Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

42 C 133/2023-50

Okresní soud Brno-venkov rozhodl soudkyní Mgr. Andreou Borákovou ve věci

žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČ: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený JUDr. jméno příjmení, advokátem

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 20 900 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Řízení se zastavuje v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 915,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 29.7.2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem lednem roku 2027.

III. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 5.7.2022 do 28.7.2022.

IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 288 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem lednem roku 2027, a to k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

I. Řízení se zastavuje v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 915,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 20 000 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně za dobu od 29.7.2022 do zaplacení, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem lednem roku 2027. III. Žaloba se zamítá v části, pokud se žalobce po žalovaném domáhal zaplacení úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 20 000 Kč za dobu od 5.7.2022 do 28.7.2022. IV. Žalovaný je povinen nahradit žalobci náklady řízení ve výši 2 288 Kč, a to v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 500 Kč, splatných vždy do každého 25. dne v měsíci, pod ztrátou výhody splátek, počínaje měsícem lednem roku 2027, a to k rukám právního zástupce žalobce.

1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 21.11.2022 domáhal vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč s příslušenstvím v podobě úroku z prodlení ve výši 8,25 % ročně, který jednak kapitalizoval na částku 2 915,75 Kč a jednak se jej domáhal od 5.7.2022 do zaplacení a kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, a dále úhrady nákladů spojených s uplatněním pohledávky v částce 217 Kč a na smluvní pokutě částky 900 Kč. Žalobce v žalobě uvedl, že jeho právní předchůdce, společnost právnická osoba uzavřel se žalovaným dne 6.8.2020 smlouvu o úvěru číslo jejíž nedílnou součástí byly i obchodní podmínky. Na základě této smlouvy daná společnost poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč, kdy žalovaný se zavázal úvěrujícímu vrátit částku 24 600 Kč s příslušenstvím do 5.9.2020 Smlouva byla uzavřena v elektronické podobě, kdy žalovaný svoji vůli smlouvu uzavřít projevil verifikační platbou, kdy převedl na účet úvěrujícího ze svého účtu částku 0,1 – 1 Kč. Úvěr pak čerpal na svůj účet. K procesu uzavření smlouvy žalobce doplnil, že žalovaný o půjčku požádal on line na internetových stránkách webová adresa, kde vyplnil požadované registrační údaje ve formuláři, jehož součástí bylo i zadání čísla občanského průkazu. Tak byla ověřena jeho totožnost. V rámci dokončení žádosti provedl verifikační platbu, čímž byla žádost dokončena. Poté obdržel předsmluvní informace o půjčce, kde byly shrnuty všechny její parametry. Společnost anonymizováno pak zahájila schvalovací proces, jehož součástí bylo nahlížení do registrů, prověřování bonity žalovaného. Žádost o půjčku byla žalovanému následně schválena. Částka úvěru byla zaslána na jeho účet. Žalovaný poskytnutý úvěr neuhradil řádně a včas. Vznikla mu tak povinnost k zaplacení smluvní pokuty ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení. Byl povinen hradit náklady spojené s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla následně smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2022 s účinností ke dni 4.7.2022 převedena na žalobce, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Ke dni postoupení pohledávky činil dluh žalovaného celkem částku 25 600 Kč, kdy byl tvořen nesplacenou jistinou ve výši 20 000 Kč, nesplaceným úrokem ve výši 4 550 Kč, smluvní pokutou ve výši 900 Kč a paušální náhradou nákladů na upomínání ve výši 150 Kč. Vzhledem k tomu, že žalovaný žalobci i přes zaslanou předžalobní výzvu ničeho neuhradil, žalobce se po něm domáhal zaplacení částky 20 000 Kč na jistině, dále vyčíslil úrok z prodlení za období od 6.9.2020 do 13.6.2022 na částku 2 915 Kč, dlužný smluvní úrok na částku 4 700 Kč, náklady na upomínání na částku 217 Kč a smluvní pokutu na částku 900 Kč. Zaplacení těchto částek a úroku z prodlení z jistiny od 5.7.2022 do zaplacení se domáhal podanou žalobou.

2. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že o dluhu od společnosti právnická osoba, dále právnická osoba ví a rád by jej splatil. Je však ve výkonu trestu odnětí svobody, nemá téměř žádné možnosti, jak závazku dostát, když je zaměstnán pouze brigádně bez nároku na odměnu. Po propuštění z výkonu trestu chce dluh splatit. Žádal o případný odklad úhrady dluhu, hrazení ve splátkách.

3. Žalobce následně podáním ze dne 19.6.2023 vzal žalobu zčásti zpět, a to co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 915,75 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 4 700 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 217 Kč a smluvní pokuty ve výši 900 Kč. Důvodem částečného zpětvzetí byla skutečnost, že žalobce nedisponuje žádnými důkazy ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného. Nadále se tak domáhal pouze zaplacení částky 20 000 Kč s úrokem z prodlení ode dne 5.7.2022 do zaplacení. Sdělil, že souhlasí se splácením dlužné částky ve splátkách i s odložením splácení na dobu po skončení výkonu trestu odnětí svobody.

4. Soud v řízení postupoval dle , kdy ve věci rozhodl bez nařízení jednání na základě předložených listinných důkazů, když účastníci s takovým postupem vyslovili souhlas.

5. Žalobce k důkazu o uzavření smlouvy předložil smlouvu o úvěru číslo obchodní podmínky právnická osoba pro poskytování úvěrů splatných jednorázově. Žádná z těchto listin není podepsána žalovaným, kdy na smlouvě je pouze v zápatí vytištěno jeho jméno pod datem 6.8.2020. Na ě je jako věřitel uvedena zmíněná společnost, jako klient pak žalovaný, je uvedeno jeho rodné číslo, číslo občanského průkazu, trvalý pobyt, emailová adresa a číslo telefonu. Obsahem smlouvy bylo přitom poskytnutí spotřebitelského jednorázově splatného, neúčelového úvěru ve výši 20 000 Kč, kdy klient se měl zavázat do 5.9.2020 uhradit jistinu spolu s úrokem ve výši 4 600 Kč, tedy částku 24 600 Kč. Úvěr měl být vyplacen na bankovní účet č. bankovní účet. S ohledem na právní hodnocení věci soud další ujednání ve smlouvě blíže nerozebírá. Pokud žalobce tvrdil, že tato smlouva měla být uzavřena prostředky komunikace na dálku, pak dostatečně netvrdil, jakým jednáním byl nahrazen podpis žalovaného na smlouvě o předloženém obsahu, o jednání žalovaného nepředložil žádný důkaz. Pokud žalovaný uváděl, že o závazku u společnosti právnická osoba ví, pak toto nemůže být hodnoceno, jako uznání dluhu co do důvodu a výše, když ke konkrétním žalobním tvrzením se žalovaný nevyjádřil. Z výpisu z účtu společnosti právnická osoba ze dne 6.8.2020 ve spojení se zprávou právnická osoba ze dne 11.8.2023 a výpisu z účtu č. bankovní účet za srpen 2020 má soud za prokázané, že na účet žalovaného byla uvedenou společností daného dne poukázána částka 20 000 Kč označená jako půjčka od webová adresa s uvedením čísla výše specifikované úvěrové smlouvy. Žalovaný nepředložil žádný důkaz k tomu, že by uvedená společnost před uzavřením tvrzené smlouvy o úvěru s odbornou péčí prověřila schopnost žalovaného za sjednaných podmínek úvěr splatit.

6. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29.6.2022 spolu s přílohou a potvrzením o provedení transakce ze dne 4.7.2022, soud vzal za prokázané, že pohledávka označená číslem výše specifikované úvěrové smlouvy byla společností právnická osoba postoupena na žalobce, přičemž tato skutečnost byla písemně oznámena žalovanému, což je prokázáno dopisem o oznámení o postoupení pohledávky ze dne 14.7.2022 spolu s podacím lístkem ze dne 15.7.2022. Žalovaný byl vyzván k zaplacení dlužné částky ve lhůtě do 10 dnů. Z předžalobní výzvy ze dne 31.10.2022 spolu s podacím lístkem ze dne 2.11.2022 je prokázáno, že právní zástupce žalobce před podáním žaloby vyzýval žalovaného k úhradě dlužné částky. Žalobce dále k důkazu předložil i výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky spolu s dalšími listinami prokazujícími požadované náklady na vymáhání pohledávky, kdy s ohledem na právní hodnocení věci a částečné zpětvzetí žaloby je soud blíže nerozebírá.

7. Při právním hodnocení věci se soud nejprve zabýval tím, zda má žalobce vůči žalovanému pohledávku z titulu tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Hodnotil přitom, zda mezi žalovaným a právním předchůdcem žalobce byla platně uzavřena smlouva o úvěru v souladu s ust. a násl. , když mělo jít o spotřebitelský úvěr dle zákona číslo Sb., o spotřebitelském úvěru. Dle zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Dle odst. 2 poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Dle ustanovení je neplatné právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Dle ustanovení soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

11. Dle ustanovení , 2 kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

12. Dokazováním v tomto řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobce měl vůli se žalovaným uzavřít smlouvu o úvěru, která byla ve smyslu spotřebitelským úvěrem. Soud se tedy s ohledem na výše citovaná ustanovení a tohoto zákona nejprve zabýval tím, zda smlouva o úvěru mohla být platně uzavřena, tedy zda právní předchůdce žalobce před jejich tvrzeným uzavřením s náležitou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr. Soud v tomto směru odkazuje i na nález Ústavního soudu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , ve kterém se podává, že spotřebiteli může být úvěr poskytnut jen tehdy, když s odbornou péčí schopnost dlužníka poskytovatel úvěru posoudil a z jeho zjištění je zřejmé, že dlužník bude schopen úvěr splácet. S ohledem na pochybnosti o tom, zda je soud povinen splnění dané povinnosti úvěrujícím posuzovat z úřední povinnosti či pouze k námitce spotřebitele, soud odkazuje na nález Ústavního soudu , ve kterém byla taková povinnost soudu shledána s odkazem na rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5.3.2020 ve věci C -679/18, kterým bylo rozhodnuto, že Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23.4.2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanované v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky článku 23. Právo Evropské unie má přitom aplikační přednost před právem jejích členů, tedy i České republiky (k tomu srovnej rozhodnutí Ústavního soudu sp. zn. ). Z uvedeného je tak zřejmé, že ustanovení /1 zákona o spotřebitelském úvěru je třeba vykládat tak, že při nesplnění povinnosti úvěrujícího posoudit úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí, je uzavřená smlouva absolutně neplatná, kdy k této neplatnosti přihlíží soud z úřední povinnosti.

13. Žalobce dostatečně netvrdil, jakým konkrétním způsobem před uzavřením smlouvy jeho právní předchůdce prověřoval schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr, neuvedl, že by jakkoliv zkoumal skutečné poměry žalovaného, jeho příjmy a výdaje, jen obecně se zmínil, že ohledně jeho bonity jeho právní předchůdce nahlížel do v žalobě specifikovaných registrů. K tomu, co případně takovým nahlížením zjistil a jak zjištěné informace hodnotil, pak neuvedl ničeho. Sám žalobce pak rovněž uvedl, že nedisponuje žádnými důkazy, které by svědčily o prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením tvrzené smlouvy. Za tohoto stavu pak žalobce neunesl břemeno tvrzení ani břemeno důkazní ohledně prověření úvěruschopnosti žalovaného před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Soud tedy uzavírá, že v řízení nebylo prokázáno, že by právní předchůdce žalobce ohledně tvrzené smlouvy o spotřebitelském úvěru splnil svou povinnost danou mu v ustanovení § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, když nebylo prokázáno, že by s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr ve sjednané době a přes nutnou existenci důvodných pochybností ohledně této jeho schopnosti mu spotřebitelský úvěr poskytl. Za této situace jde o neplatnou smlouvu a žalovaný je tak povinen v přiměřené lhůtě odpovídající jeho poměrům vrátit úvěrujícímu poskytnutou jistinu úvěru ( zákona o spotřebitelském úvěru). S ohledem na uvedené je žalobcem tvrzená spotřebitelská smlouva, která odporuje ustanovení od počátku neplatná, když soud k této neplatnosti přihlédl dle ustanovení i bez návrhu. Soud přitom konstatuje, že uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru bez předchozího dostatečného prověření úvěruschopnosti žalovaného je jednáním jak v rozporu se zákonem, tak v rozporu s dobrými mravy, když negativní dopady takového jednání poskytovatelů úvěrů jsou celospolečenské. V tomto směru se opakovaně vyjádřil i Ústavní soud, např. v nálezu sp. zn. , kdy s odkazem na předchozí nález (sp. zn. 4084/12) uvedl, že je neakceptovatelné, aby byla poskytována soudní ochrana subjektům, které poškozují zájmy svých klientů. Jen na okraj pak soud dodává, že v řízení nebylo prokázáno ani uzavření k důkazu předložené smlouvy o úvěru, když žalobce nedostatečně tvrdil a prokazoval způsob akceptace takové smlouvy žalovaným.

14. Pokud právní předchůdce žalobce na základě neplatné smlouvy poskytl žalovanému částku 20 000 Kč, což bylo v řízení prokázáno, jde o plnění bez právního důvodu ( ) a žalovaný je povinen takto získaný majetkový prospěch žalobci jako právnímu nástupci (právní nástupnictví bylo prokázáno smlouvou o postoupení pohledávek uzavřenou v souladu s  a násl. ) ochuzeného vydat ( ). Žalovaný je tak dle zákona o spotřebitelském úvěru povinen žalobci vrátit částku 20 000 Kč.

15. S ohledem na částečné zpětvzetí žaloby soud postupoval podle , 2 a ve výroku I. tohoto rozsudku řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil.

16. Ve výroku II. rozsudku pak s ohledem na výše uvedené žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobci částku 20 000 Kč jako jistinu vyplacenou dle absolutně neplatné smlouvy o spotřebitelském úvěru, kdy jde o bezdůvodné obohacení žalovaného. S ohledem na prodlení žalovaného s jeho vydáním pak soud v souladu s ust. žalobci přiznal i nárok na zaplacení úroku z prodlení z této částky ode dne 29.7.2022 do zaplacení, a to ve výši dle návrhu žalobce, když výše úroku z prodlení dle ve znění byla v době započetí prodlení vyšší. Při stanovení data, od kterého je žalovaný povinen hradit úrok z prodlení soud vycházel z toho, že bezdůvodné obohacení je žalovaný povinen žalobci vydat na výzvu, a to ve lhůtě přiměřené jeho poměrům. Soud tak vyšel z přípisu, kterým bylo žalovanému oznámeno postoupení pohledávky na žalobce, kdy byl zároveň vyzýván k úhradě dlužné částky do 10 dnů. Ohledně doručení tohoto oznámení pak platí domněnka dojití daná v ust. , tedy že zásilka odeslaná s využitím poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. V daném případě byla zásilka odeslána dne 15.7.2022, platí tak domněnka dojití dne 18.7.2022, desetidenní lhůta k plnění určená ve výzvě uplynula dne 28.7.2022. Ode dne 29.7.2022 tak již byl žalovaný v prodlení s vydáním bezdůvodného obohacení (vrácením jistiny), kdy s ohledem na to, že na výzvu jakkoliv nereagoval, soud považoval tuto lhůtu za odpovídající jeho tehdejším poměrům.

17. Ve výroku III. pak soud žalobu ve zbytku zamítl, když šlo o nárok na zaplacení úroku z prodlení za období předcházející prodlení žalovaného.

18. O nákladech řízení bylo soudem ve výroku IV. rozhodnuto podle a ve věci plně úspěšnému žalobci (kdy soud vycházel z nárokované částky po částečném zpětvzetí žaloby) přiznal právo na náhradu účelně vynaložených nákladů. Žalobci tak přísluší na náhradě nákladů řízení zaplacený soudní poplatek ve výši 836 Kč a náklady právního zastoupení vypočítané podle vyhl. č. , ve znění účinném ke dni zahájení řízení (dále jen„ AT“). Soud v daném případě aplikoval při výpočtu odměny ust. AT, když vyšel z vyčíslení nákladů, učiněných žalobcem. Náklady na právní zastoupení tedy činí odměna advokáta celkem ve výši 900 Kč (právnímu zástupci žalobce byla přiznána odměna ve výši 300 Kč za 3 úkony právní služby dle , a to za přípravu a převzetí věci, sepis žaloby, předžalobní výzvu), dále byl přiznán 3 × režijní paušál po 100 Kč dle ve spojení s  a advokátního tarifu, dále náklady na právní zastoupení tvoří DPH z odměny a paušálů ve výši 252 Kč ve smyslu Celkem tak úspěšnému žalobci na náhradě nákladů řízení přísluší částka 2 288 Kč. Pokud jde o úkon právní služby v podobě částečného zpětvzetí žaloby, pak za tento úkon soud žalobci náhradu nákladů řízení nepřiznal, když k částečnému zpětvzetí žaloby došlo ohledně částky, ohledně níž byl nárok na její zaplacení odvozen z tvrzené smlouvy o úvěru, jejíž uzavření nebylo v řízení prokázáno. V této části by tak žalobce nemohl být ve sporu úspěšný, ke zpětvzetí navíc nedošlo pro chování žalovaného.

19. Podle uložil-li soud v rozsudku povinnost, je třeba ji splnit do 3 dnů od právní moci rozsudku, nebo jde-li o vyklizení bytu, do 15 dnů od právní moci rozsudku, soud může určit lhůtu delší nebo stanovit, že peněžité plnění se může stát ve splátkách, jejichž výši a podmínky splatnosti určí. Soud v daném případě stanovil, že žalovaný zaplatí přiznanou částku v měsíčních splátkách ve výši 2 000 Kč a náhradu nákladů řízení ve splátkách ve výši 500 Kč splatných vždy do každého 25. dne v měsíci a to pod ztrátou výhody splátek, což znamená, že nezaplatí-li žalovaný byť jen jedinou splátku v termínu, stává se celá dlužná částka splatná jednorázově. Počátek splácení dluhu i náhrady nákladů řízení byl odložen na dobu po propuštění žalovaného z výkonu trestu odnětí svobody. Soud při rozhodnutí o povolení plnění ve splátkách a odložení splácení do doby po propuštění z výkonu trestu odnětí svobody vycházel jak z žádosti žalovaného, tak z vyjádření žalobce, který s takovýmto postupem souhlasil. Při stanovení výše měsíční splátky pak soud zohlednil předpokládané možnosti žalovaného i to, aby dlužná částka byla následně v přiměřené době uhrazena, a to včetně nákladů řízení. Soud jen pro úplnost doplňuje, že žalovanému nic nebrání v tom, aby v případě, kdy bude schopen dlužnou částku uhradit dříve, takto nepostupoval. Případná bankovní spojení pro platby jsou pak uvedena v návrhu na zahájení řízení, který byl žalovanému doručen.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je odvolání přípustné ve lhůtě do 15 dnů od doručení písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu Brno-venkov.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.