Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 138/2023-27

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 9 911,82 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 131,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 131,11 Kč od datum do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit částku 7 464,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 573,24 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 131,11 Kč od datum do datum a smluvní pokutu 1 780,71 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 8 131,11 Kč s úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 131,11 Kč od [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V celém zbývajícím rozsahu, kterým se žalobkyně domáhala po žalovaném zaplatit částku 7 464,69 Kč, kapitalizovaný úrok z prodlení 573,24 Kč, úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 8 131,11 Kč od [datum] do [datum] a smluvní pokutu 1 780,71 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení částky 9 911,82 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba se sídlem v obec (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 10 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky vrátit spolu s dohodnutým příslušenstvím ve výši 8 592 Kč (příslušenství tvoří kapitalizovaný úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady na vyhodnocení úvěru a inkasní poplatek). Celková částka 18 592 Kč byla splatná ve 14 měsíčních splátkách po 1 328 Kč s poslední splátkou splatnou dne datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť uhradil pouze částku 3 728 Kč, která byla započtena poměrně na jistinu a příslušenství. Žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 8 131,11 Kč, částky 7 464,69 Kč (633,40 Kč kapitalizovaný smluvní úrok, 3 917,47 Kč poplatek za poskytnutí úvěru, 742,95 Kč náklady na vyhodnocení úvěru, 1 439,07 Kč inkasní poplatek a 731,80 Kč kapitalizovaný smluvní úrok po splatnosti závazku za dobu od datum do datum ve výši 15 % ročně z jistiny), úroku z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od datum do zaplacení, kapitalizovaného úroku z prodlení 573,24 Kč (úrok z prodlení ve výši 11,75 % ročně z jistiny od datum do datum) a smluvní pokuty 1 780,71 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z dlužné jistiny za každý započatý den z prodlení od datum do datum). Žalobkyně v žalobě obecně popsala, jak její právní předchůdkyně u smlouvy o úvěru zjišťovala a posuzovala úvěruschopnost žalovaného. Na základě rámcové smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. Žalovaný byl vyzván k plnění před podáním žaloby, ale ničeho neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu , (dále jen „“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobkyně ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek , neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedly, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně. Na základě provedeného dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu. Žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru ze dne datum označené číslo obdržel peněžní prostředky ve výši 10 000 Kč a zavázal se vrátit 18 592 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně se s žalobkyní dohodla o převedení pohledávky za žalovaným. Nebylo prokázáno, že by žalovaný něco uhradil. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě do datum před podáním žaloby.

4. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzené postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“).

5. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především a spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. , nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C číslo).

6. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila toliko žádost o úvěr, ve které jsou uvedeny některé informace o poměrech žalovaného. Takto je uvedeno, že žalovaný je starobní důchodce (zaškrtnuta kolonka, podle které to nebylo ověřeno) s měsíčním důchodem 14 976 Kč, jiné příjmy nemá, bydlí v nájemním bytě, je rozvedený, nemá děti, jeho náklady činí měsíčně 3 000 Kč za bydlení a energie a 3 860 Kč za dopravu, jídlo a osobní náklady, 1 992 Kč měsíční splátky stávajících půjček (půjčka u„ EC FS“, u které zbývá doplatit 19 896 Kč), 148 Kč náklady na„ mob“. K těmto údajům žalobkyně nepředložila žádné důkazy, přestože podle údajů v žádosti měla mít k dispozici výplatní doklad a rozhodnutí (nespecifikováno). Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení a při absenci podkladových dokumentů k poměrům žalovaného nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Nadto je už z vyplněných údajů patrné, že žalovaný měl v době uzavření smlouvy jiný úvěr, tedy žalobkyně měla o to pečlivěji posoudit jeho úvěruschopnost. Soudu je pak z vlastní činnosti známo, že žalovaný má dluhy u jiných úvěrových společností a jsou proti němu vedena exekuční řízení. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu spotř. z. a o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

7. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 10 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 963 Kč, nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 4 900 Kč, 929 Kč a 1 800 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 8 592 Kč, tj. 85,92 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 272,44 %. K tomu je ve smlouvě uvedena smluvní pokuta výlučně v neprospěch žalovaného, tj. v rozporu s § 1813 o. z., a další poplatky. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků a smluvních pokut z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

8. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku 10 000 Kč a nebylo prokázáno, že by něco již vrátil (vrácení částky 3 728 Kč zůstává v rovině tvrzení), žalobkyně má tedy právo na vrácení jistiny 8 131,11 Kč, tj. ve výši požadované v žalobě, neboť soud nemůže překročit žalobní žádání. Proto soud ve výroku I. tohoto rozsudku vyhověl podané žalobě, pokud jde o uhrazení nevrácené jistiny 8 131,11 Kč z neplatné smlouvy o zápůjčce. Současně soud žalovaného zavázal k zaplacení úroku z prodlení z uvedené jistiny, a to v žalobkyní požadované výši 11,75 % ročně, přestože výše úroku podle o. z. a je vyšší, avšak soud je vázán žalobním návrhem. Soud žalovaného zavázal k úhradě úroku z prodlení od datum, neboť k vrácení peněžních prostředků představujících nevrácenou jistinu ze smlouvy o zápůjčce byl žalovaný podle zjištěného skutkového stavu vyzván předžalobní výzvou, ve které byla stanovena lhůta do datum, tedy od následujícího dne je žalovaný v prodlení.

9. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl veškeré žalobou uplatněné nároky, které nejsou nevrácenou jistinou ze spotřebitelského úvěru a odpovídající část úroku z prodlení.

10. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť přestože v řízení měl žalovaný větší procesní úspěch, podle obsahu spisu mu žádné náklady řízení nevznikly.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné ( ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.