Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

48 C 116/2023-68

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Ivem Krýsou ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce

zastoupen advokátem Mgr. jméno příjmení

sídlem adresa

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

státní příslušník Slovenské republiky

bytem adresa

o zaplacení 100 600 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 600 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 100 600 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 23 771,20 Kč k rukám zástupce žalobce, Mgr. jméno příjmení, advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 100 600 Kč spolu s úrokem z prodlení v zákonné výši 8,25 % ročně z částky 100 600 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení částku 23 771,20 Kč k rukám zástupce žalobce, Mgr. [jméno] [příjmení], advokáta, do tří dnů od právní moci rozsudku.

1. Žalobce se žalobou podanou dne datum původně k Obvodnímu soudu pro Prahu 4 domáhal po žalovaném zaplacení částky 100 600 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobce pronajal žalovanému byt číslo v 6. a 7. nadzemním podlaží domu na adrese adresa žalovaného, jehož je výlučným vlastníkem na dobu určitou od datum do datum, přičemž později došlo dodatkem k prodloužení nájmu do datum. Nájemné bylo sjednáno ve výši 16 000 Kč měsíčně, za služby spojené s užíváním bytu byla sjednána částka 3 200 Kč měsíčně. Celkově měl žalovaný platit částku 19 200 Kč měsíčně vždy pátého dne příslušného měsíce. Žalobce byt žalovanému předal. Žalovaný uhradil: za březen 2020 19 000 Kč, za duben 2020 20 000 Kč, za květen 2020 0 Kč, za červen 2020 19 000 Kč, za červenec 2020 16 000 Kč, za srpen 2020 0 Kč, za září 2020 25 000 Kč, za říjen 2020 0 Kč, za listopad 2020 0 Kč, za prosinec 2020 0 Kč, za leden 2021 50 000 Kč, za únor 2021 0 Kč a za březen 2021 0 Kč. Celková dlužná částka tak činí za období 13 měsíců 100 600 Kč. Dále žalobce uvedl, že žalovaný svůj dluh co do důvodu a výše uznal odsouhlasením dlužné částky dne datum, přičemž se zavázal dluh uhradit do datum. Žalovaný však svůj dluh neuhradil. Žalobce poté zaslal žalovanému předžalobní výzvu, nicméně žalovaný na svůj dluh neuhradil ničeho.

2. Žalovaný se k podané žalobě nevyjádřil.

3. Soud ve věci postupoval podle , dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení jednání ve vyjádření ze dne datum, žalovaný se k výzvě soudu učiněné usnesením ze dne 12.6.2023, č.j. - 58, zda souhlasí s rozhodnutím bez nařízení jednání, nevyjádřil a ve smyslu , (dále jen „“) se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasil.

4. Soud nejprve posuzoval, zda je ve věci dána mezinárodní příslušnost vzhledem k tomu, že žalovaný je státním příslušníkem Slovenské republiky. Podle čl. 24 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech platí, že„ bez ohledu na bydliště stran mají výlučnou příslušnost tyto soudy členského státu: pro řízení, jejichž předmětem jsou věcná práva k nemovitostem a nájem nemovitostí, soudy členského státu, v němž se nemovitost nachází; pro řízení, jejichž předmětem je nájem nemovitostí za účelem jejich dočasného soukromého užívání na dobu nejvýše šesti po sobě následujících měsíců jsou však příslušné i soudy toho členského státu, v němž má žalovaný bydliště, pokud je nájemcem fyzická osoba a pronajímatel i nájemce mají bydliště v témže členském státě.“. Jelikož v řízení jde o nájem nemovitosti, která se nachází na území České republiky a současně na dobu delší šesti měsíců, jsou české soudy výlučně příslušné k rozhodnutí sporu.

5. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

6. Z prostého výpisu z katastru nemovitostí má soud za prokázané, že žalobce je výlučným vlastníkem jednotky vymezené podle zákona o vlastnictví bytů číslo v budově adresa v k.ú. část obce, zapsané na list vlastnictví. Ze smlouvy o nájmu bytu ze dne datum má soud za prokázané, že žalobce přenechal žalovanému do užívání bytovou jednotku číslo v budově adresa v k.ú. část obce, nacházející se v 6. a 7. nadzemním podlaží o velikosti 2+kk a výměře 51,30 m2 na dobu určitou od datum do datum a žalovaný se zavázal hradit smluvní nájemné 16 000 Kč měsíčně a paušální zálohu na služby 3 200 Kč měsíčně. Z odsouhlasení dlužné částky za pronájem bytu číslo ze dne datum má soud za prokázané, že žalovaný uznal, že má vůči žalobci dluh ve výši 100 600 Kč, která vznikla na základě smlouvy o nájmu bytu ze dne datum a dodatku číslo ze dne datum za pronájem bytu číslo v bytovém domě v ulici adresa žalovaného a že tuto částku se žalovaný zavazuje žalobci uhradit do datum. Z výzvy k úhradě dlužné částky 100 600 Kč ze dne datum a kopie vrácené obálky má soud za prokázané, že se žalobce na žalovaného písemně obrátil a vyzval jej před podáním žaloby k úhradě žalované částky nejpozději do 7 dnů od doručení výzvy.

7. Po právní stránce soud zjištěný skutkový stav posoudil podle následujících právních předpisů.

8. Podle , (dále jen „“) uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá.

9. Podle nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné.

10. V řízení bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal, že má vůči žalobci dluh ve výši žalované částky, a to tak, že byla uvedena jeho přesná výše i právní důvod. Současně má soud za prokázané, že mezi účastníky byla uzavřena platně nájemní smlouva k bytové jednotce. Soud má za splněné formální zákonné náležitosti kladené nau uznání dluhu, která tak měla za následek vznik vyvratitelné právní domněnky toho, že dluh ve výši žalované částky v den uznání, tedy dne datum, existoval. K platnému uznání dluhu podle je kromě obecných náležitostí kladených na právní jednání třeba, aby tento jednostranný právní úkon dlužník učinil písemnou formou, vyjádřil v něm příslib zaplacení dluhu a uvedl důvod a jeho výši (tedy uznal dluh co do důvodu a výše). Tyto náležitosti uznání dluhu ze dne datum splňuje.

11. V procesní rovině vznik vyvratitelné domněnky uznání dluhu nachází svůj odraz v ustanovení , které určuje, že skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, jež připouští důkaz opaku, má soud za prokázanou, pokud v řízení nevyšel najevo opak. Zákon tím vyslovuje obecnou zásadu, že dokud není dokázán opak, platí za prokázanou skutečnost, pro kterou je v zákoně stanovena domněnka, a že tedy pouhá třeba i závažná pochybnost o tom, zda skutečnost v právní domněnce stanovená existuje, nestačí k tomu, aby nebyla považována za prokázanou. Nejvyšší soud již opakovaně formuloval a odůvodnil závěr, že jestliže uznání dluhu založilo vyvratitelnou domněnku, podle které se má za to, že závazek v době uznání trval, pak v řízení, v němž se věřitel (žalobkyně) domáhá splnění tohoto závazku, spočívá důkazní břemeno ohledně neexistence závazku na dlužníku (žalované). Z uvedeného pak vyplývá, že skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, není předmětem procesního dokazování a nebyla-li v řízení domněnka existence uznaného závazku vyvrácena, soud musí mít podle skutečnost za prokázanou (srov. například závěry rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25.10.2000, sp. zn. Cdo 2854, zveřejněný v časopise Obchodní právo, ročník 2001, číslo 1, str. 29, dále též rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 21.2.2001, sp. zn. , zveřejněný v časopise Obchodní právo, ročník 2001, číslo 7, str. 20, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7.5.2003, sp. zn. , zveřejněný v časopise Soudní judikatura č. 7 ročník 2003, pod číslem 113, rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 26.8.2004, sp.zn. , usnesení Nejvyššího soudu ze dne 23.2.2006, sp.zn. , či z pozdější doby rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 23.9.2010, sp.zn. , nebo ze dne 29.2.2016, sp.zn. ).

12. V řízení tak mohou nastat jen dvě možné situace, tedy že buď platí skutečnost, které svědčí vyvratitelná domněnka, za prokázanou, anebo vyšel v řízení najevo její opak (obsah domněnky byl vyvrácen důkazem opaku, tj. důkazem, že skutečnost je v konkrétním případě právě opačná, než jak ji uvádí domněnka). Jelikož se žalovaný ve věci nijak nevyjádřil, soud tak má a musí mít skutečnost, které svědčí vyvratitelná právní domněnka, ve smyslu za prokázanou a podle toho rozhodnout spor mezi účastníky. Z tohoto důvodu soud shledal podanou žalobu po právu a v celém rozsahu jí vyhověl, jak uvedeno ve výroku I. Soud přiznal žalobci v souladu s  rovněž úrok z prodlení v zákonné výši z žalované částky, a to ode dne datum, kdy se žalovaný dostal do prodlení, neboť uznaný dluh neuhradil do dne datum, k čemuž se zavázal. Úrok byl přiznán v zákonné výši dle , která byla ke dni datum 8,25 % (výrok I).

13. O nákladech řízení soud rozhodl podle ve spojení s  , kdy účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podmínky byly splněny. Úspěch ve věci měl žalobce, kterému soud přiznal náhradu nákladů účelně vynaložených na hájení práva u soudu proti neúspěšnému žalovanému. Tyto náklady spočívají v zaplaceném soudním poplatku za zahájení řízení ve výši 4 024 Kč a v nákladech právního zastoupení podle , o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 3 úkony právní služby (převzetí a příprava zastoupení, sepis předžalobní výzvy se základním skutkovým a právním rozborem a sepis a žaloby) z tarifní hodnoty 100 600 Kč á 5 140 Kč (, , bod 5, advokátního tarifu), 3 režijní paušály ve smyslu advokátního tarifu á 300 Kč za tytéž úkony právní služby, celkem tedy 16 320 Kč (15 420 + 900), to vše zvýšené o náhradu za 21% DPH na základě dokladu, že advokát žalobce je plátcem této daně ve výši 3 427,20 Kč. Celková výše nákladů, které žalobci v tomto soudním řízení vznikly, činí 23 771,20 Kč (4 024 + 16 320 + 3 427,20). Soud proto uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci celkem částku 23 771,20 Kč k rukám jeho zástupce ( , výrok II.) .‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬‬

14. O lhůtě k plnění ve výroku ve věci samé i v nákladovém výroku soud rozhodl podle část věty před středníkem , když pro stanovení jiné než obecné pariční lhůty ani pro stanovení plnění ve splátkách nevyšly za řízení najevo žádné důvody.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení opisu jeho písemného vyhotovení k Městskému soudu v Praze prostřednictvím Obvodního soudu pro Prahu 2.

Nesplní-li povinný dobrovolně, co mu ukládá vykonatelné rozhodnutí, může oprávněný podat návrh na jeho soudní výkon nebo exekuci.