Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
21 C 163/2023-39
Okresní soud v Jihlavě rozhodl samosoudkyní Mgr. Zuzanou Břízovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
o 75 780,45 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 944,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 944,63 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 861,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 805,94 Kč od 30. 9. 2022 do 14. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 861,31 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 719,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 39 216,25 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částky 29 974,51 Kč, zamítá.
III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 8 944,63 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 944,63 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, to vše do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 36 861,31 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 45 805,94 Kč od 30. 9. 2022 do 14. 2. 2023, s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 36 861,31 Kč od 15. 2. 2023 do zaplacení, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 6 719,35 Kč, s kapitalizovaným úrokem ve výši 39 216,25 Kč, s náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč a částky 29 974,51 Kč, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 75 780,45 Kč s příslušenstvím. V důvodech svého návrhu uvedla, že žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně) smlouvu o úvěru č. S0010710818150901, na základě níž mu byla poskytnuta jistina ve výši 60 000 Kč a to tak, že částka 24 850,31 Kč byla poukázána ke splacení stávajícího závazku žalovaného u původního věřitele, zbývající část jistiny ve výši 35 149,69 Kč byla žalovanému zaslána na jeho bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splatit 12 pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 8 514,02 Kč spolu s poplatkem za poskytnutí úvěru ve výši 38 028,87 a úrokem ve výši 4 139,43 Kč Smlouva byla uzavřena prostřednictvím internetových stránek webová adresa vyplněním formuláře, odsouhlasením dokumentů unikátním kódem zaslaným SMS zprávou a následným schválením žádosti žalovaného. Žalovaný na svůj závazek uhradil částku 26 205,06 Kč, která byla započtena v souladu se smlouvou nejprve na poplatek za poskytnutí úvěru, dále na úhradu smluvního úroku, poté na úhradu jisty a následně na účelně vynaložené náklady, smluvní pokutu a úroky z prodlení. Zbývající dlužnou částku žalovaný neuhradil. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a Dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum s účinností ke dni datum. Žalobkyně požaduje nesplacenou jistinu ve výši 45 805,94 Kč, kapitalizovaný úrok za poskytnutí úvěru spolu s poplatkem a náklady na vymožení pohledávky ve výši 39 216,25 Kč. Dále žalobkyně požaduje zákonný úrok z prodlení od prvního dne prodlení po celkové splatnosti závazku do zaplacení s tím, že za období od datum do datum byl zákonný úrok z prodlení kapitalizován částkou ve výši 6 719,35 Kč, náklady spojené s vymáháním pohledávky ve výši 39 Kč za odchozí dopis a smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky (tj. součtu nesplacené jistiny a poplatku za poskytnutí úvěru) za období od datum do datum z částky 73 320,66 Kč ve výši 29 974,51 Kč. Žalovaný nezaplatil ani po zaslání předžalobní upomínky.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, k nařízenému jednání se nedostavil, ač byl řádně předvolán. K jednání se nedostavila ani žalobkyně, která však svoji neúčast omluvila. Soud proto jednal dle § 101 odst. 3 o. s. ř. o. s. ř. v nepřítomnosti účastníků.
3. Z nepodepsaného dokumentu označeného jako Smlouva o úvěru č. anonymizováno dne
datum, jehož součástí je i splátkový kalendář, soud zjistil, že v tomto je právní předchůdkyně žalobkyně označena jako úvěrující a žalovaný jako klient a identifikován je jménem a příjmením, datem narození, číslem občanského průkazu, adresou trvalého bydliště, e-mailovou adresou a telefonním číslem. Dokument obsahuje závazek věřitele poskytnout klientovi částku v celkové výši 60 000 Kč s tím, že část bude použita ke splacení refinancovaného úvěru a část je poskytnuta bez účelu, a závazek klienta tuto částku splatit 12 měsíčními splátkami ve výši 8 514 Kč i s poplatkem ve výši 38 028,87 Kč a úrokem ve výši 12 % ročně, celkem tedy částku ve výši 102 168,30 Kč. Ve smlouvě je v článku VIII. rovněž uvedeno, že v případě prodlení klienta s úhradou, byť i části, kterékoli jednotlivé měsíční splátky úvěru je klient povinen uhradit úvěrujícímu smluvní pokutu a zákonný úrok, přičemž smluvní pokuta je ve výši 0,1 % z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Současně smlouva obsahuje prohlášení, že klient potvrzením žádosti o úvěr potvrdil, že se seznámil s textem smlouvy a související dokumentací s tím, že s nimi bez výhrad souhlasí. Částka měla být poskytnuta z části na úhradu úvěru klienta ze smlouvy č. S0008710818150946 ze dne datum, k jehož splacení včetně veškerých úroků a plateb a souvisejících nákladů měla být použita částka 24 850,31 Kč. Zbývající částka měla být zaslána na účet klienta uvedený v záhlaví, tj. na účet č. bankovní účet. K uzavření smlouvy mělo dojít za užití prostředků komunikace na dálku, a to registrací klienta na webových stránkách věřitele, vyplněním žádosti o poskytnutí úvěru a odsouhlasení dokumentů prostřednictvím unikátního kódu zaslaného SMS zprávou na telefonní číslo klienta.
4. Z formuláře pro standardní informace o spotřebitelském úvěru – refinancování, bylo zjištěno, že obsahuje shodné informace jako předložená smlouva o spotřebitelském úvěru. Z potvrzení anonymizováno ze dne datum bylo zjištěno, že téhož dne byla se zprávou pro příjemce„ Zapujcka anonymizováno“ zaslána bezhotovostní platba na účet č. bankovní účet.
5. Rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum, potvrzením o provedení transakce a oznámením o postoupení pohledávky ze dne datum (odeslaným dle podacího archu dne datum) a datum bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na žalobkyni a toto postoupení bylo žalovanému oznámeno dopisem právní předchůdkyně žalobkyně i žalobkyní. Dopisem ze dne datum byl žalovaný vyzván k úhradě částky 125 044,78 Kč do datum. Dopisem ze dne datum, jenž byl dle podacího archu odeslán dne datum, byl žalovaný vyzván před podáním žaloby k úhradě částky 124 620,29 Kč do datum.
6. Z výpisu úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky se podává, že dne datum zaslala žalobkyně žalovanému obyčejný dopis k pohledávce ze smlouvy o úvěru č. anonymizováno. Ze zprávy právnická osoba bylo prokázáno, že účet č. bankovní účet byl veden pro žalovaného a dne datum na něj byla s poznámkou„ Zapucka anonymizováno připsána částka 35 149,69 Kč.
7. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu. Právní předchůdkyně žalobkyně zaslala na účet žalovaného č. bankovní účet částku 35 149,69 Kč. Žalovaný zaplatil žalobkyni částku 26 205,06 Kč. Pohledávka za žalovaným byla postoupena na žalobkyni rámcovou smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvou o postoupení pohledávek ze dne datum a žalovanému bylo postoupení oznámeno dne datum právní předchůdkyní žalobkyně a dne datum žalobkyní. Žalobkyně předložila výzvu k úhradě částky 125 044,78 Kč ze dne datum a dále předžalobní upomínku k úhradě částky 124 620,29 Kč ze dne datum s termínem zaplacení do datum, jež byla odeslána žalovanému dne datum
8. Dle § 561 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. , občanský zákoník , v účinném znění (dále též jen„ o. z.“) k platnosti právního jednání učiněného v písemné formě se vyžaduje podpis jednajícího. Podpis může být nahrazen mechanickými prostředky tam, kde je to obvyklé. Jiný právní předpis stanoví, jak lze při právním jednání učiněném elektronickými prostředky písemnost elektronicky podepsat. Dle § 562 odst. 1 o. z. je písemná forma zachována i při právním jednání učiněném elektronickými nebo jinými technickými prostředky umožňujícími zachycení jeho obsahu a určení jednající osoby. Podpis jednajícího (vlastnoruční i elektronický) plní podle § 562 odst. 1 o. z. dvě funkce: 1) prokazuje, že jednala skutečně podepsaná osoba, a 2) zabezpečuje nezměnitelnost podepsané listin y. Obě uvedené funkce splňuje pouze zaručený elektronický podpis ve smyslu čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 910/2014 ze dne 23. července 2014 o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 30. 10. 2009, sp. zn. 33 Cdo 3210/2007 , dostupný na adrese www.nsoud.cz).
9. Dle ustanovení § 2991 odst. 1, 2 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zejména ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle ustanovení § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není narušeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
10. Podle ustanovení § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). Podle ustanovení § 1968 věty první o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle ustanovení § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
11. Soud posoudil žalobou uplatněný nárok podle ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 o. z. jako nárok na vydání bezdůvodného obohacení, kdy žalovaný získal majetkový prospěch na úkor žalobkyně plněním bez právního důvodu. Po zhodnocení provedených důkazů totiž nelze učinit závěr, že by mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo ke sjednání vzájemných závazků v podobě, v jaké vyplývají ze„ Smlouvy o spotřebitelském úvěru číslo anonymizováno“ ze dne datum Tyto dokumenty neobsahují podpis žalovaného, není na nich ani žádný specifický identifikátor (např. potvrzená e-mailová komunikace včetně elektronického podpisu) a ani z jiných skutečností nelze dovodit, jestli skutečně šlo o konsenzus mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným v těchto otázkách. Jednoznačná identifikace osoby je při elektronické komunikaci v zásadě možná jen při použití datové schránky zřízené podle zákona č. 300/2008 Sb. , o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů, nebo zaručeného elektronického podpisu, neboť pouze tento druh elektronického podpisu je podle ustanovení čl. 26 nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 910/2014, o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce na vnitřním trhu a o zrušení směrnice 1999/93/ES, účinného od 1. 7. 2016, jednoznačně spojen s podepisující osobou, umožňuje identifikaci podepisující osoby, je vytvořen pomocí dat pro vytváření elektronických podpisů, která podepisující osoba může s vysokou úrovní důvěry použít pod svou výhradní kontrolou a je k datům, která jsou tímto podpisem podepsána, připojen takovým způsobem, že je možné zjistit jakoukoliv následnou změnu dat. Na základě výše uvedeného proto dospěl soud k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nedošlo platně a účinně k uzavření smlouvy o úvěru. Soud rovněž podotýká, že ani zadání podpisového SMS kódu do příslušného pole v internetovém prohlížeči bez výše uvedené identifikace osoby žalovaného nesplňuje požadavek právní jistoty ohledně jednající osoby a její vůle. Postup vytvořený žalobkyní k uzavření výše uvedených smluv totiž připouští možnost, aby za žalovaného právně jednala jiná osoba, neboť žádný z použitých prostředků komunikace (e-mailové zprávy, registrace na internetových stránkách, podpisový SMS kód) není schopen jednoznačné autentizace a identifikace žalovaného a jím skutečně projevené vůle.
12. Nadto má soud za to, že právní předchůdkyně žalobkyně nedodržela ani požadavky § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru, a řádně neprověřila úvěruschopnost žalovaného. Při posuzování se poskytovatel úvěru nemůže spoléhat pouze na tvrzení spotřebitele. Musí sám vyvinout potřebné úsilí ke zjištění skutečností, zda spotřebitel bude v budoucnu schopen poskytnutý úvěr splácet, a také k prověření spotřebitelových tvrzení. Pouhá ničím nepodložená prohlášení spotřebitele nemohou být sama o sobě kvalifikována jako dostatečná, nejsou-li podepřena žádnými doklady (k uvedeným závěrům viz rozsudek Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, č. j. 1 As 30/2015 -39, dostupný na stránkách www.nssoud.cz, a rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 , dostupný na stránkách www.nsoud.cz). Úvěr pak může poskytnout jen za situace, kdy je ze zjištěných informací zřejmé, že spotřebitel bude schopen úvěr splácet, jinak je smlouva o úvěru neplatná. V tomto konkrétním případě žalobkyně pouze obecně tvrdila, že došlo k ověření schopnosti žalovaného úvěr splácet. Konkrétní skutečnosti však neuvedla a důkazy k prokázání svých tvrzení nenavrhla. Tím, že se žalobkyně nedostavila k jednání soudu, připravila se o možnost být poučena ve smyslu § 118a odst. 3 o.s.ř. , když toto poučení soud poskytuje zásadně u jednání. Je proto na místě učinit jednoznačný závěr, že právní předchůdkyně žalobkyně nedostála své povinnosti a neprověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. I kdyby tedy žalobkyně prokázala, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru v předložené podobě, bylo by nutné tuto smlouvu posoudit jako neplatnou dle ustanovení § 87 ZoSÚ. I přes znění předmětného ustanovení je potřeba neplatnost považovat za absolutní, k níž soud přihlíží z úřední povinnosti, neboť smyslem ZoSÚ je implementace předpisů EU vydaných na ochranu spotřebitele. K otázce absolutní neplatnosti smlouvy odkazuje soud pro zjednodušení na rozhodnutí Soudního dvora ve věci sp. zn. C -679/18. Je-li absolutně neplatná smlouva, jsou absolutně neplatná i ujednání o smluveném úroku a poplatcích, jak vyplývají ze smlouvy.
13. Žalobkyně soudu prokázala, že jí její právní předchůdkyně v souladu s ustanovením § 1879 o. z. platně postoupila své pohledávky včetně pohledávky za žalovaným. Současně tvrdila, že právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému poskytla finanční prostředky v celkové výši 60 000 Kč a že žalovaný zaplatil právní předchůdkyni žalobkyně částku 26 205,06 Kč. Z provedených důkazů však bylo prokázáno pouze zaslání částky 35 149,69 Kč žalovanému právní předchůdkyní žalobkyně s uvedením poznámky„ Zapujcka anonymizováno“. Žalobkyně tvrdila, že zbývající část poskytnutých prostředků, byla použita k úhradě stávajícího závazku žalovaného. V předložené smlouvě bylo uvedeno, že se jedná o závazek ze smlouvy č. anonymizováno ze dne datum. Z žalobkyní předloženého potvrzení anonymizována dvě slova o zaslání platby 60 000 Kč na účet žalovaného však bylo prokázáno, že platba 60 000 Kč byla uskutečněna dne datum s poznámkou„ Zapujcka anonymizováno“. Tedy jiné datum, jiné číslo smlouvy, než jak je uvedeno v předložené smlouvě o spotřebitelském úvěru. Nebylo tak prokázáno ani uzavření smlouvy č. anonymizováno, ani zaslání částky 60 000 Kč ať už z této smlouvy či ze smlouvy, jež je předmětem tohoto řízení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyně k jednání nedostavila, připravila se tak o možnost být poučena o tom, že neunesla důkazní břemeno ohledně tvrzení o poskytnutí částky 24 850,31 Kč na úhradu předchozího závazku žalovaného. Soud tak má za prokázané poskytnutí pouze částky 35 149,69 Kč, jež vyplývá ze zprávy právnická osoba V řízení nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný zbývající část poskytnutých peněžních prostředků, tedy částku 8 944,63 Kč (35 149,69 – 26 205,06 Kč) vrátil, a to přesto, že k tomu byl upomínkami vyzván. Vzhledem k tomu, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným nebyla platně a účinně uzavřena smlouva a mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným či mezi žalobkyní a žalovaným není jiné platné smluvní ujednání, má soud za to, že se žalovaný na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil, neboť právní předchůdkyně žalobkyně mu plnila bez právního důvodu a ve smyslu ustanovení § 2991 odst. 1, odst. 2 a § 2993 věty první o. z. ve spojení s § 1880 odst. 1 o. z. má žalobkyně právo na vrácení toho, co žalovanému plnila její právní předchůdkyně. Žalovaný je proto povinen žalobkyni vydat to, oč se obohatil. Soud tak rozhodl, že žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni prokazatelně poskytnutou a nevrácenou částku ve výši 8 944,63 Kč se zákonným úrokem z prodlení podle ustanovení § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalobkyni byl přiznán úrok z prodlení v požadované výši 8,25 % ročně (což je v souladu s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. ) z dosud nevrácené částky bezdůvodného obohacení za dobu od datum do zaplacení, když pro stanovení prvního dne prodlení vycházel soud z upomínky ze dne datum, odeslané dne datum, podle níž měl žalovaný plnit nejpozději do datum Lhůta k plnění byla žalovanému určena podle ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. , neboť pro uložení jiné lhůty soud neshledal důvody.
14. Ve zbývajícím rozsahu, tj. ohledně částky 36 861,31 Kč se zbývajícími požadovanými úroky z prodlení, kapitalizovanými úroky a poplatky ve výši 39 216,25 Kč, smluvní pokutou ve výši 29 974,51 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 39 Kč pak soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť tyto částky nepředstavují bezdůvodné obohacení. Ohledně uplatněných nákladů spojených s uplatněním pohledávky pak soud konstatuje, že nárok na jejich úhradu nevyplývá ani ze zákona, ani z žádného smluvního ujednání mezi účastníky.
15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud v souladu s ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. V řízení byl úspěšnější žalovaný, který by měl vůči žalobkyni právo na poměrnou náhradu nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že mu však v souvislosti s tímto řízením žádné náklady nevznikly, soud rozhodl o tom, že právo na náhradu nákladů řízení nemá.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Brně, prostřednictvím Okresního soudu v Jihlavě. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.