Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

9 C 99/2023-20

Okresní soud v Klatovech rozhodl samosoudkyní JUDr. Vlastou Peškovou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částka s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.

IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se co do zákonného úroku z prodlení z částky [částka] od [datum] do [datum], co do částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalobce je povinen doplatit čs. státu, Okresnímu soudu v Klatovech, soudní poplatek ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. IV. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce podal dne datum u Okresního soudu v Klatovech žalobu o zaplacení celkem částky částka s příslušenstvím, která byla odůvodněna tím, že žalovaný uzavřel se žalobcem smlouvu o úvěru dne datum. Dle této smlouvy byla žalovanému vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka ve splátkách po částka týdně, přičemž prvá splátka měla být uhrazena do 7mého dne od podpisu smlouvy. Žalovaný však splátky řádně a včas nehradil, čímž nastala splatnost pohledávky. Bylo uhrazeno žalovaným částka, splácel nepravidelně. Žalobce jako datum splatnosti určuje datum a datum prodlení ke dni datum. Zákonný úrok z prodlení se tedy požaduje od tohoto data. Žalobce požaduje po žalovaném z této smlouvy zbývající částku částka a úroky z prodlení v zákonné výši 11,75% ročně z jistiny částka od datum do zaplacení. Na nákladech řízení je účtováno částka.

2. Soud jednal a rozhodl dne datum bez přítomnosti účastníků, jak umožňuje ust. , 3 , když žalobce byl k jednání omluven a u žalovaného bylo doručeno fikcí dnem datum. Soud měl dostatek podkladů pro rozhodnutí, proto postupoval dle , 3

3. Žalobce soudu předložil Smlouvu o úvěru číslo ze které soud zjistil, že byla uzavřena dne datum. Dle této smlouvy byla žalovanému téhož dne vyplacena částka ve výši částka. Žalovaný se zavázal vrátit půjčenou částku spolu se souhrnným poplatkem, který činil částka, tj. celkem k vrácení částka ve splátkách po částka týdně, přičemž prvá splátka měla být uhrazena do 7mého dne od podpisu smlouvy. Žalobce dále předložil Smluvní podmínky ke smlouvě o úvěru, evidenční kartu klienta, informace o smlouvě, předžalobní výzvu ze dne datum s podacím archem.

4. Podle § 580 odst. 1o. z. platného v době uzavření obou smluv, neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. Toto ustanovení představuje zákonný nástroj, jehož účelem je odstraňovat nepřiměřenou tvrdost a nespravedlnost, která nepožívá právní ochrany. Vždy záleží na okolnostech každého jednotlivého případu, kdy učinění závěru o rozporu s dobrými mravy vychází ze zjištění, že pouhá formální aplikace práva by vedla ke zjevně nepřiměřeným důsledkům. Aplikace korektivu dobrých mravů nastupuje tedy po zjištění, že sice právní jednání zákonu neodporuje, ale obsah právního jednání s ohledem na okolnosti případu je nespravedlivý, zřejmě nepřiměřený, a že tedy nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy prezentují. Soud si musí sám v každém jednotlivém případě vymezit hypotézu, neboť není stanovena právním předpisem, není zde výslovně stanoveno, ze kterých hledisek má soud vycházet a je tedy třeba zvážit všechny rozhodné okolnosti toho kterého případu, zda jsou splněny podmínky pro použití ustanovení § 580 odst. 1 o. z. Bez zvážení okolností konkrétního případu nelze ani vycházet ze závěrů jiného soudního rozhodnutí soudu v obdobné věci (již judikováno). Dobré mravy jsou dle již ustálené soudní judikatury spíše měřítkem etického hodnocení konkrétních situací a jejich souladu s obecně uznávanými pravidly slušnosti a poctivého jednání, a proto je třeba posuzovat každý případ individuálně s přihlédnutím k jednání účastníků v tom kterém období a i vzhledem k jejich tehdejšímu postavení. Vada způsobující neplatnost se může vztahovat i na část právního jednání a pak zbývá posoudit, zda je vadná část smlouvy o půjčce či nikoliv. V daném případě soud posoudil Smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 588 o. z. jako neplatné právní jednání. Tato neplatnost působí od počátku a ze zákona. Zde není rozhodná vědomost účastníků smlouvy o důvodu této neplatnosti. Soud při svém rozhodování vycházel z následujících úvah: V daném případě byla smlouva mezi jejími účastníky uzavřena jako spotřebitelská, ve smyslu ust. § 1810 a násl. o. z. Podle § 1813 o. z. jsou zakázaná ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Nepřiměřená ujednání ve spotřebitelských smlouvách mají být i podle směrnice Rady 93/13 EHS a judikatury ESD považována za absolutně neplatná, spotřebitelé se tedy nemusí nepřiměřených ustanovení sami dovolávat. Systém ochrany zavedený touto směrnicí vychází z myšlenky, že se spotřebitel nachází v nerovném postavení vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací síly, tak i úrovně informovanosti. Proto čl. 6 odst. 1 směrnice stanoví, že nepřiměřené podmínky nejsou pro spotřebitele závazné. V daném případě, jak zřejmé z textu předložené smlouvy, byla předtištěna, napsána předem, pouze se dopisuje půjčená částka,„ poplatky“, splátky a další konkrétní údaje související s osobou žalovaného. Žalovaný tedy samotný text smlouvy v tomto směru těžko mohl ovlivnit. Soud o okolnostech jejího sjednání nemá žádné informace, pouze je zasílána žalovaným předžalobní upomínka. Okolnosti uzavření smlouvy soud tedy nemohl zjistit, ani v jakém postavení se oba účastníci smlouvy nacházeli, nicméně je zřejmé, že je to žalovaný, který je tou slabší stranou v uzavíraném kontraktu, jeho postavení je tedy tímto samo o sobě zhoršeno. Očekává se ale od poskytovatele - požadavek přiměřenosti a poctivosti jednání vůči spotřebiteli, kdy rozsah zajištění návratnosti půjčky (úvěru) odpovídá jeho ekonomickému riziku. Věřitel si však zjišťoval ekonomickou schopnost žalovaného splácet úvěr v dohodnutých částkách a termínech, toto vyplývá z evidenční karty klienta, kde je uveden jeho příjem - mzda – částka s měsíčními výdaji domácnosti částka. Přesto má soud vážné pochybnosti o poctivosti jednání žalobce a považuje toto právní jednání za neplatné, zejména pro rozpor s dobrými mravy. Žalobce požaduje po žalovaném úrok částka, poplatek za zpracování a doručení úvěru ve výši částka, poplatek za hotovostní inkaso splátek částka, aniž by bylo uvedeno, jak byl určen a proč právě v této výši, které u půjčky na částka činí celkem částku částka, což je o 81,8% navíc z částky, než která byla žalovanému půjčena. Zápůjční úroková sazba je uvedena ve výši 70,89% ročně. Takovéto jednání žalobce nemůže požadovat právní ochrany odkazem na autonomii vůle. I tuto zásadu ovlivňují korektivy právního řádu, tato autonomie totiž nemůže být bezbřehá. Podstatou podnikání žalobce je ve svém důsledku obchod s chudobou. To je doloženo v podstatě i žalovanou částkou. Sjednanou celkovou„ odměnu“ nelze oddělit od ostatních ujednání ve smlouvě, neboť je zřejmé, že bez tohoto ujednání by věřitel takovouto smlouvu neuzavřel. Smlouva o úvěru je tedy dle názoru soudu, s poukazem na shora uvedené, neplatným právním jednáním.

5. Soud se dále zabýval tím, zda nelze vztah mezi účastníky posoudit dle ustanovení, týkajících se bezdůvodného obohacení. Podle § 2991 odst. 1 o. z.„ Kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil“. Předpokladem k aplikaci ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. je prokázání toho, že se žalovaný bezdůvodně obohatil a získal majetkový prospěch buď plněním bez právního důvodu, nebo plněním z právního důvodu, který odpadl či protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Bezdůvodné obohacení vzniklé ze závazku je na místě pouze tehdy, pokud smlouva či závazek neexistuje, smlouva byla zrušena či byla později shledána jako neplatné právní jednání, což je daný případ. Zde soud vychází z názoru, že žalobce žalovanému plnil poskytnutím finančních prostředků na základě domněle platné smlouvy o úvěru, a proto má nárok na jejich vrácení, když zavinění nepředstavuje předpoklad pro vznik nároku z bezdůvodného obohacení. Tato povinnost„ vrátit“ je objektivního charakteru a vyplývá i z ustanovení § 2993 věta prvá o. z. Dle tohoto ustanovení„ Plnila-li strana, aniž by tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila“. Přitom je rovněž nerozhodné, zda jde o omyl skutkový či právní, kdo jej vyvolal, jaké okolnosti se týká a nakolik je intenzivní. Vzhledem k tomu tedy, že se žalobce domáhal plnění na základě neplatné smlouvy a soud dospěl k závěru o její neplatnosti, pak byl nárok žalobce posouzen dle ust. § 2991 a násl. o. z. podle bezdůvodného obohacení. Žalovaný prokazatelně obdržel částku částka a dle přehledu splátek, předloženém žalobcem a tvrzení v žalobě, žalovaný věřiteli uhradil celkem částku částka. K vrácení bezdůvodného obohacení tedy zbývá částka částka – částka anonymizováno = částka. V této části bylo proto žalobě vyhověno s tím, že je žalovaný povinen uhradit žalobci i úrok z prodlení, který byl přiznán od data následujícího po doručení předvolání k jednání spolu se žalobou, tj. od datum ve výši 15% ročně do zaplacení. Žalovaný soudu nepředložil žádný důkaz o tom, že by zbývající dluh uhradil, plynoucí z bezdůvodného obohacení. Soud proto uložil žalovanému žalobci zaplatit částka se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z této částky od datum do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku, dle Úrok je ve výši dle , když povinnost platit úrok z prodlení pak pro žalovaného vyplývá z občanského zákona. Jde-li o prodlení s plněním peněžitého dluhu, má totiž věřitel právo požadovat od dlužníka vedle plnění i úroky z prodlení, přičemž výši úroků z prodlení stanoví prováděcí předpis. Ve zbývající části byla žaloba zamítnuta co do zákonného úroku z prodlení z částky částka od datum do datum, co do částky částka (částka anonymizováno – částka anonymizováno) se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75% ročně od datum do zaplacení. Z neplatné smlouvy se totiž nemůže žalobce domáhat ani plnění týkající se jiných úroků či poplatků, než faktického plnění a úroků zákonných.

6. Soud uložil žalobci doplatit soudní poplatek ve výši částka, dle pol. 2.2 sazebníku poplatků vztažmo k pol. 1. a) přílohy k z. č. , neboť v tomto řízení soud nevydal platební rozkaz, soudní poplatek byl zaplacen ve výši částka žalobcem, a protože činí částka, pak doměřená částka činí částka, kterou zaplatí žalobce ve lhůtě dle , tedy 3 dnů od právní moci rozsudku.

7. Podle , měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů řízení právo. V daném případě se převážně úspěšný žalovaný k jednání nedostavil, žádné náklady mu tedy v souvislosti s tímto řízením nevznikly, proto soud vyslovil, že si každý z účastníků ponese náklady řízení ze svého.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Plzni, prostřednictvím Okresního soudu v Klatovech. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.