Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

61 C 4/2023-25

Městský soud v Brně rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Alenou Mezníkovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: ; příjmení jméno a právnická osoba, IČO: osobní údaje žalobce

sídlem adresa žalobkyně

zastoupený advokátem JUDr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, narozený dne datum

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 15 585,75 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 3 345,75 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 9.8.2022 do 7.6.2023, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 388,80 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 140 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částku 1 207,75 Kč, se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 11 240 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl zavázán zaplatit žalobci částku 3 345,75 Kč, zákonné úroky z prodlení ve výši 11,75 % p.a. od 9.8.2022 do 7.6.2023, kapitalizované zákonné úroky z prodlení ve výši 388,80 Kč, kapitalizované úroky ve výši 5 140 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částku 1 207,75 Kč, se zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se návrhem ze dne 14.12.2022 domáhal, aby soud uložil žalovanému zaplatit mu částku ve výši 15 585,75 Kč, sestávající z dlužné jistiny ve výši 14 987 Kč, nesplacených kapitalizovaných úroků ve výši 4 990 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 352 Kč a paušální náhrady za upomínání ve výši 150 Kč a nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč. Žalobce zdůvodnil žalobu tím, že podle smlouvy o úvěru číslo ze dne 4.10.2021 společnost právnická osoba, poskytla žalovanému částku ve výši 20 000 Kč, žalovaný uhradil pouze částku 12 240 Kč, která byla alokována částečně na jistinu a částečně na příslušenství, přičemž zbývající dluh je vyčíslen a specifikován výše. Smlouvou ze dne 8.12.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci, postoupení bylo oznámeno žalovanému a žalobce vyzval žalovaného před podáním žaloby k zaplacení dlužné částky.

2. Žalovaný se ve věci nevyjádřil, ač k tomu byl soudem vyzván.

3. S ohledem na výši žalované částky soud dle ust. za souhlasu účastníků nenařizoval k rozhodnutí ve věci jednání.

4. Z předložených důkazů soud učinil následující závěr o skutkovém stavu věci.

5. Dne 4.10.2021 žalovaný čerpal částku ve výši 20 000 Kč. Soud vzal za prokázané, že oba jmenovaní podepsaliy o obsahu tvrzeném žalobcem (žalobce soudu předložil formulář nadepsaný jako smlouva o úvěru a obchodní podmínky smlouvy o úvěru). Nevzal však za prokázané, že by před poskytnutím částky 20 000 Kč byla ověřována, natož aktivně a s odbornou péčí, schopnost žalovaného tuto částku splatit.

6. Smlouvou ze dne 8.12.2021 byla pohledávka za žalovaným postoupena žalobci. Žalovaný byl poprvé vyzván (dřívější odeslání výzvy žalobce nedoložil) k zaplacení mj. žalované částky přípisem odeslaným dne 11.8.2022. Kdy byl tento přípis doručen žalovanému, žalobce netvrdil. Soud tedy vychází z domněnky doručení třetí pracovní den po odeslání, tj. dne 15.8.2022 (srov. ustanovení § 573 o. z.).

7. Jak shora uvedeno, soud vůbec nemá za prokázáno, že by byla uzavřena smlouva o úvěru. I kdyby však byla, je nutno ji hodnotit jako absolutně neplatnou, neboť právní předchůdce žalobce zjevně před uzavřením smlouvy o úvěru nijak, natož s odbornou péčí, neposoudil schopnost žalovaného úvěr splácet, když dostatečně nezjišťoval (neověřoval) majetkové poměry žalovaného, jeho příjmy, výdaje, počet vyživovacích povinností atp. Z předložených formulářů nevyplývá jakákoliv informace o osobních a rodinných poměrech a příjmech a výdajích žalovaného. Z žádné z předložených listin pak nevyplývá, že by byly jakkoliv zjišťovány existující závazky žalovaného.

8. Tím žalobce porušil svou povinnost uloženou mu ustanovením a 2 , o spotřebitelském úvěru. S ohledem na důsledky, které nesplnění této povinnosti má též pro širší společnost (neboť důsledky neschopnosti dlužníka dluh splácet se nedotýkají jen dlužníka, ale též společnosti jako celku, když na ni mají vliv důsledky dlužníkova předlužení a případné insolvence; k tomu shodně srov. též odůvodnění nálezu Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ), soud dospěl k závěru, že smlouva o úvěru v projednávané věci též zjevně narušuje veřejný pořádek, a hodnotí ji jako absolutně neplatnou podle ustanovení o. z. (k neplatnosti smlouvy o úvěru v důsledku neposouzení schopnosti dlužníka úvěr splácet srov. též závěry Nejvyššího soudu v rozsudku ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. , či Ústavního soudu v nálezu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ; k totožným závěrům dospěl též Soudní dvůr EU v rozsudku ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18). Pro úplnost soud dodává, že nahrazené zákonem vymezeného účelu zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele paušálními částkami životního minima atp. nelze akceptovat. Žalobce jako profesionální poskytovatel nebankovních úvěrů měl požadovat doložení reálných výdajů žalovaného, především výdajů spojených s bydlením a dalšími životními náklady (shodně srov. též rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 15. 3. 2022, sp. zn. ).

9. S ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o úvěru ze dne 4.10.2021, pokud vůbec byla uzavřena, nelze podle této smlouvy právo přiznat. Žalobci, resp. jeho právnímu předchůdci, tak nevzniklo a nelze mu přiznat právo na zaplacení poplatků, smluvního úroku či smluvní pokuty, jejichž zaplacení se (původně) domáhal.

10. Protože však žalovaný čerpal částku 20 000 Kč, došlo u něho k bezdůvodnému obohacení podle ustanovení § 2991 odst. 2 o. z. a toto obohacení je povinen vydat podle ustanovení § 2991 odst. 1 o. z. a to ve výši rozdílu mezi touto částkou a uhrazenými platbami ve výši 8 760 Kč. Vzhledem k tomu, že pohledávka byla postoupena žalobci, a to shora uvedenou smlouvou o postoupení pohledávek, o čemž byl žalovaný informován (k tomu srov. skutková zjištění soudu shora), je žalovaný povinen bezdůvodné obohacení vydat žalobci.

11. Soud proto shledal žalobu důvodnou v té části, v níž se žalobce domáhal zaplacení částky 11 240 Kč O pariční třídenní lhůtě soud rozhodl podle ustanovení (výrok I.).

12. Ve zbývající části pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl (výrok II.). Dospěl k závěru, že smlouva o úvěru byla od počátku absolutně neplatná. Při plnění z neplatné smlouvy je nutné vycházet ze zásad bezdůvodného obohacení stanovených . Ustanovení a 2 zákona o spotřebitelském úvěru však představuje speciální úpravu k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení, které vedle vypořádání plnění z neplatné smlouvy současně stanoví povinnost spotřebitele vrátit poskytnutou a dosud nesplacenou jistinu v době přiměřené možnostem spotřebitele. Účelem ust. zákona o spotřebitelském úvěru je postih věřitele, který nedostatečně posoudil schopnost spotřebitele řádně splácet úvěr, v podobě ztráty zisku na smluvních úrocích, smluvních pokutách a dalších poplatcích. Současně je pak vypořádání poskytnutých plnění z neplatné smlouvy dle zákona o spotřebitelském úvěru projevem ochrany spotřebitele v tom smyslu, že poskytnutou jistinu není dlužník povinen vrátit ihned, ale až v době odpovídající jeho možnostem. Splatnost nevrácené jistiny v souladu ust. zákona o spotřebitelském úvěru nastává v době přiměřené možnostem spotřebitele, určení počátku prodlení spotřebitele s vrácením nesplacené jistiny proto není možné odvíjet od výzvy věřitele k plnění, jako je tomu v případě obecné úpravy bezdůvodného obohacení podle . Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení a věřiteli tak nemůže vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle . Novou dobu splatnosti nevrácené jistiny je v takovém případě nutné určit podle dohody účastníků, v opačném případě ji založí soud svým rozhodnutím. Do této doby však není spotřebitel v prodlení s vrácením poskytnuté jistiny a věřitel není oprávněn žádat nejen veškeré smluvní úroky, poplatky či smluvní pokuty sjednané podle absolutně neplatné smlouvy, ale není ani oprávněn žádat úrok z prodlení, neboť splatnost nevrácené jistiny dosud nenastala (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, č.j. ). Splatnost přiznané částky tedy nastane v souvislosti s právní mocí toho rozhodnutí.

13. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl, jak je ve výroku III. uvedeno dle ust. , neboť žalobce i žalovaný, při zohlednění kapitalizovaného příslušenství, byli úspěšní zhruba ve stejném rozsahu uplatněného nároku.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku je možné podat odvolání do patnácti dnů od jeho doručení ke Krajskému soudu v Brně prostřednictvím městského soudu v Brně.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo návrh na exekuci.