Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
45 C 291/2022-50
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Petrou Koubovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 97 605,84 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 79 500 Kč ve výši 2 098,58 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 500 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 18 105,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 476,79 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 95 258,49 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 477,95 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 105,84 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení Kč zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 930,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 79 500 Kč spolu s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení z částky 79 500 Kč ve výši 2 098,58 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 79 500 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se ohledně zaplacení částky 18 105,84 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 11 476,79 Kč, úroku ve výši 8,5 % ročně z částky 95 258,49 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 477,95 Kč od 1. 4. 2022 do 21. 6. 2022 a úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 18 105,84 Kč od 22. 6. 2022 do zaplacení Kč zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku 11 930,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.
1. Žalobou doručenou soudu dne 21. 6. 2022 se žalobkyně na žalované domáhá zaplacení částky 97 605,84 Kč s příslušenstvím z titulu nevráceného úvěru s odůvodněním, že dne 9. 2. 2021 uzavřela se žalovanou smlouvu o poskytnutí revolvingového úvěru číslo na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěrový rámec ve výši 100 000 Kč, který se žalovaná zavázala splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 2,05 % z výše sjednaného úvěrového rámce. V průběhu trvání úvěrového vztahu žalovaná načerpala celkem částku ve výši 100 000 Kč, na poskytnutý úvěr pak žalovaná vrátila 20 500 Kč. Před uzavřením smlouvy žalobkyně řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet, a to prostřednictvím odborných pracovníků, kteří v rámci zjišťování kreditního skóre žadatele o úvěr posuzují jeho příjmovou a výdajovou stránku, přezkoumávají klientské informace o proměnných jako např. věk, vzdělání, zdroj příjmů, rodinný stav, počet dětí, způsob bydlení, a nahlíží do externích úvěrových registrů. Výstupem je hodnota limitu nejvyšší měsíční splátky, která může být žadateli o úvěr schválena, aniž by došlo k jeho předlužení. Podpisem úvěrové smlouvy se staly její nedílnou součástí úvěrové podmínky. Žalovaná částka sestává z neuhrazené jistiny ve výši 95 258,49 Kč, poplatků za pojištění ve výši 547,35 Kč, nákladů na vymáhání ve výši 300 Kč a smluvních pokut ve výši 1 500 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani poté, co jí byla zaslána předžalobní výzva. Žalobkyně v podání došlém soudu dne 30. 11. 2022 k výzvě zevrubně popsala postup při prověřování bonity spotřebitele s využitím statistického modelu, kontrolního limitu nejvyšší měsíční splátky zjišťované ve vztahu k samotnému žadateli a k domácnosti žadatele. Žalobkyně provedla lustraci žalované v registru NRKI s výsledkem klient nalezen, pozitivní vyhodnocení, v registru ISIR s výsledkem nenalezen a v registru CEE s výsledkem nenalezen. Žalobkyně kontaktovala žalovanou telefonicky a ověřila si základní údaje ze smlouvy. Dále si žalobkyně od žalované vyžádala výpis z účtu, ze kterého zjistila příjem za měsíc prosinec 2020 ve výši 130 000 Kč a za měsíc leden 2021 ve výši 153 973 Kč. Na základě uvedených zjištění a též s ohledem na výši úvěru a výši měsíční splátky žalobkyně shledala žalovanou schopnou splácet předmětný úvěr. Dále žalobkyně doplnila, že smlouva o úvěru byla uzavřena prostřednictvím Správce financi, webového rozhraní žalobkyně, jenž je obdobou internetového bankovnictví. Žalovaná zažádala o poskytnutí úvěru na webových stránkách žalobkyně, kde se nejprve zaregistrovala, byla provedena verifikace její osoby. Finální potvrzení uzavření smlouvy bylo potvrzeno kódem, který byl žalované zaslán na telefonní číslo, které žalovaná použila pro vzájemnou komunikaci.
2. Žalovaná se ve věci nijak nevyjádřila.
3. Žalovaná se, ač řádně a včas předvolána, bez omluvy k jednání soudu nedostavila, soud tedy s odkazem na § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb. , občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř. “) věc projednal a rozhodl v její nepřítomnosti.
4. Ze Smlouvy o revolvingovém úvěru číslo flexibilní půjčka ze dne 9. 2. 2021 bylo zjištěno, že se žalobkyně zavázala poskytnout žalované bezúčelový revolvingový úvěr s úvěrovým rámcem 100 000 Kč, přičemž výše měsíční splátky činila 2,05 % z úvěrového rámce, tj. 2 050 Kč, roční úroková sazba 18,88 % a RPSN 20,6 %. První čerpání úvěru mělo být provedeno po podpisu smlouvy ve výši 100 000 Kč na účet bankovní účet Smlouva dále obsahuje údaje o žalované, a to kontaktních údaje – mobil: číslo, e-mail: email, údaje o poměrech žalované – vdaná, jedno dítě, bydlení ve vlastním domě/bytě, a dále informace o příjmu – zdroj příjmu ze zaměstnání u společnosti právnická osoba, čistý měsíční příjem 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti 80 000 Kč Smlouva byla za žalovanou podepsána kódem číslo. Žalobkyně dále předložila Úvěrové podmínky společnosti právnická osoba – IJK120 platné od 15. 11. 2020 a dokument Pojištění schopnosti splácet k úvěru (revolvingový, hotovostní a spotřebitelský).
5. Z Výpisu čerpání, splátek a úhrad ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná v souvislosti s předmětnou smlouvou čerpala dne 10. 2. 2021 částku ve výši 100 000 Kč, žalovaná uhradila na úvěr deset splátek v celkové výši 20 500 Kč.
6. Z Výzvy ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 včetně podacího archu ze dne 17. 3. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení celého úvěru čerpaného na základě smlouvy číslo s tím, že celková dlužná částka činila 104 527,72 Kč a měla být uhrazena do 14 dnů od sepsání výzvy na ve výzvě uvedený bankovní účet.
7. Z Předžalobní výzvy k plnění ze dne 12. 4. 2022 včetně podacího archu ze dne 13. 4. 2022 bylo zjištěno, že právní zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k úhradě dluhu před podáním žaloby.
8. Z Kopie řidičského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopií tohoto dokladu žalované.
9. Z Kopie občanského průkazu žalované bylo zjištěno, že žalobkyně disponuje kopií tohoto dokladu žalované.
10. Z Dohledání informací o činnosti klienta ze dne 30. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalobkyně eviduje ke smlouvě číslo uzavřené dne 9. 2. 2021 na jméno žalobkyně kód SMS pro registraci číslo, čas zaslání SMS 5. 2. 2021 v 13:38 hod na telefonní číslo tel. číslo, IP adresa adresa, elektronický podpis: kód sms číslo, čas zaslání sms 9. 2. 2021 v 16:34, na telefonní číslo tel. číslo, IP adresa číslo.
11. Z Opisu výpisu proplacení smlouvy číslo – celé jméno žalované ze dne 10. 2. 2021 bylo zjištěno, že na účet č. bankovní účet byla dne 10. 2. 2021 zaslána pod variabilním symbolem číslo částka 100 000 Kč.
12. Z Přehledu pohybů na účtech – bankovní účet č. bankovní účet, výpisu z účtu za období 22. 12. 2020 - 8. 2. 2021 byl zjištěn pohyb na účtu, jednotlivé odchozí a příchozí platby, odchozí platby zejména na úhradu pohonných hmot, potravin, drogerie, výběry hotovosti. Dne 29. 12. 2020 účet vykazuje příchozí platbu ve výši 125 000 Kč a dne 16. 1. 2021 příchozí platbu ve výši 150 000 Kč, kdy není zřejmé, z jakého důvodu a od jakého příjemce byly platby na účet zaslány. Výpis nevykazuje platby za bydlení, energie, ani příchozí platbu příjmu ze zaměstnání, neobsahuje ani údaj o počátečním a konečném zůstatku na účtu v jednotlivých měsících.
13. Z Úvěrové karty ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalobkyně disponovala osobními údaji žalované, tedy že je vdaná, bydlí ve vlastním domě/bytě, má jedno dítě, dále evidovala údaje o úvěru, který byl schválen dne 9. 2. 2021, údaje o finanční situaci žalované, tedy že zdrojem příjmu je zaměstnání, výše příjmu 15 000 Kč, příjem ostatních členů domácnosti měl činit 80 000 Kč, měsíční výdaje domácnosti 5 000 Kč. Karta obsahuje tabulku s přehledem externích registrů a záznamem o ověřování, dále obsahuje výpočty MLS ve vztahu k žadateli, kdy po odečtení příjmů a výdajů a zápočtu výše splátky mělo žalované měsíčně zbývat 8 190 Kč, když v případě výdajů bylo počítáno s výši životního minima, a dále ve vztahu k domácnosti, kdy mělo domácnosti měsíčně zbývat 78 103 Kč, když v případě výdajů bylo počítáno s částkami životního minima a normativních nákladů na bydlení.
14. Z Úvěrové zprávy bylo zjištěno, že tato není datována a není tak zřejmé k jakému dni byly údaje zjišťovány. Žalovaná měla v nezjištěné době podanou žádost o kreditní kartu splátkovou s úvěrovým rámcem 100 000 Kč.
15. Ze Záznamu telefonního hovoru bylo zjištěno, že žalobkyně kontaktovala žalovanou telefonicky a ověřila si základní údaje ze smlouvy.
16. Ze Sdělení právnická osoba příjmení anonymizováno ze dne 3. 3. 2023 bylo zjištěno, že dne 10. 2. 2021 byla z účtu společnosti právnická osoba ve prospěch účtu č. bankovní účet, jehož majitelkou je žalovaná, připsána platba ve výši 100 000 Kč.
17. Z důvodu nadbytečnosti nebyl proveden žalobkyní navrhovaný důkaz dotazem na příslušného poskytovatele služeb elektronických komunikací.
18. Po provedeném dokazování a zhodnocení důkazů jednotlivě i v jejich vzájemné souvislosti, přihlížeje přitom ke všemu, co vyšlo v řízení najevo, má soud za prokázané tyto skutečnosti: Žalovaná uzavřela dne 9. 2. 2021 s žalobkyní smlouvu o revolvingovém úvěru číslo s úvěrovým rámcem 100 000 Kč. V souvislosti s touto smlouvou poskytla žalobkyně žalované finanční prostředky ve výši 100 000 Kč, které se žalovaná zavázala žalobkyni vrátit v pravidelných měsíčních splátkách po 2 050 Kč. Žalovaná vrátila žalobkyni celkem 20 500 Kč. Žalobkyně prověřovala schopnost žalované splácet úvěr na základě údajů poskytnutých žalovanou a z výpisu z běžného účtu žalované. Jelikož žalovaná nehradila splátky řádně a včas, žalobkyně prohlásila úvěr za splatný ke dni 14. 12. 2021. Právní zástupce žalobkyně zaslal žalované předžalobní upomínku s výzvou k zaplacení dlužné částky.
19. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. , občanského zákoníku (dále jen „občanský zákoník občanský zákoník “), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
20. Dle § 1968 občanského zákoníku dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 občanského zákoníku po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
21. Dle § 2991 odst. 1 občanského zákoníku , kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení, bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
22. Dle § 1958 odst. 1 občanského zákoníku je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Dle § 1958 odst. 2 občanského zákoníku neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.
23. Podle § 86 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb. , o spotřebitelském úvěru (dále jen „zákon o spotřebitelském úvěru “) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
24. Dle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
25. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1.
26. Ústavní soud ve svém nálezu sp. zn. III. ÚS 4129/18 ze dne 26. 2. 2019 dovodil, že nezkoumá-li obecný soud, zda úvěrující při poskytnutí spotřebitelského úvěru prověřil schopnost úvěrovaného plánovaný úvěr splatit, zasáhne tím do základního práva spotřebitele na soudní ochranu zaručeného v čl. 36 odst. 1 Listiny základních práv a svobo d. Tuto povinnost má pak obecný soud dle Ústavního soudu bez ohledu na to, zda je tento princip v nějakém zákoně zakotven či nikoliv. Závěry Ústavního soudu nepřipouštějí jiný výklad než takový, že je obecný soud povinen se shora uvedenou činností poskytovatele úvěru zabývat a pokud výsledkem tohoto zkoumání bude negativní zjištění ohledně řádné a kvalifikované činnosti úvěrujícího při uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru, pak soudu nezbude než shledat smlouvu absolutně neplatnou.
27. Po právním posouzení shora popsaného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná jen zčásti. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobkyně s žalovanou měla uzavřít smlouvu o úvěru dle § 2395 občanského zákoníku , na jejímž základě žalovaná čerpala dne 10. 2. 2021 od žalobkyně částku ve výši 100 000 Kč. Soud se zabýval otázkou, zda žalobkyně před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru řádně prověřila schopnost žalované úvěr splácet. Vzhledem k negativnímu zjištění v tomto směru shledal soud smlouvu o spotřebitelském úvěru neplatnou. Žalobkyně sice formálně zjišťovala příjmy a výdaje žalované, tvrzené skutečnosti však nijak neověřovala, ve vztahu k prověřování úvěruschopnosti předložila soudu pouze interně vyhotovené listin y a výpis z účtu žalované, kdy z předloženého výpisu z účtu nebylo možné zjistit měsíční příjmy žalované ani měsíční výdaje žalované, když výpis nevykazuje platby za bydlení, energie, ani příchozí platbu příjmu ze zaměstnání, neobsahuje ani údaj o počátečním a konečném zůstatku na účtu v jednotlivých měsících. V případě odchozích plateb šlo zejména o úhradu pohonných hmot, potravin, drogerie a výběry hotovosti. V případě vysokých příchozích plateb ze dne 29. 12. 2020 ve výši 125 000 Kč a ze dne 16. 1. 2021 ve výši 150 000 Kč není zřejmé, z jakého důvodu a od jakého příjemce byly platby na účet zaslány. Mohlo jít např. o přesun peněz žalované v rámci různých účtů, stejně tak mohlo jít i o jiné poskytnuté úvěry či zápůjčky. Vzhledem k tomu, že žalovaná uvedla příjem ve výši 15 000 Kč, nelze dovozovat, že by se jednalo o její pravidelné příjmy ze zaměstnání. Bylo na žalobkyni, aby původ částek před poskytnutím úvěru prověřila. Tvrzené další příjmy domácnosti nebyly žalobkyní nijak ověřeny. Tvrzená výše měsíčních výdajů domácnosti 5 000 Kč se s ohledem na výši cen bydlení, energií, vody, potravin, ošacení apod. a skutečnost, že žalovaná měla nezletilé dítě, nejeví jako reálná. Ani k výzvě soudu žalobkyně doklady prokazující příjem a skutečné výdaje žalované nedoložila. Ze soudu předložených listin tak nebylo možné učinit závěr, že by byla žalovaná schopna dostát svých závazků ze smlouvy o úvěru. Lze tedy uzavřít, že se žalobkyně jako profesionál v daném případě zodpovědně a s náležitou péčí nezabývala schopností žalované v postavení spotřebitele poskytnutý úvěr splácet. Vzájemný vztah účastníků řízení tak byl vypořádán dle pravidel pro vydání bezdůvodného obohacení.
28. Pokud pak bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalované 100 000 Kč a žalovaná vrátila pouze 20 500 Kč je třeba na rozdíl v těchto částkách ve výši 79 500 Kč pohlížet jako na bezdůvodné obohacení žalované, neboť jí bylo plněno na základě neplatné smlouvy, tedy bez právního důvodu a je tedy povinna takové obohacení žalobkyni vydat (§ 2991 odst. 1 , odst. 2 občanského zákoníku ). Jelikož zákon neupravuje splatnost pohledávek vzniklých z bezdůvodného obohacení, je doba plnění vázána na výzvu věřitele, přičemž dlužník je povinen splnit dluh bez zbytečného odkladu poté, kdy byl o plnění požádán (§ 1958 odst. 2 občanského zákoníku ). Žalobkyně vyzvala žalovanou k zaplacení dluhu nejdříve výzvou ke splacení celého úvěru ze dne 17. 3. 2022 (odeslána dne 17. 3. 2022), k jejímuž doručení došlo v souladu s § 573 občanského zákoníku třetí pracovní den po jejím odeslání. Žalobkyně ve výzvě stanovila žalované lhůtu k plnění do 14 dnů od sepsání výzvy, tj. do dne 31. 3. 2022. Jelikož pak žalovaná bez zbytečného odkladu neplnila, je od 1. 4. 2022 v prodlení (§ 1968 občanského zákoníku ).
29. Vzhledem k výše uvedenému shledal soud žalobu důvodnou co do zaplacení 76 250 Kč a zákonného úroku z prodlení z této částky jdoucích od 29. 12. 2021 do zaplacení a žalobě v této části vyhověl. Povinnost k zaplacení úroku z prodlení vyplývá z § 1970 občanského zákoníku a jejich výše pak z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Co do zbývajícího žalobou uplatněného nároku nezbylo soudu než žalobu zamítnout.
30. Podle § 151 o. s. ř. o. s. ř. rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu, a to zpravidla v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení většinově úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 11 930,18 Kč, přičemž tato částka představuje 37,88 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 68,94 % a úspěchu žalované v rozsahu 31,06 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 881 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb. , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 97 605,84 Kč sestávající z částky 5 020 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 5 020 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 5 020 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 5 020 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 8. 2023 částka 714,75 Kč představující jednu polovinu z náhrady za 130 ujetých km v částce 1 029,50 Kč (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,6 l /100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. , ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 4 × 30 minut v částce 400 Kč podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 21 994,75 Kč ve výši 4 618,90 Kč Tyto náklady řízení je žalovaná podle § 149 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. povinna zaplatit právnímu zástupci žalobkyně.
31. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.