Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
48 C 90/2023-71
Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci
žalobce: osobní údaje žalobce
bytem adresa žalobce
zastoupen advokátkou JUDr. jméno jméno
sídlem adresa
proti
žalované: osobní údaje žalované
sídlem adresa státního zastupitelství
za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových
sídlem adresa
o zaplacení 907,50 Kč s příslušenstvím,
takto:
I. Žaloba o zaplacení částky 907,50 Kč se zamítá.
II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 534,80 Kč k rukám zástupkyně žalobce, JUDr. jméno jméno, advokátky, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žaloba o zaplacení částky 907,50 Kč se zamítá. II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 11 534,80 Kč k rukám zástupkyně žalobce, JUDr. [jméno] [jméno], advokátky, do 15 dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobce se podanou žalobou ze dne datum na žalované domáhal odškodnění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona obec národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“), v celkové výši 23 958 Kč coby majetkové újmy spočívající v nákladech na obhajobu v souvislosti s nedůvodným trestním stíháním vedeným posléze u Okresního soudu v Olomouci pod sp.zn. 5 T 13/2022. Jde o náklady obhajoby v počtu 11 úkonů právní služby po 1 500 Kč a 11 režijních paušálů po 300 Kč, to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH. Žalobce uvedl, že mu bylo sděleno obvinění a posléze na něj byla podána obžaloba pro podezření ze spáchání přečinu ublížení na zdraví podle § 146 odst. 1 trestního zákoníku a přečinu výtržnictví podle § 358 odst. 1 trestního zákoníku. Rozsudkem Okresního soudu v Olomouci ze dne 30.3.2022, č. j. 5 T 13/2022-199, byl žalobce obžaloby zproštěn podle § 226 písm. b) trestního řádu. Rozsudek nabyl právní moci dne datum. K uplatnění nároku u žalované žalobce uvedl, že se tak stalo dne datum, nicméně do podání žaloby nebyl nárok nijak projednán, ani nebylo nijak plněno.
2. Žalovaná ve vyjádření ze dne datum k žalobě uvedla, že nárok žalobce neuznává. Učinila nesporným, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne datum, dále učinila nesporným průběh předmětného trestního řízení. Žalovaná namítla, že nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne datum a přiznala na nákladech obhajoby v předmětném trestním řízení částku 23 050,50 Kč včetně DPH. Žalovaná neuznala jako celý úkon právní služby stížnost ze dne datum proti usnesení o zahájení trestního stíhání s poukazem na § 11 odst. 2 písm. d), odst. 3 advokátního tarifu a na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007, č.j. 3 To 161/2006, pročež za něj náleží odměna pouze ve výši jedné poloviny, kterou přiznala. Žalovaná navrhla, aby soud žalobu zamítl.
3. V replice ze dne datum na vyjádření žalované žalobce uvedl, že předmětná stížnost byla sepsána kvalifikovaně a podrobně a jsou tak dány podmínky pro navýšení odměny o 50 % a pro přiznání celého úkonu právní služby.
4. Podáním ze dne datum vzal žalobce žalobu částečně zpět ohledně žalovanou přiznané částky 23 050,50 Kč, pročež soud řízení částečně zastavil usnesením ze dne datum, které nabylo právní moci dne datum.
5. Soud postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), podle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Předložené (navržené) listinné důkazy rozhodnutí bez nařízení jednání umožňují a zároveň oba účastníci s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasili (žalobce ve vyjádření ze dne datum, žalovaná ve vyjádření ze dne datum).
6. Soud předně vyšel ze skutečností mezi účastníky nesporných, které vzal za svá skutková zjištění. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce u žalované nárok uplatnil dne datum v celkové výši 23 958 Kč, že žalovaná nárok žalobce projednala, což sdělila stanoviskem ze dne datum, přičemž konstatovala nezákonné rozhodnutí a na nákladech obhajoby přiznala částku 23 050,50 Kč. Ve zbytku žalovaná nároku žalobce nevyhověla.
7. Mezi účastníky zůstalo sporné, zda žalobce má v souvislosti s vedeným nezákonným trestním stíháním žalobce nárok na náhradu ještě za zbývající polovinu hodnoty úkonu právní služby za stížnost ze dne datum proti usnesení o zahájení trestního stíhání, za jejíž sepis žalovaná přiznala úkon právní služby v poloviční hodnotě, nicméně žalobce trvá na celém úkonu. Předmětem řízení je tak zbývající sporná částka 907,50 Kč.
8. Soud již ve věci další skutková zjištění z listinných důkazů nečinil, neboť rozhodné skutkové okolnosti byly mezi účastníky nesporné a podstatou sporu bylo pouze právní posouzení sporného úkonu obhajoby ze dne datum.
9. Zjištěný skutkový stav soud právně posoudil následovně:
10. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.
11. Podle § 5 písm. a) OdpŠk platí, že stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním.
12. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk platí, že nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.
13. Podle § 14 odst. 3 OdpŠk platí, že uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.
14. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk platí, že domáhat se náhrady škody u soudu může poškozený pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.
15. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“).
16. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Podle odst. 3 téhož ustanovení náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.
17. V řízení bylo prokázáno, že žalobce nároky u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).
18. Mezi účastníky bylo nesporné, že žalobce byl v trestním řízení pravomocně obžaloby zproštěn. V důsledku vydání pravomocného zprošťujícího rozsudku platí ohledně usnesení policejního orgánu, kterým bylo trestní stíhání s žalobcem zahájeno, fikce jeho nezákonnost a je tak ve věci dán odpovědnostní titul, na jehož základě žalovaná odpovídá za škodu, které v příčinné souvislosti s jeho vydáním vznikla.
19. Podmínka existence odpovědnostního titulu je tak splněna a soud se bude dále zabývat otázkou vzniku škody a existence příčinné souvislosti.
20. Náklady vynaložené na obhajobu v trestním řízení jsou náklady, které byly vynaloženy na zrušení nezákonného rozhodnutí (§ 31 odst. 1 OdpŠk). Zahrnují však pouze účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování, přičemž výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně, kterým je vyhláška č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), dále i jen„ AT“ (§ 31 odst. 3 OdpŠk). Mezi účastníky bylo nadále sporné, zda má žalobce nárok na poskytnutí náhrady za celý úkon právní služby za stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne datum. Soud vyšel z jasně formulovaného ustanovení § 11 odst. 2 písm. d) a 3 advokátního tarifu, který za tento typ právní služby stanoví sazbu v poloviční výši. V tomto směru stanoví OdpŠk jednoznačné pravidlo, že jednotlivé úkony právní služby se posuzují podle advokátního tarifu. Nic na tom nemůže změnit poukaz žalobce na to, že šlo o podání kvalifikované a podrobné. Kvalifikovanost se u podání advokáta předpokládá a podrobnost sama o sobě není důvodem pro navyšování odměny. Stížnost se ani svou délkou na první pohled nijak svým rozsahem nevymyká očekávatelnému rozsahu, které lze u takového typu podání očekávat. Není účelem odškodňovacího řízení znovu se zabývat věcnou stránkou trestního řízení a posuzovat každý jednotlivý úkon obhajoby. Typová náročnost je vyjádřena již tarifní hodnotou, odvozenou od hrozící trestní sazby za trestný čin/ trestné činy, které jsou předmětem řízení. Soud tak důvod k navýšení o 100 % neshledal. Soud tedy shledal závěr žalované o odškodnění žalobce ve výši poloviny hodnoty úkonu právní služby správným, a to včetně přiléhavého poukazu na usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne 25.1.2007, sp. zn. 3 To 161/2006). Žalobci další odškodnění nenáleží (srov. dále též závěry rozsudku Městského soudu v Praze ze dne 7.3.2023, č. j. 16 Co 40/2023- 220).
21. Nárok žalobce na zaplacení částky 907,50 Kč není důvodný, pročež soud žalobu zamítl (výrok I).
22. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části, a § 146 odst. 2 věta první o.s.ř., podle něhož jestliže některý z účastníků zavinil, že řízení muselo být zastaveno, je povinen hradit jeho náklady. Žalovaná zavinila, že řízení muselo být zastaveno ohledně částky 23 050,50 Kč, neboť nárok žalobce neprojednala v šestiměsíční zákonné lhůtě, nýbrž až později po podání žaloby, kdy rovněž částečně plnila. Neúspěch žalobce ohledně částky 907,50 Kč je třeba hodnotit jako nepatrný, v důsledku čehož soud žalobci přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Náklady žalobce jsou představovány zaplaceným soudním poplatkem ve výši 2 000 Kč a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 3 úkony právní služby (převzetí věci a příprava zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne datum) z tarifní hodnoty 23 958 Kč á 2 060 (6 180 Kč) a 1 úkon (replika ze dne datum) z tarifní hodnoty 907,50 Kč á 500 Kč (předmět řízení, k němuž se replika vztahovala byl již o 907,50 Kč) a 4 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokátka žalobce je plátcem této daně ve výši 1 654,80 Kč. Celková výše nákladů, které žalobci v tomto soudním řízení vznikly, činí 11 534,80 Kč (2 000 + 6 180 + 500 + 1 200 + číslo). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobci celkem částku 11 534,80 Kč k rukám jeho zástupce (§ 149 odst. 1 o.s.ř., výrok II).
23. Lhůtu k plnění v nákladovém výroku stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1, části věty za středníkem o.s.ř., neboť se jedná o plnění ze státního rozpočtu, podléhající zákonu č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších právních předpisů a je tak na místě poskytnout žalované lhůtu delší.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (§ 202 odst. 2 o.s.ř.)
Nebude-li povinnost stanovená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, má oprávněný právo domáhat se plnění uložené povinnosti návrhem na výkon rozhodnutí nebo exekučním návrhem.