Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

17 C 281/2022-63

Okresní soud v Pardubicích rozhodl samosoudkyní JUDr. Naděždou Librovou ve věci

žalobkyně: ; anonymizováno právnická osoba, IČO

se sídlem adresa

zastoupená advokátem anonymizováno jméno příjmení

se sídlem adresa

proti

žalovanému: ; celé jméno žalovaného, anonymizována dvě slova datum

bytem obec a číslo

o zaplacení částky 66 304 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 294 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 294 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 15. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 48 Kč na státem zálohované svědečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 48 Kč na státem zálohované svědečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 33 294 Kč s úrokem z prodlení z částky 33 294 Kč ve výši 8,25 % p.a. od 15. 4. 2021 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>II. Ve zbývající části se žalobní návrh zamítá.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 48 Kč na státem zálohované svědečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b> <b>V. Žalovaný je povinen zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Pardubicích 48 Kč na státem zálohované svědečné do tří dnů od právní moci tohoto výroku rozsudku.</b>

1. Žalobkyně se proti žalovanému domáhal žalobou doručenou soudu dne 24. 6. 2022 zaplacení celkem částky 66 304 Kč s příslušenstvím. Tvrdila, že žalovaný uzavřel dne 14. 4. 2019 s právním předchůdcem žalobkyně (právnická osoba) smlouvu o zápůjčce – anonymizováno na účet číslo (dále jen smlouva). Podle ní poskytl původní věřitel žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit věřiteli poskytnuté finanční prostředky spolu s poplatkem ve výši 13 010 Kč, celkem tedy 53 010 Kč a to formou 24 měsíčních splátek po 2 209 Kč. Žalovaný však své závazky nehradil řádně a včas, na dluh uhradil pouze 6 706 Kč.

Žalobkyně se nyní domáhá zaplacení:

jistiny – dlužné částky zápůjčky ve výši 35 272,32 Kč

dlužné částky poplatků ve výši 11 031,68 Kč

smluvní pokuty ve výši 20 000 Kč

kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 1 562,88 Kč

úroku ve výši 8,3 % p.a. z dlužné jistiny 35 272,32 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení

úroku z prodlení v zákonné výši z částky 35 272,32 Kč od 18. 3. 2022 do zaplacení.

Přes upomínky žalovaný žalobkyni spornou částku doposud dluží.

K výzvě soudu žalobkyně uvedla, že právní předchůdce žalobkyně s odbornou péčí posoudil schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Byla provedena lustrace žalovaného v dostupných registrech (BRKI, NRKI, SOLUS, interní databáze právního předchůdce žalobkyně, insolvenční rejstřík, Centrální evidence exekucí). Žalovaný byl dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry a tyto informace byly zástupcem právního předchůdce žalobkyně jméno příjmení následně ověřeny a zkontrolovány. Dle těchto činil pravidelný měsíční příjem žalovaného 21 488 Kč, odhadované měsíční výdaje 2 600 Kč. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 18 160 Kč a jako další výdaje externí a interní splátky zápůjček ve výši 3 834 Kč. Právní předchůdce žalobkyně tak dospěl k názoru, že schopnost žalovaného splácet úvěr je dostatečná.

2. Žalovaný, ačkoli byl k jednání nařízenému na den 11. 1. 2023 řádně předvolán (předvolání spolu se žalobou považoval soud žalovanému za doručené, v souladu s ust. / a 4/ , dnem 12. 12. 2022, když žalovanému byla zanechána výzva a zásilka na poště uložena dne 30. 11. 2022), se k tomuto bez předchozí důvodné a včasné omluvy nedostavil. Soud tak postupoval dle a věc projednal a rozhodl bez přítomnosti žalovaného.

3. Aktivní legitimaci ve sporu žalobkyně prokázala Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 28. 1. 2022 a seznamem postupovaných pohledávek. Změna v osobě věřitele byla žalovanému oznámena dopisem právního předchůdce žalobkyně ze dne 1. 2. 2022.

4. Z výpovědi svědka jméno příjmení soud zjistil, že pracuje jako zástupce společnosti právnická osoba, pro kterou sjednává zápůjčky a vybírá splátky. Na žalovaného si vzpomíná. Tento bydlel v rodinném domku s přítelkyní, se kterou měl později i dítě. Příjem spolubydlícího je uváděn pouze jako doplňující údaj, který se neověřuje, a který prakticky nemá vliv na rozhodnutí o poskytnutí zápůjčky. U žalovaného se jednalo o agenturního pracovníka, který na bydlení vynakládá minimální částky v rozmezí 1 000- 2 000 Kč měsíčně. Do odhadovaných měsíčních výdajů v zákaznické kartě je započítán pouze nájem a telefon. Pokud je potencionálním dlužníkem cizinec, pak tento překládá kopii pracovní smlouvy a nájemní smlouvy, přičemž tytoy věřitel zakládá. Smlouva byla uzavírána v místě bydliště žalovaného, zjištěné údaje zadány do systému žalobkyně prostřednictvím mobilního telefonu, který prakticky obratem vyhodnotí úvěruschopnost dlužníka; systém zároveň sdělí, do jaké částky je možno zápůjčku poskytnout (systém je napojen na registry NRKI, BRKI a SOLUS).

5. Smlouvou o zápůjčce – anonymizováno na účet číslo ze dne 14. 4. 2019, Smluvními podmínkami smlouvy o zápůjčce, Oznámením o postoupení pohledávky, předžalobní výzvou bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně právnická osoba a žalovaný uzavřeli dne 14. 4. 2019 smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě právní předchůdce žalobkyně poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 40 000 Kč. Žalovaný se zavázal splatit zápůjčku ve 24 pravidelných měsíčních splátkách po 2 209 Kč, tedy celkem částku 53 010 Kč, která je tvořena úvěrem v částce 40 000 Kč, souhrnným poplatkem ve výši 13 010 Kč (sestávajícím z kapitalizovaných úroků ve výši 3 550 Kč, odměny za administrativní zpracování úvěru ve výši 7 500 Kč a 1 960 Kč za vedení zákaznického účtu). Zápůjční úroková sazba činila dle smlouvy 14 % p.a. a byla stanovena jako pevná pro celou sjednanou dobu trvání smlouvy. Dle čl. 6 smluvních podmínek pro případ, že zákazník neuhradí řádně a včas splátku, byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, ohledně níž je zákazník v prodlení. Žalovaný v rozporu se smlouvou úvěr řádně nesplácel, byl vyzván ke splacení celé pohledávky.

6. Ze zákaznické karty bylo zjištěno, že žalovaný byl v době uzavření smlouvy zaměstnán jako operátor s čistým měsíčním příjmem 21 488 Kč, přičemž zaměstnání bylo ověřeno pracovní smlouvou a dvěma výplatními páskami. Odhadované měsíční výdaje byly konkretizovány částkou 2 600 Kč (bez další specifikace). Dále bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu a nemá žádnou vyživovací povinnost; žádný spolubydlící uveden nebyl. Jako další příjem do domácnosti byla uvedena částka 18 160 Kč (bez další specifikace) a jako další výdaje interní splátky 834 Kč a externí splátky 3 000 Kč měsíčně.

Dle pracovní smlouvy ze dne 21. 9. 2018 a výplatních pásek za únor a březen 2019 činil průměrný čistý měsíční příjem žalovaného 21 488,50 Kč.

7. Dle § 2390 o. z. přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce.

8. Dle § 2392 odst. 1 o. z. při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky.

9. Podle o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

10. Podle o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

11. Podle ust. § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

12. Podle ust. § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

13. Podle § 2991 odst. 1 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.

14. Tato skutková zjištění jsou základem pro následující právní závěr soudu:

Žalobkyně se domáhala zaplacení dlužné částky z titulu smlouvy o zápůjčce. Soud se tedy nejprve zabýval otázkou, zda mezi účastníky smlouvy došlo k platnému uzavření smlouvy o zápůjčce. Protože jednou ze smluvních stran byl spotřebitel, bylo nezbytné při posuzování právního vztahu aplikovat vedle i ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru, dle kterých je poskytovatel úvěru povinen s odbornou péčí posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr. Při posuzování pak vychází především z informací poskytnutých spotřebitelem. Poskytovatel úvěru se však nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet a k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. -39). Úvěr pak může být poskytnut jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná.

Žalobkyně na výzvu soudu k doplnění a předložení důkazů vztahujících se ke zkoumání úvěruschopnosti žalovaného předložila pouze pracovní smlouvu, dvě výplatní pásky a zákaznickou kartu, ve které bylo uvedeno, že žalovaný je svobodný, žije v nájmu, nemá žádnou vyživovací povinnost. Jako příjem byla konstatována částka 21 488 Kč, další příjem do domácnosti ve výši 18 160 Kč však nebyl specifikován ani doložen. Výdaje žalovaného byly odhadnuty na částku 2 600 Kč (tyto dle svědka měly zahrnovat telefon a bydlení) plus 3 834 Kč splátky dalších zápůjček. Nebyly tedy předloženy žádné důkazy, žádnéy prokazující, že by právní předchůdkyně žalobkyně řádně provedla ověření výdajů žalovaného. Ověření úvěruschopnosti žalovaného pak nebylo dle názoru soudu prokázáno ani výpovědí svědka příjmení, který sice uvedl, že v případě cizince vždy vyžaduje nájemní smlouvu a tuto zakládá, avšak žádná nájemní smlouva předložena nebyla. Výdaje uvedené v částce 2 600 Kč měsíčně nejsou nikterak specifikovány stejně jako další čistý příjem do domácnosti. Podepsaný soud má s ohledem na popsaný zjištěný skutkový stav věci za to, že v daném případě nelze mít za splněnou povinnost žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, uloženou jí zákonem, jakožto poskytovateli spotřebitelského úvěru, řádně posoudit úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací. Daná povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr je citovaným zákonem ukládána poskytovateli, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy v případě, že tak poskytovatel neučiní. Důsledkem nesplnění této povinnosti věřitele dle zákona o spotřebitelském úvěru je absolutní neplatnost smlouvy. Nedostatečné posouzení úvěruschopnosti poskytovatelem, které vede k absolutní neplatnosti úvěrové smlouvy bylo taktéž v mnoha rozhodnutích finančního arbitra opakovaně konstatováno (viz např. nález finančního arbitra ze dne 20.3.2017, sp. zn. FA/4056/2017, FA/SU/374 /2015, ze dne 23. 7. 2015, sp. zn. FA/7819/2015, FA/SU/208 /2014, ze dne 28. 5. 2018, č.j. FA/SR/SU /1192/2017 – 20 aj.), stejně tak v rozhodnutích Nejvyššího soudu ČR např. pod sp. zn. ze dne 20. 3. 2019, sp. zn. ze dne 25. 7. 2018, k otázce dostatečnosti zjištění poměrů dlužníka se vyjádřil i Ústavní soud v nálezu ze dne 26. 2. 2019 sp. zn. . Žádné výdaje žalovaného nebyly nikterak blíže zjišťovány a ověřovány. Soud tedy uzavřel, že žalobkyně, resp. její právní předchůdkyně, nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem, posouzení úvěruschopnosti řádně neprovedla a toto proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů, důsledkem tohoto postupu je tedy absolutní neplatnost smlouvy o zápůjčce a nárok žalobkyně vůči žalovanému se tak omezí na vrácení pouhého zůstatku jistiny poskytnuté zápůjčky. Žalobkyně, resp. právní předchůdkyně žalobkyně, poskytla žalovanému částku 40 000 Kč, žalovaný do současné doby uhradil 6 706 Kč, a proto mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni rozdíl ve výši 33 294 Kč s úrokem z prodlení ve výši stanovené nař. vl. č. od 15. 4. 2021, tj. ode dne následujícího po stanovené poslední splátce úvěru (výrok I.). Ve zbývající části soud žalobu zamítl (výrok II.).

15. O nákladech řízení rozhodl soud dle , neboť žalobkyně byla v řízení úspěšná jen částečně. Předmětem sporu byla částka 66 304 Kč s příslušenstvím, úspěch měla žalobkyně jen co do částky 33 294 Kč, tj. jen do 50 %. Proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

16. Podle má stát podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. V dané věci byly náklady státu představovány svědečným vyplaceným svědkovi jméno příjmení ve výši 96 Kč Tyto byly s ohledem na výsledek řízení uloženy rovným dílem zaplatit oběma účastníkům.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení, prostřednictvím podepsaného soudu, ke Krajskému soudu v Hradci Králové – pobočka Pardubice, písemně, trojmo.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na soudní výkon rozhodnutí.