Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

7 C 65/2023-41

Okresní soud ve Vyškově rozhodl samosoudkyní JUDr. Ilonou Láníkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně

sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení, anonymizováno,

sídlem adresa

proti

žalované: osobní údaje žalované

trvale bytem adresa žalované

o zaplacení 29 008 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni

-) částku 6 155,56 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 465,44 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 155,56 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené

o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

-) částku 4 924,44 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 865,78 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 4 924,44 Kč od datum do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené

o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,

to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 9 960 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 734,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 9 960 Kč od datum do zaplacení a částku 7 968 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 742,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 968 Kč od datum do zaplacení, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni</b> <b>-) částku 6 155,56 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 465,44 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 6 155,56 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>-) částku 4 924,44 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 6 865,78 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 4 924,44 Kč od [datum] do zaplacení s ročním úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou, zvýšené o sedm procentních bodů, přičemž v každém kalendářním pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka je výše úroků z prodlení závislá na výši repo sazby stanovené Českou národní bankou a platné pro první den příslušného kalendářního pololetí,</b> <b>to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.</b> II. Návrh, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni částku 9 960 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 10 734,15 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 9 960 Kč od [datum] do zaplacení a částku 7 968 Kč, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 8 742,06 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 7 968 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá. <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b>

1. Žalobkyně se návrhem ze dne datum domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, jímž by soud uložil žalované povinnost zaplatit jí částku 29 008 Kč s příslušenstvím a nahradit jí náklady řízení. Žalobkyně svůj návrh odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, identifikační číslo uzavřel dne se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 9 960 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splatit v 52 týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem 8 844,44 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

Dále žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně, společnost právnická osoba, identifikační číslo uzavřel se žalovanou smlouvu o půjčce číslo na základě které byla žalované poskytnuta půjčka ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se zavázala za poskytnutí půjčky zaplatit poplatek ve výši 7 968 Kč. Celkovou částku měla žalovaná splatit v 52týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná splátky nehradila řádně. Na svůj dluh zaplatila celkem 7 075,56 Kč Smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum došlo k postoupení pohledávky za žalovanou na žalobkyni.

Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění, na kterou však nereagovala.

2. Žalovaná se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřila.

3. Za splnění podmínek ustanovení , (dále jen ), soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání jen na základě předložených listinných důkazů.

4. Soud ve věci provedl dokazování listinami – smlouvou půjčce číslo ze dne datum, smlouvou o půjčce číslo ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávky mezi právnická osoba a žalobkyní ze dne datum, přílohou smlouvy o postoupení pohledávek – seznam postoupených pohledávek strana 16 ze 109 a strana 17 ze 109, oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum včetně dokladu o odeslání žalované dne datum, výzvou k plnění ze dne datum, včetně dokladu o odeslání žalované ze dne datum.

5. Soud dospěl k následujícím skutkovým zjištěním a shodnému závěru o skutkovém stavu:

Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem 9 960 Kč, tj. celkem 24 960 Kč v 52týdenních splátkách po 480 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovanou byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

Mezi právním předchůdcem žalobkyně společností právnická osoba a žalovanou byla dne datum uzavřena smlouva o půjčce číslo na základě které poskytl právní předchůdce žalobkyně žalované peněžní prostředky ve výši 12 000 Kč. Žalovaná se smlouvou zavázala vrátit poskytnutou částku s poplatkem 7 968 Kč, tj. celkem 19 968 Kč v 52týdenních splátkách po 384 Kč. Žalovaná převzala půjčku v hotovosti při podpisu smlouvy. Pohledávka za žalovanou ze smlouvy číslo byla platně postoupena na žalobkyni, postoupení bylo žalované oznámeno. Žalované byla zaslána předžalobní výzva k plnění.

6. Dle , , účinný od 1. 1. 2014 (dále jen„ o. z.“), není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

7. Na základě citovaného ustanovení a výslovného ujednání smluvních stran, se právní vztah vzniklý mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou řídí , , ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 a zákonem číslo , o některých podmínkách sjednávání spotřebitelského úvěru a o změně některých zákonů.

8. Dle , , , smlouvou o půjčce přenechává věřitel dlužníkovi věci určené podle druhu, zejména peníze, a dlužník se zavazuje vrátit po uplynutí dohodnuté doby věci stejného druhu. Při půjčce peněžité lze dohodnout úroky.

9. Dle , upravuje hlava pátá tohoto zákona ochranu spotřebitele ve spotřebitelských smlouvách a některé povinnosti při uzavírání spotřebitelských smluv. Dle téhož zákona spotřebitelskými smlouvami jsou smlouvy kupní, smlouvy o dílo, případně jiné smlouvy, pokud smluvními stranami jsou na jedné straně spotřebitel a na druhé straně dodavatel. Dodavatelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy jedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Spotřebitelem je osoba, která při uzavírání a plnění smlouvy nejedná v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti. Dle až 3 téhož zákona smluvní ujednání spotřebitelských smluv se nemohou odchýlit od zákona v neprospěch spotřebitele. Spotřebitel se zejména nemůže vzdát práv, které mu zákon poskytuje, nebo jinak zhoršit své smluvní postavení. Ujednání ve spotřebitelských smlouvách podle jsou neplatná. V pochybnostech o významu spotřebitelských smluv platí výklad pro spotřebitele příznivější. Dle

§ 56 spotřebitelské smlouvy nesmějí obsahovat ujednání, která v rozporu s požadavkem dobré víry znamenají k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran (odst. 1). Ustanovení odstavce 1 se nevztahuje na smluvní ujednání, která vymezují předmět plnění smlouvy nebo cenu plnění (odst. 2).

10. Dle , účastníci občanskoprávních vztahů si mohou vzájemná práva a povinnosti upravit dohodou odchylně od zákona, jestliže to zákon výslovně nezakazuje a jestliže z povahy ustanovení zákona nevyplývá, že se od něj nelze odchýlit.

11. Dle , výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

12. Dle zákona , neplatný je právní úkon, který svým obsahem nebo účelem odporuje zákonu nebo jej obchází anebo se příčí dobrým mravům. V jsou vymezeny důvody neplatnosti, kterých se musí dotčená osoba dovolat (tzv. relativní neplatnost). V ostatním se jedná o neplatnost absolutní, ke které soud přihlíží i bez návrhu. Tou je mimo jiné také neplatnost dle , resp.

13. Dle § 1879, § 1880 odst. 1, § 1881, § 1882 odst. 1 o. z., věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění. Postoupit lze pohledávku, kterou lze zcizit, pokud to ujednání dlužníka a věřitele nevylučuje. Dokud postupitel dlužníka nevyrozumí, nebo dokud postupník postoupení pohledávky dlužníku neprokáže, může se dlužník své povinnosti zprostit tím, že splní postupiteli, nebo se s ním jinak vyrovná.

14. Soud má s ohledem na shora uvedené za prokázané, že právní předchůdce žalobkyně, jako dodavatel (věřitel) a žalovaná, v postavení spotřebitele (dlužníka), uzavřeli dne datum a stejně tak dne datum smlouvy o půjčce. Vzhledem k tomu, že žalovaná, která je fyzickou osobou, vystupovala při uzavírání a plnění obou smluv s dodavatelem mimo rámec své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti i mimo rámec samostatného výkonu svého povolání, tj. jako spotřebitel, a právní předchůdce žalobkyně v rámci těchto smluvních vztahů vystupoval v rámci své podnikatelské činnosti, kdy se mimo jiné zabývá poskytováním nebo zprostředkováním spotřebitelského úvěru, tj. jako dodavatel, je nutné aplikovat ustanovení právního řádu sloužící k ochraně spotřebitele, který v daném smluvním vztahu vystupuje jako slabší strana. Jelikož jsou obě smlouvy o půjčce smlouvami spotřebitelskými (tedy smlouvami uzavřenými mezi spotřebitelem a dodavatelem), musí soud z moci úřední posoudit, zda jednotlivá ujednání spotřebitelské smlouvy nejsou nepřípustná, a to bez dalšího ( ) či zda jsou nepřípustná pro jejich rozpor s požadavkem dobré víry znamenající k újmě spotřebitele značnou nerovnováhu v právech a povinnostech stran – jedná se tak o obsahovou kontrolu těchto ujednání ( ). Cílem však není stanovit absolutní rovnost práv a povinností účastníků daného závazkového právního vztahu – úkolem soudu je odstranit významnou nerovnováhu práv a povinností účastníků.

15. Soud tedy při posuzování každého jednotlivého smluvního vztahu a jeho konkrétních ujednání postupoval v souladu s ustanovením , přičemž neshledal žádné ujednání, které by bylo bez dalšího nepřípustné. Dále tedy postupoval v souladu s ustanovením , kdy aplikoval test nepřiměřenosti ujednání předmětné smlouvy – posuzoval tedy, zda se jedná o smluvní ujednání, které zakládá významnou nerovnováhu práv a povinností stran, zdali jde o nerovnováhu v neprospěch spotřebitele a zdali je tato nerovnováha v rozporu s požadavkem přiměřenosti. Preambule směrnice Rady 93/13 EHS, o nepřiměřených podmínkách ve spotřebitelských smlouvách, která byla provedena zákonnými ustanoveními a 56 , stanoví, že při hodnocení kritéria„ dobré víry“, resp.„ přiměřenosti“, je nutno vzít v úvahu sílu vyjednávajících pozic stran, zda měl spotřebitel nějakou pohnutku k tomu, aby souhlasil s podmínkou, a zda zboží bylo dodáno, nebo služby poskytnuty, na zvláštní objednávku spotřebitele. Ustanovení však z přezkumu vylučuje ujednání o předmětu plnění a ceně. Z přezkumu tak nejsou vyloučeny ujednání o sankcích, ať už jde o úroky z prodlení, nebo smluvní pokuty, např. ve formě různých sankčních poplatků (srov. Smith v . Mortgage Express, unreported, 2. 2. 2007).

16. Pokud se jedná o ujednání o výši poskytnuté půjčky a ceně za toto poskytnutí (tedy poplatku za poskytnutí půjčky), toto není možné posuzovat pomocí testu nepřiměřenosti ujednání, když se týkají předmětu plnění a ceny. Tato výjimka týkající se předmětu plnění a ceny vychází z směrnice 93/13 EHS, který byl promítnut do , neboť rozhodnutí žalované ve vztahu k předmětu plnění (půjčce) a ceně za takové plnění (poplatku za poskytnutí půjčky) jsou základními prvky autonomie vůle, do nichž není stát, potažmo soud, oprávněn zasahovat, pokud jsou vyjádřeny jasným a srozumitelným způsobem. Test nepřiměřenosti by neměl vést k odstraňování následků špatného (nevýhodného) rozhodnutí spotřebitele (srov. Hulmák, M. a kol.: V. Závazkové právo. Obecná část (§ číslo). Komentář. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, 1335 s. – kdy tento je možné použít i na právní úpravu dle , neboť podává výklad směrnice 93/13 EHS a nedošlo tak k zásadní změně právní úpravy).

17. Přestože není možné na ustanovení o předmětu plnění a ceně použít test nepřiměřenosti, nic nebrání použití jiných zákonných ustanovení.

18. Podle ustanovení lze ujednat úroky z půjčky, které představují úplatu za užívání půjčené jistiny.

19. V případě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednána jako úplata (odměna) za užívání půjčené částky 15 000 Kč částka 9 960 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 66,40 % ročně. V případě smlouvy o půjčce číslo ze dne datum byla mezi právním předchůdcem žalobkyně a žalovanou sjednána jako úplata (odměna) za užívání půjčené částky 12 000 Kč částka 7 968 Kč, což při přepočtu na smluvní úroky z půjčky představuje 66,40 % ročně. V obou případech se jedná o úplatu, kterou měl právní předchůdce žalobkyně obdržet celkem, v souvislosti s poskytnutím půjčky, a to bez ohledu na řádné a včasné plnění dlužníka či jeho prodlení.

20. Soudu je známo, že v případě poskytování peněžních prostředků nebankovními subjekty, je vyžadováno pouze minimální zajištění (pokud vůbec) ve srovnání s bankami a požadavky klientů jsou vyřizovány mnohem pružněji, než tomu bývá u tradičně konzervativnějších bank, což je ale vzhledem k jejich zaměření pochopitelné. Poté je logické, že s ohledem na výrazně vyšší podnikatelské riziko jsou případné poplatky, či úroky požadované těmito nebankovními věřiteli též vyšší, než obvyklé bankovní úroky. Jelikož však žalovaná při uzavírání a plnění smlouvy o úvěru vystupovala jako spotřebitel a právní předchůdce žalobkyně jako dodavatel, posuzoval soud přiměřenost jednotlivých smluvních ujednání z hlediska dobrých mravů. Dobré mravy plní funkci krajního korektivu platnosti právních úkonů v případech, kdy právní úkon nemůže obstát pro rozpor s hodnotami, které dobré mravy chrání, popř. pro zjevně nepřiměřené či nespravedlivé následky, které takový právní úkon zakládá.

21. Dle ustálené judikatury (rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 27. 2. 2007, sp. zn. ) se za nepřiměřený úrok považuje zpravidla úrok sjednaný ve výši, která podstatně přesahuje úrokovou míru v době jeho sjednání obvyklou, stanovenou zejména s přihlédnutím k nejvyšším úrokovým sazbám uplatňovaným bankami při poskytování úvěrů nebo zápůjček. Nepřiměřený nemusí být však úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nelze však tolerovat extrémní případy, kdy úrok přesahuje obvyklou míru zcela neadekvátním způsobem.

22. K datu číslo se úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pohybovaly ve výši 12,21 % ročně pro domácnosti a NISD na spotřebu – fixace sazby od jednoho roku do 1 roku včetně, k datu číslo se úrokové sazby korunových úvěrů poskytnutých bankami domácnostem v ČR pohybovaly ve výši 10,13 % ročně pro domácnosti a NISD na spotřebu – fixace sazby od jednoho roku do 1 roku včetně (údaje čerpány z webová adresa). Byly-li obě půjčky žalované poskytnuty s úrokem dle shora uvedeného přepočtu ve výši 66,40 % ročně, pak v obou případech smluv o půjčce (číslo i číslo) více než pětinásobně převyšuje úrokovou sazbu úvěrů poskytovanou bankami ve shodném období. Soud má za to, že i přes vyšší míru rizikovosti plynoucí z těchto rychlých úvěrů byl úrok (poplatek) v obou smlouvách sjednán v rozporu s dobrými mravy a smluvní ujednání o něm je tak absolutně neplatné.

23. Právní předchůdce žalobkyně vyplatil žalované částku 12 000 Kč dle smlouvy číslo žalovaná zaplatila na svůj dluh celkem 7 075,56 Kč, což vyplývá z podané žaloby. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Tuto částku žalobkyně započetla na neplatně sjednané plnění a na neexistující dluh žalované ze sjednaného poplatku. Dle smlouvy číslo vyplatil právní předchůdce žalobkyně žalované částku 15 000 Kč, žalovaná na svůj dluh zaplatila celkem

8 844,44 Kč, což vyplývá z podané žaloby. Uvedené tvrzení žalovaná nezpochybnila. Tuto částku žalobkyně započetla na neplatně sjednané plnění a na neexistující dluh žalované ze sjednaného poplatku.

24. Žalovaná tak dosud nezaplatila a dluží žalobkyni částku 4 924,44‬ Kč ze smlouvy číslo částku 6 155,56 Kč ze smlouvy číslo. Jiný výklad by na straně žalobkyně zakládal bezdůvodné obohacení, které by vedlo k množení sporů, což je zcela neúčelné a absurdní, lze-li práva a povinnosti stran řešit smysluplně jinak, aniž by soud vyžadoval další aktivitu (úkon započtení) ze strany žalované.

25. Soud žalovanou k zaplacení shora uvedených částek zavázal a dále přiznal žalobkyni požadovaný zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 4 924,44 Kč dle návrhu žalobkyně od datum do zaplacení, který kapitalizoval ke dni datum částkou 6 865,78 Kč a zákonný úrok z prodlení z dlužné částky 6 155,56 Kč dle návrhu žalobkyně od datum do zaplacení, který kapitalizoval ke dni datum částkou 8 465,44 Kč. Ve zbytku nároku soud žalobu zamítl.

26. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením , podle něhož měl-li účastník ve věci úspěch jen částečný, soud náhradu nákladů poměrně rozdělí, popřípadě vysloví, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo. Žalobkyně požadovala zaplacení částky 29 008 Kč, úspěšná byla co do částky 11 080 Kč. V předmětné věci tak byla úspěšná žalovaná v rozsahu 23,61 %. Žalované však v řízení žádné náklady nevznikly.

27. Lhůta k placení byla stanovena dle ustanovení .

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů od jeho doručení, ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu ve Vyškově.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může se oprávněný domáhat soudního výkonu rozhodnutí.