Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

23 C 125/2023-28

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Paškovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 12 000 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 13.11. 2021 do 27.6.2023 se žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 12 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 28. 6. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 12 000 Kč od 13.11. 2021 do 27.6.2023 se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni k rukám zástupce žalobkyně náhradu nákladů řízení ve výši 1 712 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 000 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne 13.10.2021 se společností právnická osoba, IČO, (dále jen,, předchůdkyně žalobkyně“), smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 13.10.2021 na účet žalovaného úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr zaplatit nejpozději do 12.11.2021. Před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR,CEE, CRKI, EUCB bez dalšího výstupu a dále žalovaný poskytl doklady, jimiž žalobkyně nedisponuje. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.3.2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni. Žalovaný na úhradu dluhu nezaplatil ničeho, a to ani po předžalobní upomínce zaslané dne 18.5.2022.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. Dle ustanovení k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasila v podání ze dne 19.6.2023, žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného zákonného ustanovení, a proto soud dle ustanovení předpokládal jeho souhlas. Soud s ohledem na shora uvedené rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.

4. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav: Předchůdkyně žalobkyně uzavřela se žalovaným dne 13.10.2021 smlouvu o úvěru číslo na jejímž základě předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému dne 13.10.2021 na jeho účet úvěr ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr zaplatit nejpozději do 12.11.2021. Ohledně zkoumání úvěruschopnosti žalovaného žalobkyně neuvedla žádná konkrétní zjištění a nepředložila žádný důkaz. Na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2021 došlo k postoupení pohledávky za žalovaným z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno podáním ze dne 18.5.2022. Žalovaný dlužnou částku nezaplatil ani po předžalobní upomínce ze dne 18.5.2022.

5. Dle , , v platném znění, (dále jen „“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Dle o spotřebitelském úvěru, v platném znění, (dále jen„ ZSU“), spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

7. Podle § 86 odst. 1 ZSU poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

8. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.

10. Dle , odst. 2 , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Dle věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

12. Dle , dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

13. Dle po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

14. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu Předchůdkyně žalobkyně na jejím základě poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 12 000 Kč. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání smlouvy, dle názoru soudu, nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. ZSU. Žalobkyně pouze v žalobě uvedla, že před uzavřením smlouvy o úvěru byl žalovaný lustrován z veřejně dostupných databází ISIR,CEE, SOLUS, NRKI,BRKI bez dalšího výstupu, neuvedla však žádná konkrétní zjištění ohledně poměrů žalovaného z hlediska jeho měsíčních příjmů a výdajů a nepředložila k těmto skutečnostem žádné relevantní důkazy. Následkem této skutečnosti je smlouva dle ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle odst. 2

15. K tomuto svému závěru o neplatnosti smlouvy soud uvádí, že ačkoliv dikce ust. § 87 odst. 1 ZSU navozuje dojem, že porušení povinnosti zkoumat úvěruschopnost poskytovatelem způsobuje toliko relativní neplatnost samotné úvěrové smlouvy, z nálezu Ústavního soudu ČR sp. zn. ze dne 26. února 2019 a rozsudku Soudního dvora EU ze dne 5. března 2020 C -679/18, OPR-Finance vs GK, jednoznačně vyplývá, že se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlédne i bez návrhu.

16. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. nebo ), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. ), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. ) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU /2763/2018-24 a nález FA/SR/SU /779/2019 - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany žalobkyně totiž nebylo prokázáno, že by předchůdkyně žalobkyně úvěruschopnost žalovaného řádně zkoumala.

17. Vzhledem k tomu, že u nároku na vydání bezdůvodného obohacení není v  určena doba splnění, je třeba vycházet z toho, že dlužník je ve smyslu povinen plnit bez zbytečného odkladu poté, co byl věřitelem k plnění vyzván. Žalobkyně nedoložila, že by žalovanému jakoukoliv výzvu k vydání bezdůvodného obohacení doručila sama nebo předchůdkyně žalobkyně. Soud tak za okamžik, kdy se žalovaný dostal do prodlení s úhradou svého dluhu vůči žalobkyni ve smyslu považuje den 28. 6. 2023, když žaloba byla žalovanému doručena fikcí dne 26.6.2023. Následující den tak mohl žalovaný svůj závazek splnit. Když tak neučinil, dostal se následující den, tj. 28.6. 2023, do prodlení. Od tohoto data pak žalobkyni vzniklo ve smyslu právo požadovat po žalovaném úroky z prodlení, a to v zákonné výši, tedy ve výši dle

18. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 12.11.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena dle z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni, z čehož vyplývá aktivní legitimace žalobkyně.

19. V návaznosti na výše uvedené soud žalobě vyhověl v rozsahu výroku I. tohoto rozsudku a s ohledem na právní posouzení listinami doloženého skutkového stavu žalobu jako nedůvodnou zamítl, jak uvedeno ve výroku II. rozsudku.

20. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení převážně úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 1 712 Kč, přičemž tato částka představuje 76% z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu žalobkyně v rozsahu 88 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12 %), kdy žalobkyně byla úspěšná co do částky 12 064,27 Kč včetně příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku, žalovaný co do částky kapitalizovaného příslušenství ve výši 1 654,35 Kč Tyto náklady řízení v celkové výši 2 252 Kč sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč 76 % z částky 2 252 Kč pak činí 1 712 Kč Tyto náklady řízení je žalovaný podle povinen zaplatit zástupci žalobkyně.

21. Podle stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo nařízení exekuce.