Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 132/2023-63

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudkyní Mgr. Martinou Kratochvílovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 25 905,66 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 957,31 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 564,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 726,11 Kč, úrok z prodlení z částky 15 957,31 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku 9 948,35 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byl žalovaný povinen zaplatit žalobkyni částku 15 957,31 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 1 564,47 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 10 726,11 Kč, úrok z prodlení z částky 15 957,31 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,5 % ročně, částku 9 948,35 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u Okresního soudu v Olomouci dne datum domáhala

po žalovaném zaplacení částky specifikované ve výroku s odůvodněním, že mezi právním předchůdcem žalobkyně (spol. právnická osoba) a žalovaným byla dne datum uzavřena za využití dálkové komunikace úvěrová smlouva č. anonymizováno. Žalovanému byl poskytnut úvěr ve výši 40 000 Kč, na tento uhradil žalovaný právnímu předchůdci žalobkyně celkem částku 42 623,41 Kč. Žalobou se domáhá žalobkyně, na kterou byla pohledávka smluvně postoupena dne datum, zaplacení nesplacené jistiny ve výši 15 957, 31 Kč, poplatku za poskytnutí úvěru ve výši 8 450,86 Kč, smluvních úroků ve výši 2 272,59 Kč, smluvní pokuty ve výši 9 948,35 Kč, kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 279,83 Kč a nákladů na vymožení pohledávky 2,66 Kč.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil, k jednání soudu se bez řádné omluvy nedostavil.

3. Soud učinil následující skutková zjištění: Z úvěrové smlouvy, formuláře pro standartní informace o spotřebitelském úvěru, přehledu splátek, že společnost právnická osoba (dále také jen„ úvěrující“) a žalovaný uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno, kterou se úvěrující zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč převodem na účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách spolu s poplatkem 25 352,58 Kč, úrokem ve výši 12% ročně, s tím, že celkově zaplatí částku 68 111,77 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím SMS kódu. Z potvrzení o platbě, že úvěrující zaslala žalovanému na účet dne datum částku 40 000 Kč. Z dílčí smlouvy o postoupení pohledávek, přípisu o postoupení pohledávky, že společnost právnická osoba postoupila žalobou uplatněnou pohledávku na žalobkyni dne datum, o tomto byl žalovaný ze strany žalobkyně informován dopisem ze dne datum. Z předžalobní výzvy, že právní zástupce žalobkyně dne datum vyzval žalovaného k úhradě dluhu s tím, že svůj nárok jinak uplatní žalobou. Z výpisu z účtu žalovaného ze dne datum, datum, datum, že na jeho účet byly připsány platby dne datum ve výši 29 891 Kč, dne datum ve výši 33 915 Kč, dne datum ve výši 28 684 Kč, ostatní pohyby na účtu, ani zůstatky na účtu nejsou zjistitelné.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: právnická osoba (dále také jen„ úvěrující“) a žalovaný uzavřeli dne datum prostřednictvím prostředků komunikace na dálku smlouvu o úvěru č. anonymizováno, kterou se úvěrující zavázala poskytnout žalovanému bezúčelový úvěr ve výši 40 000 Kč převodem na účet a žalovaný se zavázal úvěr splatit v 12 měsíčních splátkách spolu s poplatkem 25 352,58 Kč, úrokem ve výši 12% ročně, s tím, že celkově zaplatí částku 68 111,77 Kč. Totožnost žalovaného byla ověřena prostřednictvím SMS kódu. Úvěrující zaslala žalovanému na účet dne datum částku 40 000 Kč právnická osoba postoupila žalobou uplatněnou pohledávku na žalobkyni dne datum, o tomto byl žalovaný ze strany žalobkyně informován dopisem ze dne datum. Právní zástupce žalobkyně dne datum vyzval žalovaného k úhradě dluhu s tím, že svůj nárok jinak uplatní žalobou. Na účet žalovaného byly připsány platby dne datum ve výši 29 891 Kč, dne datum ve výši 33 915 Kč, dne datum ve výši 28 684 Kč, ostatní pohyby na účtu, ani zůstatky na účtu nejsou z tohoto zjistitelné.

5. Podle , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

6. Podle , ve znění účinném do 28. 5. 2022 poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy.

7. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

8. Podle § 2991 odst. 2 o. z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

9. Soud má na základě provedeného dokazování za to, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaný uzavřeli prostřednictvím dálkové komunikace dne datum smlouvu o úvěru, na jejímž základě právní předchůdkyně žalobkyně zaslala bezhotovostním převodem žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný vystupoval v rámci smluvního vztahu jako slabší strana – spotřebitel, neboť ze smlouvy nevyplynulo, že by se jednalo o podnikatele a žádný z účastníků to ani netvrdil. Povinností právní předchůdkyně žalobkyně před poskytnutím úvěru tedy bylo zkoumat ve smyslu ust. schopnost žalovaného splácet úvěr. Pokud poskytovatel poskytne spotřebiteli úvěr, aniž by této své povinnosti dostál, je smlouva neplatná. Byť z věty druhé vyplývá lhůta, v níž může spotřebitel uplatnit námitku neplatnosti úvěrové smlouvy, soud s odkazem na aktuální judikaturu konstatuje, že se jedná o neplatnost absolutní (k tomu viz např. nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. , rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ).

10. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou s dobrými mravy (Nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

11. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná, a to ve smyslu ust. , , absolutně, k této neplatnosti soudy přihlédnou i bez návrhu. Zákon o spotřebitelském úvěru v  stanoví povinnost, že věřitel je povinen postupovat při posouzení úvěryschopnosti spotřebitele s odbornou péčí. Spokojí-li se věřitel s nedoloženými prohlášeními dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech a nahlédnutím do registru dlužníků, nedostál povinnosti věřitele ve smyslu ust. zákona o spotřebitelském úvěru (rozsudek Nejvyššího soudu ČR sz. zn. ).

12. Soud musí z úřední povinnosti, i bez návrhu žalovaného spotřebitele, zabývat otázkou, zda ze strany poskytovatele spotřebitelského úvěru byla před uzavřením smlouvy splněna jeho zákonná povinnost zkoumat s odbornou péčí úvěruschopnost spotřebitele. Porušení této povinnosti je nutno vykládat za použití § 588 o. z. jakožto absolutní neplatnost smlouvy, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu, když dané porušení povinnosti poskytovatele odporuje zákonu a současně zjevně narušuje veřejný pořádek. K závěru, že vnitrostátní soud je zásadně povinen zkoumat z úřední povinnosti dodržování povinností věřitele vyplývajících z vnitrostátních právních předpisů provádějících článek 8 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice o spotřebitelském úvěru“), když článek 8 ve spojení s článkem 23 směrnice o spotřebitelském úvěru brání vnitrostátní právní úpravě sankce za porušení povinnosti posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, která požaduje, aby se spotřebitel aktivně dovolával příslušného porušení povinnosti (spotřebitel je povinen neplatnost úvěrové smlouvy namítnout, a to ve tříleté promlčecí době), dospěl i Soudní dvůr Evropské unie např. ve svém rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18.

13. Žalobkyně v řízení neprokázala, že by před uzavřením úvěrové smlouvy řádně prověřila (její právní předchůdkyně) úvěruschopnost žalovaného, neprokázala, že by měla dostatečné informace o pravidelných měsíčních příjmech a výdajích žalovaného na bydlení, dopravu, o jeho vyživovacích povinnostech, splátkách vůči ostatním jeho věřitelům, příp. jiných pravidelných výdajích, a že by tyto věrohodným způsobem ověřila. Žalobkyně toliko doložila tři výpisy z účtu žalovaného, ze kterého se však podává pouze příchozí platba (zřejmě příjem ze zaměstnání), avšak není zřejmé, jaký byl počáteční či konečný zůstatek na účtu žalovaného, jaké jsou výdaje žalovaného, zda splácí i jiné své závazky a v jaké výši, zda a kolik hradí na výživu osob, ke kterým má vyživovací povinnost, není ani zřejmé, u jakého zaměstnavatele je žalovaný zaměstnán a na jak dlouho. Žalobkyně ani netvrdila, že by tyto výdajové položky žalovaného jakkoli ověřila. Smlouva o úvěru uzavřená mezi účastníky je tedy v návaznosti na ust. , 2 z. č. dle ustanovení o. z. neplatná, a to pro rozpor se zákonem, a tento rozpor je tak zjevný, že k této neplatnosti je soud dle ustanovení o. z. povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Nároky z neplatné smlouvy o úvěru je pak třeba vypořádat dle ustanovení z titulu bezdůvodného obohacení jako plnění poskytnutá na základě neplatné smlouvy. Věřitel má v případě absolutně neplatné smlouvy o úvěru nárok toliko na vrácení žalovanému poskytnuté jistiny bez jakýchkoliv poplatků, smluvních úroků aj., a to ve výši zbývající po odečtení souhrn plateb přijatých od žalovaného. Výše úvěru činila 40 000 Kč, žalovaný uhradil celkem 42 623,41 Kč. Na jeho straně tedy není dáno bezdůvodné obohacení. Žaloba byla proto zamítnuta.

14. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto dle ust. dle poměrů úspěchu ve věci. Více procesně úspěšnou stranou byl žalovaný, tomu však dle obsahu spisu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu Ostrava, pobočka v Olomouci, prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.