Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (2)No categories available
10 C 137/2023-28
název soudu rozhodl samosoudkyní celé jméno řešitele ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení částka s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky částka od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka, kapitalizovaného úroku ve výši částka a částky ve výši částka.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši částka do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. jméno příjmení, advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši [částka], kapitalizovaného úroku ve výši [částka] a částky ve výši [částka]. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám JUDr. [jméno] [příjmení], advokáta.
1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení shora uvedené částky s příslušenstvím s odůvodněním, že žalovaný uzavřel dne datum se společností právnická osoba smlouvu o úvěru číslo na základě, níž poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši částka, který se žalovaný zavázal vrátit do datum Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa, kde vyplnil registrační údaje, provedl tzv. verifikační platbu odeslanou ze svého osobního účtu vedeného na své jméno, poté obdržel předsmluvní informace o půjčce, byla prověřena úvěruschopnost žalovaného a žádost o půjčku byla schválena a žalovanému byla poskytnuta částka částka na účet, z něhož poslal verifikační platbu. Žalovaný půjčku nevrátil řádně a včas, věřiteli vznikl nárok na smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné jistiny za každý den prodlení dle 4. odstavce smlouvy, nárok na paušální náhradu výdajů spojených s upomínáním. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum, což bylo žalovanému oznámeno písemně. Nárok sestává z nezaplacené jistiny částka, nesplacené smluvní pokuty částka, paušální náhrady výdajů za upomínání částka, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši částka od datum do datum.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Z opakované výzvy k úhradě ze dne datum soud zjistil, že věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky částka.
4. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum soud zjistil, že pohledávka za žalovaným byla původní věřitelkou postoupena na žalobkyni. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka oznámila žalovanému, že došlo k postoupení pohledávky ze smlouvy o půjčce číslo na žalobkyni.
5. Z upomínky ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka. Z předžalobní výzvy ze dne datum soud zjistil, že původní věřitelka vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky ve výši částka.
6. Ze smlouvy o úvěru číslo uzavřené dne datum soud zjistil, že smlouva byla uzavřena mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem. Předmětem smlouvy byl spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši částka splatný jednorázově do datum. Pro případ porušení povinnosti s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Z výpisu z účtu soud zjistil, že žalovaný uhradil ze svého běžného účtu žalovaného č. bankovní účet na účet číslo dne datum částku ve výši částka. Z výpisu z účtu číslo soud zjistil, že dne datum byla na účet č. bankovní účet zaslána částka částka, dne datum částka ve výši částka, dne datum částka ve výši částka a dne datum částka ve výši částka.
7. Z výzvy před podáním žaloby ze dne datum soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě částky částka ve lhůtě do datum. Výzva byla žalovanému odeslána dne datum.
8. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Dne datum byla mezi společností právnická osoba jako věřitelem a žalovaným jako klientem uzavřena smlouva o úvěru číslo jejímž předmětem smlouvy byl spotřebitelský, neúčelový úvěr ve výši částka splatný jednorázově do datum. Pro případ porušení povinnosti s úhradou byla sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % z jistiny za každý den prodlení. Smlouva byla uzavřena elektronicky prostřednictvím internetových stránek webová adresa. Žalovaný uhradil ze svého běžného účtu žalovaného č. bankovní účet na účet číslo částku ve výši částka. Úvěr byl žalovanému poskytnut bezhotovostním převodem na účet žalovaného. Žalovaný byl opakovaně vyzýván k úhradě dlužné částky, Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni na základě smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené dne datum, což bylo žalovanému oznámeno přípisem ze dne datum.
9. Podle ustanovení § 86 odst. 1, 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném v době uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
10. Podle ustanovení § 87 odst. 1, 2 zákona poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. Je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.
11. Podle ustanovení § 2395 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen „občanský zákoník“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
12. Podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
13. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
14. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
15. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
16. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
17. Podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 občanského zákoníku kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
18. V projednávaném případě soud dospěl k závěru, že byla uzavřena tvrzená smlouva o úvěru na základě, níž byl žalovanému poskytnut spotřebitelský úvěr ve výši částka splatný jednorázově ve sjednané lhůtě. Žalovaný povinnost splatit úvěr porušil.
19. Věřiteli je zákonem o spotřebitelském úvěru uložena povinnost posoudit schopnost spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr jak před vznikem závazku, tak před jeho jakoukoli změnou, která by znamenala významné navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru. To chrání nejen spotřebitele samého před negativními důsledky neschopnosti úvěr splácet, ale zprostředkovaně také společnost jako celek, neboť předchází negativním sociálním důsledkům předlužení a insolvence v podobě pádu spotřebitele a osob na něm závislých do veřejné sociální sítě, narušení rodinných a sociálních vztahů atd. (srov. rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka). Věřitel nedostojí povinnosti stanovené mu zákonem o spotřebitelském úvěru, tedy nepostupuje s odbornou péčí při posouzení schopnosti spotřebitele splácet spotřebitelský úvěr, vyjde-li z objektivně nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Již gramatickým a logickým výkladem zákona o spotřebitelském úvěru lze dovodit, že dostatečnými nejsou míněny informace získané toliko od spotřebitele. Poskytovatel je povinen aktivně úvěruschopnost dlužníka zjišťovat a prověřovat, a proto za součást odborné péče poskytovatele úvěru se považuje taková obezřetnost, která nespoléhá jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, nýbrž tyto také prověřuje. Jedině takovýto skutkový podklad, který podmiňuje analýzu pasivní a aktivní stránky majetkových poměrů dlužníka, vede k odpovídajícímu zjištění, zda spotřebitel bude schopen splatit poskytnutý úvěr dohodnutým způsobem.
20. V daném případě žalobkyně tvrdila, že právní předchůdkyně řádně prověřila úvěruschopnost žalovaného, ke svému tvrzení však žádné důkazy neoznačila. O této povinnosti soud nemohl žalobkyni poučit dle § 118a o.s.ř. s ohledem na omluvenou neúčast žalobkyně u jednání.
21. Vzhledem ke shora uvedenému je předmětná smlouva o spotřebitelském úvěru neplatná pro rozpor se zákonem (§ 588 o. z.) a současně (zejména pro uvedené širší možné dopady porušení této povinnosti) zjevně narušuje veřejný pořádek. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží z úřední povinnosti, aniž by se jí spotřebitel dovolal. Jedná se o neplatnost absolutní, tedy jednání je neplatné od samého počátku, na právní úkon se hledí jakoby nikdy nevznikl a účastníkům z tohoto právního vztahu nevznikají žádná práva ani povinnosti (srov. např. rozsudek název soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka).
22. Za tohoto stavu je žalovaný povinen v souladu s ustanovením § 87 zákona o spotřebitelském úvěru vrátit nesplacenou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem. S ohledem na shora uvedené soud vyhověl žalobě co do částky částka v zákonné třídenní lhůtě, a to s ohledem na nečinnost žalovaného v řízení.
23. Pokud jde o splatnost jistiny, soud odkazuje na rozhodnutí název soudu sp. zn. spisová značka, dle něhož ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru lze označit za speciální k obecné úpravě vydání bezdůvodného obohacení a upravuje soukromoprávní sankci poskytovatelů„ lichvářských“ úvěrů spočívající v tom, že poskytovatel úvěru má nárok toliko na nesplacenou jistinu úvěru bez dalších smluvených úroků a poplatků, nadto v nové době splatnosti (buď mezi účastníky dohodnuté anebo soudem určené), která neodvisí od výzvy věřitele k plnění, nýbrž od možností dlužníka (spotřebitele); nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. mu vzniká teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
24. V daném případě splatnost zbývající nesplacené části jistiny na základě dohody stran (možností žalovaného podle § 87 odst. 1) ani na základě rozhodnutí soudu ještě nenastala, proto zatím nemohl žalobkyni vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení.
25. Ohledně veškerých zbývajících nároků soud žalobu s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy zamítl (výrok II.).
26. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 2 věty prvé o. s. ř., když v řízení zčásti úspěšné žalobkyni přiznal účelně vynaložené náklady řízení za situace, kdy se domáhala zaplacení částky částka, úspěšná byla co do zaplacení částky částka (81,8 %) a neúspěšná co do zaplacení částky částka (18,2 %). Odpočtem procesního neúspěchu od úspěchu je pak dán rozsah náhrady nákladů řízení žalobce ve výši 63,6 % Náklady řízení sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši částka. Při určení odměny advokátovi soud postupoval podle § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů s tím, že sazba mimosmluvní odměny činí v daném případě částka. V řízení před soudem advokát žalobkyně učinil 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, výzva k plnění) ve výši mimosmluvní odměny 3 x částka, tj. odměna celkem ve výši částka. K této odměně náleží i paušální náhrada hotových výdajů advokáta po částka k těmto 3 úkonům právní služby, tj. částka. Advokátovi náleží rovněž náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 %, kterou je advokát povinen odvést z odměny za zastupování a náhrad podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši částka (§ 137 odst. 3 o. s. ř.) Celkem by tak žalobkyni na náhradě nákladů řízení náležela při plném úspěchu náhrada ve výši částka. S ohledem na přiznaný rozsah náhrady nákladů řízení pak náhrada činí částka.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke název soudu, prostřednictvím název soudu. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.