Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

5 C 172/2023-19

Okresní soud v Třebíči rozhodl samosoudcem JUDr. Janem Tesařem ve věci

žalobce: osobní údaje žalobce zastoupený advokátkou údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

o zaplacení částky 1 000 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč za období od 18. 7. 2014 do 21. 4. 2023, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč od 22. 4. 2023 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku. II. V části, ve které se žalobce domáhal, aby byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci další úrok z prodlení ve výši 8,05% ročně z částky 1 000 Kč za období od 18. 7. 2014 do 21. 4. 2023, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobce se žalobou doručenou soudu dne 2. 3. 2023 domáhal vydání rozhodnutí, kterým bude žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci částku 1 000 Kč s příslušenstvím z titulu splnění závazku ze smlouvy o zápůjčce uzavřené mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným. Žalobu odůvodnil tím, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 30. 6. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč a stejného dne tuto částku převedl na účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal zápůjčku právnímu předchůdci žalobce splatit nejpozději do 17. 7. 2014, svůj závazek vůči právnímu předchůdci žalobce i následně vůči žalobci dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalovaný dosud jistinu zápůjčky ani částečně nezaplatil a nereagoval ani na výzvu žalobce zaslanou mu před zahájením řízení.

2. Žalobce i žalovaný souhlasili s projednáním a rozhodnutím věci v jejich nepřítomnosti a soud proto dle věc projednal a rozhodl bez nařízení jednání.

3. Soud provedl dokazování smlouvou o zápůjčce uzavřenou dne 30. 6. 2014 mezi právním předchůdcem žalobce a žalovaným, smlouvou o postoupení pohledávek mezi právním předchůdcem žalobce a žalobcem z 21. 12. 2017, její přílohou obsahující seznam postupovaných pohledávek a výzvou žalobce zaslanou žalovanému z 2. 4. 2020 včetně podacího archu.

4. Z těchto důkazů a skutkových tvrzení žalobce, jejichž správnost nebyla žalovaným v průběhu řízení zpochybněna, vzal soud za prokázané, že mezi právním předchůdcem žalobce právnická osoba a žalovaným byla dne 30. 6. 2014 uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které právní předchůdce žalobce poskytl žalovanému zápůjčku ve výši 1 000 Kč a stejného dne tuto částku převedl na účet žalovaného. Nedílnou součástí smlouvy byly obchodní podmínky právního předchůdce žalobce. Žalovaný se zavázal zápůjčku právnímu předchůdci žalobce splatit nejpozději do 17. 7. 2014, svůj závazek vůči právnímu předchůdci žalobce i následně vůči žalobci dosud ani částečně nesplnil. Na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 21. 12. 2017 byla předmětná pohledávka vůči žalovanému postoupena žalobci a postoupení pohledávky bylo žalovanému písemně oznámeno. Žalobce sice netvrdil, že by byla jeho právním předchůdcem před uzavřením předmětné smlouvy řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného a sám připustil, že nedisponuje žádnými doklady o prověření úvěruschopnosti. Za této situace dospěl soud k závěru, že vzhledem k ustanovením a o spotřebitelském úvěru, které sice v době uzavření smlouvy o zápůjčce neplatil, nicméně byly dány důvody, pro které zákonodárce tato ustanovení do právního řádu zavedl, a aplikaci těchto ustanovení i pro právní vztahy vzniklé před nabytím účinnosti tohoto zákona běžně připouští existující soudní judikatura. Soud proto dospěl k závěru, že předmětná smlouva o zápůjčce je neplatná a je dána pouze povinnost žalovaného zaplatit žalobci jistinu zápůjčky z titulu vydání bezdůvodného obohacení dle ustanovení , 2 . Bezdůvodné obohacení je dluhem splatným na výzvu dle a za výzvu k jeho splnění je třeba považovat doručení žaloby, která byla v projednávané věci žalovanému doručena 20. 4. 2023. Žalovaný byl povinen splnit dluh následující den a dnem následujícím po tomto dni, tedy dnem 22. 4. 2023, se žalovaný ocitl vůči žalobci v prodlení se splněním peněžitého dluhu a žalobci vzniklo dle a právo na zaplacení úroků z prodlení vedle plnění. Soud proto až od tohoto dne přiznal žalobci právo na zaplacení v žalobě požadovaného úroku z prodlení a ve zbývající části týkající se příslušenství pohledávky žalobu jako nedůvodnou zamítl. Soud proto žalobě vyhověl pouze ohledně částky 1 000 Kč představující jistinu pohledávky a úroků z prodlení od 22. 4. 2023 do zaplacení a uložil žalovanému povinnost zaplatit přiznanou částku s příslušenstvím v obecné třídenní lhůtě k plnění dle , neboť neshledal důvody pro případné výjimečné stanovení lhůty delší nebo umožnění plnění žalovanému ve splátkách.

5. O nákladech řízení rozhodl soud dne , neboť každý z účastníků měl ve věci úspěch pouze částečný a ke dni rozhodnutí soudu není mezi přiznanou výší plnění a výší úroků z prodlení, ohledně kterých byla žaloba zamítnuta, podstatnější rozdíl. Soud proto dospěl k závěru, že výsledku řízení nejlépe odpovídá výrok, podle kterého nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ). Nebude-li povinnost uložená tímto rozsudkem splněna dobrovolně, lze navrhnout výkon rozhodnutí nebo exekuci.