Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
6 C 150/2023-21
Okresní soud v Novém Jičíně rozhodl soudkyní JUDr. Naděždou Červenkovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o zaplacení 65 491,24 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 491,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od datum do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 12 694,75 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 63 038,98 Kč od datum do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 197,60 Kč od datum do datum, se zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 946,84 Kč, k rukám Mgr. jméno příjmení, LL.M., advokáta se sídlem adresa, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 49 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Návrh, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 16 491,24 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně od [datum] do zaplacení, kapitalizovaný úrok ve výši 12 694,75 Kč, úrok ve výši 15 % ročně z částky 63 038,98 Kč od [datum] do zaplacení a kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 2 197,60 Kč od [datum] do [datum], se zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na nákladech řízení částku 3 946,84 Kč, k rukám Mgr. [jméno] [příjmení], LL.M., advokáta se sídlem [adresa], do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
1. Žalobkyně se žalobou doručenou soudu dne datum domáhala po žalovaném zaplacení částky 65 491,24 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 12 694,75 Kč, úroku 15 % ročně z částky
63 038,98 Kč od datum do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2 197,6 Kč od datum do datum, zákonného úroku z prodlení z částky 65 491,24 Kč od datum do zaplacení ve výši 15 % a náhrady nákladů řízení.
2. Žalobkyně v žalobě uvedla, že s žalovaným uzavřela dne datum Smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo v souladu s ustanovením § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Podpisem smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Před uzavřením Smlouvy byla žalobkyní řádně prověřena úvěruschopnost žalovaného, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, taktéž nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Pokud následně došlo ke změně poměrů žalovaného, v důsledku které přestal hradit poskytnutý úvěr, nebylo toto zapříčiněno nedostatečným prověřením její úvěruschopnosti. Žalovaný byl v souladu se smlouvou a ÚP oprávněn čerpat revolvingový úvěr, a to prostřednictvím kreditní karty, vždy maximálně ve výši nevyčerpaného zůstatku sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu bylo možné změnit výši sjednaného úvěrového rámce. Sjednaný úvěrový rámec činil 65 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr řádně a včas splácet v pravidelných měsíčních splátkách. Výše pravidelné měsíční splátky byla stanovena na 3,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 65 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 16 000 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1 ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni
datum. Žalobkyně eviduje za žalovaným pohledávku ve výši 65 491,24 Kč sestávající z neuhrazené jistiny ve výši 63 038,98 Kč, poplatků za pojištění ve výši 352,26 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 600 Kč a smluvních pokut účtovaných ve výši 1 500 Kč. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu předžalobní výzvou k plnění.
3. Usnesením Okresního soudu v Novém Jičíně ze dne 16. 5. 2023, č. j. 6 C 150/2023 -9, byla žalobkyně vyzvána, aby doplnila svá tvrzení uvedená v žalobě o tom, zda a jakým způsobem posuzovala dle zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru schopnost žalovaného splácet úvěr včetně příslušenství.
4. Žalobkyně ve svém vyjádření ze dne datum uvedla, že tvrzení o tom, jakým způsobem a jaké získala informace o schopnosti žalovaného splácet poskytnuté úvěry, jsou obsažena v přílohách žalobního návrhu, jimiž jsou Metodika posouzení úvěruschopnosti klienta a Karta klienta. V návaznosti na předloženou Metodiku posouzení úvěruschopnosti klienta a Kartu klienta žalobkyně doplnila konkrétní výpočty hodnoty MLS pro smlouvu žalovaného. Dále žalobkyně sdělila, že provedla lustraci žalovaného v registrech SOLUS, NRKI a ISIR, přičemž dotaz do registru SOLUS byl provede s výsledkem„ nenalezen žádný závazek po splatnosti“, dotaz do registru NRKI byl proveden s výsledkem klient v NRKI nalezen – pozitivní vyhodnocen a dotaz do registru ISIR byl proveden s výsledkem – v registru nenalezen. Úvěrová karta, ze které je uvedený výsledek z registrů patrný, již byla žalobkyní přiložena k žalobnímu návrhu. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovaného schopného splácet předmětný spotřebitelský úvěr.
5. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí.
6. Soud má za prokázané a po vyhodnocení jednotlivých důkazů dospěl k následujícím rozhodným závěrům o skutkovém stavu věci: Mezi žalovaným a právnická osoba anonymizováno byla dne datum uzavřena Smlouva o revolvingovém úvěru číslo na základě které byl žalovanému poskytnut žalobkyní úvěr s výší úvěrového rámce 65 000 Kč. Roční úroková sazba činila 27,88 %, pravidelné měsíční splátky byly stanoveny na 3,05 % z úvěrového rámce. Jako důsledky nesplácení úvěru byla žalobkyně oprávněna účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínáním, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu po zesplatnění ve výši 10 % ze splatné jistiny, úroků a pojistného, úrok z prodlení ve výši dle platného nařízení vlády. Nedílnou součástí smlouvy byly učiněny úvěrové podmínky. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaný celkem načerpal částku ve výši 65 000 Kč a celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 16 000 Kč. Jelikož žalovaný porušil svůj závazek hradit poskytnutý úvěr řádně a včas, využila žalobkyně svého oprávnění sjednaného v odst. 6.1 ÚP, tedy možnost zesplatnit úvěr a požadovat okamžité zaplacení celé dlužné částky, v případě, že se žalovaný dostal do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení se splacením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce. Žalobkyně tedy úvěr zesplatnila ke dni datum (ze Smlouvy o revolvingovém úvěru
číslo Úvěrových podmínek, z výpisu čerpání, splátek a úhrad, z výzvy ke splacení úvěru ze dne
datum). Žalovaný byl vyzván ke splacení dlužné částky předžalobní výzvou k plnění ze dne datum (z předžalobní výzvy ze dne datum, podacího archu).
7. Z potvrzení o provedení ověření bonity klienta ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je podnikatel s příjmem 45 000 Kč, je svobodný, bydlí u rodičů, nemá žádnou vyživovací povinnost. Splátky jiným společnostem činí částku 15 000 Kč. Z výpočtu dle Metodiky posouzení úvěruschopnosti klienta (příjmení klienta) vychází příjem žalovaného na částku 27 518 Kč. Výdaje na bydlení, telefon, internet, energie apod. tvrzeny nebyly.
8. Podle ustanovení § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále také „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
9. Podle ustanovení § 1970 o. z., po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
10. Podle ustanovení § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
11. Podle ustanovení § 86 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
12. Podle ustanovení § 87 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
13. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 , 2 zákona č. 89/2012 Sb. , o. z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Na základě zjištěného skutkového stavu soud učinil právní závěr, že úvěrová smlouva, na základě které se žalobkyně domáhá po žalovaném nároků, je neplatná, když žalobkyně před uzavřením smlouvy s odbornou péčí neposoudila dostatečně schopnost spotřebitele splácet úvěr. Žalobkyně soudu nepředložila žádné konkrétní důkazy o tom, že zjišťovala schopnost žalovaného úvěr splácet a ověřovala výši příjmů a výdajů žalovaného. Nebyly doloženy žádné doklady, které by tyto skutečnosti potvrzovaly (např. pracovní smlouva, výpisy z účtu, výplatní lístky, nájemní smlouva, doklady o nákladech na energie, náklady na bydlení, obživu apod.). Žalobkyně vycházela toliko z údajů o příjmech a výdajích uvedených žalovaným, ovšem již žádným způsobem nezkoumala příjem a měsíční výdaje žalovaného, přičemž jejich výše je rozhodující pro posouzení jeho schopnosti splácet úvěr. Z tohoto důvodu soud v souladu s ust. § 86/1 zákona o spotřebitelském úvěru posoudil předmětnou úvěrovou smlouvu ze dne datum jako neplatnou. (srovnej NS 33 Cdo 2178/2018 )
15. Převzal-li žalovaný předmět úvěru na základě neplatně sjednané smlouvy, pak je jeho povinností tuto částku vrátit v souladu s výše citovaným ustanovením § 2991 odst. 1 o. z. jako bezdůvodné obohacení na základě plnění bez právního důvodu. Na poskytnuté plnění 65 000 Kč žalovaný uhradil částku 16 000 Kč, k úhradě tak nadále zůstává částka ve výši 49 000 Kč a z tohoto důvodu soud žalobě v této části vyhověl. Ve zbývající části uplatněný návrh zamítl.
16. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení z jistiny, důvodová zpráva k ustanovení § 87 zákona o spotřebitelském úvěru uvádí, že s ohledem na fakt, že z neplatnosti smlouvy vyplývá povinnost stran vzájemně si bez zbytečného odkladu vrátit poskytnutá plnění na základě ustanovení o bezdůvodném obohacení, stanoví se na ochranu spotřebitele, že poskytnutou jistinu není povinen vrátit ihned, avšak v době odpovídající jeho možnostem. Pokud spotřebitel vrací poskytnutou jistinu podle svých možností, nemůže se dostat do prodlení, což je hlavním cílem ochrany. V obecné rovině z uvedeného vyplývá, že dokud se spotřebitel nedostane do prodlení s vrácením poskytnuté jistiny, nemůže poskytovateli úvěru vzniknout nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 33 Cdo 3675/2021 ze dne 20. 4. 2022)
17. Ohledně dalších požadovaných nároků soud žalobu zamítl, neboť nad přisouzenou částku ve výši 49 000 Kč, která představuje bezdůvodné obohacení žalovaného, jsou veškerá ujednání z uvedené smlouvy o úvěru co do základu a výše nedůvodná, neboť smlouva je jako celek neplatná z důvodu porušení zákonné povinnosti věřitele zkoumat schopnost dlužníka splácet úvěr před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru. Nárok na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. vzniká věřiteli teprve v okamžiku prodlení dlužníka s vrácením zbývající části jistiny spotřebitelského úvěru v době podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru.
18. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu , (dále jen „o. s. ř. ”) tak, že přiznal žalobkyni, jenž byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 3 946,84 Kč, přičemž tato částka představuje 22 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 61 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 39 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 3 275 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 65 491,24 Kč sestávající z částky 3 740 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 12 120 Kč ve výši 2 545,20 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Novém Jičíně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.