Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

18 C 96/2023-33

Okresní soud v Berouně rozhodl samosoudkyní Mgr. Veronikou Sekerovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalované: osobní údaje žalované

pro zaplacení 75 479,62 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 44 063 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 7. 2023 do zaplacení.

II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 5 588,89 Kč spolu s

úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 49 651,89 Kč od 12.8.2021 do 18.7.2023;

úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5 588,89 Kč od 18.7.2023 do zaplacení;

kapitalizovaným obchodním úrokem 26 053,29 Kč;

smluvní pokutou 24 927,73 Kč a

částkou 900 Kč,

se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaná je povinna do 3 dnů od právní moci rozsudku zaplatit žalobkyni 44 063 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně od 19. 7. 2023 do zaplacení. II. Žaloba, aby byla žalovaná povinna uhradit žalobkyni částku 5 588,89 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 49 651,89 Kč od 12.8.2021 do 18.7.2023; úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z částky 5 588,89 Kč od 18.7.2023 do zaplacení; kapitalizovaným obchodním úrokem 26 053,29 Kč; smluvní pokutou 24 927,73 Kč a částkou 900 Kč, <b>se zamítá.</b> III. Žádný z účastníků nemá nárok na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 25. 2. 2023 domáhala po žalované úhrady částky 75 479,62 Kč s příslušenstvím, jako nesplaceného úvěru. Uvedla, že s žalovanou uzavřela dne 18.1.2021 Smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo na základě níž poskytla žalované částku 50 000 Kč. Žalovaná se zavázala žalobkyni částku vrátit spolu s obchodním (výpůjčním) úrokem, a to ve 30 pravidelných měsíčních splátkách po 4 988 Kč. Žalovaná však nehradila dohodnuté splátky řádně a včas, uhradila pouze částku 5 937 Kč, proto žalobkyně úvěr ke dni 11.8.2021 zesplatnila a požadovala uhradit celou do té doby nesplacenou jistinu ve výši 49 651,89 Kč, obchodní úrok na výši 111,35 % ročně, který kapitalizovala za období od 19.2.2021 do 11.8.2021 částkou 26 053,29 Kč smluvní pokutu ve výši 24 927,73 Kč a účelně vynaložené náklady na upomínání ve výši 900 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že před poskytnutím úvěru zkoumala úvěruschopnost žalované, a že neshledala důvody, pro něž by neměl být úvěr žalované poskytnut. K tvrzení žalované, že se stala obětí podvodu třetí osoby, žalobkyně zdůraznila, že žalovaná uvedenou smlouvu osobně podepsala, a že její podpis byl úředně ověřen.

2. Žalovaná v odporu k platebnímu rozkazu uvedla, že pohledávku neuznává, neboť se stala obětí podvodu spáchaného na ní paní jméno příjmení.

3. První jednání ve věci bylo soudem nařízeno na den 1.8.2023, předvolání k tomuto jednání bylo žalobkyni doručeno dne 2.6.2023 a žalované 15.6.2023 (vhozením do poštovní schránky). Žalobkyně se z jednání soudu omluvila a žalovaná se k jednání bez omluvy nedostavila. Soud proto jednal v nepřítomnosti účastníků ve smyslu ustanovení

4. Z předložených listin učinil soud následující skutková zjištění.

5. Žalobkyně dne 18.1.2021 podepsala Smlouvu o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo na základě níž se zavázala žalované poskytnout úvěr ve výši 50 000 Kč, a to na její bankovní účet označený v záhlaví smlouvy. Uvedenou smlouvu následně žalovaná vlastnoručně podepsala dne 29.1.2021 před Českou poštou, a.s., na pobočce obec a číslo. Žalovaná se v uvedené smlouvě zavázala žalobkyni poskytnutý úvěr vrátit, a to ve 30 měsíčních splátkách po 4 988 Kč spolu s obchodním úrokem ve výši 111,35 % ročně (viz. Smlouva o spotřebitelském úvěru, včetně splátkového kalendáře a smluvních podmínek, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru).

6. Ze zprávy společnosti právnická osoba má soud za osvědčené, že žalobkyně před uzavřením úvěrové smlouvy zjišťovala v bankovních a nebankovních registrech klientských informací platební historii žalované, přičemž nezjistila žádnou negativní informaci.

7. Z úvěrové zprávy NRKI – BRKI má soud za prokázané, že žalobkyně před poskytnutím úvěru rovněž nahlédla do registru klientských bankovních i nebankovních informací, z něhož zjistila, že žalovaná měla pět splátkových úvěrů v celkové výši přes 621 000 Kč, když na tyto úvěry splácela 7 843 Kč měsíčně a že v posledních dvou měsících před poskytnutím projednávaného úvěru byly žalované poskytnuty 3 úvěry, na něž měla uhradit téměř 600 000 Kč. Žalovaná dále splácela dva spotřebitelské úvěry z kreditních karet s měsíční splátkou 1 125 Kč. Zároveň ze zprávy vyplývá, že žalované bylo zamítnuto šest žádostí o úvěry a dvě žádosti o kreditní karty, a že v procesu zpracování jsou dvě žádosti o úvěr a jedna žádost o kreditní kartu.

8. Z potvrzení správy sociálního zabezpečení ze dne 18.1.2021 má soud za osvědčené, že žalovaná pobírala k uvedenému dni invalidní důchod 3. stupně ve výši 14 966 Kč. Z platového výměru ze dne 1.1.2020 má soud za osvědčené, že žalovaná měla pobírat plat jako pracovník ostrahy ve výši 96,30 Kč za hodinu. Zda však skutečně pracovala i v době poskytnutí úvěru, tj. 1 rok po vystavení platového výměru, a to i s ohledem na její invaliditu 3. stupně, tj. zda měla v době poskytnutí úvěru další příjem nad invalidní důchod, v řízení prokázáno ani osvědčeno nebylo.

9. Z potvrzení právnická osoba má soud za osvědčené, že žalobkyně poukázala na účet uvedený v záhlaví smlouvy o spotřebitelském úvěru dne 1.2.2021 částku 50 000 Kč.

10. Z upomínek ze dne 23.3.2021, 7.4.2021, 19.4.2021 má soud za osvědčené, že žalobkyně, upomínala žalovanou o úhradu sjednaných splátek, zda byly upomínky doručeny žalované či jí alespoň odeslány z žádného soudu předložených důkazů nevyplynulo.

11. Z přípisu ze dne 11.8.2021 právnická osoba a.s. má sodu za osvědčené, že tato společnost vyhotovila pro žalovanou přípis v němž jí upozorňuje na dluh vůči žalobkyni a zároveň jménem žalobkyně dluh zesplatnila. Na základě jakého oprávnění mohla uvedený úkon za žalobkyni učinit, z žádného z důkazů nevyplynulo, shodně jako, zda byl přípis žalované doručen či jí alespoň odeslán.

12. Z předžalobní výzvy ze dne 27.8.2021 ve spojení s podacím archem ze dne 30.8.2021 má soud za osvědčené, že žalobkyně zaslal před podáním žaloby žalované výzvu k dobrovolnému splnění závazku.

13. Z trestního příkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 6.2.2023 čj. číslo jednací ve spojení s obžalobou má soud za prokázané, že jméno příjmení byla odsouzena za přečin úvěrového podvodu podle § 211 odst. 1, 4 tr. zákoníku, přečin poškozování cizích práv podle § 1814 odst. 1 tr. zákoníku a přečin krádeže podle § 205 odst. 1 tr zákoníku, neboť byla uznána vinou ze spáchání několika skutků při nichž jménem žalované požádala o poskytnutí spotřebitelských úvěrů, tyto inkasovala buď sama v hotovosti nebo na účet žalované z něhož si prostředky obratem vybrala či je převedla na jiný účet k němuž neměla žalovaná žádné dispoziční právo. Mezi skutky, za něž byla odsouzena však není výslovně skutek týkající se uzavření úvěrové smlouvy s žalobkyní ani jednání spojené s inkasem předmětu úvěru (částky 50 000 Kč poukázané žalobkyní dne 1.2.2021) na svoji potřebu bez vědomí a souhlasu žalované.

14. Ze zprávy policie ČR ze dne 15.8.2022 soud zjistil, že policie ukončila šetření týkajícího se možného podvodného uzavření Smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo mezi žalobkyní a žalovanou, s tím že se nepodařilo, i s ohledem na existenci ověřeného podpisu žalované na úvěrové smlouvě, prokázat, že by žalovaná byla v souvislosti s uzavřením smlouvy objetí podvodu.

15. Za situace, kdy se jednání neúčastnila žádná z účastnic sporu, nemohl soud poučit žalobkyni, že nemá za prokázané, že před uzavřením úvěrové smlouvy řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Rovněž nemohl poučit žalovanou, že z jí předložených listin nemá za prokázané, že by žalovaná neuzavřela předmětnou úvěrovou smlouvu, že by nepřijala plnění od žalobkyně ve výši 50 000 Kč či že se stala objetí jednání paní příjmení. Tedy, že je třeba, aby obě účastnice k prokázání svých tvrzení označili další důkazy.

16. Na základě účastníky předložených důkazů má soud za prokázané, že žalobkyně uzavřela s žalovanou smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě níž jí žalobkyně poskytla na bankovní účet částku 50 000 Kč, kterou se žalovaná zavázala vrátit, a tato do dne rozhodnutí soudu uhradila žalobkyni dle jejího tvrzení pouze 5 937 Kč a žalovaná úhradu vyšší částky netvrdila ani neprokázala.

17. Při právním posouzení soud vycházel z ustanovení , (dále jen „ “), přenechá-li zapůjčitel vydlužiteli zastupitelnou věc tak, aby ji užil podle libosti a po čase vrátil věc stejného druhu, vznikne smlouva o zápůjčce. Při peněžité zápůjčce lze ujednat úroky ( věta prvá citovaného zákona).

18. Podle , o spotřebitelském úvěru je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

19. Podle , o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Podle věta první uvedeného zákona poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů.

20. Podle § 75 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel povinen provozovat svou činnost s odbornou péčí. Podle § 76 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel jedná čestně, transparentně a zohledňuje práva a zájmy spotřebitele.

21. Co se rozumí odbornou péčí, stanoví , o ochraně spotřebitele, ve znění ke dni uzavření smlouvy. Jde o takovou úroveň zvláštních dovedností a péče, kterou lze od podnikatele ve vztahu ke spotřebiteli„ rozumně očekávat a která odpovídá poctivým obchodním praktikám nebo obecným zásadám dobré víry v oblasti jeho činnosti.“

22. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

23. Podle § 78 zákona o spotřebitelském úvěru je poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru povinen uchovávat dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, po dobu nejméně 5 let ode dne, kdy zanikl právní vztah, nebo došlo k jednání, na jehož základě tyto dokumenty nebo záznamy vznikly.

24. Podle § 87 odst. 2 zákona o spotřebitelském úvěru je-li spor o to, jaká je doba odpovídající možnostem spotřebitele podle odstavce 1, určí tuto dobu na návrh některé ze smluvních stran soud podle možností spotřebitele a v zájmu spravedlivého uspořádání práv a povinností smluvních stran s přihlédnutím k příjmu spotřebitele a jeho celkovým sociálním a majetkovým poměrům.

25. Podle § 87 odst. 3 zákona o spotřebitelském úvěru změní-li se možnosti spotřebitele, může soud na návrh některé ze smluvních stran sjednanou dobu nebo dobu určenou rozhodnutím změnit.

26. Soud ve smyslu ustanovení , občanského zákona (dále jen „o. z.“) přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.

27. Z ustanovení § 2991 odst. 1 o.z. platí, že kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odstavce 2 téhož ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Podle § 1968 věta prvá o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Podle § 1970 o.z. dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. Uvedeným prováděcím předpisem je pak , v platném znění.

29. Na podkladě shora uvedených skutečností soud dospěl k závěru, že nárok žalobkyně je oprávněn pouze v rozsahu 44 063 Kč, neboť žalobkyně nemá za žalovanou pohledávku, která by měla svůj právní základ v platné Smlouvě o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo neboť má uvedenou smlouvu pro rozpor se zákonem za neplatnou.

30. Provedenými důkazy žalobkyně neprokázala, že by před poskytnutím úvěru řádně zkoumala úvěruschopnost žalované. Dle ustanovení § 86 zákona o spotřebitelském úvěru může úvěrující poskytnout spotřebitelský úvěr úvěrovanému pouze tehdy, pokud nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet, a to na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů, a to pod sankcí neplatnosti smlouvy.

31. V projednávané věci měla žalobkyně ke dni poskytnutí úvěru zjištěn a ověřen pouze příjem žalované plynoucí jí z invalidního důchodu ve výši 14 966 Kč. Jiný příjem ověřen neměla. Nelze se ztotožnit s tvrzením žalobkyně, že měla ověřen i příjem žalované ze zaměstnání, neboť z platového výměru vystaveného ke dni 1.1.2020 nelze dovozovat výši příjmu žalované o rok později, to vše za situace, kdy žalovaná je poživatelem invalidního důchodu 3. stupně, tedy je otázkou, zda její pracovní smlouva ke dni 18.1.2021 trvala a pokud ano, zda jí z ní skutečně plynul příjem a jak vysoký. Pokud jde o výdaje žalované, měla žalobkyně osvědčen pouze výdaj na splátky dříve poskytnutých úvěrů, a to v celkové výši 9 058 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení, výdaje spojené se zdravotním stavem žalované (které lze objektivně očekávat, pokud byla poživatelkou invalidního důchodu 3. stupně) náklady na živobytí, ale i náklady na cestu do zaměstnání apod. neměla žalobkyně zjištěny vůbec a proto je ani nemohla ověřit.

Jak žalobkyně vyhodnotila, že žalovaná s prokázaným příjmem 14 966 Kč převzala v průběhu měsíce listopadu a prosince 2020 tři nové úvěry, jimiž došlo k navýšení splátkového zatížení žalované z cca 1 200 Kč na 7 843 Kč, tj. o 6 656 Kč, přičemž vedle těchto splátek žalovaná hradila ještě částku 1 215 Kč na splátkách úvěrů z kreditních karet, nevyplynulo z žádného z žalovanou předložených tvrzení či důkazů.

Za situace, kdy žalovaná hradila před poskytnutím projednávaného úvěru splátky v celkové výši 9 058 Kč a bylo jí zamítnuto 6 žádostí o poskytnutí dalšího spotřebitelského úvěru, kdy její jediný osvědčený příjem činil 14 966 Kč, má soud za to, že již v tomto okamžiku byla dána důvodná obava, že žalovaná nebude schopna splácet již převzaté závazky, neboť na úhradu jejích životních potřeb, tj. bydlení, jídla, ošacení, léků a zdravotních pomůcek jí zbývala pouze částka 5 908 Kč. Pokud jí žalobkyně poskytla další úvěr od žalobkyně se splátkou 4 988 Kč, její splátkové zatížení se zvýšilo na 14 046 Kč měsíčně, tj. částku rovnou jejímu pravidelnému příjmu. Z uvedeného pak soud uzavírá, že z žalobkyní zjištěných a ověřených údajů o příjmech a výdajích žalované ve spojení s informací o její úvěrovém zatížení je dána více než důvodná obava, že žalovaná nebude schopna poskytnutý úvěr řádně a včas uhradit.

32. Za této situace dospěl soud k závěru, že Smlouvy o spotřebitelském úvěru Pronto půjčka číslo je ve smyslu ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a ustanovení neplatné.

33. K otázce, zda neplatnost smlouvy pro nedostatečné zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele při uzavření úvěrové smlouvy způsobuje neplatnost absolutní, jíž soud zkoumá z úřední povinnosti nebo pouze neplatnost relativní, jíž soud zkoumá pouze k námitce žalovaného, soud výslovně odkazuje na rozhodnutí Soudního dvora Evropské unie ve věci OPR-Finance C -679/18 ze dne 5.3.2020. Dle tohoto rozhodnutí musí být„ Články 8 a 23 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES ze dne 23. dubna 2008 o smlouvách o spotřebitelském úvěru vykládány v tom smyslu, že vnitrostátnímu soudu ukládají, aby z úřední povinnosti zkoumal, zda došlo k porušení předsmluvní povinnosti věřitele stanovené v článku 8 této směrnice, tj. povinnosti posoudit úvěruschopnost spotřebitele, a vyvodil důsledky, které z porušení této povinnosti vyplývají ve vnitrostátním právu, za podmínky, že sankce splňují požadavky tohoto článku 23. Články 8 a 23 směrnice 2008/48 musí být rovněž vykládány v tom smyslu, že brání vnitrostátní úpravě, podle níž se sankce za porušení předsmluvní povinnosti věřitele posoudit úvěruschopnost spotřebitele, tj. neplatnost úvěrové smlouvy ve spojení s povinností tohoto spotřebitele vrátit věřiteli poskytnutou jistinu v době přiměřené jeho možnostem, uplatní pouze za podmínky, že spotřebitel tuto neplatnost namítne, a to v tříleté promlčecí době.“ Soudní dvůr tak jednoznačně vyložil, že aplikace směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/48/ES musí být národními státy provedena tak, aby porušení článku 8 a 23 bylo sankcionováno vždy absolutní neplatností úvěrové smlouvy, tedy neplatností, k níž se přihlíží z úřední povinnosti.

34. Tedy zjistí-li soud při své rozhodovací činnosti, že vnitrostátní právní úprava je v rozporu se směrnicí Evropského společenství, má soud sám rozhodnout o nepoužití ustanovení vnitrostátního práva, jež by bylo v rozporu s právem Evropského společenství (tedy i o případném rozhodnutí contra legem), když tento postup soudu byl připuštěna již v usnesení pléna Ústavního soudu ze dne 9.2.2011, sp. zn. (srov. bod 34. a 35. uvedeného usnesení Ústavního soudu). Když citovaným usnesením byla řešena právě otázka relativní neplatnosti, a to v  č. ve znění do 31.7.2010.

35. Za situace, kdy je smlouva o úvěru neplatná, může se žalobkyně po žalované domáhat úhrady finanční částky, kterou jí prokazatelně na základě neplatné smlouvy poskytla, a to z titulu bezdůvodného obohacení, které na straně žalované vzniklo ve smyslu ustanovení § 2991 o.z..

36. Soud má za prokázané, že žalobkyně poskytla žalované dne 1.2.2021 na její bankovní účet 50 000 Kč, k jejímuž vrácení se žalovaná zavázala nejpozději do 18.7.2023 (datum poslední splátky úvěru). Žalovaná však na svůj závazek uhradila pouze 5 937 Kč a je tak ode dne následujícího, tj. ode dne 19.7.2023, v prodlení s úhradou bezdůvodného obohacení ve výši 44 063 Kč. Pokud jde o úrok z prodlení, přiznal ho soud ode dne následujícího po splatnosti poskytnutého úvěru, neboť žalovaná si musela být vědoma toho, že nejpozději k tomuto dni se zavázala k navrácení úvěru, a to ve výši 8,5 % ročně, když žalobkyně svým návrhem vyšší úrok nepožadovala a požadovaná sazba úroku není v rozporu s maximální výší úroku stanoveného právními předpisy, tj. ve výši sazby stanovené v souladu s  o.z. ve spojení s Lhůtu k plnění soud určil podle . Soud pak má za to, že z žádného ze soudu předložených dokladů nevyplývá, že by byla žalované doručena výzva k úhradě bezdůvodného obohacení, a že by tedy nastala jeho splatnost dříve, než splatností celého úvěru dle úvěrové smlouvy. Uvedené datum má soud za souladné i s ustanovením zákona o spotřebitelském úvěru, a to za situace, kdy žalovaná nejpozději z trestního příkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 6.2.2023 čj. číslo jednací musela vědět, že jméno příjmení nebyla za své jednání při uzavírání úvěrové smlouvy mezi žalobkyní a žalovanou odsouzena, a že je tak žalovaná i nadále povinna předmětný úvěr uhradit sama. Tedy že měla pět měsíců na to sjednat s žalobkyní způsob úhrady svého dluhu, popřípadě mohla v tomto řízení před soudem namítat objektivní nemožnost uhradit závazek ve lhůtě původně účastnicemi sjednané (výrok I.).

37. Pro úplnost soudu uvádí, že žalovaná jí označenými důkazy neprokázala, že by předmětnou smlouvu o úvěru neuzavřela (za situace, kdy je ke smlouvě připojen její úředně ověřený podpis, jehož pravost v řízení ani nezpochybnila), či že by smlouvu podepsala bez své vůle smlouvu uzavřít, a že by od žalobkyně nepřijala částku úvěru, tj. 50 000 Kč na svůj účet. Tedy, že by v daném případě byla objetí podvodu.

38. Protože nebylo prokázáno, že by došlo k platnému uzavření smluv o zápůjčce, tedy ani k platnému sjednání obchodního úroku, soud ve zbývajícím rozsahu (smluvního úroku, smluvních pokut a poplatků spojených s upomínáním) žalobu zamítl (výrok II.).

39. Výrokem III. soud rozhodl o náhradě nákladů řízení, a to podle , , tj. podle poměru úspěchu účastníků ve věci. Žalobkyně se domáhala v tomto řízení úhrady částky 75 479,62 Kč a kapitalizovaného obchodního (zápůjčního) úroku ve výši 26 053,29 Kč, avšak byla úspěšná pouze v rozsahu 44 063 Kč. Úspěšnější žalované by tak náleželo právo na poměrnou úhrada nákladů řízení, avšak této žádné náklady nevznikly. Proto soud náhradu nákladů nepřiznal žádnému z účastníků.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze, prostřednictvím Okresního soudu v Berouně. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.

Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.