Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
16 C 93/2023-19
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 13 800 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 9 999 Kč od datum do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení
částky 3 801 Kč,
zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 800 Kč od datum do datum,
zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 801 Kč od datum do zaplacení.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 900,80 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, advokáta, se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 9 999 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 9 999 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 3 801 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 800 Kč od [datum] do [datum], zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 3 801 Kč od [datum] do zaplacení. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů řízení částku 900,80 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala zaplacení částky 13 800 Kč se zákonným úrokem z prodlení 11,75 % ročně z částky 13 800 Kč od datum do zaplacení, z titulu smlouvy o zápůjčce číslo ze dne datum uzavřené právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba se žalovaným, na základě které měla poskytnout právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se měl zavázat uvedenou částku navýšenou o poplatek v celkové výši 3 800 Kč vrátit nejpozději do datum. Pokud by soud neuznal nárok žalobkyně na zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce, požaduje žalobkyně, aby soud tento nárok v části jistiny žalované částky posoudil jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení na straně žalovaného, na jehož bankovní účet byla právní předchůdkyní žalobkyně dlužná částka převedena.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Po provedeném dokazování soud učinil následující skutková zjištění. Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba se dne datum zavázala žalovanému přenechat peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a žalovaný se v čl. 1 smlouvy zavázal poskytnuté peněžní prostředky navýšené o poplatek ve výši 3 800 Kč, tj. celkem 13 800 Kč, vrátit nejpozději do datum. příjmení 10 000 Kč byla žalovanému dne datum poukázána na účet označený ve smlouvě o zápůjčce č. ú. bankovní účet. Smlouva o zápůjčce byla žalovaným podepsána digitálně a jeho totožnost byla ověřena verifikační platbou ve výši 1 Kč odeslanou z účtu č. bankovní účet. Žalovaný podepsal formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru pomocí SMS kódu. (zjištěno ze smlouvy o zápůjčce číslo formuláře pro standardní informace o zápůjčce anonymizováno číslo). Žalovaný dne datum zaslal právní předchůdkyni žalobkyně na účet verifikační platbu ve výši 1 Kč (zjištěno z detailu pohybu na účtu) Na účet č. bankovní účet, jehož vlastníkem je žalovaný, byla dne datum převedena platba ve výši 10 000 Kč (zjištěno z potvrzení o provedené platbě příjmení jméno příjmení ze dne datum a sdělení ČSOB ze dne datum – č. l. 14). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila svou pohledávku za žalovaným na žalobkyni realizační smlouvou o postoupení pohledávek číslo ve spojení s rámcovou smlouvou o úplatném postoupení pohledávek ze dne datum (ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, z rámcové smlouvy o postoupení pohledávek z datum, z realizační smlouvy o postoupení pohledávek číslo ze dne datum, ze seznamu postoupení pohledávek) Žalovanému byla tato skutečnost písemně oznámena dopisem datovaným dne datum, odeslaným dne datum. K zaplacení žalované částky byl žalovaný vyzýván také předžalobní upomínkou odeslanou dne datum (z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, výzvy k úhradě před podáním žaloby ze dne datum a z podacího lístku).
4. Podle § 2390 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také jen „o. z.“), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Podle § 2392 odst. 1 věty první o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.
5. Podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
6. Podle ustanovení § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
7. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném od 29. 5. 2022, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
8. Podle ustanovení § 78 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem.
9. Podle ustanovení § 78 odst. 2 písm. b) zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1 .
10. Podle ustanovení § 588 věty první o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.
11. Podle § 2993 o. z. věty první občanského zákoníku , plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila.
12. Pohledávka společnosti právnická osoba za žalovaným byla smlouvou o postoupení pohledávek postoupena v souladu s ustanovením § 1879 , 1887 občanského zákoníku na žalobkyni, která tím vstoupila do práv věřitele vůči žalovanému a je tak v této věci aktivně věcně legitimována k podání žaloby.
13. Shora uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných zákonných ustanovení a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byla sjednána smlouva o zápůjčce a vzhledem k tomu, že v tomto vztahu právní předchůdkyně žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 odst. 1 o. z. v postavení podnikatele a žalovaný ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel, jedná se o spotřebitelský úvěr a na daný závazek dopadá úprava zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru.
14. V souladu s ustanovením § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru bylo povinností právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy prvně zkoumat s odbornou péčí schopnost žalovaného tento spotřebitelský úvěr splácet a úvěr poskytnout jen tehdy, pokud je po posouzení úvěruschopnosti spotřebitele s odbornou péčí zřejmé, že spotřebitel bude schopen spotřebitelský úvěr splácet. Jak dovodil Nejvyšší správní soud v rozsudku ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39,„ součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle § 9 odst. 1 zákona č. 145/2010 Sb. , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.)“. Uvedený právní závěr lze vztáhnout i k zákonu o spotřebitelském úvěru číslo Sb., účinnému v době uzavření posuzované smlouvy o úvěru. Obdobně konstatoval Nejvyšší soud ČR v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , že„ věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Dostatečnými informacemi dokladující úvěruschopnost spotřebitele nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele.“
15. Splnění povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru je soud povinen zjišťovat z úřední povinnosti, nikoli pouze na základě procesní obrany žalovaného. Sankcí za nesplnění této povinnosti je neplatnost smlouvy. (Srov. rozsudek Soudního dvora ze dne datum ve věci sp. zn. C číslo, OPR- právnická osoba proti GK)
16. V projednávané věci žalobkyně tvrdila, že žalovaný ve smlouvě výslovně potvrdil, že je schopen zápůjčku řádně a včas splatit, jinak k otázce posouzení úvěruschopnost žalovaného s odbornou péčí před poskytnutím zápůjčky netvrdila ničeho a ničeho nedoplnila ani k písemné výzvě soudu. Ačkoliv má poskytovatel úvěru podle § 78 odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru povinnost uchovávat dokumenty týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, žalobkyně soudu žádné důkazy v tomto ohledu nepředložila. Žalobkyně neprokázala, že její právní předchůdkyně věrohodným způsobem příjmy a výdaje žalovaného prověřila a nelze než uzavřít, že žalobkyně neunesla břemeno tvrzení a důkazní břemeno o tom, že její právní předchůdkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud byl připraven žalobkyni poučit o nutnosti doplnit skutková tvrzení a o povinnosti označit důkazy k prokázání svých tvrzení ve smyslu § 118a odst. 1 , 3 o. s. ř. o. s. ř. , nicméně žalobkyně se svou dobrovolnou neúčastí u ústního jednání této možnosti zbavila.
17. S ohledem na shora popsané soud shledal předmětnou úvěrovou smlouvu absolutně neplatnou podle § 588 o. z. pro rozpor s ustanovením § 86 odst. 1 , 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a zjevné narušení veřejného pořádku. K absolutní neplatnosti je soud povinen přihlédnout i bez návrhu. Neplatnost právního jednání postihuje všechna ujednání svou povahou neoddělitelná od smlouvy o úvěru, tedy postihuje také ujednání o úroku, smluvních pokutách, poplatcích, paušálních náhradách výdajů a dalších plněních (§ 576 o. z.).
18. Žalobkyně má nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. § 2993 o. z. ve spojení s § 87 odst. 1 věty třetí zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, jinými slovy na vrácení toho, co žalovanému plnila. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na jeho bankovní účet peněžní prostředky v celkové výši 10 000 Kč. Žalovaný dosud na pohledávku žalobkyně uhradil 1 Kč. Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokazoval, že by žalobkyni cokoliv uhradil. Žalovaný je tedy povinen žalobkyni vydat bezdůvodné obohacení ve výši 9 999 Kč.
19. Podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. je spotřebitel povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Jelikož žalovaný ke svým schopnostem a možnostem vrátit poskytnutou jistinu netvrdil a neprokázal ničeho, dospěl soud k závěru, že je se svým plněním v prodlení a žalobkyně má nárok na zákonný úrok z prodlení z částky 9 999 Kč ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku , a to od datum do zaplacení. Žalovaný byl prokazatelně vyzván k plnění pohledávky dopisem ze dne datum, který byl žalovanému odeslán téhož dne. Za použití právní domněnky v § 513 občanského zákoníku se má za to, že zásilka byla doručena třetí pracovní den po odeslání, tj. datum. Žalovaný byl vyzván k plnění ve lhůtě 3 dní, tj. nejpozději do datum a ode dne datum je tak v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení žalobkyni. Výše zákonných úroků z prodlení je stanovena nařízením vlády č. 351/2013 Sb.
20. Z důvodů uvedených shora potom soud ve zbývajícím rozsahu žalobu jako nedůvodnou zamítl.
21. Lhůtu k plnění soud určil jako třídenní podle § 160 odst. 1 věta před středníkem zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen„ o. s. ř. “), neboť ze spisu se nepodávají žádné skutečnosti, pro které by soud uložil žalovanému plnit v delší lhůtě nebo ve splátkách.
22. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení. Žalobkyně byla v řízení úspěšná co do částky 10 980,75 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku) a neúspěšná co do částky 4 702,85 Kč (po započtení příslušenství kapitalizovaného ke dni vyhlášení rozsudku). Žalobkyně tedy byla úspěšná z 70 % a neúspěšná ze 30 %. Po porovnání úspěchu a neúspěchu ve věci soud přiznal žalobkyni 40 % vzniklých nákladů řízení. Náklady žalobkyně sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 800 Kč, mimosmluvní odměny advokáta za poskytování právních služeb ve výši 900 Kč podle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb. za 3 úkony právní služby po 300 Kč (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby), náhrady hotových výdajů po 100 Kč za 3 úkony právní služby podle § 14b odst. 5 písm. a) vyhlášky č. 177/1996 Sb. v celkové výši 300 Kč a z náhrady DPH v sazbě 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč Celkem náklady řízení žalobkyně představují částku 2 252 Kč a z této částky soud přiznal žalobkyni 40 %, tedy po zaokrouhlení částku 900,80 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat výkonu rozhodnutí.