Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

20 C 296/2022-45

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudcem JUDr. Adamem Talandou, Ph.D. ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

bytem adresa žalovaného

o zaplacení 37 500 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. V části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a částky 12 500 Kč, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. V části, kterou se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od [datum] do zaplacení a částky 12 500 Kč, se žaloba zamítá. III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobou doručenou soudu dne datum ve znění devíti doplnění ze dne datum se žalobkyně po žalovaném domáhala zaplacení celkem částky 37 500 Kč s příslušenstvím a náhrady nákladů řízení s odůvodněním, že její právní předchůdkyně právnická osoba (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela s žalovaným smlouvu o úvěru a žalovaný poskytnuté peněžní prostředky a jejich příslušenství v dohodnuté době nevrátil. Smlouva o úvěru číslo byla uzavřena dne datum a na jejím základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému částku 25 000 Kč, kterou žalovaný převzal v hotovosti, a žalovaný se zavázal ji vrátit ve 13 měsíčních splátkách po 3 250 Kč, přičemž poslední splátka byla splatná dnem datum. Žalovaný ale smluvené podmínky porušil, neboť nehradil řádně a včas. Ve smlouvě byla dále sjednána smluvní pokuta ve výši 0,1 % denně z dlužné částky pro případ porušení povinnosti hradit splátku řádně a včas. Nyní se žalobkyně se po žalovaném domáhá zaplacení neuhrazené jistiny 25 000 Kč, smluvní pokuty 12 500 Kč (smluvní pokuta 0,1 % denně z 25 000 Kč za dobu od datum do datum činí 28 700 Kč a žalobkyně požaduje 12 500 Kč), úroku z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 25 000 Kč od datum do zaplacení a náhrady nákladů řízení. Žalobkyně uvedla, že před poskytnutí úvěru byla zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Na základě smlouvy převodu části závodu byla pohledávka za žalovaným převedena na společnost právnická osoba, dále na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na společnost právnická osoba a na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum došlo k postoupení pohledávky vůči žalovanému na žalobkyni. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby.

2. Žalovaný se k žalobě přes výzvu soudu nevyjádřil, zůstal v řízení zcela pasivní, neplnil své procesní povinnosti ve smyslu , (dále jen „“), tj. tvrdit významné skutečnosti důležité pro rozhodnutí a plnit důkazní a jiné povinnosti, tvrzený nárok žalobce ani jeho výši vůbec nezpochybňoval ani nerozporoval. Soud pak věc projednal a rozhodl při jednání dne datum v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek , neboť žalobkyně se z nařízeného jednání omluvila a žalovaný, ač řádně předvolán, se k jednání bez omluvy nedostavil.

3. Soud k důkazu provedly, kterých se v žalobě dovolávala žalobkyně a ze kterých učinil následující skutková zjištění.

4. Zy označené jako Smlouva o úvěru ze dne datum označené číslo bylo zjištěno, že se právní předchůdkyně žalobkyně a žalovaný dohodli na poskytnutí finanční hotovosti 25 000 Kč, jejíž převzetí v hotovosti žalovaný stvrdil podpisem smlouvy. Žalovaný se půjčené finanční prostředky společně s náklady ve výši 17 250 Kč zahrnujícími poplatek za správu úvěru 5 500 Kč, poplatek za hotovostní výběr splátek 4 750 Kč a úrok 25,85 % ročně (28 % za dobu trvání smlouvy), zavázal splatit ve 13 měsíčních splátkách ve výši 3 250 Kč, tj. celkem se zavázal vrátit 42 250 Kč RPSN činí 166,07 %. je oběma stranami podepsána a datována a je k ní přiložen Předpis splátek ke smlouvě o úvěru, Formulář pro standardní informace o spotřebitelském úvěru a Souhlas se zpracováním osobních údajů. Zy označené jako Žádost o poskytnutí spotřebitelského úvěru ze dne datum bylo zjištěno, že k půjčce požadované ve výši 25 000 Kč byly právní předchůdkyní žalobkyně zkoumány poměry žalovaného. Vě jsou uvedeny údaje o osobě, údaje o bydlišti, dále že žalovaný bydlí v nájmu, má družku a dvě vyživované osoby, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu určitou jako dělník s příjmem 15 604 Kč, měsíční příjmy celé domácnosti 26 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí 14 000 Kč (bydlení 5 000 Kč, energie 2 500 Kč, strava 6 000 Kč, ostatní výdaje 500 Kč) a na žalovaného připadá částka výdajů 7 000 Kč měsíčně, nejsou žádné jiné splátky úvěru, nejsou žádné další příjmy. Zy označené jako Credit scoring ze dne datum bylo zjištěno, že žalovanému lze poskytnout úvěr s maximální výší měsíční splátky 7 604 Kč. Zy označené jako Finanční analýza ze dne datum bylo zjištěno, že obsahuje tabulku příjmů a výdajů, podle které činí příjem žalovaného 15 604 Kč, měsíční výdaje 7 000 Kč, minimální měsíční výdaje 4 850 Kč, rezerva na neočekávané výdaje 1 000 Kč a volné finanční zdroje 7 604 Kč. Zy označené jako Smlouva o nájmu bytu na dobu určitou ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný je uveden jako osoba ve společné domácnosti s nájemkyní bytu s nájemným 5 000 Kč měsíčně a platbami za energie 2 500 Kč měsíčně. Z potvrzení o platbě z banky ze dne datum je patrná platba 7 500 Kč a zy označené jako Čestné prohlášení bylo zjištěno, že žalovaný prohlásil, že za bydlení platní měsíčně celkem 7 500 Kč. Zy označené jako Pracovní smlouva ze dne datum bylo zjištěno, že žalovaný byl zaměstnán jako dělník u společnosti právnická osoba s místem výkonu práce v obec do datum s hrubou měsíční mzdou 15 000 Kč. Z výplatních pásek žalovaného za říjen až prosinec 2017 bylo zjištěno, že jeho průměrná čistá měsíční mzda činila 15 604 Kč.

5. Z notářského zápisu ze dne datum sepsaného notářem v obec JUDr. jméno příjmení pod sp. zn. NZ číslo bylo zjištěno, že obsahuje doklad o koupi části závodu, a to divize spotřebitelských úvěrů v rozsahu definovaném v článku III. odst. 3.2. smlouvy o prodeji části závodu společnosti právnická osoba společností právnická osoba Zy označené jako Smlouva o prodeji části závodu mezi společností právnická osoba a společností právnická osoba ze dne datum bylo zjištěno, že podle článku III. odst. 3.2. dochází k prodeji divize spotřebitelských úvěrů, která se mimo jiné skládá z úvěrových smluv uvedených v příloze číslo smlouvy, kde je pohledávka za žalovaným uvedena. Zy označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument, podle kterého společnost právnická osoba postoupila na společnost právnická osoba pohledávky označené v příloze číslo smlouvy, přičemž v příloze je pohledávka za žalovaným uvedena; podle smlouvy nabývá postupník práva k převáděným pohledávkám dnem zaplacení úplaty, přičemž podle Potvrzení o zaplacení úplaty došlo k zaplacení dne datum. Zy označené jako Smlouva o postoupení pohledávek ze dne datum bylo zjištěno, že jde o naskenovaný dokument, podle kterého společnost právnická osoba postoupila na žalobkyni pohledávky označené v příloze číslo smlouvy, přičemž v příloze je pohledávka za žalovaným uvedena. Z elektronického dokumentu ve formátu.xlxs bylo zjištěno, že jde o dokument obsahující tabulku o 1 143 řádcích, jejím obsahem jsou údaje osob, údaje o úvěrových smlouvách a částkách, v tabulce jsou uvedeny údaje žalovaného; z informací o dokumentu bylo zjištěno, že byl vytvořen datum, naposledy vytištěn datum a naposledy upraven datum. Zy označené jako Potvrzení o expedici obyčejných zásilek bylo zjištěno, že Česká pošta s. p. pro společnost právnická osoba převzala 5 113 kusů obyčejných zásilek s datem odeslání datum. Zy označené jako Předžalobní upomínka ze dne datum bylo zjištěno, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky 65 911,09 Kč ze smlouvy o úvěru číslo oznámila mu postoupení uvedené pohledávky ze společnosti právnická osoba na žalobkyni, přičemž z podacího poštovního lístku vyplývá, že zásilka byla žalovanému odeslána dne datum.

6. Nahlédnutím do soudního informačního systému ISAS bylo ze spisu sp. zn. zjištěno, žalovaný dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce s jistinou 3 000 Kč se společností právnická osoba, ze spisu sp. zn. bylo zjištěno, žalovaný dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce s jistinou 10 000 Kč se společností právnická osoba a ze spisu sp. zn. bylo zjištěno, žalovaný dne datum uzavřel smlouvu o zápůjčce s jistinou 21 000 Kč se společností právnická osoba, přičemž tyto zápůjčky žalovaný řádně nehradil.

7. Soud k důkazu neprovedl zprávy o převodu pohledávek a prodeji závodu od společností právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, ani neprovedl navrhovaný výslech všech členů statutárního orgánu společností právnická osoba, právnická osoba, právnická osoba, neboť z již provedených důkazů soud považoval za dostatečně prokázáno, že došlo k převodu tvrzené pohledávky na žalobkyni.

8. Na základě uvedených skutkových zjištění soud učinil závěr o skutkovém stavu, že žalovaný od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemné dohody označené jako smlouva o úvěru obdržel peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a zavázal se vrátit celkem částku 42 250 Kč. Při uzavírání smlouvy právní předchůdkyně žalobkyně zjišťovala informace o majetkových poměrech žalovaného. V době uzavírání smlouvy měl žalovaný dluhy ze zápůjček u jiných společností. Právní předchůdkyně žalobkyně převedla část svého závodu na společnost právnická osoba právnická osoba se pak dohodla se společností právnická osoba na převodu pohledávky za žalovaným a společnost právnická osoba na se dohodla s žalobkyní na převodu pohledávky za žalovaným. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě před podáním žaloby. Nebylo tvrzeno ani prokázáno, že by žalovaný právní předchůdkyni žalobkyně nebo žalobkyni vrátil nějaké peněžní prostředky.

9. Na zjištěný skutkový stav soud navázal právním hodnocením a dospěl k následujícím právním závěrům. Předně soud dospěl k závěru, že žalobkyně je aktivně legitimována k podání žaloby, neboť jí tvrzený převod části závodu a následné dvojí postoupení pohledávky za žalovaným z právní předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni je platným postoupením pohledávky ve smyslu a násl. , (dále jen „o. z.“).

10. Dále se soud zabýval samotnými tvrzenými nároky žalobkyně proti žalovanému a dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovaným došlo k uzavření smlouvy o zápůjčce podle § 2390 a násl. o. z. Při posuzování tohoto závazkového vztahu pak soud vycházel z toho, že se jedná o tzv. spotřebitelskou smlouvu ve smyslu § 1810 a násl. o. z., neboť z provedených listin nepochybně vyplývá, že smlouva byla uzavřena s právní předchůdkyní žalobkyně jako s podnikatelem podle § 420 o. z. na straně jedné a s žalovaným jako spotřebitelem ve smyslu o. z. na straně druhé. Uplatní se zde proto zvláštní ochrana obecně poskytovaná spotřebiteli jako slabší straně a také zvláštní úprava tzv. spotřebitelského úvěru obsažená v zákoně č. , o spotřebitelském úvěru (dále jen„ spotř. z.“). Z úpravy spotřebitelského úvěru je třeba vyzdvihnout především a spotř. z., podle kterých je poskytovatel spotřebitelského úvěru povinen řádně prověřit schopnost spotřebitele splácet úvěr (úvěruschopnost), jinak nesmí spotřebiteli úvěr poskytnout a úvěrová smlouva poskytnutá v rozporu s tímto kategorickým požadavkem je absolutně neplatná. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případné neplatnosti v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum, sp. zn. C číslo).

11. Soud se s ohledem na zvýšenou ochranu poskytovanou žalovanému jako spotřebiteli z úřední povinnosti zabýval tím, zda právní předchůdkyně žalobkyně dostatečným způsobem před poskytnutím spotřebitelského úvěru zkoumala úvěruschopnost žalovaného. K tomu žalobkyně obecně tvrdila, že úvěruschopnost žalovaného byla řádně zkoumána, že byly provedeny lustrace v dostupných databázích, a že žalovaný sám podpisem na listinách potvrdil správnost a úplnost poskytnutých informací. K prokázání těchto obecných tvrzení žalobkyně předložila žádost o poskytnutí úvěru, credit scoring, finanční analýzu ay prokazující některé příjmy a výdaje žalovaného. Z uvedených listin pořízených žalobkyní bylo zjištěno, že žalovaný při sjednávání úvěru uvedl, že bydlí v nájmu, má družku a dvě vyživované osoby, že je zaměstnán u společnosti právnická osoba na dobu určitou jako dělník s příjmem 15 604 Kč, měsíční příjmy celé domácnosti 26 000 Kč, průměrné měsíční výdaje celé domácnosti činí 14 000 Kč (bydlení 5 000 Kč, energie 2 500 Kč, strava 6 000 Kč, ostatní výdaje 500 Kč) a na žalovaného připadá částka výdajů 7 000 Kč měsíčně, nejsou žádné jiné splátky úvěru, nejsou žádné další příjmy. Pokud jde o příjem žalovaného i výdaje na nájem bytu a energie, tyto byly řádně zjištěny a prokázány přiloženou pracovní smlouvou, nájemní smlouvou a výpisem z účtu k placení nájmu. S těmito zjištěnými údajům pak právní předchůdkyně žalobkyně ve vlastní finanční analýze pracovala a dospěla k závěru, že žalovanému je možno poskytnout úvěr až do výše splátky 7 604 Kč. S tímto závěrem však nelze souhlasit, neboť z údajů žalovaného je sice zřejmé, že má příjem 15 604 Kč a výdaje na bydlení 7 500 Kč, avšak závěry žalované o volných prostředcích nezohledňují to, že žalovaný bydlí s družkou a má dvě vyživované děti. Těžko lze tedy učinit, závěr, že pokud příjem žalovaného činí 15 604 Kč, celkové ničím neprokázané příjmy domácnosti činí 26 000 Kč a celkové neprokázané výdaje domácnosti činí 14 000 Kč, tak na žalovaného připadají měsíční výdaje ve výši přesné poloviny výdajů domácnosti a celou zbylou částku 7 604 Kč že by žalovaný měsíčně ušetřil. Tato úvaha vůbec nezohledňuje náklady na dvě vyživované děti, výdaje na telefon, televizní a rozhlasové poplatky, dopravu, ošacení nebo spoření na neočekávané výdaje. Posouzení úvěruschopnosti tak díky uvedení na první pohled přesných a vyčerpávajících údajů působí jako dostatečné, ale ve skutečnosti se nezabývá faktickou situací žalovaného. Soudu je totiž z vlastní činnosti známo, že žalovaný v době před uzavřením projednávané zápůjčky měl tři další zápůjčky či úvěry, které řádně nehradil. Jeho situace tedy rozhodně nebyla taková, aby si mohl vzít další spotřebitelský úvěr bez nebezpečí, že ho nebude schopen splatit. jméno žalobkyně pak uvedla, že žalovaný neuhradil ani jedinou z ujednaných splátek zápůjčky. Je tedy zřejmé, že žalovaný jedním úvěrem (zápůjčkou) splácel jiné úvěry, přičemž řádné zkoumání úvěruschopnosti má zabránit právě těmto situacím, ve kterých se dlužníci dostávají do dluhové spirály. Soud proto musí uzavřít, že z obecných žalobních tvrzení ani z připojených listin nelze mít za to, že by žalobkyně prokázala řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného při poskytování spotřebitelského úvěru. Žalobkyně tedy v řízení neunesla břemeno tvrzení a důkazní ke skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí, přičemž se svou neúčastí při jednání sama připravila o poskytnutí poučení a případné dodatečné lhůty k prokázání tvrzených skutečností ve smyslu Nebylo-li prokázáno řádné zkoumání úvěruschopnosti žalovaného před poskytnutím spotřebitelského úvěru, uplatní se závěr, že k řádnému zkoumání nedošlo a smlouva o zápůjčce je proto neplatná ve smyslu spotř. z. a o. z. Jedná se přitom o neplatnost absolutní.

12. Nad rámec toho soud uvádí, že spotřebitelská smlouva by byla neplatná také z důvodu zcela zjevně nepřiměřených úroků. Ve smlouvě je u jistiny 25 000 Kč sjednána„ cena peněz“ v podobě úroku ve výši 25,85 % ročně (28 % za dobu trvání smlouvy), nicméně za cenu peněz je nutno považovat také další platby označené jako poplatky ve výši 5 500 Kč a 4 750 Kč, přičemž celkové náklady tvořící cenu peněž činí 17 250 Kč, tj. 69 % z jistiny; celá výše ceny peněz dostatečně vyplývá z RPSN, které činí 166,07 %. Takové podmínky společně s absencí řádného zkoumání úvěruschopnosti klientů naznačují, že žalobkyně (právní předchůdkyně žalobkyně) od klientů nečeká vrácení poskytnutých prostředků ve sjednané době, ale spíše očekává neustálé placení úroků z poskytnuté částky. Takové podmínky považuje soud za nemravné a smlouva by byla absolutně neplatná také pro rozpor s dobrými mravy ve smyslu § 588 o. z.

13. Soud tedy uzavřel, že uzavřená smlouva o zápůjčce (smlouva o spotřebitelském úvěru) je absolutně neplatná. V případě neplatnosti jsou si strany ve smyslu § číslo odst. 1 a 2 a § 2993 o. z. povinny vzájemně vrátit plnění, která si na základě neplatné smlouvy poskytly. V případě neplatného spotřebitelského úvěru se pak uplatní speciální úprava § 87 spotř. z. upravující povinnost spotřebitele vrátit toliko poskytnutou (a dosud nesplacenou) jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené možnostem spotřebitele. Žalobkyně má tedy nyní právo toliko na vrácení dosud nesplacené jistiny z poskytnutého spotřebitelského úvěru, nikoli však na ujednané poplatky, úroky, smluvní pokuty či další platby. V řízení bylo zjištěno, že žalovaný obdržel částku 25 000 Kč a žalobkyni dosud ničeho neuhradil, žalobkyně má tedy právo na vrácení požadované částky jistiny 25 000 Kč. K vrácení této částky tedy soud žalovaného zavázal výrokem I. tohoto rozsudku. Soud v souladu s  spotř. z. zvažoval lhůtu k plnění, která by odpovídala poměrům žalovaného, avšak s ohledem na nezájem žalovaného o toto řízení soud neměl jak poměry žalovaného posoudit, proto se podržel obecné třídenní lhůty k plnění ve smyslu V souladu s  spotř. z. soud žalobkyni nepřiznal právo na úrok z prodlení z dlužné částky, neboť do prodlení se žalovaný může dostat až po uplynutí soudem stanovené lhůty k plnění (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 20. 4. 2022, sp. zn. ).

14. Výrokem II. tohoto rozsudku soud zamítl veškeré žalobou uplatněné nároky, které nejsou nevrácenou jistinou ze spotřebitelského úvěru.

15. Výrokem III. tohoto rozsudku soud rozhodl podle o náhradě nákladů řízení tak, že žádnému z účastníků právo na náhradu nákladů řízení nepřiznal, neboť oba účastníci měli v řízení obdobný procesní úspěch.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočce v obec, prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.