Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

8 C 181/2023-19

Okresní soud v Benešově rozhodl samosoudkyní Mgr. Hedvikou Lávičkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa žalobkyně

zastoupené advokátem anonymizováno jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

bytem adresa žalované

o zaplacení částky 26 709,92 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku

ve výši 11 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 808 Kč od datum do zaplacení.

II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 1 602,87, zákonného úroku z prodlení z částky 13 410,87 Kč od datum do datum a od datum do zaplacení z částky 1 602,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 018,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 451,72 Kč, pohledávky ve výši 10 134,08 Kč

a pohledávky ve výši 3 164,97 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni do 3 dnů od právní moci rozsudku pohledávku ve výši 11 808 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky 11 808 Kč od [datum] do zaplacení. II. Žaloba o zaplacení pohledávky ve výši 1 602,87, zákonného úroku z prodlení z částky 13 410,87 Kč od [datum] do [datum] a od [datum] do zaplacení z částky 1 602,87 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 018,86 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 2 451,72 Kč, pohledávky ve výši 10 134,08 Kč a pohledávky ve výši 3 164,97 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou podanou u soudu dne datum domáhala vydání rozsudku, kterým bude žalovaná uznána povinnou zaplatit jí částku 26 709,92 Kč s příslušenstvím a nahradit žalobkyni náklady řízení. V odůvodnění žaloby uvedla, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, sídlem adresa (dále jen„ právnická osoba“) a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které žalovaná obdržela od žalobkyně finanční hotovost ve výši 15 000 Kč, kterou se zavázala splatit spolu s příslušenstvím ve výši 12 888 Kč (kapitalizovaný smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady

na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Na celkovou částku 27 888 Kč, kterou byla žalovaná povinna žalobkyni splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč, žalovaná uhradila pouze částku 3 192 Kč. Závazek ze smlouvy o úvěru nebyl původním věřitelem zesplatněn,

a proto jeho splatnost nastala nejpozději ke dni splatnosti poslední předepsané splátky,

tj. ke dni datum. Dne datum byla mezi společností právnická osoba

a žalobkyní uzavřena rámcová smlouva o postupování pohledávek, kdy na základě této smlouvy a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum následně došlo k postoupení pohledávek včetně předmětné pohledávky za žalovanou na žalobkyni. Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku ze dne datum.

2. Žalovaná se k žalobě nijak nevyjádřila a k ústnímu jednání se bez omluvy nedostavila.

3. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Ze smlouvy

o úvěru, z předpisu splátek, z žádosti o úvěr a ze standardních informací o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že společnost právnická osoba a žalovaná uzavřely dne

datum smlouvu o úvěru číslo na základě které se společnost x právnická osoba zavázala poskytnout žalované částku 15 000 Kč a žalovaná se ji zavázala splatit ve 14 měsíčních splátkách po 1 992 Kč. Ze smlouvy o postoupení pohledávek

a z dodatku k rámcové smlouvě o postoupení pohledávek bylo prokázáno, že žalobkyně

a společnost právnická osoba uzavřely mezi sebou smlouvu o postoupení předmětné pohledávky za žalovanou. Z oznámení o postoupení a z dokladu o odeslání bylo prokázáno, že společnost právnická osoba zaslala žalované oznámení o postoupení pohledávky na žalobkyni ze dne datum. Z předžalobní výzvy a z dokladu o odeslání vyplývá, že žalobkyně dopisem ze dne datum vyzvala žalovanou ke splacení dluhu před podáním žaloby.

4. Při právním posouzení věci soud vycházel ze ,

(dále jen„ o. z.“) a ze , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon

o spotřebitelském úvěru“).

5. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele

na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných

od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odstavce 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to

na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

7. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

8. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

9. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu bezdůvodně obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 tohoto ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

10. Podle § 1968 odst. 1 věta první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

11. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti požadovat zaplacení úroku

z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroků z prodlení pak stanoví

12. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru uzavřená dne

datum mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou je absolutně neplatná, neboť při jejím uzavření nebyla v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru řádně zkoumána otázka schopnosti žalované daný úvěr splatit. Žalobkyně v žalobě neuvedla žádná tvrzení ohledně toho, zda a případně jakým způsobem byla zkoumána úvěruschopnost žalované, pouze uvedla, že smlouva o úvěru byla uzavřena na základě žádosti o úvěr, ve které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a okolnosti vypovídající

o jeho finanční situaci.

13. K otázce zkoumání úvěruschopnosti dle zákona o spotřebitelském úvěru soud

v podrobnostech odkazuje na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. spisová značka, (PR číslo s. 757), dle něhož„ věřitel nedostojí povinnosti postupovat s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. Nepochybně klíčová je

i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou např. státem publikované údaje

o životním a existenčním minimu podle , o životním a existenčním minimu,

a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu), a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.“ V této souvislosti soud zmiňuje též aktuální nálezovou judikaturu Ústavního soudu ČR (nález ze dne datum, sp. zn. ústavní nález), v níž byla rovněž dovozena absolutní neplatnost smlouvy o spotřebitelském úvěru při absenci náležitého zkoumání úvěruschopnosti dlužníka. Tento soud jednoznačně uzavřel, že poskytovatel spotřebitelského úvěru má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Uložením a řádným splněním této povinnosti přitom není chráněn jen samotný dlužník (spotřebitel) a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale také v širším pojetí sama společnost jako taková. Přitom nejde podle Ústavního soudu o žádný zvlášť přísný či dokonce nepřiměřený požadavek; to, zda je reálné splacení dluhu je přece celkem výchozí zásada, kterou by jako obecný princip měly soudy vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven, anebo nikoli.

14. Závěr o absolutní neplatnosti smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru se dále opírá o rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci OPR- právnická osoba

v. GK (C číslo). Uvedeným rozhodnutím bylo dovozeno, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne datum o smlouvách

o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS, z nichž vychází právní úprava obsažená v § 87 zákona o spotřebitelském úvěru, musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají

ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články

8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.

15. Vzhledem k tomu, že soud shledal smlouvu o úvěru ve smyslu shora uvedených ustanovení a citované judikatury absolutně neplatnou dle § 588 o. z. pro absenci řádného zkoumání úvěruschopnosti žalované, rozhodoval podle § 2991 o. z. o vydání bezdůvodného obohacení žalobkyni. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované částku ve výši 15 000 Kč. Jelikož žalovaná na tuto částku uhradila pouze

3 192 Kč, má povinnost vydat žalobkyni zbývající částku ve výši 11 808 Kč jako bezdůvodné obohacení. Soud žalobkyni přiznal rovněž zákonný úrok z prodlení z této částky, a to ode dne následujícího po doručení žaloby, jelikož v řízení nebylo zjištěno, že by žalobkyně ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. vyzvala žalovanou ke splnění dluhu před tímto datem (předžalobní upomínka je toliko procesní úkon a její odeslání má jiné právní účinky, než hmotněprávní výzva k plnění). Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl, neboť má oporu v neplatné smlouvě, a to včetně úroků z prodlení požadovaných za období, kdy částka nemohla být s ohledem na absenci výzvy k vydání bezdůvodného obohacení splatná.

16. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle , (dále jen „“) tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť poměr procesního úspěchu obou účastníků byl ve věci obdobný.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím Okresního soudu v Benešově.

Nebude-li rozhodnutí plněno dobrovolně, lze podat návrh na výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na nařízení soudní exekuce a pověření soudního exekutora podle (exekučního řádu).