Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

12 C 20/2022-43

Okresní soud v Bruntále rozhodl samosoudkyní Mgr. Hanou Rapušákovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

o 17.912,40 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 17.912,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.200 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.148,26 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, aby byla žalovaná povinna zaplatit žalobkyni 17.912,40 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.200 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení, kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2.148,26 Kč a náklady spojenými s uplatněním pohledávky ve výši 473 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu došlým Okresnímu soudu v Bruntále dne datum se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 9.200 Kč s příslušenstvím a smluvní pokuty ve výši 8.712,40 Kč z titulu smlouvy o úvěru číslo rok číslo ze dne datum, na jejímž základě byl žalované poskytnut právním předchůdcem žalobkyně, společností právnická osoba, IČO, úvěr ve výši 19.000 Kč.

2. Žalovaná se ve věci nevyjádřila, dlužnou částku do dne rozhodnutí soudu dobrovolně neuhradila. Soud doručoval veškeré písemnosti určené žalované na adresu pro doručování dle ustanovení (např. usnesení Ústavního soudu č. ).

3. Soud nařídil ve věci jednání na den datum. Žalobkyně omluvila svou neúčast u jednání, žalovaná se bez omluvy nedostavila, soud proto v souladu s ustanovením jednal v nepřítomnosti účastníků řízení. Nepřítomné žalobkyni nebylo možné poskytnout u jednání patřičná poučení v souladu s ustanovením .

4. Žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť ke dni datum byla část závodu původního věřitele, společnosti právnická osoba, IČO, tvořená divizí spotřebitelských úvěrů převedena na společnost právnická osoba, IČO. Následně smlouvou o postoupení pohledávky ze dne datum společnost právnická osoba postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni, o čemž byla žalovaná vyrozuměna. (shodná tvrzení účastníků, úplné výpisy z obchodního rejstříku, notářský zápis ze dne datum rozhodnutí anonymizováno číslo, spisová značka, smlouva o postoupení pohledávky ze dne datum včetně přílohy, oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum, potvrzení o zaplacení úplaty ze dne datum)

5. V průběhu řízení bylo prokázáno, že právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo rok číslo, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 19.000 Kč. Částka byla žalované vyplacena v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se zavázala vrátit původnímu věřiteli poskytnutý úvěr spolu s částkou 13.110 Kč představující náklady úvěru. (kapitalizovaný smluvní úrok v sazbě 25,85 % ročně, poplatek za správu úvěru 4.180 Kč a inkasní poplatek v částce 3.610 Kč). Celkově se žalovaná zavázala vrátit 32.110 Kč v 13 splátkách po 2.470 Kč měsíčně. Částka kapitalizovaného smluvního úroku za dobu sjednaného trvání smlouvy činí 5.320 Kč (tato částka není výslovně ve smlouvě uvedena, lze ji zjistit až výpočtem). Žalovaná uhradila dle doložené transakční historie 22.910 Kč, tzn. 9 splátek. Na poskytnutou jistinu úvěru byla alokována částka 9.800 Kč a na smluvně sjednané příslušenství pohledávky byla alokována částka 13.110 Kč. Žalobkyně se žalobou domáhá zaplacení jistiny ve výši 9.200 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši 2.148,26 Kč (od 1. dne prodlení tj. od 7. 11. 2018 do 11. 6. 2021 z jistiny 9.200 Kč), účelně vynaložených nákladů na mimosoudní vymáhání pohledávky ve výši 473 Kč a zákonných úroků z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 9.200 Kč od 20. 7. 2021 do zaplacení. Dle článku V. odst. 4 smlouvy o úvěru žalobkyně nárokuje též smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z částky, ohledně níž je žalovaná v prodlení, v celkové výši 8.712,40 Kč. Žalovaná dluh neuhradila ani přes předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně s datem datum (shodná tvrzení účastníků, žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum, smlouva o úvěru číslo rok číslo ze dne datum, evidenční karta dlužníka, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru ze dne datum, předpis splátek, výzva k úhradě ze dne datum, výzva ze dne datum, výzva před podáním žaloby ze dne datum, podací arch, výpis úkonů mimosoudního vymáhání pohledávky ze dne datum)

6. V žalobě žalobkyně uváděla, že smlouva o úvěru byla uzavřena na základě žalovaným vyplněné žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru, do které žalovaný uvedl základní údaje o své osobě a své finanční situaci, jakými jsou údaje o zaměstnání, závazcích, měsíčních příjmech a výdajích. Na dokumentu jsou vyznačenyy či doklady, které byly žalovaným předloženy k posouzení jeho bonity a úvěruschopnosti. Správnost poskytnutých a vyplněných údajů žalovaný stvrdil vlastnoručním podpisem žádosti. K výzvě soudu žalobkyně doplnila, že dle údajů uvedených žalovaným mu měsíčně zbývalo k úhradě případných ostatních závazků cca 7.465 Kč, z čehož původní věřitel dovozoval adekvátnost měsíční splátky 2.470 Kč. Žalobkyně doložila k důkazuy, které byly jejímu právnímu předchůdci žalovaným doloženy k ověření údajů o jeho příjmech a výdajích, a to čestné prohlášení ze dne datum, dodatek číslo ke smlouvě o nájmu bytu ze dne datum, dohodu o práci přesčas ze dne datum, platební kalendář na období 1. 4. – 31. 7. 2018, pracovní smlouvu ze dne datum, výpis z účtu, potvrzení o zaměstnání, platební doklad SIPO za 4/ 2017, poštovní poukázka z datum, výplatní lístek p. příjmení za 6/ 2017. Dále žalobkyně upozornila, že žalovaná neměla záznam v insolvenčním rejstříku.

7. Z listin doložených žalobkyní (viz předchozí bod rozsudku) a žádosti o poskytnutí spotřebitelského úvěru má soud za prokázáno, že žalovaná byla zaměstnána jako pomocná kuchařka v příjmení anonymizována dvě slova na dobu určitou do datum, s průměrným měsíčním příjmem ve výši 6.803 Kč. Jako další příjem uváděla výživné 2.000 Kč měsíčně a mzdu přítele 13.519 Kč, průměrný měsíční příjem žadatelky byl uváděn v částce 11.161 Kč, celé domácnosti pak ve výši 22.322 Kč. Žalovaná uváděla výdaje ve výši 5.879 Kč na nájemné, ve výši 1.438 Kč na elektřinu, ve výši 6.000 Kč na stravování a výživné, ve výši 500 Kč na ostatní výdaje, ve výši 4.000 Kč na splátky úvěrů; celkové výdaje žadatelky pak ve výši 7.429 Kč a celé domácnosti ve výši 14.857 Kč. Výši výživného a údaj o mzdě za červenec 2017 ve výši 7.800 Kč dokládala žalovaná čestným prohlášením. Pracovní smlouva žalované byla uzavřena na dobu určitou do datum. Z doloženého dodatku k nájemní smlouvě vyplývala toliko uvedení doby nájmu, ne však jeho výše. Dohoda o práci přesčas se týkala pana příjmení, nikoliv žalované, stejně tak potvrzení o zaměstnání, z něhož navíc vyplývá, že pan příjmení byl zaměstnán do datum. Výplatní lístek na jméno obec byl z měsíce června 2017. Doložené výpisy z účtu náležely k dětskému kontu vedenému na jméno„ příjmení“, na účet byly od července 2017 do září 2017 zasílány nemocenské dávky a mzda od zaměstnavatele pana příjmení. Zálohy na elektřinu byly stanoveny ve výši 1.438 Kč, zákazníkem dodavatele byla přímo žalovaná. SIPO na jméno žalované bylo v dubnu 2017 předepsáno ve výši 6.050 Kč.

8. Dle databáze ISAS zdejšího soudu byly v době uzavření úvěrové smlouvy vedeny dvě exekuce na majetek žalované, další exekuce a výkony rozhodnutí byly skončeny.

9. Dle ustanovení , , smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

10. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, spotřebitelským úvěrem je odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

11. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

12. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Dle ustanovení , o spotřebitelském úvěru, ve znění platném ke dni uzavření smlouvy, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s  větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem

14. Na základě dokazováním zjištěného skutkového stavu dospěl soud k těmto právním závěrům: Právní předchůdce žalobkyně a žalovaná uzavřeli smlouvu o úvěru, kterou soud posoudil v souladu se shora citovaným ustanovením jako smlouvu o spotřebitelském úvěru uzavřenou podle a násl. ve znění platném ke dni uzavření smlouvy. Smlouva měla povahu smlouvy spotřebitelské, neboť nebylo zjištěno, že by ji žalovaná uzavírala v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti.„ Spotřebitelským úvěrem se rozumí poskytnutí peněžních prostředků nebo odložená platba, např. ve formě úvěru, půjčky nebo koupě najaté věci, za které je spotřebitel povinen platit. Zákon se nevztahuje na půjčku poskytnutou bez úroku nebo jakékoliv úplaty, neboť v takovém případě není třeba zvláštní ochrany spotřebitele, ale vztahuje se na půjčky úplatné, které v rámci své obchodní nebo jiné podnikatelské činnosti poskytuje podnikatel (fyzická nebo právnická osoba, popř. sdružení takových osob) spotřebiteli (fyzické osobě jednající mimo oblast své podnikatelské činnosti) .” (Jiří Švestka, Jiří Spáčil, Marta Škárová, Milan Hulmák a kolektiv I, II, 2. vydání, Praha 2009, 2321 s.) Smlouvou se zavázal věřitel (právní předchůdce žalobkyně), že dlužníkovi poskytne peněžní prostředky ve výši 19.000 Kč a dlužník (žalovaná) se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit a uhradit poplatky, celkem se zavázal zaplatit 32.110 Kč. Žalovaná porušila ujednání smlouvy o úvěru a dluh nehradila řádně, zaplatila pouze 22.910 Kč.

15. S ohledem na ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru soud v prvé řadě zjišťoval, zda byla smlouva uzavřena platně, přičemž postupoval v souladu se stávající judikaturou, která je dle názoru soudu aktuální i po přijetí nového zákona o spotřebitelském úvěru č. , což je zřejmé i z rozsudku Soudního dvora ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 (rozhodnutí o předběžné otázce týkající se výkladu článků 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru a o zrušení směrnice Rady 87/102 EHS). V tomto směru se soud opírá dlouhodobě o usnesení Pléna Ústavního soudu ze dne 9. 2. 2011, které se podrobně zabývá otázkou aplikace práva Evropských společenství, právě pokud jde o posuzování nepřiměřených ujednání ve spotřebitelských smlouvách, kdy dospěl k závěru, že koncepci relativní neplatnosti spotřebitelských smluv je nutné chápat jako nesouladnou nejen s evropským právem, ale i českým ústavním pořádkem. Soud tak nadále vychází ze závěru, že neplatnost smlouvy je v případě nepřezkoumání úvěruschopnosti spotřebitele nutné považovat za absolutní. Pokud jde o samotný přezkum úvěruschopnosti, pak podle rozsudku Nejvyššího správního soudu ze dne 1. 4. 2015, čj. -39 (prejudikatura: rozsudek Soudního dvora Evropské unie ze dne 18. 12. 2014, CA Consumer Finance proti Ingrid Bakkaus a další (C -449/13)):„ Součástí odborné péče poskytovatele úvěru dle , o spotřebitelském úvěru, je i taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k prověření (požadavku na doložení) těchto tvrzení (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek, doložením výpisu z účtu žadatele apod.).“ Jednoznačnou povinnost prověřit spotřebitelovu schopnost plánovaný úvěr splatit pak konstatuje Ústavní soud v nálezu .

16. Žalobkyně uvedla obecné principy, jaké její právní předchůdce používal při posuzování schopnosti dlužníků splácet, a k výzvě soudu doplnila, že žalované dle jejích tvrzení zbývalo po úhradě pravidelných výdajů 7.465 Kč a splátku ve výši 2.470 Kč tak byla schopna hradit. Soud po provedeném dokazování zjistil, že pracovní poměr žalované byl sjednán na dobu určitou do datum, příjem byl doložen pouze čestným prohlášením, kdy žalovaná uváděla příjem za měsíc červenec 2017 v částce 7.800 Kč. Dalším čestným prohlášením bylo doloženo, že je hrazeno výživné, přičemž lze předpokládat, že jde o výživné pro nezletilé děti, nikoliv pro samotnou žalovanou. Další příjem žalované není doložen, byť se v žádosti o úvěr uvádí celkový příjem žalované ve výši 11.161 Kč. Přihlíženo je pak k příjmu přítele žalované, který ovšem není smluvní stranou smlouvy o úvěru a k datu uzavření smlouvy již nebyl zaměstnán, když jeho pracovní poměr končil k datu datum. Z doložených listin tak vyplývá, že výdaje žalované související s bydlením (6.050 Kč + 1.438 Kč) se rovnají jejím tvrzeným a čestným prohlášením doloženým příjmům ze zaměstnání. Dále je nutné zdůraznit, že nebyly zjišťovány závazky žalované, která sice v žádosti uvedla splátky ve výši 1.040 Kč měsíčně, avšak nebylo nijak zohledněno, že v době poskytnutí úvěru byly na její majetek vedeny již dvě exekuce. Minimálně tato skutečnost měla právního předchůdce žalobkyně upozornit na problémy žalované dodržovat závazky. Nelze mít za souladné se zákonem, pokud věřitel poskytne úvěr i přes svá negativní zjištění (rozsudek Nejvyššího soudu České republiky ze dne 25. 7. 2018, č. j. ; nález Ústavního soudu ze dne 26. 2. 2019, sp. zn. ). Povinnost řádně prošetřit poměry dlužníka ze zákona stíhá věřitele, nikoli samotného dlužníka. Úvěruschopnost žalované právní předchůdce žalobkyně neprověřil, dle názoru soudu, s odbornou péčí, soud proto dospěl k závěru, že smlouva o úvěru je z pohledu ustanovení § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru neplatná.

17. Soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlédl i bez návrhu, neboť jde o jednání v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatnosti právního jednání. K tomu lze odkázat na rozhodnutí Krajského soudu v Ostravě ze dne 22. 1. 2019 č. j. -66:„ Podle § 588 obč. zák. soud k neplatnosti tohoto právního jednání přihlíží i bez návrhu, neboť je v rozporu se zákonem, jehož smyslu a účelu nelze dosáhnout jinak, než stanovením absolutní neplatností právního jednání (v tomto je možno se opřít o závěry občanskoprávní teorie - Lavický, P. a kolektiv I. obecná část – ( a ). Komentář 1. vydání Praha: C. H. Beck, 2014, s. 2084). Jinak by totiž byl popřen samotný smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti, pozitivním zásahem ze strany soudu, čemuž zcela konvenuje ustálená judikatura Soudního dvora Evropské unie, kterou je nezbytné zohlednit také v rámci konformního výkladu citovaného zákona, potažmo druhu jeho neplatnosti. Soudní dvůr ve své judikatuře opakovaně zdůraznit povinnost tzv. konformního výkladu. Vnitrostátní soud členského státu je povinen při výkladu vnitrostátního práva v poměrech souzené věci ve spojení s  o. z. je vykládat v co největším rozsahu ve světle znění o účelu směrnice Evropského parlamentu a rady 2008/48/ES ze dne 23. 4. 2008 tak, aby dosáhl jí zamyšleného výsledku, a to i v horizontálních sporech, což zcela akceptoval také Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. “

18. Na základě neplatného právního jednání bylo žalované ze strany právního předchůdce žalobkyně poskytnuto plnění ve výši 19.000 Kč, žalovaná uhradila 22.910 Kč. Žalobkyně má právo na vrácení poskytnuté jistiny spotřebitelského úvěru dle § 87 zákona o spotřebitelském úvěru. Soud po zjištění skutkového stavu a právním posouzení věci dospěl k závěru, že k úhradě nadále nezůstává ničeho, proto žalobu v celém rozsahu zamítl.

19. O nákladech řízení soud rozhodl dle , , když procesně úspěšnější žalované náklady v řízení prokazatelně nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení, písemně, dvojmo, prostřednictvím zdejšího soudu ke Krajskému soudu v Ostravě.