Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 104/2023-37

Okresní soud v Kolíně rozhodl předsedkyní senátu Mgr. Martinou Volfovou jako samosoudkyní ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení 31 588 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 300 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 5 417 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 417 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, úroku 21,05 % ročně z částky 26 717 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, částky 1 476 Kč, částky 300 Kč, částky 1 996 Kč a částky 1 099 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 889 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 21 300 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 21 300 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do požadavku žalobce na zaplacení částky 5 417 Kč, zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 417 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, úroku 21,05 % ročně z částky 26 717 Kč od 27. 12. 2022 do zaplacení, částky 1 476 Kč, částky 300 Kč, částky 1 996 Kč a částky 1 099 Kč. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 889 Kč k rukám právního zástupce žalobce, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal po žalovaném zaplacení částky 31 588 Kč s příslušenstvím jako dluhu ze smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo ze dne 21. 3. 2022. Na základě uvedené smlouvy poskytl žalobce žalovanému peněžní prostředky ve výši 30 000 Kč a to tak, že částku ve výši 27 500 Kč převedl dne 28. 3. 2022 na účet žalovaného a částku 2 500 Kč na účet zprostředkovatele úvěru jako jeho provizi. Žalovaný se zavázal žalobci vrátit celkem částku 42 000 Kč v pravidelných 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas, v důsledku čehož žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 26. 12. 2022. Žalobce odeslal žalovanému celkem tři upomínky, které každou zpoplatnil v souladu s čl. IV., bod 4. písm. b) smlouvy částkou 100 Kč. Žalovaný je v současné době v prodlení s částkou 28 193 Kč, která se skládá z dlužné jistiny ve výši 26 717 Kč a z dlužných úroků ve výši 1 476 Kč Smluvní úrok byl sjednán ve výši 21,05 % ročně. Do okamžiku zesplatnění se žalovaný dostal do prodlení s úhradou 4 splátek, pročež žalobce dle čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy o úvěru požaduje smluvní pokutu ve výši 4 x 499 Kč. Dle čl. IV. bod 2 písm. b) dále žalobce požaduje smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru, tj. z částky 28 193 Kč ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (tj. od 27. 12. 2022) do dne předcházejícího podání žaloby (tj. do 3. 2. 2023), v kapitalizované výši 1 099 Kč. Žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho, ačkoliv mu byla zaslána předžalobní upomínka.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.

3. K nařízenému jednání se žalovaný bez včasné a důvodné omluvy nedostavil, žalobce se z jednání omluvil. Soud proto ve věci jednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků dle , (dále jen „“).

4. Z úvěrové smlouvy číslo splátkového kalendáře, úvěrových podmínek a formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru bylo zjištěno, že účastníci uzavřeli dne 21. 3. 2022 úvěrovou smlouvu, na základě které se žalobce zavázal poskytnout žalovanému částku 30 000 Kč za úrok ve výši 12 000 Kč (úroková sazba činila 21,05 % ročně). Celková splatná částka tak činila 42 000 Kč a žalovaný se zavázal uhradit ji ve 40 měsíčních splátkách po 1 050 Kč. Odměna zprostředkovatele úvěru činila 2 500 Kč a jistina úvěru určená pro žalovaného činila 27 500 Kč Smlouva obsahovala oprávnění žalobce zpoplatnit každou odeslanou upomínku částkou 100 Kč (čl. IV. bod 4. písm. b) smlouvy), dále oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 499 Kč za prodlení s úhradou jakékoli splátky (čl. IV. bod 2 písm. c) smlouvy) a dále rovněž oprávnění žalobce požadovat smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z neuhrazeného zůstatku úvěru ode dne následujícího po zesplatnění úvěru (čl. IV. bod 2 písm. b) smlouvy). Z výpisů z účtu žalobce vyplývá, že příslušné částky byly zprostředkovateli úvěru (2 500 Kč) a žalovanému (27 500 Kč) zaslány na jejich účty dne 28. 3. 2022. Z přehledu plateb na úvěr (dokument„ bonita úvěru“) bylo zjištěno, že žalovaný na úvěr zaplatil celkem částku 6 200 Kč, kdy tato částka byla dle smluvních ujednání alokována na jistinu a úroky. Žalovaný však nesplácel úvěr řádně a včas a z tohoto důvodu byl vyzýván k úhradě dlužných splátek upomínkami ze dnů 25. 10. 2022 a 25. 11. 2022. Následně pro přetrvávající prodlení žalovaného s úhradou splátek žalobce zesplatnil celý úvěr ke dni 26. 12. 2022. Zbývající dlužná částka evidovaná žalobcem činí 28 193 Kč, z toho 26 717 Kč připadá na jistinu a 1 476 Kč na úroky. Spolu se zesplatněním úvěru byla dne 26. 12. 2022 žalovanému zaslána předžalobní upomínka.

5. Podle , („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

6. Podle ust. , o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

7. Podle ust. § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

8. Podle ust. § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

9. Podle § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

10. Podle § 2991 odst. 1, 2 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

11. Podle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle § 1880 odst. 1 téhož zákona postoupením pohledávky nabývá postupník také její příslušenství a práva s pohledávkou spojená, včetně jejího zajištění.

12. Soud má za to, že k posouzení oprávněnosti nároku žalobce na vrácení úvěru včetně příslušenství a dalších plnění bylo zapotřebí posoudit platnost dané smlouvy z hlediska toho, zda žalobce dostál své zákonné povinnosti posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka náležitým způsobem. Bylo na žalobci, aby splnění této povinnosti v průběhu řízení tvrdil a prokázal. K doplnění tvrzení a předložení důkazů o posouzení úvěruschopnosti žalovaného byl žalobce písemně vyzván.

13. Následkem neadekvátního posouzení úvěruschopnosti spotřebitele je absolutní neplatnost smlouvy o úvěru. Soud v tomto směru odkazuje mj. na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 OPR-Finance, v němž SDEU vyslovil, že články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodit důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době. Soud tak splnění povinnosti žalobce posoudit úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem zkoumal z úřední povinnosti.

14. K posouzení úvěruschopnosti žalovaného žalobce uvedl, že žalovaný prokázal, že jeho příjem je dostačující pro splácení úvěru. Příjem žalovaného si žalobce ověřil telefonicky a zároveň si vyžádal výplatní pásky žalovaného, kdy čistý příjem žalovaného od zaměstnavatele právnická osoba, za měsíc září 2021 činil 28 014 Kč a za měsíc únor 2022 pak 26 669 Kč. Žalobce rovněž provedl lustraci žalovaného v insolvenčním rejstříku a v centrální evidenci exekucí, a to v obou případech s negativním výsledkem. Z registru platebních informací žalobce zjistil, že žalovaný má v tomto registru vedené dva závazky, kdy se nachází po splatnosti s částkou 4 570 Kč. Co se týče závazků, žalovaný čestně prohlásil, že má úvěr u ČSOB, který splácí částkou 1 250 Kč, úvěr u Profi Credit, který splácí částkou 2 675 Kč a úvěr u příjmení jméno, který splácí částkou 1 477 Kč. Jako své výdaje žalovaný uvedl částku 3 000 Kč na bydlení a částku 5 402 Kč na splátky úvěrů. Žalovaný v době poskytnutí úvěru bydlel v obecním nájemním bytě. Žalobce rovněž kalkuloval s výši životního minima (3 860 Kč) a normativních nákladů na bydlení (5 226 Kč). Žalobce tak zjistil, že po odečtení všech výdajů a splátek včetně měsíční splátky předmětného úvěru (1 050 Kč), zbyde žalovanému částka 9 062 Kč (při využití normativních nákladů), resp. 11 688 Kč (při využití údajů sdělených přímo žalovaným). Z uvedených důvodů žalobce uzavřel, že žalovaný je schopen úvěr řádně splácet.

15. Soud konstatuje, že žalobce neposoudil úvěruschopnost žalovaného řádným způsobem. Žalobce sice zjistil a soudu doložil příjem žalovaného, avšak stejnou pečlivost nevěnoval jeho výdajům, když se v podstatě zcela spolehl na tvrzení žalovaného, resp. využil statistické údaje (normativní náklady na bydlení) či výši životního minima. Žalobce zjistil další závazky žalovaného, které splácel částkou 5 402 Kč, ale již nezjišťoval jeho další skutečné výdaje. Jistina úvěru byla žalovanému poskytnuta na bankovní účet, žalobce si tak mohl od žalovaného vyžádat výpisy z tohoto účtu, z něhož by získal informace o tom, jak žalovaný skutečně hospodaří. Disponibilní příjem žalovaného, který žalobce zjistil odečtem výdajů tvrzených žalobcem (resp. zjištěných statistickými údaji), tak mohl ve skutečnosti být zcela odlišný od reálné situace žalovaného. Je také otázkou, zda si žalovaný nebral úvěr za účelem hrazení jeho dalších již existujících závazků. Z údajů RPI navíc vyplývá, že s částkou 4 570 Kč byl u jednoho ze svých závazků již po splatnosti.

16. S ohledem na to, že žalobce ve věci neprokázal, že při sjednávání smlouvy o úvěru byla splněna jeho zákonná povinnost s odbornou péčí posoudit úvěruschopnost žalovaného jakožto dlužníka, je tak tato smlouva absolutně neplatná.

17. Vzhledem k tomu, že mezi žalobcem a žalovaným nebyl sjednán platný závazek, má žalobce podle ust. § 2993 věta prvá o.z. nárok na vrácení peněžité částky představující nesplacenou část jistiny úvěru. Z tvrzení a listinných důkazů žalobce bylo prokázáno, že vyplatil z titulu smlouvy o úvěru žalovanému částku 27 500 Kč, žalovaný zaplatil 6 200 a k úhradě mu tak zbývá uhradit na jistině částku ve výši 21 300 Kč. Soud proto uložil žalovanému povinnost tuto částku žalobci zaplatit. Žalovaný je dále povinen zaplatit žalobci zákonný úrok z prodlení z přiznané částky dle o.z. ve výši dle Soud tak v tomto rozsahu žalobě vyhověl a rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. rozsudku. Ve zbytku žalobního nároku soud z výše uvedených důvodů žalobu zamítl (výrok II. rozsudku). Lhůtu k plnění soud žalovanému stanovil dle věta před středníkem , když neshledal důvodu pro jiný postup.

18. O nákladech řízení soud rozhodl dle podle míry úspěchu účastníků v řízení, přičemž s ohledem na nález Ústavního soudu ČR ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. do posouzení míry úspěchu a neúspěchu zahrnul nejen pohledávku, ale i její příslušenství včetně příslušenství běžícího, které kapitalizoval ke dni vyhlášení rozsudku, tj. k 26. 6. 2023. Soud tento způsob považuje za spravedlivý, neboť až z něj je názorně na konkrétních číslech vidět, jaké částky žalobce skutečně vymáhá. V posuzované věci byla žalobci přiznána částka 21 300 Kč a běžící zákonný úrok z prodlení z této částky, jež ke dni vyhlášení rozhodnutí činí částku 1 593,12 Kč. Žalobce měl tedy úspěch ohledně celkové částky 22 893,12 Kč. Neúspěch měl žalobce (resp. žalovaný měl úspěch) naopak ohledně částky 5 417 Kč, částky 1 476 Kč, částky 300 Kč, částky 1 996 Kč, částky 1 099 Kč, běžícího zákonného úroku z prodlení, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 405,16 Kč a smluvního úroku, který ke dni vyhlášení rozhodnutí činí 2 804,26 Kč, tedy celkem co do částky 13 497,42 Kč. Z uvedeného vyplývá, že rozdíl v úspěchu účastníků činí 25,82 % ve prospěch žalobce.

19. Účelně vynaložené náklady žalobce představuje: zaplacený soudní poplatek ve výši 1 264 Kč; advokát žalobce učinil v řízení celkem tři úkony právní služby: převzetí a příprava zastoupení ( vyhl. č. , advokátního tarifu, dále jen „a.t.“), předžalobní výzva k plnění, návrh ve věci samé ( a.t.), přičemž mimosmluvní odměna za tyto tři úkony právní služby činí do podání návrhu 3 x 500 Kč ( a.t.); paušální náhrada hotových výdajů advokáta do podání návrhu činí 3 x 100 Kč ( a.t.) a náhrada za 21 % daň z přidané hodnoty z odměny zástupce žalobce a jeho hotových výdajů podle činí 378 Kč, tj. celkem 3 442 Kč, z nichž má žalobce právo na náhradu v rozsahu 25,82 %, tedy v částce 889 Kč, a to k rukám zástupce žalobce ve standardní třídenní lhůtě k plnění s počátkem běhu od právní moci tohoto rozsudku (, ). Podle a.t. bylo postupováno z důvodu, že žalobce podal návrh ustáleném vzoru opakovaně podávaným ve skutkově i právně obdobných věcech týkajících se smluv o úvěru u zdejšího soudu, s peněžitým předmětem plnění nepřevyšujícím částku 50 000 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Kolíně.

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobce domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.