Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
8 C 268/2022-72
Okresní soud v Břeclavi rozhodl samosoudkyní JUDr. Janou Kowolowskou ve věci
manželky: osobní údaje manželky zastoupená advokátkou JUDr. Ing. jméno příjmení
sídlem adresa
a
manžela: osobní údaje manžela zastoupený advokátem Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
o rozvod manželství
takto:
I. Manželství celé jméno manželky, roz. příjmení a jméno příjmení, uzavřené dne datum v kostele sv. jméno v obec, se rozvádí.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Manželství [celé jméno manželky], roz. [příjmení] a [jméno] [příjmení], uzavřené dne [datum] v kostele sv. [jméno] v [obec], se rozvádí. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Návrhem požádala manželka o vydání rozhodnutí, jímž by bylo manželství účastníků rozvedeno. Ke svému návrhu uvedla, že z manželství se narodila dne datum dcera jméno, dne
datum syn jméno, dne datum syn jméno a dne datum dcera jméno. Po sňatku manželé bydleli v nedodělaném a nezkolaudovaném domě, kde topili dřevem, které musela řezat
i manželka. Manželka dětem běžně vařila a pokud nechal manžel obědy vozit, tak leda do práce pro sebe. Z tzv. ženských sezení se manželka nevracela v jednu hodinu ráno, ale v jedenáct hodin večer, pokud šlo o západy slunce, jinak se vracela po jedné hodině. Učila se žít vědomý život, což znamená, aby si vážila práce manžela a uvědomila si, že když vaří pro rodinu, tak je to s láskou. Manžel ji podezíral z nevěry, když bývalému příteli nesla bylinky, kterými se zabývá a jela k němu se sestřenicí, která od něj kupovala auto, roztrhal jí kytku, kterou si natrhala a za trest odjel s dětmi i s autem. Již v roce 2012 navštívili manželé z iniciativy manželky církevní poradnu
a snažili se nastolit nějaká pravidla společného soužití. Řešil se vztah manžela k jeho matce, manželé se dohodli, že manžel k ní nebude chodit každý den, ale jen cca 2 x týdně, což dodržoval pouze pár týdnů. Před šesti nebo sedmi lety kontaktovala manželka příjmení v obec, kde řešila finanční situaci, protože musela z rodičovského příspěvku ve výši zhruba 7.000 Kč měsíčně živit celou pětičlennou rodinu, neboť manžel nechtěl přispívat manželce na jídlo, drogerii
a oblečení pro děti a situaci řešila i prostřednictvím tří farářů, kteří manželovi domlouvali, aby jí více pomáhal s dětmi. Jeho matka po celou dobu soužití do vztahů manželů intenzivně a neustále zasahuje, před dětmi mluví o manželce tak, že děti vyrozuměly, že si babička nepřeje, aby byla nadále manželkou jejich otce. Manžel je se svou matkou v intenzivním kontaktu, chodí se za ní každý den na dvě až tři hodiny. Když chodil do práce, šel za ní každý den po práci nebo trávil čtyři až šest hodin s kamarádem jméno a nechápal, že i manželka si potřebuje odpočinout. Po narození dcery jméno postižené Downovým syndromem onemocněla manželka se žlučníkem, protože už nemohla a manžel věděl, že je na všechno sama. Bylo pro něj lehčí pohádat se s ní a jít ke své matce, se kterou se domlouvá na věcech, na kterých by se měli domlouvat manželé
a informuje ji o všech záležitostech týkajících se manželství, včetně intimních oblastí a finančních záležitostí, a to i o půjčce okolo 300.000 Kč, kterou si vzal bez vědomí manželky a o tyto peníze přišel. Manžel musel zvát svou matku k manželům domů v době nepřítomnosti manželky, protože ta se až z výslechu jeho matky u soudu dozvěděla, že k nim chodila často. Proto manželka nemá žádný pocit soukromí a rovnocenného soužití mezi manžely. příjmení jméno hlídala matka manžela asi v pěti případech až v posledním roce. Že manžel nevychází s penězi a matka mu finančně pomáhá, manželka nevěděla. Po hádkách ji manžel trestal, např. jí na počítači používaném rodinou změnil heslo, aby se tam nedostala. Manželství se kvůli dětem snažila vydržet co nejdéle Dne datum však došlo k incidentu, po kterém se doma už necítila bezpečně. Manžel se neudržel, bil syna jméno, a když chtěla manželka vysvětlení a strčila lehce do ramen manžela, ten ji v reakci na to několikrát uhodil. Z jeho strany se nejednalo o první fyzický útok na manželku. Když dělal úkoly se synem jméno a ten se sekl, nadával mu do debilů, takže pak už manželka nechtěla, aby úkoly se synem dělal. Manželka se obávala toho, že jí manžel znemožní přístup k dětem a k takové situaci dne datum došlo, když si manželka dojela před dům tchýně pro děti a manžel jí řekl, že chlapci, svěření do jeho výchovy, nikam nejedou. Následovala strkanice, manžel a tchýně chytili manželku za ruku a táhli ji za vlasy po schodech ven. Manžel ji shodil na zem a chtěl ji bít. Pokud manžela někdy peskovala, pak proto, že ji nechal třeba týden jezdit s kočárkem s prasklou pneumatikou a byl líný jej opravit. příjmení za minulostí stále dělala manželka a manželovi odpouštěla. Dne datum i s dětmi ze společné domácnosti odešla.
Manžel se k návrhu připojil. Souhlasil, že oba manželé začali mít postupem času různé názory ohledně výchovy nezletilých dětí i ohledně společného manželské a rodinného soužití, že dne
datum manželka ze společné domácnosti odešla a již ji neobnovila. Manžel však popírá její obvinění, že by nijak nepřispíval na rodinnou domácnost, nestaral se o děti, zanedbával manželství a fyzicky surově opakovaně napadl malého jméno a manželku. Všechny tyto skutečnosti byly již opakovaně probírány a prošetřovány správními orgány, OSPOD, opakovaně přivolanou policií ČR i Okresním soudem v Břeclavi v řízení o úpravě poměrů k nezletilým dětem, kdy soud uzavřel, že nebyla prokázána tvrzená agresivita manžela, ani tvrzení, že by se vůči manželce či dětem dopouštěl takového jednání, pro které by bylo důvodné ho z péče o děti zcela vyloučit, žádné negativní poznatky a zkušenosti k němu nesdělily ani děti a ani jeho zdravotní stav mu neznemožňuje zajištění péče o děti. Všechny tři starší děti po celou dobu řízení k němu prezentovali kladný vztah. S matkou se stýkal asi třikrát až čtyřikrát týdně tak na hodinu, protože i ona potřebovala jeho pomoc, manželům pomáhala finančně a na žádost manželky hlídávala i děti. Manžel se snažil pomáhat, zajišťoval topení v domě, ale chodil na ranní
i odpolední do práce. Když bylo třeba, vozil děti na vyšetření, vypravoval je do školy a střídal se v péči o ně, když měly horečky. Po práci trávil s nimi čas, svého času jim vařil nebo objednával obědy a četl, ukončil své koníčky. V době covidu za účelem distanční výuky zajistil dětem počítače, které musel dětem nastavit a učil se s nimi. Po navázání vztahu s manželskou poradnou jej manželka začala peskovat a manžel se na ni zase zlobil, že nedávala pozor na kluky, kteří třeba rozbili kola nebo dveře. Manželka začala jezdit na ženské kruhy a kineziologii, přicházela s názory o sebelásce a názory vědomé ženy, odkud se vracela i v jednu hodinu ráno, pokud šlo o západy slunce a po více dnech se vracela z ostatních sezení. Jednou se setkala s bývalým přítelem a manželovi o tom nejdříve lhala. Po návštěvě manželské poradny manžel matku navštěvoval jen jednou týdně, kvůli manželce se rozešel na šest let s kamarádem, se kterým dříve trávil hodně času proto, že si pomáhali navzájem se stavbou a povídali si u toho. Stalo se, že manžel jednou změnil na počítači heslo, když byl naštvaný, že si manželka neváží všeho, co mají. V roce 2022 přišel o peníze, když mu byla nabídnuta možnost práce týkající se burzy a akcií, na což se školil a nechal se nachytat. Hovořil o tom se svou matkou a manželce řekl jen to, že bude mít novou práci a budou moci odjet na dovolenou. Schůzku s jedním z farářů manžel zrušil proto, že to k ničemu nevedlo. Stejně jako manželka má i manžel za to, že manželství je natolik hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno, že nelze očekávat obnovení manželského soužití,
a jsou tak splněny podmínky pro rozvod manželství.
Podle ust. § 384 odst. 1 z.ř.s. je řízení možné zahájit jen na návrh jednoho z manželů nebo společným návrhem obou manželů, navrhují-li rozvod bez zjišťování příčin rozvratu manželství.
Podle § 755 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, může být manželství rozvedeno, je-li soužití manželů hluboce, trvale a nenapravitelně rozvráceno a nelze očekávat jeho obnovení.
Podle § 756 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, soud, který rozhoduje o rozvodu manželství, zjišťuje existenci rozvratu manželství, a přitom zjišťuje jeho příčiny, pokud dále není stanoveno jinak.
Podle sdělení účastníků, výpisu z centrální evidence obyvatel a fotokopie oddacího listu bylo manželství účastníků uzavřeno dne datum, u obou jde o manželství prvé, z něhož se narodila dne datum dcera jméno, dne datum syn jméno, dne datum syn jméno a dne
datum dcera jméno, ohledně kterých byla rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi
č. j. číslo jednací ze dne 1. 12. 2022 ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v Brně
č. j. číslo jednací ze dne 14. 6. 2023 provedena úprava poměrů rodičů k nezletilým dětem pro dobu po rozvodu. Ze shodných údajů účastníků bylo zjištěno, že spolu od datum nežijí, obnovení manželského soužití odmítají.
Ze zprávy nemocnice ze dne datum bylo zjištěno, že manželka má vzadu na temeni viditelné místo po vytržení pramene vlasů, má dlouhé škrábance a jednu kulovitou ránu.
Rozsudkem Okresního soudu v Břeclavi č. j. číslo jednací ze dne 1. 12. 2022 byli nezletilí jméno a jméno svěřeni pro dobu po rozvodu do výchovy manželky a dcery do výchovy manžela.
Rozsudkem Krajského soudu v Brně č. j. číslo jednací ze dne 14. 6. 2023 bylo rozhodnutí soudu I. stupně týkající se mj. svěření synů do výchovy manžela a dcer do výchovy manžela potvrzeno, péče manžela o děti byla hodnocena jako bezproblémová. Usnesením územní celek, komise pro projednávání přestupků ze dne datum bylo zastaveno řízení ve věci přestupkového řízení proti občanskému soužití, jehož se měl dopustit manžel dne datum fyzickým napadením manželky, neboť spáchání skutku nebylo prokázáno a zastaveno bylo usnesením územní celek, komise k projednávání přestupků ze dne datum i řízení ve věci přestupku proti občanskému soužití, kterého se měla dne datum dopustit manželka napadením manžela replikou středověkého meče, ten však k přestupkovému řízení manželky nedal souhlas. Starší tři děti v opatrovnickém řízení preferovali výchovné prostředí tak, jak o něm bylo posléze rozhodnuto, vyjadřovaly pozitivní vazbu ke svému otci a ani z výpovědi svědků nebyly zjištěny žádné skutečnosti, jež by osvědčovaly výchovnou nezpůsobilost kteréhokoli z manželů. Slyšení svědci nepotvrdili napadání manželky manželem, nicméně manžel sám ojedinělé napadení připustil, když se vyjádřil tak, že se jednou jednalo o vyhrocenou situaci vyprovokovanou manželkou a jednou jej sama napadla.
Z opatrovnického spisu i z výslechu manželů je patrno, že péče o domácnost a děti spočívala zejména na manželce, především ona zajišťovala péči o čtyři děti, z toho jedno se zdravotním postižením, vyžadujícím zvláštní přístup. I když manžel, jak tvrdí, také s péčí o děti pomáhal, nelze jeho péči srovnat s intenzitou, kterou domácnosti a dětem musela věnovat manželka. Když manžel trávil osm a půl hodiny denně v práci, kam a odkud se musel také dopravit, trávila manželka i tuto dobu péčí o rodinu a zejména o nemocnou jméno. Zátěž, kterou tak musela zvládat, nelze srovnávat s běžným zaměstnáním, jehož výkon je zavedený a celkem předvídatelný a např. v průběhu polední přestávky si lze odpočinout. Takou možnost manželka neměla. Stěžejní příčinu rozpadu manželství spatřuje soud ve vyčerpání manželů a zejména manželky při péči
o početnou rodinu a ve vztahu manžela ke své matce, když neakceptoval skutečnost, že pokud založil novou rodinu, pak jeho matka již do jejího úzkého okruhu nepatří do té míry, aby kontakt s ní odčerpával pozornost patřící manželce a dětem, zvláště za daných specifických podmínek. Nelze zpochybňovat nárok na odpovídající kontakt a pomoc mezi rodiči a dětmi, pokud však manžel trávil, byť jen jednu hodinu denně s matkou (i tento údaj je nutno brát s rezervou, když podle manžela to bylo jen 3 až 4 krát týdně a podle jeho matky slyšené v opatrovnickém řízení dokonce jen 1 až 2 krát týdně), svého času i s kamarádem, navíc jeho matka není ve věku znemožňujícím jí sebeobsluhu, což lze dovodit z toho, že v případě potřeby byla schopna postarat se o postižené dítě, pak si své priority postavil jinak, než by se dalo očekávat od spoluzakladatele rodiny. příjmení tom, že do věcí, které s měly týkat jen záležitostí manželů, byla informována matka manžela lépe než manželka vypovídá skutečnost, že manžel projednal jen se svou matkou nakládání ze společnými prostředky manželů, tedy způsobem, kterým manželku z rozhodování o nich v podstatě vyloučil a v návaznosti na to rodinu o tyto prostředky připravil, k tomu za situace, kdy jich poměrně početná rodina neměla nazbyt. Za daného stavu je narůstající tenze mezi manželi pochopitelná.
Podle ust. § 23 věta prvá zákona č. 292/2013 Sb., o zvláštních řízeních soudních, bylo-li možné zahájit řízení i bez návrhu a v řízení ve statusových věcech manželských a partnerských, nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení podle výsledku řízení.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání do patnácti dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím Okresního soudu v Břeclavi, ve dvojím vyhotovení.
Manžel, který přijal příjmení druhého manžela, může do šesti měsíců po rozvodu manželství oznámit matričnímu úřadu, že přijímá zpět své dřívější příjmení. To platí i tehdy, hodlá-li manžel, který přijal příjmení druhého manžela s tím, že bude ke společnému příjmení připisovat své dosavadní příjmení, případně první ze svých příjmení, užívat napříště jen své dřívější příjmení.
Oba účastníci jsou povinni neprodleně po právní moci výroku o rozvodu manželství předložit občanský průkaz s rozsudkem opatřeným doložkou právní moci příslušnému městskému úřadu k zápisu změny osobního stavu.