Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
8 C 168/2023-24
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Taťánou Hodaňovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 51 505,82 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 917Kč s
8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 35 790 Kč od datum do zaplacení,
8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 7 337 Kč od datum do zaplacení,
8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 1 790 Kč od datum do zaplacení,
to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
II. Žaloba na zaplacení částky 6 588,82 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 536,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 963,09 Kč, s 23,43 % ročním úrokem z částky 35 790 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 511,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 973,73 Kč, s 8,25 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 2 112,45 Kč od datum do zaplacení, s 24,3 % ročním úrokem z částky 9 449,45 Kč od datum do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 343,37 Kč, 8,25 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 4 476,37 Kč od datum do zaplacení, s 29,55 % ročním úrokem z částky 6 266,37 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.
III. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 318 Kč, k rukám JUDr. Ing. jméno příjmení, Ph.D., advokáta se sídlem adresa, do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 44 917Kč s</b> <b>8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 35 790 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 7 337 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>8,25 % ročním úrokem z prodlení z částky 1 790 Kč od [datum] do zaplacení,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b> <b>II. Žaloba na zaplacení částky 6 588,82 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 536,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 963,09 Kč, s 23,43 % ročním úrokem z částky 35 790 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 511,52 Kč, kapitalizovaným úrokem ve výši 3 973,73 Kč, s 8,25 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 2 112,45 Kč od [datum] do zaplacení, s 24,3 % ročním úrokem z částky 9 449,45 Kč od [datum] do zaplacení, s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 343,37 Kč, 8,25 % ročním zákonným úrokem z prodlení z částky 4 476,37 Kč od [datum] do zaplacení, s 29,55 % ročním úrokem z částky 6 266,37 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.</b> <b>III. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 11 318 Kč, k rukám JUDr. Ing. [jméno] [příjmení], Ph.D., advokáta se sídlem [adresa], do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 35 790 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 5 536,27 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 5 963,09 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 35 790 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 23,43 % ročně z částky 35 790 Kč od datum do zaplacení, částky 9 449,45 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 511,52 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 973,73 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 9 449,45 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 24,3 % ročně z částky 9 449,45 Kč od datum do zaplacení, částky 6 266,37 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 1 002,36 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 3 343,37 Kč, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 6 266,37 Kč od datum do zaplacení, s úrokem ve výši 29,55 % ročně z částky 6 266,37 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení.
Žalobu odůvodnila tvrzením, že:
- 1) dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Tuto částku převzal žalovaný v hotovosti. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 48 392 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 38 564 Kč s úrokovou sazbou 23,43 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 8 328 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 21 měsíčních splátek po 4 210 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 35 790 Kč a dlužný poplatek 45 780 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 35 790 Kč úrokem ve výši 23,43 % ročně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 4 210 Kč.
- 2) dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 9 305 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 5 224 Kč s úrokovou sazbou 24,30 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 581 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 45 týdenních splátek po 474 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 9 449,45 Kč a dlužný poplatek 6 835,67 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 449,45 Kč úrokem ve výši 24,30 % ročně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 4 663 Kč.
- 3) dne datum uzavřela právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba s žalovaným Smlouvu o spotřebitelském úvěru číslo na základě které poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. V souvislosti s poskytnutou zápůjčkou se žalovaný zavázal zaplatit částku ve výši 10 400 Kč, jenž představuje součet kapitalizovaných úroků za půjčené peněžní prostředky za sjednanou řádnou dobu trvání smlouvy ve výši 6 121 Kč s úrokovou sazbou 29,55 % ročně, částku za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a částku za službu komfortního a flexibilního splácení ve výši 2 779 Kč. Celkovou dlužnou částku odpovídající součtu poskytnuté zápůjčky a poplatku se žalovaný zavázal uhradit formou 52 týdenních splátek po 431 Kč. Žalovaný však nehradil sjednané splátky řádně a včas, čímž porušil své závazky ze smlouvy. Poslední splátku uhradil dne datum. Již ze smluvního ujednání bylo přitom žalovanému známo, že nejpozději má celkovou dlužnou částku zaplatit dne datum. Marným uplynutím lhůty pro úhradu poslední splátky tak již byl žalovaný v prodlení se všemi sjednanými a neuhrazenými splátkami a právní předchůdkyně žalobkyně měla tohoto dne možnost požadovat uhrazení celé dlužné částky. Ke dni datum činila dlužná jistina 6 266,37 Kč a dlužný poplatek 5 684,85 Kč. Vzhledem k tomu, že dlužná částka nebyla žalovaným řádně a včas uhrazena, úročí se neuhrazená jistina ve výši 6 266,37 Kč úrokem ve výši 29,55 % ročně. Žalovaný uhradil celkem částku ve výši 10 210 Kč.
Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum byla pohledávka za žalovaným, s účinností ke dni datum, postoupena na žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno. Ode dne postoupení žalovaný neuhradil žádnou částku, a to ani přes výzvu právního zástupce žalobkyně.
2. Usnesením č. j. číslo jednací byla žalobkyně vyzvána, aby ve lhůtě 10 dnů od doručení tohoto usnesení písemně doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala a prověřovala podle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, schopnost žalovaného splácet tvrzené úvěry číslo včetně příslušenství.
3. K tomu žalobkyně, v doplnění žaloby ze dne datum, uvedla, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost právnická osoba, jako poskytovatel zápůjčky, splnila svou zákonnou povinnost, když s odbornou péčí posoudila schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr, resp. zápůjčku, a to především na základě zhodnocení informací požadovaných a získaných od žalovaného. Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly ověřovány oproti dokladům vyžádaných od žalovaného. Poskytnuté informace byly zaznamenány do zákaznických karet žalovaného ze dne datum, datum a datum a byly ověřeny doklady uvedenými v části„ Ověřené dokumenty“. Ze shora uvedených zákaznických karet se podává, že právní předchůdkyně žalobkyně ověřila před uzavřením smlouvy o zápůjčce majetkovou situaci žalovaného z dvou výpisů z bankovního účtu, insolvenčního rejstříku, z výměru důchodu a výměru další sociální podpory, dokladů SIPO, výpisů z jméno příjmení příjmení a obec spořitelny a z výpisu z katastru nemovitostí a zjistila, že je příjemcem státní sociální podpory a invalidního důchodu ve výši 32 000 Kč, 33 909 Kč a 28 400 Kč, žije v nájmu a nemá úvěr z kreditní karty ani zápůjčku u jiné společnosti. S ohledem na výši jeho příjmu a výši požadované zápůjčky dospěla právní předchůdkyně žalobkyně k názoru, že schopnost žalovaného splácet zápůjčku je dostatečná. Právní předchůdkyně žalobkyně neměla důvod pochybovat o správnosti a pravdivosti tvrzení žalovaného, které uvedl v Zákaznické kartě. Žalovaný by se v případě uvedení nepravdivých či hrubě zkreslených údajů nebo zamlčení podstatných údajů mohl dopustit trestného činu úvěrového podvodu. Právní předchůdkyně žalobkyně ani žalobce nemá k dispozici kopie dokladů žalovaného. Uchazeči o zápůjčku dokumenty a doklady zástupci věřitele pouze předkládají při sjednávání a uzavírání smlouvy. Žalovaný svým podpisem na zákaznické kartě potvrdil úplnost, přesnost a pravdivost veškerých údajů uvedených na obou stranách této karty.
4. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a v řízení zůstal nečinný.
5. Soud věc projednal bez nařízení jednání v souladu s ustanovením § 115a občanského soudního řádu (dále jen o. s. ř. o. s. ř. ), neboť měl náležitě zjištěn skutkový stav věci na základě účastníky předložených listin a nemusel založit své rozhodnutí ve věci na závěru o neunesení břemene tvrzení nebo důkazního břemene některým z účastníků řízení (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 20 Cdo 1696/2005 ).
6. Z předložených listin vzal soud za prokázané, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba a žalovaným (jako zákazníkem) byly postupně uzavřeny tři smlouvy o zápůjčce.
7. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 88 392 Kč, z čehož částka 48 392 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 38 564 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 8 328 Kč). Žalovaný měl plnit v 21 měsíčních splátkách po 4 210 Kč, poslední splátka činila 4 192 Kč. První splátkové období začalo běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 40 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 86 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 135,71 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že čistý příjem žadatele činí 12 800 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 19 200 Kč, žadatel uvedl, že má 1 zdroj příjmu. Měsíčný výdaje žalovaného představují interní plátky ve výši 7 590 Kč a ostatní výdaje ve výši 3 580 Kč. K ověření měl žalovaný předložit 2 výpisy z bankovního účtu. Žalovaný uhradil pouze částku 4 210 Kč (z Tabulky umoření). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 35 790 Kč.
8. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 21 305 Kč, z čehož částka 9 305 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 5 224 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 581 Kč). Žalovaný měl plnit v 45 splátkách po 474 Kč, poslední splátka činila 449 Kč. První splátkové období začalo běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 12 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 88 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 1975 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že čistý příjem žadatele činí 12 800 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 15 600 Kč, žadatel uvedl, že má 1 zdroj příjmu. Měsíčný výdaje žalovaného představují interní plátky ve výši 5 500 Kč a ostatní výdaje ve výši 4 250 Kč. V této listin ě nejsou zaškrtnuty žádné předložené ověřené dokumenty. Žalovaný uhradil pouze částku 4 663 Kč (z Tabulky umoření). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 7 337 Kč.
9. Dne datum byla uzavřena smlouva, na základě níž, společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku ve výši 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 22 400 Kč, z čehož částka 10 400 Kč měla představovat souhrnný poplatek (zahrnující úrok ve výši 6 121 Kč, poplatek za zpracování zápůjčky ve výši 1 500 Kč a za rozšířenou doplňkovou službu komfortního a flexibilního splácení 2 779 Kč). Žalovaný měl plnit v 52 týdenních splátkách po 431 Kč, poslední splátka činila 419 Kč. První splátkové období začalo běžet 5. kalendářním dnem po uzavření smlouvy. Nedílnou součástí smlouvy byly Smluvní podmínky Smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný podpisem smlouvy stvrdil, že převzal částku 12 000 Kč od společnosti právnická osoba. Úroková sazba činila 88 % a byla pevná pro celou dobu trvání smlouvy. RPSN činila 187,37 % (ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne datum). Žalobkyně předložila k této smlouvě tzv. zákaznickou kartu, z níž vyplývá, že čistý příjem žadatele činí 11 909 Kč, další čisté příjmy domácnosti činí 22 000 Kč, žadatel uvedl, že má 1 zdroj příjmu. Měsíčný výdaje žalovaného představují interní plátky ve výši 3 600 Kč a ostatní výdaje ve výši 3 250 Kč. K ověření měl žalovaný předložit 2 výpisy z bankovního účtu a výměr důchodu, podpory nebo rozhodnutí o přiznání dávky. Žalovaný uhradil pouze částku 10 210 Kč (z Tabulky umoření). Žalovaný v řízení netvrdil ani neprokázal, že by zaplatil jinou část pohledávky, než kterou tvrdila žalobkyně; z žaloby vyplývá, že žalovaný dluží na jistině částku 1 790 Kč.
10. právnická osoba oznámila žalovanému, že pohledávky ze smluv číslo postoupila žalobkyni a zároveň vyzvala žalovaného k úhradě dluhu ve výši 135 099,47 Kč, a to nejpozději do dne datum (z oznámení o postoupení ze dne datum a z podacího lístku).
11. Soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 88 392 Kč, a to v měsíčních splátkách, ovšem uhradil pouze částku 4 210 Kč. Dále dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 21 305 Kč v týdenních splátkách, uhradil však pouze částku 4 663 Kč. Dne datum společnost právnická osoba poskytla žalovanému částku 12 000 Kč a žalovaný se zavázal vrátit částku 22 400 Kč v týdenních splátkách, uhradil pouze částku 10 210 Kč. Všechny tři pohledávky za žalovaným byly postoupeny písemnou smlouvou ze dne datum, s účinností ke dni datum, žalobkyni, což bylo žalovanému písemně oznámeno (ze smlouvy o postoupení včetně přílohy).
12. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také OZ ), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
13. Podle ustanovení § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku , po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
14. Podle ustanovení § 1879 občanského zákoníku v platném znění (zák. č. 89/2012 Sb. ) věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
15. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále též ZoSÚ), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle ustanovení § 87 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
17. Uvedený skutkový stav soud posoudil dle citovaných ustanovení. Při tomto hodnocení dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným byly dne datum, datum a datum uzavřeny smlouvy o úvěru podle ustanovení § 2395 OZ , které jsou podle svého obsahu smlouvami o spotřebitelském úvěru ve smyslu ustanovení § 1 a násl. zákona č. 257/2016 Sb. Právní předchůdkyně žalobkyně jednala při jejím uzavření jako poskytovatel spotřebitelského úvěru ve smyslu ustanovení § 3 odst. 1 písmeno d) zákona č. 257/2016 Sb. , zatímco žalovaný vystupoval jako spotřebitel. Uplatní se tedy právní úprava zakotvená v § 86 odst. 1 ZoSÚ, podle něhož poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele a poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
18. Princip odpovědného úvěrování zahrnující ochranu spotřebitele před neúměrným zadlužováním a zároveň ochranu věřitele před nedobytností pohledávky je vyjádřen v ustanovení § 86 ZoSÚ a posílen v ustanovení § 87 odst. 1 zavedením sankce pro případ, že věřitel nedostojí odborné péči při posuzování schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, sp. zn. 1 As 30/2015 odst. 26). Nejvyšší správní soud ČR v citovaném rozhodnutí zformuloval závěr o nezbytnosti poskytovatele úvěru aktivně zjišťovat a prověřovat úvěruschopnost dlužníka. Za součást odborné péče poskytovatele úvěru považuje takovou obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto údaje také aktivně zjišťuje a prověřuje. Tyto závěry potvrdil rovněž Nejvyšší soud ČR ve svém rozsudku ze dne 25. 7. 2018 spisové značky 33 Cdo 2178/2018 , z něhož mimo jiné vyplývá, že věřitel nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázi dlužníků. Gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele, nýbrž odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, respektive objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka. příjmení je i povinnost věřitele využívat veřejně dostupné informace, jakými jsou například státem publikované údaje o životním a existenčním minimu podle zákona č. 110/2006 Sb. a o průměrných výdajích obyvatelstva (databáze Českého statistického úřadu) a tyto porovnávat se známými nebo od spotřebitele zjištěnými (ne pouze tvrzenými) informacemi o jeho příjmech a výdajích.
19. Rovněž Ústavní soud ČR ve svém nálezu III. ÚS 4129/18 ze dne datum zdůraznil, že poskytovatel úvěru, kdy dlužník je v postavení spotřebitele, má jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit. Řádným splněním této povinnosti není chráněn jen samotný spotřebitel a věřitel jako poskytovatel úvěru, ale v širším pojetí sama společnost jako taková. Obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit.
20. Soud odkazuje rovněž na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne datum ve věci C – číslo (OPR-Finance), jímž rozhodl o předběžné otázce podané Okresním soudem v Ostravě. Ze závěrů tohoto rozsudku vyplývá, že články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají, spočívající v neplatnosti úvěrové smlouvy ve spojení s povinností spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, bez ohledu na to, zda spotřebitel tuto neplatnost namítne v tříleté promlčecí době.
21. S ohledem na uvedená zákonná ustanovení a citovanou judikaturu dospěl soud k závěru, že neposoudí-li poskytovatel úvěruschopnost spotřebitele s odbornou péčí podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb. , soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z moci úřední, aniž by se jí spotřebitel dovolal námitkou v tříleté promlčecí lhůtě. Jedná se tedy o absolutní neplatnost úvěrové smlouvy. Stanovení relativní neplatnosti právního jednání by bylo v rozporu s citovanou směrnicí a se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli z hlediska vyjednávací a ekonomické síly.
22. V projednávané věci žalobkyně pouze tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně zkoumala před uzavřením smluv o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet poskytnuté úvěry ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , ovšem k těmto svým tvrzením nepředložila žádné důkazy o skutečných příjmech a zejména výdajích žalovaného (nájemní smlouvu, doklady o výši nákladů na bydlení apod.), na základě nichž posoudila úvěruschopnost žalovaného. Navíc žalovaný byl dle vlastního tvrzení příjemcem sociálních dávek – invalidního důchodu a tyto dávky nejsou řádným příjmem. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela toliko z údajů, které žalovaný uvedl v kartách zákazníka, které nijak neprověřovala. Soud tedy nepovažuje za prokázané, že žalobkyně splnila své zákonné povinnosti a řádně posuzovala úvěruschopnost žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb.
23. Z uvedených důvodů posoudil předmětné smlouvy jako neplatné podle § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, s odkazem na výše citovanou judikaturu.
24. Žalovanému tak vznikla toliko povinnost vrátit poskytnuté jistiny úvěrů. Ze smlouvy o úvěru číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 40 000 Kč, uhradil částku ve výši 4 210, takže k úhradě zbývá částka 35 790 Kč; ze smlouvy o úvěru číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 12 000 Kč, uhradil 4 663 Kč, k úhradě zbývá částka 7 337 a na základě smlouvy o úvěru číslo žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně obdržel částku 12 000 Kč, uhradil 10 210 Kč a k úhradě tak zbývá částka ve výši 1 790 Kč. Soud tedy žalobě vyhověl ohledně nevrácených jistin zápůjček ve výši 44 917 Kč.
25. Ohledně dalších nároků nad rámec dosud nevrácené jistiny spotřebitelského úvěru ve výši 44 917 Kč soud žalobu zamítl. Soud žalobě vyhověl a zavázal žalovaného k povinnosti zaplatit žalobkyni jistiny úvěrů spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z jednotlivých jistin od datum do zaplacení. Oprávnění žalobkyně požadovat úroky z prodlení je v souladu s ustanovením § 1970 OZ a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 318 Kč, přičemž tato částka představuje 74,42 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 87,21 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 12,79 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 576 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 505,82 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 10 440 Kč ve výši 2 192,40 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, je možno rozhodnutí vykonat.