Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 67/2023-21

Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudcem Mgr. Michalem Chmelařem ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 22 150 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 150 Kč

od datum do zaplacení.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 460,04 Kč, k rukám anonymizováno jméno jméno, advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 22 150 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, v níž se žalobkyně domáhala uložení povinnosti žalovanému zaplatit žalobkyni zákonný úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 150 Kč od [datum] do zaplacení.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku ve výši 460,04 Kč, k rukám [anonymizováno] [jméno] [jméno], advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b>

1. Žalobou, doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 39 150 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, včetně náhrady nákladů řízení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že žalovaný uzavřel s původním věřitelem, tj. společností právnická osoba, IČO smlouvu o úvěru v souladu se smluvními podmínkami původního věřitele. Původní věřitel uzavřel s žalovaným dne datum smlouvu o revolvingovém úvěru, na jejímž základě umožnil žalovanému čerpat úvěr až do maximálního úvěrového rámce ve výši 43 600 Kč (tj. maximální možná částka, která smí být žalovanému jako klientovi vyplacena). Žalovaný pak dílčí úvěry průběžně čerpal. Konkrétně byla ze strany původního věřitele vyplacena celková částka ve výši 22 150 Kč, na kterou žalovaný neuhradil ničeho. Předmětem žalobního návrhu je tedy pohledávka skládající se z dosud nesplacené jistiny úvěru ve výši 22 150 Kč. Dne datum byla mezi původním věřitelem a právnická osoba corp. s.r.o. uzavřená úplatná smlouva o postoupení pohledávek na základě které došlo k postoupení již splatné pohledávky za žalovaným jako dlužníkem na právnická osoba corp. s.r.o. Následně byla pohledávka za žalovaným postoupena dne datum na žalobkyni. Oznámení o postoupení bylo žalovanému oznámeno na jeho adresu trvalého pobytu dopisem postupitele ze dne datum. Zároveň byl žalovaný upozorněn na poslední příležitost ke smírnému řešení věci před zahájením soudního řízení předžalobní výzvou ze dne datum. Žalovaný tuto možnost nevyužil. Podáním ze dne datum žalobkyně doplnila, že není schopna prokázat prověřování úvěruschopnosti žalovaného ze strany původního věřitele.

2. Žalobkyně podáním dne datum„ změnila“ žalobní petit tak, že požaduje zaplacení pouze částky 22 150 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 22 150 Kč od datum do zaplacení. Soud řízení posoudil její podání jako částečné zpětvzetí žaloby, a proto ve výše uvedeném rozsahu dle a 2 (dále jen " ) řízení zastavil, o čemž rozhodl samostatným usnesením.

3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

4. Po provedeném dokazování vzal soud za prokázaný následující skutkový stav: Právní předchůdkyně žalobkyně společnost právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne datum Smlouvu o revolvingovém úvěru, v níž se právnická osoba (jako úvěrující) zavázala poskytnout žalovanému (úvěrovanému) peněžní prostředky až do výše sjednaného úvěrového rámce a žalovaný se zavázal je vrátit a zaplatit úvěrujícímu úrok a případné poplatky spojené s poskytnutím úvěru. Žalovaný průběžně čerpal dílčí částky, a to takto: částku 4 600 Kč dne datum, částku 500 Kč dne datum, částku 4 900 Kč dne datum, částku 500 Kč dne datum, částku 3 500 Kč dne datum, částku 3 000 Kč dne datum, částku 3 350 Kč dne datum, částku 500 Kč dne datum a částku 1 300 Kč dne datum; celkem tedy částku ve výši 22 150 Kč. Písemnou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky na žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum a žalovaný byl vyzván, aby dluh zaplatil. Dopis byl žalovanému odeslán dne datum. K úhradě dluhu byl žalovaný rovněž vyzván písemnou předžalobní výzvou ze dne datum. V řízení nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalovaného.

5. Podle ustanovení , , se smlouvou o úvěru zavazuje úvěrující (věřitel), že poskytne na požádání úvěrovanému (dlužníkovi) v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje, poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ustanovení úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.

7. Podle ustanovení , věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).

8. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

9. Podle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

10. Podle ustanovení , 2 , , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Shora uvedený skutkový stav ve věci smlouvy uzavřené mezi právnická osoba (jako původním věřitelem) a žalovaným (jako úvěrovaným) dne datum soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi původním věřitelem a žalovaným byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení , která je podle svého obsahu smlouvou o spotřebitelském úvěru ve smyslu ust. a násl. V souladu s cit. ust. , proto bylo povinností úvěrující příjmení (věřitele) posoudit úvěruschopnost spotřebitele (úvěrovaného) na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů s tím, že úvěr mohl být pod sankcí neplatnosti smlouvy poskytnut pouze tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Judikatura Nejvyššího soudu přitom již opakovaně dovodila, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 25. 7. 2018 spisové značky ).

12. Z výše uvedeného ustanovení lze sice dospět k závěru, že výše uvedená neplatnost smlouvy je toliko neplatností relativní, nicméně z rozsudku Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě, vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány tak, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu (sankce spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem) a to bez ohledu na skutečnost, zda spotřebitel ve tříleté promlčecí době namítne tuto neplatnost.

13. V projednávané věci žalobkyně ani netvrdila, původní věřitel posoudil schopnost žalovaného úvěr splácet s odbornou péčí, jak mu ukládalo cit. ve smyslu ust. Za situace, kdy nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost jakkoliv zkoumala úvěruschopnost žalovaného, nelze než uzavřít, že úvěrující neposuzovala podle ust. úvěruschopnost spotřebitele na základě spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a tedy nemohla dospět k závěru, že zde nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

14. S ohledem na shora popsané má soud za to, že úvěrující poskytla spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, a úvěrová smlouva je proto s odkazem na shora uvedenou judikaturu Nejvyššího soudu a Soudního dvora Evropské unie podle cit. ust. , o spotřebitelském úvěru, neplatná, a proto žalobkyni, nelze plnění z titulu smlouvy o kontokorentu přiznat. Žalobkyně, na kterou byla pohledávka postoupena podle ust. o.z., tak mohla po žalovaném uplatnit toliko nárok na vydání bezdůvodného obohacení podle ust. zákona o spotřebitelském úvěru ve spojení s ust. a násl. .

15. Předně je přitom třeba zdůraznit, že ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o.z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru (viz. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR 33 Cdo číslo dne datum). Nesplacenou výší jistiny úvěru dle výše uvedeného závěru je v projednávané věci částka ve výši 22 150 Kč, kterou je žalovaný povinen zaplatit žalobkyni.

16. S ohledem na výše uvedené soud ve zbývající části posuzovaného nároku (tedy včetně úroků z prodlení) žalobu zamítl jako nedůvodnou.

17. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ust. , 146 odst. 2 (soud zohlednil i částečné zpětvzetí žaloby). Soud proto žalovanému uložil povinnost zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 460,04 Kč, přičemž tato částka představuje 14 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 57 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 43 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 108 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 39 150 Kč sestávající z částky 500 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 800 Kč ve výši 378 Kč. Použití ustanovení vyhlášky č. 177/96 Sb. je odůvodněno tím, že žalobkyně podala k tomuto soudu opakované žaloby ve skutkově i právně obdobných věcech, např. pod spisovými značkami , , a další.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ostravě prostřednictvím podepsaného soudu.

Nebudou-li dobrovolně splněny povinnosti uložené tímto rozhodnutím ve stanovených lhůtách, lze rozhodnutí vykonat.