Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (1)No categories available
22 C 7/2023-88
Okresní soud v Karviné rozhodl samosoudkyní Mgr. Lucií Blahutovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
pro 447 372,44 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 434 895,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 434 895,77 Kč od datum do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 476,67 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 19 279,55 Kč, kapitalizovaným úrokem 14 257,92 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 447 372,44 Kč od datum do datum, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 476,67 Kč od datum do zaplacení a s úrokem ve výši 9,4 % ročně z částky 447 372,44 Kč od datum do zaplacení, zamítá.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 36 353 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 4 473 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění:
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 434 895,77 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 434 895,77 Kč od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Žaloba se v části, ve které se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 12 476,67 Kč s kapitalizovaným úrokem z prodlení 19 279,55 Kč, kapitalizovaným úrokem 14 257,92 Kč, úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 447 372,44 Kč od [datum] do [datum], úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 12 476,67 Kč od [datum] do zaplacení a s úrokem ve výši 9,4 % ročně z částky 447 372,44 Kč od [datum] do zaplacení, zamítá. III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 36 353 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobkyně. IV. Žalobkyně je povinna doplatit na soudním poplatku z žaloby částku 4 473 Kč České republice – Okresnímu soudu v Karviné ve lhůtě do tří dnů od právní moci rozsudku.
1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 447 372,44 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že její předchůdkyně společnost právnická osoba (dříve pod názvem právnická osoba) uzavřela s žalovanou dne datum smlouvu o úvěru, na základě níž poskytla žalované částku 450 000 Kč z úvěrového účtu č. bankovní účet na její běžný účet sjednaný ve smlouvě. Žalovaná se zavázala úvěr splácet v pravidelných měsíčních splátkách ve sjednané výši a hradit bance úroky z úvěru ve výši 9,40 % ročně a poplatky za poskytnuté bankovní služby, případné další poplatky dle smlouvy a sazebníku banky. Dále si žalovaná sjednala pojištění schopnosti splácet úvěr a zavázala se hradit bance poplatek za pojištění dle smlouvy. Jelikož žalovaná byla opakovaně v prodlení s úhradou splátek, banka úvěr zesplatnila ke dni datum a uplatnila právo na úhradu smluvní pokuty 20 % ze splátek splatných po dni zesplatnění úvěru. Pohledávka byla ke dni datum postoupena na žalobkyni. Žalobkyně po žalované požaduje dlužnou jistinu 447 372,44 Kč, kapitalizovaný úrok 14 257,92 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 19 279,55 Kč, úrok 9,40 % ročně z dlužné jistiny 447 372,44 Kč od datum a úrok z prodlení z dlužné jistiny 447 372,44 Kč ve výši 8,25 % ročně od datum do zaplacení. Ani po předžalobní výzvě žalovaná ničeho neuhradila.
2. Žalobkyně dále tvrdila, že původní věřitelka s odbornou péčí posoudila schopnost žalované splácet úvěr na základě informací požadovaných a získaných od žalované, které uvedla v žádosti o úvěr a které banka kontrolovala v dostupných interních a externích databázích, zejména v bankovním a nebankovním registru klientských informací, insolvenčním rejstříku, databázi MVČR a dalších. Žalovaná bance doložila potvrzení o výši příjmu ze dne datum, z čehož bylo zjištěno, že žalovaná byla od datum zaměstnána jako zdravotní sestra ve společnosti nemocnice příjmení jméno právnická osoba, za poslední tři měsíce byl její čistý měsíční příjem 28 144 Kč, za posledních 6 měsíců činil její čistý příjem 210 837 Kč, ze mzdy žalované nebyly prováděny srážky, nebyla ve zkušební době a nebylo vedeno jednání o skončení pracovního poměru. V žádosti žalovaná uvedla čistý měsíční příjem domácnosti 58 000 Kč, že má vlastní bydlení a nemá vyživovací povinnost vůči dalším osobám. příjmení porovnávala příjmy žalované a výdaje odhadnuté na základě historických dat z ČSÚ, z interních a externích zdrojů banka zjistila, že žalovaná neměla v době žádosti o úvěr další závazky. Žalovaná na předmětný úvěr uhradila 15 104,23 Kč.
3. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila a k nařízenému jednání se nedostavila, ačkoliv byla řádně a včas předvolána. Soud proto jednal a rozhodl v nepřítomnosti žalované podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), přičemž vycházel z obsahu spisu a provedených důkazů.
4. Z listiny nazvané jako smlouva o úvěru s pojištěním schopnosti splácet Expres půjčka ze dne datum bylo zjištěno, že byla uzavřena mezi žalovanou a předchůdkyní žalobkyně společností právnická osoba, IČO. Podle této smlouvy se žalobkyně zavázala poskytnout žalované úvěr 450 000 Kč a ta se zavázala jej splácet ve 120 měsíčních splátkách po 5 798,28 Kč spolu s úhradou pojištění 575 Kč za pojištění schopnosti splácet, vždy k 20. dni v měsíci počínaje dnem datum. Roční roková sazba byla sjednána na 9,40 %, žalovaná měla celkem uhradit 697 683,42 Kč. Dále si strany sjednaly, že úvěr bude poskytnut na běžný účet vedený bankou č. bankovní účet z úvěrového účtu č. bankovní účet, na který bude úvěr formou zápočtu z běžného účtu splácen.
5. Z žádosti o úvěr ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaná uvedla, že je vdaná, má vlastní bydlení od datum, je zaměstnána u zaměstnavatele nemocnice příjmení jméno právnická osoba na dobu určitou od datum do datum, její průměrný čistý měsíční příjem činí 28 144 Kč, celkový čistý měsíční příjem domácnosti činí 58 000 Kč, nemá srážky ze mzdy ani žádné vyživované osoby.
6. Z výpisu z úvěrového účtu č. bankovní účet bylo zjištěno, že dne datum žalovaná čerpala úvěr 450 000 Kč.
7. Z platební historie ke smlouvě číslo bylo zjištěno, že žalovaná uhradila na úvěr 15 104,23 Kč.
8. Z oznámení o prohlášení úvěru za splatný ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyhotovila přípis adresovaný žalované s oznámením o zesplatnění úvěru č. bankovní účet ke dni datum s výzvou k úhradě do datum.
9. Ze smlouvy o postoupení pohledávek včetně seznamu postoupených pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že pohledávka ze smlouvy č. smlouvy/účtu číslo byla předchůdkyní žalobkyně, společností právnická osoba, postoupena žalobkyni.
10. Z listiny označené jako oznámení o postoupení pohledávky ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje sdělení společnosti právnická osoba, adresované žalované, ve kterém se jí oznamuje postoupení pohledávky ze smlouvy číslo na žalobkyni.
11. Z podacího lístku bylo zjištěno, že dne datum podala žalobkyně k poštovní přepravě zásilku adresovanou žalované.
12. Z předžalobní upomínky zástupce žalobkyně ze dne datum a podacího lístku ze dne datum bylo zjištěno, že zástupce žalobkyně vyzval žalovanou k zaplacení dlužné částky ze smlouvy číslo to do datum.
13. Uvedená dílčí skutková zjištění považuje soud za skutkový závěr ve věci samé.
14. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
15. Podle § 2 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ ZoSÚ“) je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.
16. Podle § 86 odst. 1 ZoSÚ poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Posouzením úvěruschopnosti spotřebitele je posouzení jeho schopnosti splácet spotřebitelský úvěr (§ 3 písm. c) ZoSÚ).
17. Podle § 86 odst. 2 ZoSÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
18. Podle § 87 odst. 1 ZoSÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
19. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
20. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
21. Po zhodnocení provedených důkazů dospěl soud k závěru, že mezi žalovanou a předchůdcem žalobkyně byla uzavřena smlouva o úvěru podle § 2395 o. z. V řízení bylo prokázáno, že žalobkyně byla oprávněna k podání žaloby, neboť jí byla pohledávka postoupena původním věřitelem smlouvou o postoupení pohledávek ve smyslu § 1879 o. z. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno doručením oznámení o postoupení pohledávky.
22. Smlouva byla uzavřena předchůdcem žalobkyně jako podnikatelem v rámci své podnikatelské činnosti s žalovanou jako spotřebitelem, v důsledku čehož je na smlouvu nutno aplikovat kromě ustanovení o. z. také zákon o spotřebitelském úvěru, který upravuje povinnost věřitele zkoumat tzv. úvěruschopnost spotřebitele. K neplatnosti smluv soud přihlédl i bez námitky žalované, a to s ohledem na rozsudek Evropského soudního dvora (druhého senátu) ze dne datum, sp. zn. C číslo, který v rámci rozhodování o předběžné otázce uzavřel, že články 8 a 23 směrnice 2008/48/ES musí být vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.
23. Jak vyplývá ze shora uvedeného, soud v souladu s eurokonformním výkladem směrnice 2008/48/ES dovodil, že nedodržení povinnosti věřitele dle §§ 86 a 87 ZoSÚ způsobuje absolutní neplatnost sjednané smlouvy dle § 588 o. z., ke kterému soud musí přihlížet z úřední povinnosti. Soud přitom nevzal za prokázáno, že by před uzavřením smluv předchůdkyně žalobkyně posoudila s odbornou péčí schopnost žalované úvěr splácet. Věřitel této své povinnosti nedostojí, pokud se spokojí s objektivně nedoloženým osobním prohlášením dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech, tedy pokud si prohlášení učiněná dlužníkem, zaznamenaná např. do zákaznické karty, neověří listinami (doklady), které bude požadovat po dlužníku. V takovém případě nelze dospět k závěru, že zkoumání úvěruschopnosti bylo provedeno s odbornou péčí. Soud přitom v dané věci konstatuje, že předchůdkyně žalobkyně své povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované nedostála, když doložila pouze žádost o úvěr obsahující prohlášení žalované o výši jejích příjmů, přičemž nebylo prokázáno, že by byly údaje uvedené v této listině ověřeny i příslušnými doklady, žalobkyně soudu žádné důkazy nepředložila. Co se týče výdajů žalované, ty předchůdkyně žalobkyně blíže nezkoumala a vycházela pouze ze statistických údajů, aniž by individuálně zjišťovala pravidelné výdaje žalované a ověřila je příslušnými doklady.
24. Vzhledem k uvedenému dovodil soud absolutní neplatnost smlouvy o úvěru pro rozpor se zákonem (shora citované §§ 86 a 87 ZoSÚ, § 580 odst. 1 o. z.), kdy k tomuto je soud povinen přihlížet i bez návrhu (§ 588 o. z.). Žalobkyně byla u jednání poučena podle § 118a odst. 1 a odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, (dále jen„ o. s. ř.“), přesto k prokázání posouzení úvěruschopnosti žalované ničeho dalšího netvrdila ani nedoložila. Soud dospěl k závěru, že žalobkyně neprokázala, že před poskytnutím úvěru byla řádně posouzena úvěruschopnost žalované, proto je smlouva o úvěru absolutně neplatná.
25. Ustanovení § 87 odst. 1 věty třetí ZoSÚ stanoví povinnost spotřebitele vrátit jistinu úvěru, přičemž v takovém případě je zapotřebí na zaplacenou jistinu započítat plnění, které podle neplatné smlouvy spotřebitel již zaplatil. Vzhledem k tomu, že předchůdkyní žalobkyně poskytla žalované 450 000 Kč a ta uhradila pouze 15 104,23 Kč, soud ji zavázal k úhradě rozdílu ve výši 434 895,77 Kč. Splatnost dlužné částky nastala datum v souladu s § 1958 odst. 2 o. z. na základě výzvy žalobkyně obsažené v předžalobní upomínce ze dne datum, v níž byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužných částek v souvislosti s uzavřenou smlouvou o úvěru, a to ve lhůtě do datum. K odeslání výzvy prokazatelně došlo datum na adresu žalované. Třetí pracovní den tak došlo dle zákonné fikce k doručení výzvy, tj. datum, do datum měla žalovaná plnit a od datum, tedy ode dne následujícího je v prodlení a vznikla jí v souladu s § 1970 o. z. povinnost zaplatit žalobkyni vedle závazku k vydání nezaplacené jistiny také úrok z prodlení. Úrok z prodlení byl přiznán ve výši požadované žalobkyní, byť by dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. měla žalobkyně nárok na úrok vyšší, avšak soud nemohl její požadavek překročit. Ve zbylé části byla žaloba zamítnuta s ohledem na shora uvedené, jelikož se jednalo o nároky vyplývající přímo z neplatně uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru.
26. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 36 353 Kč, přičemž tato částka představuje 50 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 75 % a úspěchu žalované v rozsahu 25 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 22 369 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 447 372,44 Kč sestávající z částky 10 100 Kč za každý ze čtyř úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava věci, sepsání žaloby, předžalobní upomínka a účast u jednání dne datum) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrada daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 41 600 Kč ve výši 8 736 Kč.
27. Žalobkyně byla zavázána zaplatit státu doplatek soudního poplatku ve výši 4 473 Kč, neboť podle položky 2 bodu 2. sazebníku soudních poplatků, pokud soud platební rozkaz nevydá a pokračuje v řízení, doměří navrhovateli poplatek do výše položky 1. Podle položky 1 bodu 1. písm. b) sazebníku soudních poplatků za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění do částky vyšší než 20 000 Kč, činí poplatek 5 %, tedy 22 369 Kč, přičemž žalobkyně již uhradila 17 896 Kč.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, prostřednictvím Okresního soudu v Karviné. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.