Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

11 C 366/2022-35

název soudu rozhodl samosoudkyní Mgr. Alžbětou Stříbrnou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně anonymizována dvě slova údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 14 930 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 029 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 029 Kč od 14. 06. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do částky 6 901 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 779 Kč od 23. 04. 2021 do 13. 06. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 901 Kč od 14. 06. 2022 do zaplacení.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 029 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 029 Kč od 14. 06. 2022 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 6 901 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 11 779 Kč od 23. 04. 2021 do 13. 06. 2022 a se zákonným úrokem z prodlení z částky 6 901 Kč od 14. 06. 2022 do zaplacení. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 14 930 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi žalobkyní a žalovanou dne 13. 1. 2021 (dále též jen„ smlouva“).

2. V podané žalobě (návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu) žalobkyně tvrdila, že uzavřela s žalovanou dne 13. 1. 2021 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě zapůjčila žalované částku 9 000 Kč, která jí měla být vrácena dne 4. 2. 2022, a to spolu s poplatkem za poskytnutí zápůjčky ve výši 2 779 Kč. Žalovaná zapůjčenou částku po uvedeném datu splatnosti nevrátila, ke dni podání návrhu uhradila toliko 971 Kč, tuto částku žalobkyně započetla na smluvní pokutu. Dlužná částka je tedy tvořena částkou 11 779 Kč a náklady na upomínání ve výši 2 500 Kč.

3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila.

4. Soud ve věci rozhodoval podle , (dále jen „“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalované. Obě byly k prvnímu jednání konanému dne 13. 9. 2021 řádně předvolány, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaná se bez omluvy nedostavila. Soud tak vycházel podle věty druhé z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny.

5. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, žalobkyně uzavřela se žalovanou dne 13. 1. 2021 smlouvu o úvěru, na jejímž základě se zavázala poskytnou žalované úvěr ve výši 9 000 Kč a žalovaná se zavázala tento úvěr splatit do 4. 2. 2021 spolu s poplatkem ve výši 2 779 Kč (smlouvou o zápůjčce ze dne 13. 1. 2021 včetně obchodních podmínek).

6. Žalobkyně odeslala dne 13. 1. 2021 na účet žalované částku 9 000 Kč, tato částka byla na účet žalované připsána (potvrzením o platbě, výpisem z účtu žalované).

7. Ověření příjmů žalované před uzavřením smlouvy bylo provedeno na základě výplatních pásek předložených žalovanou, a to za měsíc září 2020, kdy čistá mzda žalované činila 20 848 Kč, za měsíc říjen 2021, kdy čistí mzda činila 25 453 Kč a za měsíc listopad 2021, kdy čistá mzda činila 25 990 Kč (výplatními lístky za měsíc září 2020, říjen 2021 a listopad 2021).

8. Žalovaná byla před podáním žaloby opakovaně ze strany žalobkyně upomínána k úhradě dlužné částky, naposledy předžalobní výzvou ze dne 27. 7. 2022, v níž žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dluhu do tří dnů. Předžalobní upomínka byla žalované odeslána dne 3. 6. 2022 (upomínkami k zaplacení dluhu ze dne 15. 9. 2020, 22. 9. 2020, 29. 9. 2020, 8. 10. 2020 a 15. 11. 2020, předžalobní upomínkou ze dne 2. 6. 2022 včetně podacího lístku).

9. Žalovaná přitom soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a vrácení částky obdržené od žalobkyně netvrdila. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně, že žalovaná uhradila toliko 971 Kč.

10. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:

11. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení , (dále jen„ o. z.“), , o spotřebitelském úvěru, a směrnice 2008/48/ES, o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS (dále jen„ směrnice“).

12. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z.

a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalované částku 9 000 Kč. Žalovaná se zavázala poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s poplatkem 2 779 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu.

13. Soud dospěl k závěru, že uzavřená smlouva je dle § 86 a 87 zákona o spotřebitelském úvěru absolutně neplatná, neboť žalobkyně poskytla žalované spotřebitelský úvěr, aniž by řádně zkoumala schopnost žalované úvěr splácet. Žalobkyně má ze zákona povinnost úvěruschopnost zkoumat individuálně, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací od spotřebitele. Je nutné, aby poskytovatel spotřebitelského úvěru při poskytování úvěrů zkoumal přiměřeným způsobem reálnou a celkovou majetkovou situaci spotřebitele a k tomuto požadoval doložit příslušnéy.

14. K výzvě soudu stran splnění této povinnosti žalobkyně dne 20. 12. 2022 uvedla, že příjmy žalované zjistila ze sdělení žalované, že je zaměstnankyní na plný úvazek s měsíčním příjmem 19 000 Kč, a to na pozici manager u právnická osoba, má smlouvu na dobu neurčitou. Ověření příjmů žalované bylo provedeno na základě výplatních pásek předložených žalovanou, a to za měsíc září 2020, říjen 2021 a listopad 2021. Z doložených výplatních pásek nebylo zjištěno, že by zaměstnavatel žalované strhával jakékoli částky na předchozí exekuce. Z výše uvedených výplatních pásek byl zjištěn průměrný čistý měsíční příjem žalované 25 590 Kč. Výdaje žalované žalobkyně zjistila ze sdělení žalované, že její měsíční výdaje činí 10 000 Kč, je svobodná, bezdětná, bydlí u rodičů. Následně žalobkyně ověřila úvěruschopnost žalované rovněž nahlédnutím do anonymizováno evidence exekucí, kde ke dni podání žádosti o zápůjčku žalovaná neměla žádný záznam.

15. Takový postup nepovažuje soud za dostačující. Pokud jde o příjmovou stránku, tuto má soud za dostatečně prověřenou, z předložených výplatních lístků se podává na první pohled dostatečný příjem žalované. Nedostatečné je však prověřování výdajové stránky úvěruschopnosti žalované. Žalobkyně se spokojila s tvrzeními žalované, aniž by se je pokoušela jakkoli ověřit (přitom pro posouzení úvěruschopnosti jsou rozhodující individuální poměry žadatele). Byť žalobkyně nahlédla do evidence exekucí, neprověřila, zda má žalovaná další závazky u jiných poskytovatelů spotřebitelských úvěrů, jak je běžnou praxí (například nahlédnutím do databází příjmení, anonymizováno apod.), nevyžádala si od žalované výpisy z účtu, jak bývá obvyklé. Vyšla pouze z údajných tvrzení žalované o výši jejích výdajů. Že tato výše výdajů byla žalovanou skutečně tvrzena, přitom žalobkyně soudu nijak nedoložila (nepředložila žádný listinný důkaz prokazující, že žalovaná prohlásila, že její výdaje činí 10 000 Kč).

16. Zástupkyně žalobkyně se nedostavila k ústnímu jednání, k němuž byla řádně předvolána, čímž se sama připravila o možnost procesního poučení dle a 3 (srov. usnesení název soudu ze dne 27. 10. 2020, sp. zn. ústavní nález, a usnesení název soudu ze dne 24. 3. 2010, sp. zn. spisová značka). Soud proto vycházel z toho, že žalobkyně neprokázala splnění povinnosti posoudit schopnost žalované splácet úvěr.

17. Jelikož je posuzovaná smlouva o úvěru neplatná, žalovaná se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila o částku 9 000 Kč, neboť ve smyslu § 2991 o. z. obdržela plnění bez právního důvodu a je povinna žalobkyni toto bezdůvodné obohacení vydat v rozsahu, ve kterém ke dni vydání rozsudku trvá, tj. ve výši dosud nesplacené jistiny 8 029 Kč. Ačkoliv platba žalované ve výši 971 Kč směřovala formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné ji započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. Proto soud žalobě výrokem I. vyhověl co do 8 029 Kč.

18. Soud přiznal žalobkyni i zákonný úrok z prodlení dle o. z., ve výši dle , neboť ohledně této částky je žalovaná s plněním své povinnosti v prodlení. Úrok z prodlení však žalobkyni přiznal až od 14. 6. 2022, tj. ode dne následujícího po dni, kterým uplynula lhůta splatnosti stanovená v žalované prokazatelně odeslané předžalobní upomínce (upomínka byla odeslána dne 3. 6. 2022, podle domněnky doby dojití zakotvené v  o. z. došla do sféry dispozice žalované dne 8. 6. 2022, od tohoto data počala běžet v upomínce stanovená tři denní lhůta k plnění, jež uplynula 13. 4. 2022, a od následujícího dne byla žalovaná v prodlení.

19. Ve zbývajícím rozsahu proto soud ze shora popsaných důvodů žalobu výrokem II. zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle Účastníci řízení měli ve věci zhruba stejný úspěch, proto soud nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení žádnému z nich.

21. Lhůtu k plnění soud stanovil podle části věty před středníkem

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to k Městskému soudu v Praze, prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 10. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.