Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
70 C 54/2023-35
Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem Mgr. Vojtěchem Salamánkem ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 12 952,48 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 952,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 940,07 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 12 940,07 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 253 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně – Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokáta.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni 12 952,48 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 940,07 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení a s úrokem ve výši 10,99 % ročně z částky 12 940,07 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 2 253 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám zástupce žalobkyně – Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta.
1. Žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) doručenou Okresnímu soudu v Ústí nad Labem dne 28. 1. 2023, se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky 12 952,48 Kč, obchodního úroku ve výši 10,99 ročně z částky 12 940,07 Kč od 21. 12. 2022 do zaplacení a úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 12 940,07 Kč od 22. 12. 2022 do zaplacení. Žalobu odůvodnila tvrzením, že dne datum uzavřel předchůdce žalobkyně, právnická osoba s.r.o., IČO, se sídlem adresa (dále jen„ původní věřitel“, či„ předchůdce žalobkyně“ či„ úvěrující“), jako poskytovatel služby„ anonymizováno“, s žalovaným smlouvu o hotovostním úvěru číslo jejíž součástí byly též Úvěrové podmínky. Následujícího dne po uzavření smlouvy, tedy datum úvěrující vyplatil úvěr ve výši 95 000 Kč na bankovní účet žalovaného uvedený v úvěrové smlouvě, tj. na účet č. bankovní účet. Žalovaný se zavázal zaplatit úvěrujícímu poplatek 1 900 Kč za poskytnutí úvěru, dále splácet poskytnutý úvěr včetně uvedeného poplatku celkem 48 měsíčními splátkami po 2 498 Kč (bez poplatku za pojištění), přičemž splátkami měl být nejprve hrazen poplatek 1 900 Kč, a dále pak vedle jistiny zahrnovaly splátky též úhrady úroků. První splátka byla splatná dne 20. 7. 2020, přičemž každá další splátka byla splatná vždy k 20. dni v kalendářním měsíci. Smluvní strany úvěrové smlouvy dohodly úrok ve výši 10,99 % ročně, který plynul ode dne poskytnutí úvěru, tj. ode dne 29. 6. 2020. Žalobkyně dále v žalobě tvrdí, že žalovaný provedl za dobu trvání úvěru celkem úhrady ve výši 111 720 Kč, které byly započteny v rozsahu částky 82 059,93 Kč na úhradu úvěrové jistiny, v rozsahu částky 19 266,07 Kč na úhradu obchodního úroku, v rozsahu částky 5 994 Kč na pojistné, v rozsahu částky 2 500 Kč na úhradu smluvní pokuty a v rozsahu částky 1 900 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Žalobkyně dále tvrdí, že se žalovaný dostal do prodlení se splácením úvěru, pročež mu žalobkyně v dnech 20. 7. 2022, 20. 8. 2022, 20. 9. 2022, 20. 10. 2022 a 20. 11. 2022 vyúčtovala smluvní pokuty vždy ve výši 500 Kč (celkem 2 500 Kč), které žalovaný následně i uhradil. Dne 16. 11. 2022 žalobkyně zaslala žalovanému Výzvu před zesplatněním, jíž byl žalovaný upozorněn na prodlení se splácením úvěru a byla mu určena lhůta 30 dní k uhrazení tehdejší aktuálně dlužné částky. Ke dni 21. 12. 2022 pak žalobkyně zesplatnila úvěr a dopisem z téhož dne vyzvala žalovaného ke splacení celého úvěru vč. příslušenství ve lhůtě 30 dní od doručení dopisu. Žalovaný dlužný zůstatek úvěru neuhradil, pročež žalobkyně zaslala prostřednictvím svého zástupce (shora dle záhlaví tohoto rozsudku) žalovanému předžalobní výzvu. Ani na tu však žalovaný nereagoval jakoukoli úhradou. Co do rozkladu žalobou uplatněných nároků žalobkyně v žalobě uvedla, že ke dni zesplatnění úvěru dlužil žalovaný žalobkyni na jistině úvěru částku 12 940,07 Kč, a na obchodním úroku pak 12,41 Kč (jde o součet neuhrazených splatných úroků vynesených v rámci jednotlivých splátek předepsaných do dne bezprostředně předcházejícího zesplatnění úvěru). Pokud jde o další žalobkyní uplatnění příslušenství, požaduje žalobkyně obchodní úrok ve výši 10,99 % ročně z částky neuhrazené jistiny úvěru 12 940,07 Kč od 21. 12. 2022 (jakožto ode dne počátku běhu sníženého úroku stanoveného dle § 122 odst. 4 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“)) a úrok z prodlení v zákonné výši (žalobkyní vyčíslen jako 15 % ročně) z neuhrazené částky jistiny úvěru 12 940,07 Kč od 22. 12. 2022 (jakožto ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru) do zaplacení. Stran způsobu, jakým úvěrující ověřoval a posuzoval úvěruschopnost žalovaného před uzavřením smlouvy o úvěru žalobkyně tvrdí, že úvěrující opatřil výpisy z bankovního účtu žalovaného č. bankovní účet, přičemž žalovaný deklaroval měsíční příjem domácnosti ve výši 70 000 Kč, z toho 50 000 Kč čistý měsíční příjem žalovaného jakožto osoby samostatně výdělečně činné, dále žalovaný deklaroval celkové měsíční výdaje vč. splátek úvěrů ve výši 30 000 Kč, rodinný stav ženatý a žádné vyživované dítě, bydlení v družstevním bytě. Příjem žalovaného byl ověřen výpisy z bankovního účtu. Výdaje žalovaného byly ověřeny s využitím publikovaných údajů o životním a existenčním minimu společně s údaji o výši normativních nákladů na bydlení, a dále skrze dotazy do bankovního a nebankovního registru klientských informací, čímž byla ověřena též platební morálka žalovaného a jeho celkové úvěrové zatížení; nad rámec uvedeného byl žalovaný též lustrován v registru příjmení. Žalobkyně k výzvě soudu (podáním ze dne 23. 6. 2023) doplnila, že při posuzování úvěruschopnosti žalovaného se jí podařilo ověřit příjem žalovaného ve výši 42 000 Kč měsíčně, a že po odečtu verifikovaných výdajů žalovaného tak dle posouzení úvěrujícího zbýval žalovanému měsíčně disponibilní příjem ve výši 23 732 Kč. Ke své aktivní legitimaci žalobkyně dodala, že na základě projektu fúze ze dne 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením žalobkyně, jakožto nástupnické společnosti, s původním věřitelem jakožto společností zanikající, přičemž jmění zanikající společnosti přešlo na žalobkyni jakožto společnost nástupnickou.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil a po celé řízení zůstal procesně pasivním.
3. Soud rozhodl ve věci bez nařízení jednání v souladu s § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), když ve věci bylo lze rozhodnout jen na základě účastníky (žalobkyní) předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. K tomu soud podotýká, že žalobkyně svůj souhlas s rozhodnutím věci bez nařízení jednání vyjádřila již v podaném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, zatímco souhlas žalovaného soud presumoval z toho, že k výzvě soudu opatřené doložkou dle § 101 odst. 4 o. s. ř. (výrok II. usnesení ze dne datum rozhodnutí, č. j. číslo jednací) žalovaný nesdělil, že by s rozhodnutím bez jednání nesouhlasil.
4. Soud učinil ve věci na základě žalobkyní předložených listin následující dílčí skutková zjištění.
5. Z listiny Smlouva o hotovostním úvěru číslo soud zjistil, že úvěrující (výše uvedená právnická osoba s.r.o.) a žalovaný (jako úvěrovaný) podepsali dne datum tuto listinu, v níž se sjednává spotřebitelský bezúčelový úvěr ve výši 95 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 1 900 Kč, roční úroková sazba 10,99 %, pojištění od 29. ž. 2020 do 20. 6. 2024 se sazbou pojistného 8,90 % (měsíční pojistné tak 222 Kč), přičemž celková částka k vrácení úvěrovaným úvěrujícímu byla vyčíslena na 119 883,89 Kč, konečná splatnost úvěru dnem 20. 6. 2024 ulice splátka (včetně pojištění) byla vyčíslena částkou 2 720 Kč (s výjimkou splátky poslední), přičemž splatnost první splátky byla stanovena dnem 20. 7. 2020, a každé další splátky vždy k 20. dni toho kterého kalendářního měsíce, a to v počtu celkem 48 splátek. Žalovaný podpisem smlouvy o úvěru prohlásil, že se seznámil s podmínkami poskytnutí úvěru a že jim rozumí, dále že žádá o plnění z úvěrové smlouvy. V listině byla sjednána smluvní pokuta ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku či platbu, a dále že nezaplatí-li žalovaný dvě měsíční splátky po sobě nebo jednu splátku déle než 3 měsíce, může úvěrující zesplatnit včetně dlužného úroku a případných jiných plateb (smluvních pokut), a dále po zesplatnění že může úvěrující uplatnit jednorázovou smluvní pokutu ve výši 3 % z nesplacené jistiny, úroků a pojistného, maximálně však 0,1 % denně z částky v prodlení a maximálně do výše 200 000 Kč, a dále obchodní úrok v sazbě 10,99 % ročně. Výslovně bylo sjednáno, že součástí úvěrové smlouvy jsou Úvěrové podmínky anonymizováno, a že s těmito se žalovaný před podpisem smlouvy seznámil.
6. Z listiny Úvěrové podmínky – příloha ke smlouvě o hotovostním úvěru soud zjistil, že tato listina obsahuje konkretizaci smluvních ujednání ke smlouvě o spotřebitelském úvěru (shora), avšak pro tuto věc relevantní dílčí skutkové zjištění z této listiny soud nezískal.
7. Z listiny Úplný výpis z obchodního rejstříku, ze dne 1. 12. 2021, konkrétně ze strany číslo, soud zjistil, že na základě projektu fúze ze dne datum došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto společností zanikající, a že jmění zanikající právnická osoba s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba
8. Z listiny Potvrzení o vyplacení úvěru číslo soud zjistil, že dne datum byla na účet číslo bankovní účet vyplacena pod variabilním symbolem číslo částky 95 000 Kč.
9. Z listiny Splátkový kalendář ze dne 2. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně eviduje celkové úhrady žalovaného na závazky ze smlouvy o úvěru číslo ve výši 71 720 Kč. Dále z listiny soud zjistil, že žalovaný řádně splácel až do splátky splatné dne 20. 4. 2022, kterou žalovaný uhradil teprve dne 29. 4. 2022, následně pak řádně splácel a do prodlení se dostal znovu se splátkou splatnou dne 20. 7. 2022 (uhrazeno dne 19. 9. 2022) a též dne 20. 8. 2022 (uhrazeno dne 19. 9. 2022), přičemž od té doby již žalovaný ničeho žalobkyni neuhradil (splátky splatné k 20. dni měsíce září, října, listopadu a prosince roku 2022), a že dne 21. 12. 2022 žalobkyně úvěr zesplatnila.
10. Z listiny Ztráta výhody splátek a zesplatnění úvěru ze dne 21. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně informovala žalovaného o zesplatnění úvěru číslo vyzvala žalovaného k zaplacení dlužné částky 52 952,48 Kč do 10 dnů. Z podacího archu České pošty, s.p., ze dne 22. 12. 2022 soud zjistil, že žalobkyně odeslala uvedený dopis žalovanému na adresu shodnou s adresou žalovaného uvedenou ve smlouvě o úvěru, a to dne 22. 12. 2022.
11. Z listiny Předžalobní výzva k plnění ze dne 16. 1. 2023 soud zjistil, že žalobkyně v zastoupení advokátem vyzvala žalovaného k zaplacení dluhu z úvěrové smlovuy číslo ve výši 13 195,94 Kč do sedmi dnů od odeslání dopisu a upozornila jej na možnost zahájení soudního řízení. Z listiny Podací arch České pošty, s.p., ze dne 17. 1. 2023 soud zjistil, že dne 17. 1. 2023 zaslala žalobkyně žalovanému v tomto odstavci uvedený dopis (řádek 16 podacího archu) na adresu shodnou s adresou uvedenou žalovaným v úvěrové smlouvě.
12. Z listin Výpis z běžného účtu č. 2020, č. 2020 a č. 2020 soud zjistil, že úvěrující disponovala před uzavřením smlouvy o úvěru s žalovaným těmito listinami, a dále že obrat kreditní a debetní za měsíce březen, duben i květen roku 2020 na účtu žalovaného č. bankovní účet dosahovaly zpravidla přibližně částky 60 000 Kč, dále že v každém z uvedených měsíců byla na účet žalovaného připsána částka 60 000 Kč od plátce anonymizována tři slova.
13. Z fotokopií občanského průkazu žalovaného soud zjistil, že úvěrující disponovala těmito dokumenty a že adresa uvedená žalovaným ve smlouvě o úvěru (současně uvedena v záhlaví tohoto rozsudku) byla v občanském průkazu žalovaného vedena jako adresa jeho trvalého pobytu.
14. Z nepojmenované listiny uvozené slovy„ Příjmy – Výdaje domácnosti = 40 000 Kč“ soud zjistil, že žalovaný při žádosti o úvěr sdělil úvěrujícímu, že živností vydělává měsíčně 50 000 Kč, celkový příjem domácnosti žalovaného činí měsíčně 70 000 Kč, výdaje domácnosti celkem činí měsíčně 30 000 Kč, z toho výdaje na bydlení činí 7 000 Kč měsíčně.
15. Z listiny Úvěrová zpráva soud zjistil, že úvěrující před uzavřením úvěrové smlouvy s žalovaným lustrovala žalovaného v Bankovním a Nebankovním registru klientských informací, přičemž takto úvěrující zjistila, že žalovaný v době žádosti o úvěr měl evidováno celkem dvanáct kontraktů, z toho tři existující splátkové, pět ukončených splátkových, tři existující kreditní karty a jednu ukončenou kreditní kartu, žádné kontrakty ve stavu žádostí, žádné kontrakty odmítnuté a žádné kontrakty odvolané, žádné kontrakty nesplátkové a žádné kontrakty v kategorii„ služby“, dále soud zjistil, že úvěrující takto získala o žalovaném poznatky, že žalovaný v případě dvanácti zmíněných kontraktů byl za celou dobu jejich historie v prodlení toliko v případě jediného z nich – investičního úvěru ze dne 25. 9. 2018, a to ohledně splátek splatných v březnu 2019 (prodlení 7 dní) a listopadu 2019 (prodlení 6 dní); jinak žalovaný všechny kontrakty splácel vždy řádně a včas. Dále z listiny plyne, že žalovaný měl dohromady ze všech kontraktů zaplatit celkem 470 722 Kč, se souhrnnou výší měsíčních plátek 7 555 Kč.
16. Z listiny Potvrzení o prověření úvěruschopnosti klienta před poskytnutím úvěru číslo neučinil soud žádná dílčí skutková zjištění, když jde zjevně o listinu vyhotovenou jako sumarizační přehled samotnou žalobkyní, a jako taková předmětná listina ničeho nedokládá z důkazního hlediska.
17. Z listiny Všechno podstatné o úvěru na webová adresa soud neučinil pro věc žádná relevantní dílčí skutková zjištění.
18. Na základě žalobkyní předložených listin, jež soud hodnotil každou zvlášť i vzájemně v jejich souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci.
19. Žalovaný uzavřel s úvěrujícím (předchůdcem žalobkyně) dne datum smlouvu o hotovostním úvěru číslo na základě které čerpal dne 29. 6. 2020 částku 95 000 Kč. Úvěr byl poskytnut za úrok sjednaný ve výši 10,99 % ročně. Žalovaný měl úvěr splácet v měsíčních splátkách ve výši 2 498 Kč (ve výši 2 720 Kč včetně poplatku za pojištění 222 Kč) vždy k 20. dni v měsíci, počínaje 20. 7. 2020, celkem ve 48 měsíčních splátkách. Žalovaný prodlel se splátkami úvěru splatnými ke dni 20. 7. 2022, 20. 8. 2022, 20. 9. 2022, 20. 10. 2022, 20. 11. 2022 a 20. 12. 2022. Žalobkyně zesplatnila úvěr dne 21. 12. 2022, o čemž zaslala žalovanému dne 22. 12. 2022 dopis. Zároveň v souladu s článkem 5 úvěrové smlouvy požadovala po žalovaném smluvní pokutu ve výši 500 Kč za každou jednotlivou opožděnou splátku vyjma splátky splatné ke dni 20. 12. 2022, celkem tak 2 500 Kč. Žalovaný uhradil žalobkyni (vč. její předchůdkyně) celkem částku 111 720 Kč, kteréžto platby byly započteny v rozsahu částky 82 059,93 Kč na úhradu úvěrové jistiny, v rozsahu částky 19 266,07 Kč na úhradu obchodního úroku, v rozsahu částky 5 994 Kč na pojistné, v rozsahu částky 2 500 Kč na úhradu smluvní pokuty a v rozsahu částky 1 900 Kč na úhradu poplatku za poskytnutí úvěru. Ke dni 4. 5. 2021 došlo k fúzi sloučením společnosti právnická osoba, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto nástupnické společnosti se právnická osoba s.r.o., se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, IČO, jakožto společností zanikající, a jmění zanikající právnická osoba s.r.o. přešlo na nástupnickou společnost právnická osoba
20. O důvodnosti žaloby usuzoval soud zejména na základě následujících ustanovení právních předpisů.
21. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku, dále je „o. z.“ úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úrok.
22. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do jednoho měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
23. Podle § 2048 odst. 1 o. z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.
24. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ ZSÚ“), poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
25. Podle § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Podle § 122 odst. 2 ZSÚ uplatněná smluvní pokuta nesmí přesáhnout 0,1 % denně z částky, ohledně níž je spotřebitel v prodlení, je-li spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy. Omezení podle věty první se neuplatní na souhrn smluvních pokut uplatněných do okamžiku, kdy se úvěr stane v důsledku prodlení spotřebitele splatným, pokud je tento souhrn pokut v kalendářním roce, v němž nebo v jehož části byl spotřebitel v prodlení s plněním povinnosti peněžité povahy, nižší než 3 000 Kč a pokud výše smluvních pokut zahrnutých v tomto souhrnu uplatněných ve vztahu k prodlení s každou jednotlivou splátkou spotřebitelského úvěru činí nejvýše 500 Kč.
27. Podle § 122 odst. 3 ZSÚ souhrn výše všech uplatněných smluvních pokut nesmí přesáhnout součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, nejvýše však 200 000 Kč.
28. Podle § 122 odst. 4 ZSÚ u dluhu ze spotřebitelského úvěru, s jehož plněním je spotřebitel v prodlení delším než 90 dnů, vzniká věřiteli právo pouze na úrok, který odpovídá úroku určenému zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů, nebyl-li sjednán úrok nižší.
29. Smluvní vztah mezi účastníky uzavřený soud dovodil v režimu § 2395 a násl. o. z. ze smlouvy o úvěru. Žalovaný čerpal žalobkyní (její předchůdkyní) poskytnutý úvěr a za podmínek smluvně dohodnutých jej nesplatil. Ze samotné smlouvy je patrné, že se jednalo o úvěr spotřebitelský. Soud pro stručnost a úplnost na tomto místě poznamenává, že na základě výše učiněných dílčích zjištění dospěl k závěru, že úvěrující (předchůdkyně žalobkyně) dostála své zákonné povinnosti dle § 86 odst. 1 ZSÚ, tedy řádně ověřila a vyhodnotila schopnost žalovaného splácet předmětný úvěr, a to ještě před uzavřením smlouvy o úvěru. Úroky ve výši 10,99 % ročně vyplývají z uzavřené smlouvy, představují úroky z poskytnutého úvěru. Soud podotýká, že požadovaný obchodní úrok není v rozporu s § 122 odst. 4 ZSÚ, neboť nepřesahuje úroku určený zápůjční úrokovou sazbou ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšený o 8 procentních bodů (v druhém pololetí roku 2022 jde totiž o úrok ve výši 15 % ročně). Zákonné úroky z prodlení mají oporu v § 1970 o.z., neboť žalovaný se dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu v druhém pololetí kalendářního roku 2022, kdy repo sazba stanovená k 1. 7. 2022 Českou národní bankou činila 7 procentních bodů, což zvýšeno o 8 procentních bodů (srov. § 2 vládního nařízení č. 351/2013 Sb.) činí 15 % ročně. Žalobkyně požadovala úrok z prodlení až od data 22. 12. 2022 (den následující po zesplatnění úvěru), byť ohledně splátek prodlévajících z měsíců září až prosinec mohla požadovat úrok z prodlení za dobu delší (soud v tomto směru žalobní návrh nepřekročil). Vzhledem k tomu, že splátky hradil žalovaný opožděně, požadovala žalobkyně v souladu se smlouvou smluvní pokutu sjednanou v souladu s § 2048 o. z., když smluvní pokuta byla explicitně uvedena v textu samotné úvěrové smlouvy, nadto ještě opětovně v Úvěrových podmínkách, jež byly součástí úvěrové smlouvy, a nimiž se žalovaný seznámil; soud dále doplňuje, že smluvní pokuta sjednaná částkou 500 Kč za prodlení s každou jednotlivou platbou je dle názoru soudu souladná s omezeními zakotvenými především v § 122 odst. 2 ZSÚ, a v této konkrétní věci v souhrnu (2 500 Kč) též s omezením zakotveným v § 122 odst. 3 téhož zákona. V důsledku fúze původního věřitele (úvěrující) s žalobkyní, kdy došlo k zániku původního věřitele a přechodu jeho majetku (včetně pohledávek ze smlouvy o tomto úvěru za žalovaným) na žalobkyni, je třeba učinit závěr, že žalobkyně je osobou aktivně legitimovanou. Ze všech shora uvedených důvodů dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná, a proto jí výrokem I. tohoto rozsudku zcela vyhověl.
30. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že výrokem II. tohoto rozsudku přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 2 253 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 801 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 14b odst. 1 bodu 2. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 952,48 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč.
31. Lhůta ke splnění rozsudkem uložených povinností určil soud žalovanému třídenní podle § 160 odst. 1 o. s. ř., neboť pro uložení lhůty jiné neshledal důvod.
32. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Ústí nad Labem. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.