Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
17 C 271/2022-79
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Irenou Trombikovou v právní věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou Mgr. jméno příjmení
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
bez evidovaného pobytu na území České republiky, toho času neznámého pobytu
zastoupený opatrovnicí - advokátkou JUDr. jméno příjmení
sídlem adresa
o zaplacení částky 21 511,67 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 154,54 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 154,54 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.
II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:
-) částky ve výši 8 357,13 Kč
-) kapitalizovaného úroku ve výši 1 574,50 Kč za dobu od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019
-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 256,48 Kč za dobu od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019
-) úroku z částky 21 011,67 Kč ve výši 13,9 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do zaplacení
-) zákonného úroku z prodlení z částky 21 011,67 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do 26. 2. 2020
-) zákonného úroku z prodlení z částky 7 857,13 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na doplatku soudního poplatku částku 215 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.
V. Ustanovené opatrovnici se přiznává odměna za zastupování žalovaného společně s náhradou nákladů, o jejichž výši soud rozhodne samostatným usnesením a které jí budou zaplaceny prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné po právní moci tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění:
<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 13 154,54 Kč společně se zákonným úrokem z prodlení z částky 13 154,54 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení:</b> <b>-) částky ve výši 8 357,13 Kč</b> <b>-) kapitalizovaného úroku ve výši 1 574,50 Kč za dobu od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019</b> <b>-) kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 256,48 Kč za dobu od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019</b> <b>-) úroku z částky 21 011,67 Kč ve výši 13,9 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do zaplacení</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení z částky 21 011,67 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do 26. 2. 2020</b> <b>-) zákonného úroku z prodlení z částky 7 857,13 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení.</b> <b>III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.</b> <b>IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na doplatku soudního poplatku částku 215 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.</b> <b>V. Ustanovené opatrovnici se přiznává odměna za zastupování žalovaného společně s náhradou nákladů, o jejichž výši soud rozhodne samostatným usnesením a které jí budou zaplaceny prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné po právní moci tohoto rozhodnutí.</b>
1. Žalobkyně se svojí žalobou, která byla Okresnímu soudu v Karviné doručena dne 6. 3. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byl žalovaný zavázán k povinnosti zaplatit žalobkyni částku 21 511,67 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně svoji žalobu odůvodnila tvrzením, že svoji aktivní věcnou legitimaci ve sporu odvozuje od smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 7. 1. 2020 uzavřené mezi žalobkyní a právnická osoba a.s., která pohledávku nabyla na základě smlouvy ze dne 2. 1. 2020 uzavřené mezi právnická osoba a.s. a společností právnická osoba Původní věřitelka a žalovaný uzavřeli dne 17. 7. 2017 smlouvu o rychlé půjčce, ve které se právnická osoba zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal tento úvěr splatit v 84 měsíčních splátkách po 468 Kč vždy k 15. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p.a. a s dalšími poplatky podle smlouvy. Žalovaný úvěr nesplácel podle smluvních podmínek, byl s úhradou dluhu v prodlení, proto banka na základě produktových podmínek dne 3. 12. 2019 přistoupila k zesplatnění úvěru. Dluh žalovaného zahrnuje částku 21 011,67 Kč jako nesplacenou jistinu, kapitalizovaný smluvní úrok ve výši 1 574,50 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení ve výši 256,48 Kč a dlužné poplatky ve výši 500 Kč.
2. V přípise ze dne 20. 3. 2023 žalobkyně doplnila svá žalobní tvrzení a zároveň reagovala na předchozí vyjádření opatrovnice žalovaného. Žalovaný uhradil splátky v celkové výši 11 845,46 Kč. Tato částka byla započtena částečně na úhradu smluvního úroku (ve výši 5 801,44 Kč), jistiny (ve výši 3 988,33 Kč), náklady upomínání (ve výši 2 000 Kč) a úroku z prodlení (ve výši 55,69 Kč). Žalobkyně přesně uvádí v přehledné tabulce datum jednotlivých částečných úhrad, způsob výpočtu kapitalizovaného smluvního úroku, kapitalizovaného úroku z prodlení i poplatků a nákladů na vymáhání dluhu.
3. V přípise ze dne 25. 4. 2023 se žalobkyně vyjádřila k procesu prošetřování tzv. úvěruschopnosti žalovaného. Uvedla, že její právní předchůdce při schvalování úvěru vycházel z údajů poskytnutých bance klientem v Návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. 2441304. Žádost klienta byla hodnocena individuálně, v souladu s platnými schvalovacími strategiemi banky a s principy obezřetného úvěrování. V rámci posouzení úvěruschopnosti klienta byly kontrolovány veškeré dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra České republiky. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta banka porovnávala jeho příjem a jeho výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ. Výpočtem banka získala částku disponibilních zdrojů klienta. Zkoumáním úvěruschopnosti nebyla bankou zjištěna žádná skutečnost, která by v poskytnutí úvěru bránila. Po provedeném individuálním hodnocení klienta, jak je uvedeno výše, banka žádosti klienta vyhověla
4. Žalovaný se k žalobnímu požadavku vyjádřil prostřednictvím své soudem ustanovené opatrovnice, to v přípise ze dne 22. 10. 2021. Opatrovnice uvedla, že se jí nepodařilo kontaktovat žalovaného, a zjistit tak jeho stanovisko a případné námitky k podané žalobě, nejsou jí známy žádné rozhodné skutečnosti ve věci ani důkazy, které by je prokazovaly. Poukázala na rozpor mezi tvrzením žalobkyně a k důkazu předloženým souhrnným výpisem pohybů na účtu. V souhrnném výpisu je ke dni 29. 11. 2019 uvedena částka úvěru 19 384,21 Kč, ale žalobkyně tvrdí, že nesplacená jistina dluhu činí 21 011,67 Kč. Taková výše jistiny z předloženého důkazu nevyplývá. Žalobkyně se domáhá zaplacení kapitalizovaného úroku ve výši 1 574,50 Kč za období od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019. Je nemožné, aby z dlužné jistiny ve výši okolo 20 000 Kč činil úrok ve výši 13,9 % ročně za dobu pouhých 12 dnů částku 1 574,50 Kč. Totéž platí i o kapitalizovaném zákonném úroku z prodlení ve výši 256,48 Kč od 4. 12. 2019 do 16. 12. 2019. Ani zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně nemůže činit za 12 dnů prodlení částku 256,48 Kč.
5. K ústnímu jednání, které bylo u Okresního soudu v Karviné nařízeno na den 15. 8. 2023, se zástupkyně žádné z procesních stran nedostavily. Obě zástupkyně se z neúčasti u jednání písemně omluvily a zároveň vyjádřily souhlas s projednáním věci bez jejich osobní účasti. Soud proto postupoval podle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. a projednal spor bez osobní účasti účastníků, resp. zástupkyň, když v daně věci bylo možno rozhodnout pouze na základě předložených listin.
6. V řízení bylo prokázáno na základě Návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. 2441304 ze dne 17. 7. 2017, že žalovaný požádal společnost právnická osoba o poskytnutí úvěru ve výši 25 000 Kč, s tím že bude splácet poskytnutou částku v 84 měsíčních splátkách po 468 Kč vždy k 15. dni v měsíci, spolu se smluvním úrokem ve výši 13,90 % p. a. Celková částka splatná klientem podle smlouvy činila 39 188 Kč. Úvěr měl být čerpán převodem uvedené částky na bankovní účet č. bankovní účet. Uvedený návrh je vlastnoručně podepsán žalovaným, jeho totožnost byla ověřena předložením kopie občanského průkazu.
7. Z dokladu Akceptace návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. 2441304 ze dne 20. 7. 2017 bylo zjištěno, že právnická osoba oznámila žalovanému, že doručený jeho návrh na poskytnutí úvěru přijala, přičemž se zavazuje poskytnout za v návrhu vymezených podmínek úvěr s následujícími parametry: jistina 25 000 Kč, počet měsíčních splátek 84, výše splátky 468 Kč, roční úroková sazba 13,90 % Součástí smlouvy o Rychlé půjčce jsou také Produktové podmínky pro osobní úvěry právnická osoba, Ceník produktů a služeb pro soukromé osoby a Všeobecné obchodní podmínky právnická osoba
8. Podle Souhrnného výpisu pohybů na účtu ze dne 8. 1. 2020 byla dne 20. 7. 2017 z účtu č. bankovní účet vedeného u společnosti právnická osoba převedena částka 25 000 Kč na účet č. bankovní účet vedený u stejné banky pod variabilním symbolem číslo.
9. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný celé jméno žalovaného byl v rozhodném období 17. 7. 2021 do 31. 7. 2021 majitelem a jediným disponentem bankovního účtu č. bankovní účet, účet byl otevřen v období od 14. 5. 2014 do 24. 2. 2020, dne 20. 7. 2017 byla na tento účet připsána částka 25 000 Kč. Transakce proběhla pod variabilním symbolem číslo.
10. Z dopisu právnická osoba ze dne 3. 12. 2019 bylo zjištěno, že banka oznámila žalovanému, že již dříve ho několikrát informovala o porušování smlouvy číslo. K nápravě však přesto nedošlo a dochází i nadále k prodlení s úhradou splatných závazků žalovaného. Vzhledem k těmto skutečnostem banka prohlásila již vyčerpané částky úvěru (jistiny) včetně úroků a všech ostatních finančních závazků za okamžitě splatné podle článku 12 písm. b) Produktových podmínek pro osobní úvěry právnická osoba Tímto vznikla ze strany žalovaného povinnost vrátit bance veškeré poskytnuté peněžní prostředky ze smlouvy, zaplatit úroky a poplatky. Ke dni vyhotovení přípisu činila dlužná částka celkem «PROD_DELQ_AMT» Kč. Současně banka vyzvala žalovaného k okamžité úhradě dluhu na účet č. «ACC_NUMBER»/ 5500. Nakonec byl žalovaný poučen, že v případě, že výše uvedenou splatnou částku neuhradí, podnikne banka v předmětné věci příslušné právní kroky, zejména přistoupí k vymáhání pohledávky soudní cestou, v jehož důsledku dále vzrostou náklady žalovaného spojené s dlužnou pohledávkou.
11. Pokud jde o schopnost žalovaného splácet dluh, bylo prokázáno na základě Návrhu na uzavření smlouvy o Rychlé půjčce č. 2441304 ze dne 17. 7. 2017, že žalovaný sám v návrhu na poskytnutí zápůjčky či úvěru uvedl, že je svobodný, bydlí u rodičů, má ukončené středoškolské vzdělání bez maturity. Nemá žádné dítě, ke kterému by měl vyživovací povinnost. Od září 2016 je zaměstnán u právnická osoba anonymizována dvě slova a jeho čistý měsíční příjem z pracovního poměru činí 23 000 Kč. Přiznal, že splácí jiné úvěry ve splátkách po 3 738 Kč měsíčně, jedná se o kontokorentní úvěr s limitní částkou 20 000 Kč. Podle vyjádření právnická osoba ze dne 26. 4. 2023 nazvaného Věc: CBL bylo zjištěno, že banka udala pouze výsledek provedeného šetření v interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku a databázi Ministerstva vnitra České republiky. Podle připojeného protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta soud zjistil, že se jedná o obecný formulář, podle něhož při posuzování úvěruschopnosti klienta bylo využito standardních schvalovacích postupů, přičemž rozhodovací strategie posuzovala následující oblasti: 1) tzv. tvrdá KO kritéria – aktuální dluhy interní i externí, negativní záznamy na black listech, neplatné doklady, existující exekuce; 2) informace z externích úvěrových registrů (Banka se dotazuje do registrů BRKI/NRKI/SOLUS) – primárně se posuzuje schopnost případného klienta splácet, dále celková expozice, příznaky roztáčení úvěrové spirály s negativním dopadem na schopnost klienta splácet své závazky; výsledkem je tzv. BureauScore; 3) schopnost splácet úvěr a stanovení maximálního úvěrového limitu – zohledňují se příjmy žadatele o úvěr, jeho pravidelné výdaje, tj. splátky stávajících úvěrů, náklady na domácnost, pokrytí potřeb dětí, životní minimum, náklady na bydlení – nákladové složky se stanovují porovnáním klientem deklarované výše a aktuálních statistických dat státních úřadů (se zohledněním místa bydliště); 4) vyhodnocení rizikových/anti-fraud kontrol na základě identifikace unikátního přístupového (IP adresa) a autorizačního (tel. číslo mobilního telefonu) zařízení s cílem eliminovat podvod, kontrolou podezřelých rozdílů mezi žádostmi žadatele (opakované žádosti apod.); 5) celkový skóring klienta založený na aplikačním skóre (primárně sociodemografický profil) a/nebo integrované score – kombinace behaviorálního score (je napočítáno na základě platební historie na stávajících úvěrových produktech v RBCZ) a transakčního score (vychází z transakčního chování na běžných účtech klienta), BureauScore (behaviorální skóring založený na dotazech do externích úvěrových registrů); 6) kontrola Insolvenčního rejstříku: bez záznamu; 7) kontrola databáze neplatných dokladů: doklad nenalezený v databázi MV;) kontrola interního Black listu (IBL): bez záznamu; 9) vyhodnocení externích úvěrových registrů: o BRKI/NRKI: bez negativního záznamu (jen pozitivní úvěrová historie); SOLUS: nebyl zjištěn aktuální dluh po splatnosti. Hodnocení úvěruschopnosti klienta je vždy individuální, v tomto případě banka vycházela z příjmu, který klient deklaroval do žádosti ve výši 23 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti klienta porovnávala jeho příjem a výdaje, výpočtem získala částku disponibilních zdrojů klienta, která byla dostatečná pro poskytnutí úvěru. Na základě uvedených informací nebyly pochybnosti o schopnosti klienta úvěr splácet, a proto podle odpovídající úvěrové politiky banky a v souladu s ní bylo dne 20. 7. 2017 rozhodnuto, že úvěr banka schvaluje.
12. Dále bylo v řízení prokázáno, že dne 7. 1. 2020 byla uzavřena mezi žalobkyní a právnická osoba a.s. smlouva o postoupení pohledávek, přitom právnická osoba a.s. pohledávku nabyla na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 2. 1. 2020 uzavřené se společností právnická osoba Obě postoupení byla oznámena žalovanému dopisy ze dne 13. 2. 2020, resp. ze dne 13. 1. 2020.
13. K úhradě dluhu byl žalovaný vyzván prostřednictvím zástupkyně žalobkyně předžalobní výzvou ze dne 14. 2. 2020, lhůta ke splnění dluhu byla formulována slovem„ neprodleně“. Podle doloženého poštovního podacího archu byla zásilka odeslána žalovanému na jeho úředně evidovanou adresu obyčejnou poštou dne 14. 2. 2020.
14. Žaloba je pouze částečně důvodná, a to pouze z titulu nároku na vydání bezdůvodného obohacení.
15. Podle názoru soudu v daném případě smlouva o úvěru, která byla na základě návrhu žalovaného ze dne 17. 7. 2017 uzavřena dne 20. 7. 2017, jako smlouva o spotřebitelském úvěru je neplatná. Jedná se přitom o neplatnost absolutní, k níž soud je povinen přihlédnout i bez námitky účastníků. Podle soudu nebylo prokázáno, že by úvěrující společnost právnická osoba dostála svým povinnostem vyplývajícím z ustanovení § 86 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, a že by řádně zjišťovala schopnost žalovaného splácet spotřebitelský úvěr na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. K neplatnosti smlouvy soud přihlédl i bez námitky žalovaného s ohledem na rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18, podle kterého články 8 a 23 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 vnitrostátnímu soudu ukládají, aby v případě spotřebitelských smluv z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu. Tyto články směrnice musí být vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, aby se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřeného možnostem, uplatnily pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne v promlčecí době.
16. Doklady, které žalobkyně v řízení soudu předložila a kterými mínila prokázat svá tvrzení o splnění zákonné povinnosti úvěrové banky zkoumat platební schopnost žalovaného, jsou zcela nedostatečné a splnění zákonné povinnosti banky neprokazují. K tomu, aby soud mohl ocenit postup banky, je nezbytné soudu předložit veškeré doklady, které měla banka v době rozhodnutí o schválení úvěru žalovanému. Žalobkyně ani po opakované výzvě soudu nepředložila potvrzení o příjmu žalovaného z pracovního poměru, ani žádný z dokladů o jeho výdajích, zejména o výdajích na bydlení. Není zřejmé, zda banka ověřovala tvrzení žalovaného o tom, že bydlí s rodiči, přitom není v žádné z předložených listin uvedeno, v jaké výši výdaje na bydlení banka zohlednila. Z formulářového protokolu o ověření úvěruschopnosti klienta vyplývá, že banka je povinna ověřovat řádné splácení předchozích úvěrů. Žalovaný ve své žádosti o úvěr přiznal povinnost splácet dřívější dluhy po 3 738 Kč měsíčně, není ale zřejmé, zda a jakým způsobem se banka zabývala platební morálkou žalovaného ve vztahu k tomuto dluhu. Nebylo doloženo, že by úvěrová banka ověřovala tvrzení žalovaného o nulové vyživovací povinnosti. Tvrzení žalobkyně, že úvěrová banka zkoumala případné zadlužení žalovaného u jiných bankovních či nebankovních institucí, nebyla soudu nijak doložena.
17. Soud tedy dospěl k závěru, že smlouva o spotřebitelském úvěru je absolutně neplatná a uplatněný v tomto řízení nárok by mohl být částečně posouzen jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení ve smyslu ustanovení §§ 2991 a násl. občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. Z listin předložených žalobkyní i ze zprávy právnická osoba vyplývá, že žalovaný na základě neplatné smlouvy skutečně čerpal peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč.
18. Podle tvrzení žalobkyně žalovaný na úhradu dluhu zaplatil celkem částku 11 845,46 Kč, jeho dluh tak trvá ve výši 13 154,54 Kč (25 000 Kč – 11 845,46 Kč). V tomto směru má důkazní břemeno žalovaný, který je povinen prokázat, zda a jakou částku žalobkyni již zaplatil, resp. že zaplatil více než žalobkyně tvrdí. Žalovaný v daném sporu o úhradě dluhu nic netvrdil, potažmo nedoložil. Soud proto vycházel z tvrzení žalobkyně o tom, že žalovaný na svůj dluh zaplatil pouze uvedenou částku 11 845,46 Kč Smlouvu o úvěru soud na základě výše uvedených hodnocení posoudil jako absolutně neplatnou, a proto částky, které žalobkyně nebo její předchůdkyně započetly na úhradu smluvního příslušenství, jakým jsou poplatky, smluvní pokuty či smluvní poplatky, soud nakonec započetl na úhradu jistiny dluhu. Z tohoto důvodu z původního dluhu ve výši 25 000 Kč po zaplacení částky 11 845,46 Kč zůstává dluh žalovaného ve výši 13 154,54 Kč.
19. Ve zbylé části, tedy co do zbývající žalované jistiny 8 357,13 Kč, celého požadovaného kapitalizovaného smluvního úroku 1 574,50 Kč, celého požadovaného kapitalizovaného úroku z prodlení 256,48 Kč, a také co do smluvního úroku z částky 21 011,67 Kč ve výši 13,90 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do zaplacení, byla žaloba zamítnuta, neboť se jednalo o dílčí nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy, resp. vznik nároku na ně je vázán pouze na platně uzavřenou smlouvu.
20. Pokud jde o prodlení žalovaného, byl žalovaný podle ustanovení § 1970 občanského zákoníku ve výši odpovídající ustanovení § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. zavázán společně s dlužnou jistinou zaplatit také zákonný úrok z prodlení z částky 13 154,54 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu až poté, kdy byl k úhradě dluhu vyzván předžalobní upomínkou advokátky žalobkyně ze dne 14. 2. 2020, která byla na jeho adresu odeslána téhož dne, neboť ustanovení o splatnosti dluhu vyplývající z uzavřené smlouvy o úvěru soud nemohl akceptovat z důvodu neplatnosti celé smlouvy. Nebylo navíc prokázáno, že by žalobkyně nebo její právní předchůdkyně skutečně doručila nebo alespoň objektivně odeslala výzvu k úhradě dluhu dříve. Podle obsahu uvedené předžalobní výzvy byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu„ neprodleně“. Při nedostatku dokladu o doručení soud vycházel z ustanovení § 573 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání. Podle uvedeného ustanovení tedy zásilka byla doručena žalovanému dne 19. 2. 2020. Podle ustanovení § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Podle obsahu předžalobní výzvy měl žalovaný platit neprodleně, s ohledem na výši dluhu soud považuje za lhůtu vyhovující uvedenému ustanovení dobu 7 dnů, tj. do 26. 2. 2020, a od následujícího dne 27. 2. 2020 je žalovaný v prodlení. Od tohoto dne je žalovaný povinen platit úrok z prodlení v tehdy platné výši 10,00 % ročně.
21. Ve zbývají části požadavku žalobkyně na úhradu úroku z prodlení byl nárok žalobkyně jako nedůvodný zamítnut s ohledem na výše učiněné závěry. Soud zamítl požadavek na úhradu zákonného úroku z prodlení z částky 21 011,67 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 17. 12. 2019 do 26. 2. 2020 a zákonného úroku z prodlení z částky 7 857,13 Kč ve výši 10,00 % ročně za dobu od 27. 2. 2020 do zaplacení.
22. Aktivní legitimace žalobkyně v tomto řízení je dána ve smyslu ustanovení § 1879 občanského zákoníku na základě písemně uzavřených smluv o postoupení pohledávek.
23. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. v návaznosti na procesní úspěch, resp. neúspěch ve věci. Žalobkyně byla v daném řízení méně úspěšným účastníkem, když soud zohlednil kromě zamítnuté části jistiny i neúspěšný pokus o přiznání smluvního úroku (pětinásobku ročního plnění) a části úroku z prodlení, a proto jí náhrada nákladů řízení nepřísluší. Žalovanému podle obsahu spisu v souvislosti s tímto soudním řízením náklady nevznikly, když náklady státu na zaplacení odměny a náhrady nákladů řízení ustanovené opatrovnici z důvodu neznámého pobytu žalovaného soud k tíži žalobkyně neukládal.
24. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na doplatku soudního poplatku částku 215 Kč do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné. V dané věci nemohl být vydán elektronický platební rozkaz z důvodu neexistence úředně evidovaného pobytu žalovaného a nemožnost doručování žalovanému ani za použití fikce ve smyslu ustanovení § 49 o. s. ř., žalobkyně je proto povinna doplatit soudní poplatek do správné výše 1 076 Kč podle položky 1 sazebníku soudních poplatků. Částku 861 Kč již žalobkyně zaplatila, je proto povinna doplatit dalších 215 Kč ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku na účet Okresního soudu v Karviné.
25. Ustanovené opatrovnici se přiznává odměna za zastupování žalovaného společně s náhradou nákladů, o jejichž výši soud rozhodne samostatným usnesením a které jí budou zaplaceny prostřednictvím účtárny Okresního soudu v Karviné po právní moci tohoto rozhodnutí.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku je možno podat odvolání ve lhůtě do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné ke Krajskému soudu v Ostravě.
Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá toto vykonatelné rozhodnutí soudu, může oprávněná podat návrh na soudní výkon rozhodnutí nebo na nařízení exekuce.