Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

19 C 171/2023-68

Okresní soud v Olomouci rozhodl samosoudcem Mgr. et Mgr. Bc. Jiřím Zatloukalem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 10 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 367,73 Kč za dobu od 7. 10. 2020 do 1. 11. 2022, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 272,28 Kč za dobu od 7. 10. 2020 do 1. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 894,53 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 7 894,53 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně

anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 10 150 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 367,73 Kč za dobu od 7. 10. 2020 do 1. 11. 2022, s kapitalizovaným úrokem ve výši 4 272,28 Kč za dobu od 7. 10. 2020 do 1. 11. 2022, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 7 894,53 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, s úrokem ve výši 25,77 % ročně z částky 7 894,53 Kč od 2. 11. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 2 252 Kč, a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizováno].

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 28. 4. 2023 domáhala po žalovaném zaplacení částky

10 150 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 13. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO úvěrovou smlouvu. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve smlouvě zavázal k úhradě celkové dlužné částky ve výši 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč počínaje 20. 8. 2019, přičemž poslední splátka byla stanovena na 6. 10. 2020. Žalovaný do tohoto data neuhradil z jistiny celkem částku 7 894,53 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění dne 10. 3. 2023.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. K výzvě soudu dle , (dále jen „“), zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, když ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů, se žalovaný taktéž nevyjádřil. Proto má soud za to, že žalovaný s rozhodnutím soudu bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s tímto postupem vyslovila souhlas již v žalobě. Soud proto rozhodl v souladu s ustanovením bez jednání.

3. Soud učinil ve věci následující skutková zjištění:

- ze smlouvy o úvěru ze dne 13. 8. 2019, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši

10 000 Kč, celkem se žalovaný zavázal splatit 18 000 Kč v 60 týdenních splátkách po 300 Kč;

- z žádosti o spotřebitelský úvěr, že žalovaný uvedl, že má příjem 11 927 Kč, který doložil pracovní smlouvou a výplatními páskami a výdaje 7 040 Kč;

- ze smlouvy o postoupení pohledávky s přílohami, že dne 1. 11. 2022 byla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní uzavřena smlouva o postoupení pohledávek, jejíž součástí byla i pohledávka za žalovaným;

- z oznámení o postoupení pohledávky s podacím lístkem, že žalovaný byl informován přípisem odeslaným dne 24. 11. 2022 o postoupení pohledávky za ním žalobkyni;

- z předžalobní výzvy k plnění zástupce žalobkyně ze dne 10. 3. 2023 a poštovního podacího lístku, že tento vyzýval žalovaného k úhradě dluhu, a to do 25. 3. 2023. Výzva byla odeslána dne 10. 3. 2023;

- z výplatních pásek za období 03 – 05/ 2019 a pracovní smlouvy, že žalovaný měl v uvedeném období průměrný čistý příjem ve výši 11 927 Kč a byl zaměstnán u právnická osoba s.ro.;

- z faktury a dokladu SIPO, že žalovaný měl hradit za nájem ke dni 20. 7. číslo částku 2 308 Kč a na SIPO za únor 2019 částku celkem 8 014 Kč, když uvedl, že z těchto částek měl hradit 1/3.

4. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel dne 13. 8. 2019 s právní předchůdkyní žalobkyně úvěrovou smlouvu (jednalo se o hotovostní bezúčelový úvěr). Právní předchůdkyně žalobkyně provedla zhodnocení úvěruschopnosti žalovaného. Na základě úvěrové smlouvy byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 10 000 Kč. Žalovaný se ve Smlouvě zavázal

k úhradě celé dlužné částky a dalších poplatků celkem ve výši 8 000 Kč. Úvěr byl sjednán se splatností do 6. 10. 2020. Žalovaný do postoupení pohledávky uhradil pouze částku celkem

9 100 Kč, z toho na jistinu částku 2 105,47 Kč. Žalovanému byla zaslána předžalobní výzva k plnění. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 10 150 Kč sestávající z: neuhrazené jistiny ve výši 7 894,53 Kč a dlužných úhrad za služby ve výši 2 255,47 Kč s příslušenstvím.

5. Podle , (dále jen „o. z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit

a zaplatit úroky.

6. Podle § 2048 o. z., ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

7. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

8. Podle § 122 odst. 1, 2 a 3 zákona o spotřebitelském úvěru věřitel může pro případ prodlení spotřebitele s plněním dluhu vyplývajícího ze smlouvy o spotřebitelském úvěru sjednat pouze

a) právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s prodlením spotřebitele; pokud byla ujednána náhrada vyšší, považuje se v této části za smluvní pokutu,

b) úroky z prodlení, jejichž výše nesmí přesáhnout výši stanovenou právním předpisem upravujícím úroky z prodlení, nebo smluvní pokutu. Uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení

s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč. Souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však

200 000 Kč.

9. Podle ustanovení nařízení vlády číslo , výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

10. Žalobkyni se v řízení podařilo prokázat, že před uzavřením úvěrové smlouvy její právní předchůdkyně provedla řádné posouzení úvěruschopnosti žalovaného. Dle aktuální judikatury Ústavního soudu ČR by měly obecné soudy poskytovatele úvěru vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda (budoucí) dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit, když jde o obecný princip, který by soudy měly vzít v úvahu bez ohledu na to, zda je v nějakém zákoně výslovně zakotven či nikoliv. Úvěrovou smlouvu uzavřenou bez takového řádného zkoumání úvěruschopnosti dlužníka je tedy dle Ústavního soudu ČR třeba posoudit jako rozpornou

s dobrými mravy (srov. nález Ústavního soudu ČR ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ).

Z výše uvedených závěrů Ústavního soudu ČR tedy vyplývá, že pokud řádné nezkoumání úvěruschopnosti dlužníka při uzavření úvěrové smlouvy může vést k posouzení úvěrové smlouvy jako rozporné s dobrými mravy dle ustanovení , je soud povinen se otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti zabývat i bez námitky žalované strany, neboť zjevný rozpor s dobrými mravy zakládá dle ustanovení absolutní neplatnost takového právního jednání, ke které je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. V tomto konkrétním případě právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného řádně a na základě dostatečných podkladů.

11. Soud zhodnotil všechny provedené důkazy v souladu se shora citovanými zákonnými ustanoveními a dospěl k závěru, že žaloba je důvodná. Pokud se týká právního posouzení, soud uzavírá, že jednáním právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaného došlo k platnému uzavření smlouvy o úvěru, když právní předchůdkyně žalobkyně plnila svou povinnost ze zmíněné smlouvy o úvěru poskytnutím peněžních prostředků žalovanému a žalovanému tak vznikla synallagmatická povinnost tyto peněžité prostředky žalobkyni vrátit a zaplatit dohodnuté poplatky. Soud přezkoumal v návaznosti na tvrzení žalobkyně co do průběhu splácení úvěru žalovaným výši žalobního nároku, a to s ohledem na shora zjištěný skutkový stav, zejména pak sjednané poplatky a smluvní pokuty, když dospěl po matematickém propočtu - vycházeje ze smluvního ujednání účastníků a zákonné právní úpravy - k závěru, že žalobní nárok ve výši, jež byl žalobou uplatněn, je důvodným. Vzhledem k tomu, že předmětem sporu bylo zaplacení dluhu (pohledávky) z úvěru, měla žalobkyně jako věřitel dle hmotně-právní normy břemeno tvrzení

a důkazní pouze o tom, že se žalovaným jako dlužníkem byla uzavřena smlouva o úvěru a že na základě této smlouvy dlužníku byly poskytnuty finanční prostředky a že dlužník dluh řádně nehradil. Z tohoto břemene tvrzení pak vyplývá pro žalobkyni břemeno důkazní jen ohledně prokázání tvrzení, že smlouva byla uzavřena a že na jejím základě byly žalovanému jako dlužníku poskytnuty finanční prostředky (srov. rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě, pobočka

v Olomouci ze dne 4. 6. 2010, č. j. -83). Pokud jde o požadavek žalobkyně na úhradu dlužné částky, pak bylo na žalovaném, aby tvrdil a současně důkazně prokázal, že úvěrovému věřiteli byla tato poskytnutá částka v žalované výši uhrazena. Žalovaný takto nepostupoval a úhradu žalované dlužné pohledávky soud za prokázanou nemá. Vzhledem

k prodlení žalovaného současně žalobkyni svědčí nárok rovněž na úhradu požadovaného příslušenství. S ohledem na výše uvedené soud žalobkyni jí žalobou požadovaný nárok přiznal

a žalovanému uložil povinnost jej žalobkyni uhradit, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

12. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení a 142a odst. 1 , tak že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni, která měla ve věci plný úspěch, náhradu nákladů řízení ve výši 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle

a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši

17 042 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm.

a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč v částce 252 Kč Částku 2 252 Kč je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni v souladu s ustanovením k rukám zástupce žalobkyně. Lhůtu k plnění soud určil podle věta před středníkem jako třídenní.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě - pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Olomouci.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.