pobočka obec dne 25. 11. 2011, č.j. číslo jednací, který nabyl právní moci dne 21. 12. 2011. Proti shora uvedenému rozhodnutí se dovolal celé jméno žalovaného, jeho dovolání však Nejvyšší soud usnesením ze dne 27. 5. 2014, č.j. číslo jednací, odmítl. (důkaz: Spisem Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka).

9. V řízení o určení vlastnického práva vedeného u Obvodního soudu pro Prahu 10 žalobkyně s celé jméno žalovaného uzavřela smír jehož předmětem bylo, že si bývalí manželé ujednali, že žalobkyně je vlastníkem předmětného bytu. Usnesení o schválení smíru nebylo právní moci dne 4. 12. 2012 (důkaz: Usnesení Obvodního soudu pro Prahu 10, č.j. číslo jednací).

10. V průběhu řízení o vypořádání SJM žalovaná zjistila, že celé jméno žalovaného bez vědomí žalované převedl nemovitou věc, která patřila do zaniklého SJM bez jejího souhlasu na svoji manželku, v tomto řízení žalobkyni, když vklad práva ohledně této bytové jednotky nastal s právními účinky ke dni 12. 1. 2009. S ohledem na toto žalovaná podala dne 30. 7. 2010 k Obvodnímu soudu pro Prahu 10 žalobu o určení, že předmětná bytová jednotka patří do SJM. Jako žalovaní v řízení vystupoval celé jméno žalovaného žalobkyně. A posléze s ohledem na skutečnost, že řízení o vypořádání SJM bylo pravomocně ukončeno žalovaná změnila žalobu tak, aby bylo určeno, že předmětná bytová jednotka je ve výlučném vlastnictví celé jméno žalovaného a to mj. také proto, že v řízení o vypořádání SJM byla hodnota předmětné bytové jednotky přikázána celé jméno žalovaného Obvodní soud pro Prahu 10 rozsudkem ze dne 14. 5. 2013, č.j. číslo jednací, zamítl žalobu žalované, která podala včasné odvolání a Městský soud v Praze rozsudkem ze dne 22. 8. 2013, č.j. číslo jednací rozhodl, že rozsudek obvodního soudu se mění tak, že určil, že celé jméno žalovaného je výlučným vlastníkem bytové jednotky – předmětného bytu. Rozhodnutí nabylo právní moci dne 7. 10. 2013 (důkaz: spisem Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka).

11. Z výpisu z katastru nemovitostí ke dni 28. 5. 2013 soud zjistil, že vlastnické právo k bytové jednotce číslo byt zapsaný na list vlastnictví pro kat. úz. část obce včetně podílů na společných částech domu a pozemku ve výši číslo, která je vymezena v budově adresa postavené na parcele číslo to vše zapsané na list vlastnictví pro kat. území část obce, obec Praha, má žalobkyně. Z výpisu je dále patrný zápis o podání žaloby na určení vlastnického práva, jak k žalobkyni, tak i k celé jméno žalovaného. Nabývacím titulem vlastnictví žalobkyně byla darovací smlouva ze dne 12. 1. 2009.

12. Žalovaná podala u Okresního soudu v Olomouci žalobu proti žalobkyni o neúčinnosti darovací smlouvy jejíž předmětem byla nemovitost nacházející se v k . úz. část obce, řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 13. 4. 2015, č.j. číslo jednací (důkaz: spisem Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka).

13. celé jméno žalovaného podal návrh na oddlužení dne 1. 3. 2016 k Městskému soudu v Praze, insolvenční řízení bylo vedeno pod sp. zn. spisová značka vedená u Městského soudu v Praze celé jméno žalovaného mezi svůj majetek do návrhu na oddlužení uvedl předmětný byt. Insolvenční řízení bylo zastaveno usnesením ze dne 2. 2. 2017, č.j. spisová značka, z důvodu, že navrhovatel zálohu na náklady insolvenčního řízení v soudem stanovené lhůtě nezaplatil a nezaplatil jí ani dodatečně. Věc je pravomocně skončená. (důkaz: insolvenční řízení celé jméno žalovaného vedená pod sp. zn. spisová značka vedená u Městského soudu v Praze).

14. Další důkazy navržené žalobkyní (spis Okresního soudu v Olomouci sp. zn. spisová značka, anonymizováno spis) soud neprováděl, neboť se jednalo o důkazy, které pro zjištění skutkového stavu nebyly relevantní a současně z dosud provedených důkazů měl soud skutkový stav za dostatečně zjištěný.

15. Dle ust. , , (dále jen „”):„ Právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona.“

16. Již ze samotných tvrzení žalobkyně i žalované jakožto i přímo z provedených spisů vyplývá, že právě pravomocnými rozhodnutími v řízení Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka a Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka, byl celé jméno žalovaného, resp. povinný v exekučním řízení vedeném exekutorem Mgr. jméno příjmení, sídlem adresa, pod sp. zn. spisová značka, ze kterého se žalobkyně domáhá vyloučení bytu, určen jako výlučný vlastník předmětného bytu. Řízení u Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka bylo zahájeno dne 31. 10. 2003 a rozhodnutí, kterým bylo rozhodnuto o určení celé jméno žalovaného výlučným vlastníkem bytu bylo vydáno dne 29. 4. 2011 a nabylo právní moci dne 21. 12. 2011. Řízení o vypořádání SJM mezi žalovanou a celé jméno žalovaného bylo vedeno u Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka a bylo zahájeno dne 30. 7. 2010, rozhodnutí, kterým bylo určeno, že celé jméno žalovaného je výlučným vlastníkem bytu bylo vydáno dne 22. 8. 2013 a řízení bylo pravomocně skončeno dne 7. 10. 2013. Právě v mezidobí těchto dvou řízení, ve kterých soudy prováděli dokazování ke zjištění skutkového stavu, kde došlo k vydání meritorních rozhodnutí, proti kterým bylo možné podat opravný prostředek žalobkyně podala ke zdejšímu soudu návrh na určení vlastnického práva proti celé jméno žalovaného dne 13. 12. 2011. Řízení bylo pravomocně skončeno na základě uzavření smíru, kdy spolu bývalí manželé uzavřeli smír, který předložili soudu ke schválení, v řízení u Obvodního soudu pro Prahu 10, smír byl schválen soudem dne 12. 3. 2012, č.j. číslo jednací a nabyl právní moci dne 2. 4. 2012. Smír ze své povahy je rozhodnutím, kterým se řízení končí, proti výroku o uzavření smíru není odvolání přípustné, návrh smíru soud schválí vždy, pakliže není v rozporu se zákonem. Soud tak neprovádí důkazy a rozhodne o návrhu účastníků, který je konsensem obou stran, v dané věci bývalých manželů, resp. osob si blízkých. Žalobkyně si jistě byla vědoma skutečnosti, že v době podání své žaloby na určení vlastnického práva k bytu bylo již zahájeno řízení u shora uvedených soudu a současně i v katastru nemovitostí byla zapsaná poznámka ohledně vedení sporu o určení vlastnictví.

17. celé jméno žalovaného na žalobkyni již v minulosti převedl více než jednu nemovitost. Nedá se tedy vyloučit, že celé jméno žalovaného za situace, kdy se schylovalo k rozhodování o SJM s žalovanou a další soudní řízení se dala očekávat (i ta exekuční), uzavřel s žalobkyní smír, kterým si měla žalobkyně zajistit byt, tato otázka soudu však v tomto řízení nepřísluší posuzovat.

18. Námitka žalobkyně, že nebyla účastníkem některých řízení mezi žalovanou a celé jméno žalovaného je lichá, neboť její účast na těchto řízení by nezměnilo či neovlivnilo výsledek dokazování a rozhodnutí soudu. Dále pak námitky žalobkyně ohledně výhry celé jméno žalovaného v anonymizováno, je pro toto řízení též liché, neboť v tomto řízení není výhra podstatná a nikterak nemá vliv na posouzení dané věci.

19. Důvodem pro zamítnutí žaloby tak je jednak shora uvedené, tak i skutečnost, že nezávislé soudy pravomocně rozhodly ve dvou nesouvisejících sporech o tom, že celé jméno žalovaného je výlučným vlastníkem bytu. Soud v tomto řízení neshledal ničeho jiného a tvrzení žalobkyně, že se o byt stará, zhodnotila jej a žije v něm nemá vliv na posouzení této skutečnosti, a to i za situace, kdy mělo mezi žalobkyní a celé jméno žalovaného dojít k uzavření Darovací smlouvy a uzavření smíru, neboť tyto úkony se ve světle dalších rozhodnutí soudů jeví jako účelové a záměrné. Je pravdou, že mělo dojít k faktickému přepisu vlastníka bytu v katastru nemovitostí, a to v návaznosti na vydaná rozhodnutí Okresního soudu v Olomouci, sp. zn. spisová značka a Obvodního soudu pro Prahu 10, sp. zn. spisová značka, což se však nestalo.

20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 10 513 Kč Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle , a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za každý z dvanácti úkonů uvedených v  a. t. včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle a. t (převzetí a příprava právního zastoupení, vyjádření dne 30. 11. 2016, dne 5. 4. 2017, ústní jednání dne 16. 2. 2017 a dne 1. 6. 2017, odvolání 16. 4. 2019, dne 18. 10. 2019 a dne 10. 12. 2020, vyjádření ze dne 8. 8. 2022, ústní jednání dne 6. 12. 2022, vyjádření ze dne 4. 1. 2023 a ústní jednání dne 25. 7. 2023). A dále pak cestovní náhrada v celkové výši 1 443 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 6. 12. 2022 na cestě obec – obec a zpět (699 Kč) a s cestou realizovanou dne 26. 7. 2023 na cestě obec – obec a zpět (744 Kč) podle a. t. a náhrada za ztrátu času strávené na jedné z cest tam a zpět v celkové výši 6 hod, resp. 12 půlhodin, když jedna půlhodina je po 50 Kč, resp. jedna cesta 600 Kč, celkem 1 200 Kč podle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 43 443 Kč ve výši 9 123 Kč, tedy celkem 52 566 Kč. Z takto vyčíslených nákladů soud přiznal žalované 20%, tj. částku 10 513 Kč, přičemž přihlédl k osovobození, které bylo žalobkyni přiznáno ve výši 80% a zejména k charakteru sporu, kdy žalobkyni nezbylo než se domáhat vyloučení z exekuce žalobou, za situace, kdy jí dle rozhodnutí zdejšího soudu, kterým byl schválen smír (viz odůvodnění shora) svědčilo vlastnické právo k bytu, jakož i zápis v k.ú. Zároveń soud zohlednil i majetkové poměry, jak uvedeno i v rozhodnutí o přiznání osvobození od soudních poplatků a uzavřel, že uložení povinnosti k plné náhradě nákladů řízení by znamenalo zásah do majetkových práv žalobkyně mírou vyšší než malou. Zároveň soud si je vědom, že žalobkyně úspěšná ve sporu nebyla a proto přiznal povinnost k úhradě ve výši 20%.

Právní zástupkyně žalované vyúčtovala i soudní poplatek za podané odvolání, soud však ničeho nezahrnul do nákladů, neboť nedohledal ve spise ani interním systému soudu, že by k takové platbě žalované došlo.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalobkyně povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalovaná domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.