Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 48/2023-58

Obvodní soud pro Prahu 3 rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Hlinkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 26 402,01 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 758,77 Kč za období od datum do datum, zastavuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 842,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 176,23 Kč od datum do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 666 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba se co do částky 19 559,78 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 187 Kč od datum do datum, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 521 Kč od datum do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 215, 01 Kč od datum do datum a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 038,78 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Řízení se co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 758,77 Kč za období od [datum] do [datum], zastavuje. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 6 842,23 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 176,23 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 6 666 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. III. Žaloba se co do částky 19 559,78 Kč, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 187 Kč od [datum] do [datum], co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 3 521 Kč od [datum] do zaplacení, co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 215, 01 Kč od [datum] do [datum] a co do zákonného úroku z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 038,78 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se návrhem podaným k Okresnímu soudu v Kladně dne datum domáhala zaplacení částky 26 402,01 Kč s příslušenstvím. Uváděla, že dne datum uzavřela právnická osoba (dále jako„ právní předchůdkyně žalobkyně“) s žalovaným smlouvu číslo na základě které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala žalovanému poskytnout zápůjčku ve výši 17 000 Kč, za kterou se žalovaný zavázal zaplatit částku 27 477 Kč, a to formou 43 týdenní splátek po 639 Kč (dlužná částka se skládá z jistiny ve výši 17 000 Kč, poplatku za poskytnutí zápůjčky ve výši 3 830 Kč, obchodního úroku ve výši 1 547 Kč a služby hotovostního inkasa splátek 5 100 Kč). Žalovaný však své závazky neplnil řádně a včas, načež byly dlužné pohledávky z právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Celková dlužná částka ke dni podání žaloby činí částku 10 187 Kč za úvěrovou smlouvu číslo částku 16 215,01 Kč za úvěrovou smlouvu číslo. Žalovaný doposud uhradil částku 758,77 Kč, když tato částka byla započtena na jistinu úvěru číslo Vedle dlužné částky požaduje žalobkyně dále úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 945,77 Kč od datum do datum, úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 10 187 Kč od datum do zaplacení a úrok z prodlení ve výši 8,05 % z částky 16 215,01 Kč od datum do zaplacení. Žalobkyně dále uvedla, že uplatněný nárok byl přihlášen do insolvenčního řízení, vedeného u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. insolvenční spisová značka, které však bylo pro neplnění podmínek oddlužení zastaveno. Usnesením Okresního soudu v Kladně ze dne 13. 1. 2023, č. j.  -17 bylo rozhodnuto o místní nepříslušnosti tamního soudu a po právní moci předmětného usnesení byla věc postoupena soudu zdejšímu.

2. V podání ze dne datum dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně posoudila úvěruschopnost žalovaného na základě získaných informací od žalovaného při osobním pohovoru, které jsou zaznamenány v kartě zákazníka a dále nahlédnutím do databází, zejm. anonymizována dvě slova, příjmení, anonymizováno. Právní předchůdkyně dále telefonicky kontaktovala zaměstnavatele žalovaného a ověřovala jeho příjmovou stránku a zohlednila jeho pohyby na bankovním účtu v relevantním časovém období. Žalobkyně dále uvedla, že ze smlouvy číslo žalovaný celkem načerpal částku ve výši 17 000 Kč a uhradil 10 334 Kč a ze smlouvy číslo žalovaný celkem načerpal částku ve výši 15 000 Kč a uhradil 14 065 Kč. Závěrem podání žalobkyně navrhla upravit žalobní petit tak, že požaduje částku 26 402,01 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 187 Kč od datum do zaplacení a spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 16 215,01 Kč od datum do zaplacení.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Protože ve věci bylo možno rozhodnout na základě předložených listinných důkazů, přičemž žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání v návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, vyzval soud žalovaného podle k vyjádření, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání s tím, že pokud se ve stanovené lhůtě nevyjádří, bude mít soud podle ustanovení za to, že s takovým postupem souhlasí. Žalovaný se ve stanovené lhůtě nevyjádřil, ačkoli mu předmětné usnesení bylo řádně doručeno. Soud tak ve věci rozhodl bez nařízení jednání, a to za podmínek

5. Na základě listin předložených žalobkyní soud ve věci zjistil soud tento skutkový stav:

6. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 15 000 Kč. Zákazník se zavázal úvěrujícímu zaplatit poplatek ve výši 8 865 Kč, složený z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 1 365 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 4 500 Kč. Žalovaný zároveň zvolil možnost životního pojištění v částce 387 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 24 252 Kč (složenou z částky 15 000 Kč, poplatků 8 865 Kč a pojištění 387 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v režimu hotovostním.

7. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v nájmu, jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti v současnosti nemá, ale má aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně a nevlastní vozidlo. Žalovaný uvedl, že je vykonává práci v pracovním poměru a je zaměstnán na dohodu, a to u pořádkové a zásahové služby s. r. o. jako řidič. Dále bylo uvedeno, že zaměstnání bylo ověřeno a zaměstnavatel byl na uvedeném telefonním čísle dosažitelný. Příjmy žalovaného byly uvedeny v částce 21 583 Kč a výdaje 15 840 Kč, použitelný příjem pak činil částku 5 743 Kč. Jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty možnosti občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva.

8. Ze smlouvy o půjčce ze dne datum číslo bylo zjištěno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v celkové výši 17 000 Kč. Zákazník se zavázal úvěrujícímu zaplatit poplatek ve výši 10 047 Kč, složený z poplatku za administrativní činnost ve výši 3 400 Kč, úroku ve výši 1 547 Kč a poplatku za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 100 Kč. Žalovaný zároveň zvolil možnost životního pojištění v částce 430 Kč. Celkově se tak žalovaný zavázal zaplatit částku 27 477 Kč (složenou z částky 17 000 Kč, poplatků 10 047 Kč a pojištění 430 Kč). Žalovaný se zavázal úvěr splácet v režimu hotovostním.

9. Z karty zákazníka ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný bydlí v nájmu, jiný spotřebitelský úvěr u jiné společnosti v současnosti nemá, ale má aktivní půjčku u právní předchůdkyně žalobkyně a vlastní vozidlo. Žalovaný uvedl, že je v pracovním poměru u pořádkové a zásahové služby s. r. o., kde pracuje jako řidič. Dále bylo uvedeno, že zaměstnání bylo ověřeno a zaměstnavatel byl na uvedeném telefonním čísle dosažitelný. Příjmy žalovaného byly uvedeny v částce 21 000 Kč a výdaje 16 634 Kč, použitelný příjem pak činil částku 3 366 Kč. Jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty možnosti občanský průkaz, výplatní pásky, pracovní smlouva a nájemní smlouva.

10. Ze smluvních podmínek právní předchůdkyně žalobkyně bylo zjištěno následující. Dle bodu 1.2 činí výše úrokové sazby 20,98 %. Dle bodu 3.2 činí RPSN 91,66 %. Dle bodu 8.1 smluvních podmínek je v případě prodlení žalovaného se zaplacením příslušné splátky celkové dlužné částky vzniká právní předchůdkyni žalobkyně právo požadovat zaplacení zbývajícího dluhu v úplné výši, zaplacení úroků z prodlení v zákonné výši v přesném znění tam uvedeném a zaplacení nákladů řízení spojených se soudním vymáháním.

11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávky za žalovaným byly z právní předchůdkyně žalobkyně postoupeny na žalobkyni. Pohledávka za žalovaným byla uvedena na řádku číslo přílohy ke smlouvě.

12. Z Oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl o postoupení pohledávky informován.

13. Z předžalobní výzvy ze dne datum včetně podacího archu ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného prostřednictvím zástupkyně k úhradě dluhu, a to nejpozději do 7 dní ode dne odeslání výzvy. Výzva byla žalovanému zaslána téhož dne.

14. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci:

15. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 15 000 Kč Částku ve výši 24 252 Kč (složenou z částky 15 000 Kč, poplatků 8 865 Kč a pojištění 387 Kč) měl žalovaný splatit v hotovosti v celkem v 43 týdenních splátkách po 564 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou zápůjčky. Žalovaný celkem před zahájením insolvence uhradil 14 065 Kč, na účet žalobce pak částku 758,77 Kč. Mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla dále dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které byla žalovanému poskytnuta zápůjčka ve výši 17 000 Kč Částku ve výši 27 477 Kč (složenou z částky 17 000 Kč, poplatků 10 047 Kč a pojištění 430 Kč) měl žalovaný splatit v hotovosti v celkem v 43 týdenních splátkách po 639 Kč. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou zápůjčky. Žalovaný celkem před zahájením insolvence uhradil 10 334 Kč. Následně byly pohledávky za žalovaným z výše uvedených smluv o půjčce postoupeny z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, o čemž byl žalovaný vyrozuměn. K zaplacení dlužné částky byl žalovaný vyzván dopisem zástupce žalobkyně, který mu byl odeslán dne datum.

16. Na základě uvedených skutkových zjištění dospěl soud k následujícím právním závěrům ve věci.

17. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném do 30. 11. 2016, věřitel před uzavřením smlouvy, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, či změnou takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru, je povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, a to na základě dostatečných informací získaných i od spotřebitele, a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele. Věřitel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet, jinak je smlouva, ve které se sjednává spotřebitelský úvěr, neplatná.

18. Podle , (dále jen „o. z.“), neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

19. Podle § 588 odst. 1 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

20. Podle § 2991 odst. 2 o. z. bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

21. Podle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

22. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

23. Dle , 2 , může žalobce (navrhovatel) vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

24. Podle rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. , posouzení úvěruschopnosti spotřebitele chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. V neposlední řadě chrání i pozici věřitelů samých, neboť odborné posouzení úvěruschopnosti spotřebitele při žádosti o další úvěr snižuje riziko věřitelů, kteří témuž spotřebiteli poskytli úvěry či jiné služby již dříve. Proto , o spotřebitelském úvěru, stanoví, že věřitel je povinen při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Lze přisvědčit odvolacímu soudu, že věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka (srov. Wachtlová, L. a Slanina, J.: Zákon o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů č. Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2011, s. 98-109, ISBN 9788074001185).

25. K sankcím, které nastupují v souvislosti s porušením povinnosti zkoumat úvěruschopnost, se vyjadřoval rovněž Soudní dvůr Evropské unie v rozsudku ze dne datum ve věci C – číslo, přičemž uvedl následující. Soudy jsou povinny zajistit plný účinek Směrnice 2008/48/ES (dále jen„ Směrnice“), kdy články 8 a 23 této Směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele dle čl. 8 Směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele. Jelikož pak vnitrostátní sankce spočívající v relativní neplatnosti úvěrové smlouvy nesplňují požadavky čl. 23 Směrnice, je třeba zajistit plný účinek Směrnice tím, že bude k neplatnosti smlouvy přihlédnuto i v případě, že spotřebitel neplatnost nenamítne. Dle Soudního dvora je třeba postupovat tímto způsobem též z důvodu existence nebezpečí, že se spotřebitel, zejména z důvodu nevědomosti, nebude dovolávat normy určené k jeho ochraně.

26. Právní předchůdkyně žalobkyně měla pak dle , o spotřebitelském úvěru, před uzavřením samotné smlouvy o zápůjčce posoudit úvěruschopnost žalovaného na základě dostatečných informací získaných také od žalovaného a je-li to nezbytné, nahlédnutím do databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti spotřebitele.

27. V daném případě žalobkyně tvrdila, že prověřila úvěruschopnost žalovaného řádně, kdy vycházela z informací, které získala kontrolou registrů (anonymizována dvě slova, příjmení, anonymizováno). Dále vycházela z tvrzení žalovaného a jím předložených dokumentů. V případě úvěrové smlouvy číslo po předložení výplatní pásky a pracovní a nájemní smlouvy, dospěla k závěru, že příjmy žalovaného činí částku 21 583 Kč, výdaje částku celkem 15 840 Kč a použitelný příjem je tak 5 743 Kč. V případě úvěrové smlouvy číslo činily příjmy domácnosti částku 21 000 Kč, výdaje 16 634 Kč a použitelný příjem tak byl 3 366 Kč (zřejmě chyba v počtech). Ze zákaznické karty je patrno, že žalobkyně učinila kroky směřující k ověření úvěruschopnosti žalovaného, a to zejména vyžádáním označených dokumentů, jakož i kontaktováním zaměstnavatele žalovaného. Žádný z označených dokumentů v zákaznické kartě, jako ani výpis z účtu za rozhodné období, ovšem soudu nedoložila. Na rozdíl od žalobkyně se dále soud nemůže ztotožnit se závěrem, že by byla v označeném případě řádně prověřena a vyhodnocena schopnost žalovaného poskytnuté úvěry splácet. Jak vyplývá již ze skutečností uvedených žalovaným při sjednávání úvěru, tento měl již ke dni sjednání v pořadí prvního úvěru jiné splátky/půjčky/alimenty ve výši 3 750 Kč, a to dokonce přímo u žalobkyně. I přes tuto skutečnost mu byly žalobkyní poskytnuty dva další úvěry. Nelze se pak ztotožnit se závěrem žalobkyně, že je měsíční použitelná částka 5 743 Kč (pomineme-li početní chybu, pak i částka 4 366 Kč), má-li pokrýt byť i jen další běžné neuvedené výdaje domácnosti, k poskytnutí úvěru v žalované výši dostatečná. Žalovaný je při sjednávání smlouvy v pozici slabší strany, zájmem žalovaného je uzavřít smlouvu, proto je na žalobkyni, jako profesionálce v daném oboru, aby dostatečně a s odbornou péčí vyhodnotila, zda bude žalovaný poskytnutý úvěr splácet. Ta však nezkoumala náležitě pečlivě úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy, proto je třeba považovat stranami uzavřenou spotřebitelskou smlouvu za neplatnou. Zároveň soud dovodil, že se v tomto případě jedná o neplatnost absolutní dle § 580 odst. 1 o. z. a § 588 odst. 1 o. z.

28. Jelikož jsou tedy spotřebitelské smlouvy ze dne datum a ze dne datum absolutně neplatné, bylo možno vztah mezi stranami vypořádat dle § 2993 o. z., podle kterého může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala, bylo-li plněno, aniž by tu byl platný závazek (z důvodu absolutní neplatnosti smlouvy).

29. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 32 000 Kč. Žalovaný dosud vrátil částku 25 157,77 Kč, a proto je povinen žalobkyni zaplatit částku 6 842,23 Kč (výrok II.). Ohledně ostatních požadovaných částek, ať již se jednalo o část jistiny ve výši 19 559,78 Kč (26 402,01 – 6 842,23 = 19 559,78), či zákonný úrok z prodlení ze zamítnuté jistiny, soud žalobu zamítl (výrok III.).

30. Jelikož žalobkyně ve svém podání ze dne datum upravila žalobní petit tak, že nyní požaduje zákonný úrok z prodlení ve výši 8,05 % ročně z částky 10 187 Kč od datum do zaplacení, posoudil soud její návrh jako částečné zpětvzetí a rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

31. Dle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru. Účelem takové úpravy je ochrana spotřebitele před lichvářskými praktikami některých poskytovatelů spotřebitelských úvěrů.

32. Prodlení dlužníka nastalo až v návaznosti na učiněnou výzvou ze dne datum, odeslanou téhož dne, splatnost byla nastavena do 7 dní od odeslání výzvy. Soud má za to, že lhůta k plnění dne datum byla dostatečně dlouhá v souladu s ustanovením § 1958 odst. 2 o. z., neboť zákonnou lhůtu nezkracuje, naopak lhůtu dle ustanovení § 1958 odst. 2 o. z. prodlužuje, kdy by se za lhůtu bez zbytečného odkladu dala v dané věci považovat lhůta v řádech dnů. Soud proto vycházel při stanovení splatnosti 7 dní, kdy tato lhůta uplynula dne datum. Žalovaný se tak ocitl v prodlení datum, od tohoto data soud přiznal i zákonný úrok z prodlení. Ten činil 15 %, žalobkyně jej požadovala ve výši 8,05 %, soud proto, vázán žalobním petitem, zákonný úrok z prodlení přiznal v této výši. Co do zbytku soud nároky ze zákonného úroku z prodlení zamítl.

33. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle zákona tak, že měly náležet převážně úspěšnému žalovanému, ten se však v průběhu řízení nijak nevyjadřoval, žádné náklady mu nevznikly, a proto bylo rozhodnuto, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

34. Povinnost k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů ( věta prvá před středníkem ), neboť soud k jinému postupu neshledal důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 3. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.