Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 59/2023-108

Okresní soud v Mělníku rozhodl samosoudkyní Mgr. Pavlínou Černou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o 25 957,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 464,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 464,96 Kč od datum do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 492,66 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 588,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 303,66 Kč, s úrokem ve výši 15,6 % ročně z částky 23 257,62 Kč od datum do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 957,62 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 492,66 Kč od datum do zaplacení, zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku ve výši 13 464,96 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 13 464,96 Kč od [datum] do zaplacení do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky ve výši 12 492,66 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 588,05 Kč, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 303,66 Kč, s úrokem ve výši 15,6 % ročně z částky 23 257,62 Kč od [datum] do zaplacení, s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 957,62 Kč od [datum] do [datum] a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 12 492,66 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Právní předchůdkyně žalobkyně (společnost právnická osoba, IČO) se žalobou domáhala zaplacení částky 25 957,62 Kč s kapitalizovaným úrokem ve výši 1 588,05 Kč od datum do datum, s kapitalizovaným úrokem z prodlení ve výši 1 303,66 Kč od datum do datum a s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 24 845,67 Kč od datum do zaplacení. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne datum s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru číslo Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal v internetovém bankovnictví za pomoci příjmení kódu. Před uzavřením smlouvy zkoumala právní předchůdkyně žalobkyně majetkové poměry žalovaného. Za tím účelem žalovaný poskytl v žádosti o půjčku své osobní a majetkové údaje. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy žalovaného s jeho výdaji odhadnutými na základě historických dat z ČSÚ. Právní předchůdkyně žalobkyně dále prověřila veřejně dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. Právní předchůdkyně žalobkyně poté poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, které se žalovaný zavázal vrátit, spolu s úrokem ve výši 15,60 % ročně, ve 40 pravidelných měsíčních splátkách ve výši 1 288,78 Kč, počínaje datum. Žalovaný však poskytnutý úvěr nesplácel řádně a včas a z tohoto důvodu právní předchůdkyně žalobkyně využila svého práva ze smlouvy a daný úvěr ke dni datum zesplatnila. Oznámení o zesplatnění úvěru bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne datum. Z poskytnutého úvěru splatil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 26 535,04 Kč. Žalovanou částku ve výši 25 957,62 Kč tvoří dlužná jistina ve výši 23 257,62 Kč a smluvní poplatky ve výši 2 700 Kč, příslušenství se skládá ze smluvního úroku z dlužné jistiny ve výši 1 588,05 Kč, ze zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného ke dni datum ve výši 1 303,66 Kč a z následně běžícího zákonného úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně od datum do zaplacení z částky 24 845,67 Kč. Zástupce právní předchůdkyně žalobkyně zaslal žalovanému před podáním žaloby výzvu k úhradě dlužné částky. Pohledávka za žalovaným byla právní předchůdkyní žalobkyně v průběhu řízení postoupena na žalobkyni, a to na základě Smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum. K návrhu právní předchůdkyně žalobkyně na změnu účastníka řízení rozhodl zdejší soud pravomocným usnesením ze dne 20. 4. 2023, č. j. -84, o vstupu žalobkyně do řízení na místo právní předchůdkyně žalobkyně. Žalobkyně vzala před zahájením jednání žalobu co do úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 1 588,05 Kč od datum do zaplacení zpět a navrhla zastavení řízení v této části. Současně rozšířila žalobu o úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 2 700 Kč od datum do zaplacení a o úrok z úvěru ve výši 15,60 % ročně z částky 23 257,62 Kč od datum do zaplacení. Soud částečnému zpětvzetí návrhu a změně žaloby v podobě jeho rozšíření vyhověl pravomocným usnesením ze dne 22. 5. 2023, č. j. -90.

2. Žalovaný se ve věci nikterak nevyjádřil.

3. Soud věc projednal postupem podle , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ “), v nepřítomnosti žalovaného, neboť žalovaný se k jednání soudu nedostavil bez řádné a včasné omluvy, ač byl k jednání předvolán.

4. Z provedených listinných důkazů učinil soud následující skutková zjištění: Dne datum podepsali právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný smlouvu o bankovních produktech a službách, v jejímž rámci sjednala žalobkyně se žalovaným dne datum Dispozici ke smlouvě o bankovních produktech a službách, na základě které zřídila právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému službu internetového bankovnictví. Při uzavírání této smlouvy ověřila právní předchůdkyně žalobkyně totožnost žalovaného podle jeho občanského průkazu. Prostřednictvím internetového bankovnictví zažádal žalovaný o půjčku 40 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně žádosti žalovaného vyhověla a sjednala se žalovaným dne datum smlouvu o úvěru číslo Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal v internetovém bankovnictví za pomoci příjmení kódu /viz výpis právní předchůdkyně žalobkyně z obchodního rejstříku na č. l. 10 - 11 spisu, smlouva o bankovních produktech a službách na č. l. 55 spisu, dispozice ke smlouvě o bankovních produktech a službách na č. l. 51 spisu, kopie OP na č. l. 52 spisu, Informace – expres půjčka (klient a žádost) na č. l. 37 spisu, Smlouva o úvěru Expres půjčka na č. l. 18 – 20 spisu, formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru na č. l. 12 - 13 spisu, základní produktové podmínky na č. l. 14 - 17 spisu, Sazebník poplatků za produkty a služby pro fyzické osoby nepodnikatele na č. l. 21 – 22 spisu, vysvětlení některých pojmů používaných ve standardní informaci o spotřebitelském úvěru a doplnění předsmluvní informace pro Expres půjčku na č. l. 23 spisu, Všeobecné produktové podmínky na č. l. 24 – 29 spisu a služby přímého bankovnictví uložené v elektronickém systému ISAS/. příjmení ve výši 40 000 Kč byla připsána ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně dne datum. Za dobu od datum do datum uhradil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně celkem 26 535,04 Kč /viz platební historie na č. l. 53 – 54 spisu a výpisy z úvěrového účtu uložené v elektronickém systému CEPR/. Před poskytnutím úvěru ověřila právní předchůdkyně žalobkyně majetkové poměry žalovaného. Za tím účelem žalovaný poskytl údaje v žádosti o půjčku ze dne datum. Žalovaný v žádosti uvedl, že je svobodný, bydlí v pronajatém domě/bytě, pracuje od roku 2016 jako dělník u zaměstnavatele právnická osoba, IČO s čistým příjmem 27 103 Kč měsíčně a čistý příjem domácnosti činí 55 000 Kč. Při hodnocení úvěruschopnosti žalovaného právní předchůdkyně žalobkyně porovnala příjmy žalovaného s jeho výdaji. Právní předchůdkyně žalobkyně vycházela z částky životního minima, částky normativních nákladů na bydlení a výše měsíčních splátek dosavadních závazků. Disponibilní částka byla vypočítána tak, že od příjmů byly odečteny splátkové výdaje, nesplátkové výdaje (náklady na bydlení), náklady na vyživované osoby a ostatní deklarované výdaje. Právní předchůdkyně žalobkyně dále prověřila veřejně dostupné informace v interních a externích databázích, zejména bankovní a nebankovní registr klientských informací, insolvenční rejstřík a databáze Ministerstva vnitra ČR. V daném případě žalobkyně vycházela z příjmů žalovaného ve výši 27 103 Kč a příjmů domácnosti ve výši 55 000 Kč. Příjmy žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně. Výdaje žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně stanoveny jako součet částky životního minima, částky normativních nákladů na bydlení a výše dosavadních interních splátek u právní předchůdkyně žalobkyně ve výši 2 573,27 Kč měsíčně. Právní předchůdkyně žalobkyně evidovala produkty flexikredit, credit card a expres core. Počáteční zůstatek žalovaného na běžném účtu v únoru roku 2020 činil - 3 522,50 Kč a konečný zůstatek činil - 4 025,86 Kč, v měsíci lednu roku 2020 počáteční zůstatek - 4 526,69 Kč. Stejně to vypadalo v předcházejících měsících. Výjimku činil konečný zůstatek v listopadu 2019 v prosinci 2019, tj. 38 952,52 Kč. To však bylo způsobeno vyplaceným úvěrem ve výši 100 000 Kč dne datum /viz Informace – expres půjčka (klient a žádost) na č. l. 37 spisu, vyjádření k procesu posouzení úvěruschopnosti včetně zjištěných údajů k žalovanému na č. l. 32 – 33 spisu, výpisy z běžného účtu uložené v elektronickém systému CEPR/. Jelikož žalovaný nesplácel úvěr řádně a včas, přistoupila žalobkyně k zesplatnění úvěru ke dni datum, o čemž byl žalovaný vyrozuměn dopisem ze dne datum. Žalovaný byl vyzván k úhradě dluhu výzvou k plnění ze dne datum předaným k poštovní přepravě dne datum s úhradou nejpozději do 15 dnů od odeslání výzvy, tj. do datum. Zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí dne datum /viz oznámení o prohlášení úvěru za splatný na č. l. 30 spisu, poštovní podací arch na č. l. 31 spisu, oznámení o právním zastoupení, Výzva k úhradě dluhu na č. l. 34 spisu, poštovní podací archy na č. l. 35 - 36 spisu, sledování zásilek na č. l. 93 spisu/. Právní předchůdkyně žalobkyně jako postupitel a žalobkyně jako postupník podepsaly dne datum smlouvu o postoupení pohledávek, jejímž předmětem bylo postoupení mj. pohledávky za žalovaným na žalobkyni /viz smlouva o postoupení pohledávek na č. l. 71 – 75 spisu, potvrzení na č. l. 70 spisu, příloha číslo ke smlouvě o postoupení pohledávek (položka číslo) uložena v elektronickém systému ISAS/.

5. Na základě shora popsaných skutkových zjištění dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný uzavřeli dne datum smlouvu o úvěru číslo Smlouva byla uzavřena elektronicky, žalovaný ji podepsal v internetovém bankovnictví za pomoci příjmení kódu. Právní předchůdkyně žalobkyně připsala dne datum ve prospěch účtu žalovaného č. bankovní účet vedeného u právní předchůdkyně žalobkyně částku 40 000 Kč. Žalovaný před sjednáním úvěru poskytl údaje v žádosti o půjčku ze dne datum. Příjmy žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalobkyně z výpisů z běžného účtu žalovaného vedeného právní předchůdkyní žalobkyně. Výdaje žalovaného byly právní předchůdkyní žalobkyně stanoveny jako součet částky životního minima, částky normativních nákladů na bydlení a výše dosavadních interních splátek u právní předchůdkyně žalobkyně. Z poskytnutého úvěru splatil žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně částku v celkové výši 26 535,04 Kč. Dne datum byla uložena a připravena k vyzvednutí zásilka obsahující výzvu k zaplacení dlužné částky. Žalovaný v řízení netvrdil, ani to jinak nevyšlo najevo, že by na svůj dluh uhradil více, než v řízení uváděla žalobkyně, resp. než v řízení vyšlo najevo.

6. Soud zamítl zbylé návrhy na doplnění dokazování (zejména sledování zásilek a reklamaci zásilky k oznámení o prohlášení úvěru za splatný), neboť přestože soud poskytl žalobkyni dodatečnou lhůtu k jejich založení do spisu, žalobkyně tak neučinila. Tyto důkazy tak nebylo možné v řízení provést.

7. Po právní stránce soud hodnotil věc podle ustanovení , , ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), a dle , o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění účinném do 28. 5. 2022 (dále jen„ zákon o spotřebitelském úvěru“).

8. Podle § 2395 o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

9. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.

10. Podle § 588 věty první o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek.

11. Podle § 3016 o. z. ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení jiných právních předpisů o ochraně spotřebitele.

12. Podle § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle odst. 2 téhož ustanovení poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.

13. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

14. Podle § 2991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Dle § 2993 o. z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu. Ustanovení § 1968 o. z. stanoví, že dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. Dle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

16. Soud dospěl k závěru, že žaloba je důvodná jen částečně. V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně na základě smlouvy o úvěru poskytla žalovanému částku ve výši 40 000 Kč Smlouvou o postoupení pohledávek dle § 1879 a násl. o. z. byla pohledávka právní předchůdkyně žalobkyně za žalovaným postoupena na žalobkyni. Žalobkyně je tak v řízení aktivně věcně legitimována. V souvislosti se smlouvou o spotřebitelském úvěru však žalobkyně v řízení neprokázala, že ve smyslu § 86 odst. 1 a 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr po posouzení jeho schopnosti úvěr splácet s odbornou péčí. K tomu soud uvádí, že není postačující, aby právní předchůdkyně žalobkyně vyšla především z nedoložených osobních, výdělkových a majetkových poměrů uvedených žalovaným v žádosti o půjčku, neboť odborná péče předpokládá, že věřitel údaje získané od spotřebitele náležitě ověří (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 25. 7. 2018, sp. zn. ). V řízení bylo prokázáno, že právní předchůdkyně žalobkyně zjistila osobní a majetkové poměry žalovaného z údajů uvedených přímo žalovaným. Příjmy žalovaného ověřila právní předchůdkyně žalovaného z výpisů z běžného účtu žalovaného. V řízení však nebylo prokázáno, zda a jakých způsobem právní předchůdkyně žalobkyně u zaměstnavatele žalovaného ověřila, zda není s žalovaným jednáno o skončení pracovního poměru, zda není ve výpovědní době apod. Zejména však právní předchůdkyně žalobkyně žádným způsobem neověřila výdaje žalovaného, nebylo zjišťováno, jaké jsou jeho skutečné výdaje na bydlení, na rodinu apod. Údaje o životním minimu, normativní náklady na bydlení či jiné statistické údaje o nákladech na bydlení, domácnost a běžnou spotřebu jsou pouze orientační údaje, které je však poskytovatel úvěru povinen ověřit a údaje individualizovat ve vztahu ke konkrétnímu žadateli o úvěr. Právní předchůdkyně žalobkyně si měla počínat o to obezřetněji, pokud již opakovaně v minulosti žalovanému úvěr poskytla a žalovaný žádal o úvěr nový. Nadto v situaci, kdy měsíční výdaje žalovaného pravidelně převyšovaly jeho příjmy a opakovaně byl na svém bankovním účtu v mínusu. Do kladných částek se dostal pouze krátkodobě po vyčerpání předchozího úvěru ve výši 100 000 Kč (v listopadu roku 2019, tj. čtyři měsíce před tímto úvěrem) a vzápětí byl opět na svém účtu v mínusu.

17. Soud s ohledem na výše uvedené uzavřel, že právní předchůdkyně žalobkyně poskytla ve smyslu § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 věta druhá zákona o spotřebitelském úvěru, a proto je taková smlouva neplatná. Ke skutečnosti, že soud zkoumal platnost smlouvy z úřední povinnosti, dodává, že se nelze spokojit s doslovným výkladem citovaných ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a otázkou splnění povinnosti prověřit úvěruschopnost žadatele se zabývat pouze k námitce žalovaného. Soud má za to, že v případném porušení této povinnosti je třeba spatřovat hrubé narušení veřejného pořádku a v některých případech i zjevný rozpor s dobrými mravy. Při výkladu a aplikaci právních předpisů je třeba vzít do úvahy i jejich účel a smysl, tj. zejména zásadu rovnosti a zásadu ochrany spotřebitele jako slabší strany, jehož nerovné postavení je na místě v případě sporu vyvažovat. Relativní neplatnost jako následek porušení právní úpravy na ochranu spotřebitele toto účinné vyvažování znemožňuje. Použití pouze gramatického výkladu, jenž by v případě porušení povinnosti poskytovatele úvěru zkoumat (posoudit) úvěruschopnost spotřebitele dovozoval pouhou relativní neplatnost následně uzavřené smlouvy, by jednak znamenalo popření smyslu a účelu zákonné povinnosti zkoumání úvěruschopnosti vůbec, a jednak vedlo k výraznému snížení ochrany spotřebitele jako slabší strany, závislé nyní jen na jeho vlastní aktivitě, což nepochybně nebylo záměrem zákonodárce. V záměru zákonodárce lze naopak vysledovat snahu o posílení ochrany spotřebitele. Pokud má nová právní úprava za cíl„ posílení principu zodpovědného úvěrování“, je zřejmé, že věřitel musí být touto úpravou dostatečně efektivně motivován k řádnému plnění svých povinností, a to případně i stanovením účinných sankcí. Pouhá relativní neplatnost (která s přihlédnutím ke své povaze nemusí být ani přes soudní projednání věci uplatněna a takto zohledněna), na rozdíl od neplatnosti absolutní, takovou účinnou sankcí zjevně být nemůže. Nedostojí-li tak poskytovatel spotřebitelského úvěru své povinnosti, je třeba dle názoru soudu za takové situace uzavřenou smlouvu považovat za absolutně, a nikoliv relativně, neplatnou, jak již opakovaně rozhodl Krajský soud v Praze rozsudkem ze dne 18. 7. 2019, č. j. -113 a ze dne 1. 8. 2019, č. j. -97. Ke zkoumání platnosti smlouvy z úřední povinnosti viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C -679/18 v řízení OPR- Finance s.r.o. proti GK.

18. Jelikož soud uzavřel, že smlouva o úvěru nebyla mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena platně, došlo na straně žalovaného na úkor právní předchůdkyně žalobkyně, resp. žalobkyně k bezdůvodnému obohacení, a proto je povinen toto obohacení ve smyslu § 2991 a násl. o. z. vydat. Z listin předložených v řízení a obsahu spisu vyplynulo, že žalovaný na svůj dluh uhradil celkem 26 535,04 Kč. Žalovaný je tak povinen vydat rozdíl mezi vyplacenou částkou a již vrácenou (40 000 Kč – 26 535,04 Kč), o kterou se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatil. Žalovaný byl povinen dluh dle § 1958 odst. 2 o. z. bez zbytečného odkladu vrátit poté, co jej věřitel k tomu vyzval. V daném případě bylo prokázáno dojití výzvy žalovanému dne datum (zásilka byla uložena a připravena k vyzvednutí, čímž se dostala do dispozice žalovaného, který se mohl s jejím obsahem seznámit) k úhradě dluhu. Dle této výzvy měl být dluh ze strany žalovaného uhrazen do 15 dnů od odeslání výzvy, tj. do datum. Od následujícího dne, tj. od datum, je tak žalovaný v prodlení žalobkyni náleží též nárok na úrok z prodlení dle o. z. ve výši 11,75 % ročně dle 2 z dlužné částky. Lhůta k plnění byla určena v souladu s  Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu jako nedůvodnou zamítl, neboť nebylo prokázáno, že došlo k platnému uzavření smlouvy o spotřebitelském úvěru, od níž žalobkyně svůj nárok odvíjela, resp. nebylo prokázáno dřívější dojití výzvy žalovanému (výrok I. a II. tohoto rozsudku).

19. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle ve spojení s  tak, že žádný z účastníků nemá právo na jejich náhradu, neboť procesně úspěšnějšímu žalovanému žádné náklady nevznikly. Při poměřování míry úspěchu a neúspěchu účastníků bylo třeba s ohledem na usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 12. 2015 sp. zn. , či nález Ústavního soudu ze dne 30. 8. 2010 sp. zn. , přihlížet též k uplatněnému příslušenství, které bylo předmětem řízení (výrok III. tohoto rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Mělníku.

Nebudou-li povinnosti stanovené tímto rozhodnutím plněny řádně a včas, může oprávněná osoba po právní moci rozhodnutí podat návrh na soudní výkon rozhodnutí podle části šesté nebo návrh na exekuci podle , exekučního řádu.