Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
30 C 107/2023-56
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátkou údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 51 727 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 31 000 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se zamítá co do částky 6 225 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 6 225 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, na smluvní pokutě ve výši
14 502 Kč, na úroku ve výši 62,45 % ročně z částky 31 000 Kč od 28. 12. 2018, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 121 968 Kč.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši
3 886,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám anonymizováno jméno příjmení, advokátky se sídlem v obec a číslo, ulice a číslo, PSČ.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši 31 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 31 000 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se zamítá co do částky 6 225 Kč, spolu s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky ve výši 6 225 Kč od 28. 12. 2018 do zaplacení, na smluvní pokutě ve výši 14 502 Kč, na úroku ve výši 62,45 % ročně z částky 31 000 Kč od 28. 12. 2018, maximálně však do doby, kdy úrok dosáhne částky 121 968 Kč. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši 3 886,04 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátky se sídlem v [obec a číslo], [ulice a číslo], [PSČ].
1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 12. 4. 2023 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že mezi žalobkyní a s žalovanou byla dne 17. 9. 2018 uzavřena smlouva o úvěru číslo na základě které byl žalované poskytnut úvěr ve výši 31 000 Kč. K vyplacení úvěru došlo dne 19. 9. 2018. Žalovaná se ve smlouvě o úvěru zavázal poskytnutý úvěr splatit spolu s efektivní úrokovou sazbou 83,82 % ročně, a to v 60 měsíčních splátkách ve výši 1694 Kč splatných vždy ke každému 19. dni kalendářního měsíce počínaje měsícem říjnem 2018 dle splátkového kalendáře, který tvořil přílohu Oznámení žalobkyně o schválení úvěru pro žalovanou. Schopnost žalované řádně hradit úvěr byla ze strany žalobkyně prověřena na základě dokladů a informací získaných od žalované, z databází umožňujících posouzení úvěruschopnosti, jakož i z jiných zdrojů (doklady o příjmech, prohlášení žalované). Z výše uvedeného bylo zjištěno, že volné zdroje ke splácení jsou dostatečné. Dále byla ověřena historie žalované z databází SOLUS a NRKI. Na základě výše uvedených údajů, včetně informací z dotazovaných registrů, jakož i na základě provedeného tzv. skóringu klienta, bylo rozhodnuto o možnosti poskytnutí požadovaného úvěru. Z důvodu vyloučení možných komplikací znemožňujících řádné čerpání a následné splácení úvěru bylo dále prověřeno, že žalovaná nebyla v době žádosti evidována v insolvenčním rejstříku, neměla u žalobkyně předchozí smlouvu ve stavu žalobního vymáhání a doklad totožnosti žalované nebyl evidován jako neplatný. Zaměstnavatel žalované nebyl evidován v insolvenčním rejstříku a obchodník jednající s žalovanou, doporučil úvěr ke schválení. Do data zesplatnění úvěru nebyly žalobkyni uhrazeny žádné splátky. Dle bodu 6.1 smlouvy o úvěru vzniklo žalobkyni v důsledku prodlení žalované právo na zaplacení smluvních pokut, a to v celkové výši 998 Kč, neboť žalobkyně měla právo na zaplacení smluvní pokuty ve výši 499 Kč za každou splátku, o které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 30 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty splátek č. 1, 2 (2× 499 Kč). Dle bodu 6.2 smlouvy vzniklo žalobkyni právo na zaplacení náhrady nákladů vzniklých v souvislosti s prodlením žalované v celkové výši 40 Kč. Podle uvedeného článku smlouvy platilo, že žalobkyni vzniklo právo na zaplacení této náhrady nákladů ve výši 200 Kč za každou splátku, u které se žalovaná ocitla v prodlení v délce 15 dnů. Žalobkyni takto vzniklo právo na zaplacení této smluvní pokuty splátek č. 1, 2 (2× 200 Kč). K zesplatnění celého úvěru došlo v souladu s čl. 6 smlouvy o úvěru, podle kterého platilo, že pokud se žalovaná ocitla v prodlení s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 65 dní, došlo tímto dnem bez dalšího k zesplatnění celého úvěru. Žalovaná se tak dostala do prodlení s úhradou splátky číslo 1 splatné dne 19. 10. 2018. K datu 26. 12. 2018 tak došlo v souladu se smlouvou k zesplatnění celého úvěru. Podle čl. 6 smlouvy o úvěru se pak ke dni zesplatnění úvěru celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru staly součástí nové jistiny s tím, že tuto novou jistinu ve výši celkem 35 827,05 Kč byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni nejpozději den zesplatnění úvěru. Podle čl. 6 smlouvy o úvěru bylo dále sjednáno, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatil novou jistinu úvěru den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou. V daném případě ode dne 28. 12. 2018 až do doby jejího úplného zaplacení. Žalobkyně touto žalobou požadovala smluvní pokutu pouze k datu vyhotovení žaloby, tedy smluvní pokutu ve výši 14 502 Kč.
2. Žalovaná se k podané žalobě nevyjádřila. Svoji účast na jednání omluvila z důvodu nutné a náhlé hospitalizace dítěte v nemocnici.
3. Skutkový stav byl v řízení zjištěn z důkazů listinných, jejichž provedením jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že dne 19. 9. 2018 došlo k odeslání platby ve výši 31 000 Kč na účet číslo bankovní účet.
4. Výpisem z databáze Solus nebyly k osobě žalované zjištěny žádné negativní informace.
5. Výpisem z nebankovního registru klientských informací bylo prokázáno, že skóre žalované bylo 516 tj. nejlepší segment klientů.
6. Smlouvou o bankovních službách ze dne 17. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná si u právnická osoba založila běžný účet číslo bankovní účet.
7. Z hodnocení klienta soud zjistil, že pravidelný čistý měsíční příjem žalované činil 7 600 Kč, když se jednalo o rodičovský příspěvek. Ostatními příjmy byly výživné, sociální dávky apod.ve výši 8 171 Kč Celkem příjmy žalované ze státní sociální podpory činily 15 771 Kč.
8. Z hodnocení klienta soud dále zjistil, že žalovaná žila v domácnosti se třemi dětmi a zároveň již měla uzavřený úvěr se žalobkyní pod číslem smlouvy číslo, kde byla povinna platit měsíční splátky ve výši 1 638 Kč. Výdaje žalované celkem činily částku 12 548 Kč.
9. Z hodnocení klienta soud dále zjistil, že částka výdajů ve výši 12 548 Kč zahrnovala, životní minimum ve výši 3410Kč, náklady na tři děti ve výši 5 000Kč, splátky pro žalobkyni ve výši 1638Kč, náklady na bydlení ve výši 2 000Kč, a náklady na ostatní ve výši 500Kč. Volné zdroje tak podle žalobkyně činily 2 223Kč.
10. Z hodnocení klienta soud dále zjistil, že žalovaná má základní vzdělání, bydlí v pronájmu, v domácnosti nežije s manželem ani s partnerem. Není zaměstnána a je na rodičovské dovolené.
11. Z Předsmluvního formuláře vyplynulo, že žalovaná požádala o poskytnutí spotřebitelského úvěru ve výši 31 000 Kč s tím, že bude muset zaplatit 101 640 Kč.
12. Z ústřižků poštovních poukázek typu B bylo prokázáno, že Úřadem práce České republiky Krajskou pobočkou Ústí nad Labem bylo žalované v září roku 2018 zasláno 11 441 Kč, 1 110 Kč a 3 220 Kč Celkem 15 771 Kč.
13. Z oznámení Úřadu práce ČR ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací že se pro žalovanou zvyšuje dávka příspěvek na živobytí z částky 4 820 Kč na výši 5 220 Kč, a to ode dne 1. 9. 2018.
14. Z oznámení o změně výše dávky státní sociální podpory Úřadu práce České republiky ze dne datum rozhodnutí, číslo jednací soud zjistil že příspěvek na bydlení se snižuje s 3 461 Kč na 3 341 Kč od 1. 8. 2018 do 30. 6. 2019, přičemž pro každé kalendářní čtvrtletí je nutno doložit příjmy společně posuzovaných osob a náklady bydlení. Zároveň se zvyšuje přídavek na dítě z 500 Kč na 610 Kč od 1.8.2018.
15. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 20. 12. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na to, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek číslo 1, číslo 2 a číslo 3.
16. Z výzvy k zaplacení a upozornění na možnost zesplatnění celého úvěru ze dne 19. 11. 2018 soud zjistil, že žalovaná byla upozorněna na to, že se ocitla v prodlení s úhradou splátek číslo 1 číslo 2.
17. Z oznámení ze dne 26. 12. 2018 soud zjistil, že žalobkyně oznámila žalované, že došlo k zesplatnění celého úvěru a vyzvala žalovanou k okamžité úhradě částky ve výši 37 225 Kč ve lhůtě do 10 dnů od data odeslání tohoto oznámení.
18. Z karty klienta soud zjistil, že na splacení poskytnutého úvěru nezaplatila žalovaná žalobkyni žádnou splátku.
19. Z oznámení o schválení úvěru ke smlouvě číslo soud zjistil, že žalované byl schválen úvěr ve výši 31 000 Kč s povinností zaplatit celkem 101 640 Kč, a to 60 ti měsíčních splátkách po 1694 Kč.
20. Z návrhu na uzavření smlouvy o úvěru ze dne 19. 9. 2018 soud zjistil, že žalovaná uvedla své jméno příjmení, své rodné číslo, číslo svého účtu bankovní účet, adresu pro doručování, a své telefonní číslo.
21. Z Návrhu na uzavření smlouvy ze dne 1. 2. 2020 z čl. 6 1 soud zjistil, že důsledkem prodlení žalované s úhradou kterékoliv splátky či její části o délce 30 dnů vznikla žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 249 Kč za každou splátku, o které se ocitla v prodlení v délce 30 dnů.
22. Z Návrhu na uzavření smlouvy ze dne 1. 2. 2020 z čl. 6 2 soud zjistil, že žalobkyni vzniklo vůči žalované právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které jí vznikly v souvislosti s prodlením žalované výši těchto nákladů činí u každé splátky, u které se žalovaná ocitla v prodlení s její úhradou délce 15 dnů částku 200 Kč.
23. Z Návrhu na uzavření smlouvy ze dne 1. 2. 2020 z čl. 6 5 soud zjistil, že jestliže žalovaná po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru den zesplatnění úvěru, vzniká jí povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěry až do jejího úplného zaplacení.
24. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 2395 z.č. 89/2012 Sb. občanský zákoník (dále jen o.z.) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Úvěrující se zavazuje na požádání úvěrovaného poskytnout mu peněžní částku, což znamená, že se zavazuje mít tuto částku připravenou tak, aby mohl vyhovět žádosti úvěrovaného. Jeho závazek tedy zahrnuje i povinnost rezervovat peněžní prostředky až do dohodnuté výše s tím, že není jisté, zda úvěrovaný o vyplacení celé částky požádá, jakož i příslib prostředky na požádání poskytnout. Povinnost poskytnout požadovanou částku vznikne na základě žádosti úvěrovaného, jeho projevu vůle. Tato žádost (požádání úvěrovaného o vyplacení částky) je součástí kontraktačního procesu, na ni navazuje vyplacení požadovaných prostředků. Závazek úvěrujícího k rezervaci peněžních prostředků pro úvěrovaného trvá po celou dobu trvání smlouvy. Úvěrovaný ovšem nemá povinnost přislíbené peněžní prostředky čerpat. Smlouva o úvěru je smlouvou úplatnou, přičemž úplatu za poskytnutí prostředků představuje úrok. Úrok se platí jenom za prostředky, které jsou skutečně čerpány. Smlouva označená jako smlouva o úvěru, ale neobsahující závazek zaplatit za poskytnuté prostředky úroky, nemá povahu smlouvy o úvěru, ale smlouvy o zápůjčce. Pro smlouvu o úvěru není předepsána písemná forma. Požadavek písemné formy stanoví zákon o spotřebitelském úvěru pro smlouvu, v níž se sjednává spotřebitelský úvěr.
25. V daném případě měla být smlouva sjednána dne 19.9.2018 tedy za účinnosti z.č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, který vstoupil v účinnost dne datum.
26. Podle ust. § 86 odst. 1 z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
27. Podle ust. § 86 odst. 2 , z.č. 257/2016 Sb. poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
28. Podle ust. § 87 odst. 1 , z.č. 257/2016 Sb. poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
29. Podle ust. § 580 o.z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
30. Podle ust. § 588 o.z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
31. Podle ust. § 2991 odst. 1 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
32. Podle ust. § 2991 odst. 2 o.z., bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
33. Na základě provedeného dokazování měl soud za nesporné, že žalovaná uzavřela se žalobkyní smlouvu o úvěru, a že na svůj účet obdržela částku ve výši 31 000Kč, ze které žalobkyni nesplatila jedinou splátku. V otázce splnění zákonné povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované byl však soud tohoto názoru, že žalobkyně nepostupovala obezřetně a poskytla úvěr osobě bez příjmů, jejíž životní náklady byly zcela hrazeny formou státní sociální péče, a která současně pečovala o tři nezletilé děti. Zároveň již měla nesplacený úvěr u žalobkyně, na který měla měsíčně hradit částku ve výši 1 638 Kč. Žalobkyně při zkoumání úvěruschopnosti podcenila především výdajovou část žalované, neboť pokud žalovaná uvedla, že bydlí v pronájmu nemohla částka za bydlení činit v cenách roku 2018 částku ve výši 2 000 Kč, když sociální dávka na úhradu nákladů spojených s bydlením v daném případě činila 3 341 Kč. Žalobkyně nepožádala o nájemní smlouvu ani o předložení evidenčního listu k doložení plateb měsíčního předpisu za nájemné a služby s nájmem bytu spojenými. Zároveň nepožádala o výpis z účtu žalované ohledně výdajových plateb a ohledně příjmového a výdajového rozdílu k danému měsíci předcházejícímu měsíci poskytnutí úvěru, tedy srpnu 2018. Tvrzená částka volných prostředků ve výši 2 223 Kč tak byla zcela nepodložená a nevěrohodná. Dále soud vycházel ze skutečnosti, že nezaměstnaná matka třech dětí měla za pět let splatit celkem 101 640 Kč. Už sama tato skutečnost je v otázce úvěruschopnosti spíše rizikovou veličinou, než důvodem k nadějnému rozhodnutí, že jde o solventního klienta, který dostojí svým závazkům.
34. Ze všech shora uvedených důvodů měl soud za to, že žalobkyně si nepočínala v souladu se zákonem o spotřebitelském úvěru, jestliže popsaným způsobem zkoumání úvěruschopnosti žalované podcenila. Za tohoto stavu považoval soud smlouvu o úvěru za neplatnou a přiznal žalobkyni výrokem I. pouze částku, o kterou se žalovaná bezdůvodně obohatila a výrokem II. zamítl všechny nároky pocházející ze smlouvy o úvěru.
35. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 886,04 Kč, přičemž tato částka představuje 20 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 60 % a úspěchu žalované v rozsahu 40 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 2 587 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 51 727 Kč sestávající z částky 3 180 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 13 920 Kč ve výši 2 923,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu nebo v exekuci dle z.č. 120/2001 Sb. (exekuční řád).