Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

38 C 142/2023-24

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudkyní Mgr. Alenou Chaloupkovou ve věci

žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci

proti

žalovanému: osobní údaje žalovaného

pro zaplacení 9 825 Kč s příslušenstvím

takto:

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky ve výši 2.195 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.195 Kč za dobu od 26. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, dále co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 770 Kč a dále co do výše uplatněné smluvní pokuty ve výši 630 Kč.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 655,16 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění:

<b>I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku ve výši 7.000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 7.000 Kč od 26. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.</b> <b>II. Žaloba se zamítá do částky ve výši 2.195 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 2.195 Kč za dobu od 26. 4. 2022 do zaplacení ve výši 11,75 % ročně, dále co do nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 770 Kč a dále co do výše uplatněné smluvní pokuty ve výši 630 Kč.</b> <b>III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 655,16 Kč, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.</b>

1. Žalobkyně se žalobou podanou ke zdejšímu soudu dne 28. 3. 2023 domáhala proti žalovanému vydání soudního rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 9 825 Kč s příslušenstvím a nahradit náklady řízení. Svou žalobu odůvodnila tím, že žalovaný prostřednictví elektronické komunikace na stránkách žalobkyně www.flexifin.cz vyplnil žádost o poskytnutí úvěru a poskytl údaje, na základě kterých byla prověřena úvěruschopnost žalovaného. Následně byla posouzena úvěruschopnost žalovaného a mezi žalobkyní a žalovaným byla uzavřena smlouva o spotřebitelském úvěru číslo dne datum tak, že žalovaný potvrdil svoji identifikaci prostřednictvím služby Kontomatik UAB tím, že této společnosti zpřístupnil svůj bankovní účet za účelem získání informací o účtu a majiteli. V klientském profilu se žalovaný přihlásil pomocí dvou faktorového ověření po odsouhlasení standardních předsmluvních informací a následně znění smlouvy, oba dokumenty byly následně žalovanému zaslány na jeho emailovou adresu. Na základě smlouvy pak žalobkyně poskytla žalovanému peněžní prostředky ve výši 7 000 Kč dne datum na bankovní účet žalovaného č. bankovní účet, které se žalovaný zavázal vrátit původnímu věřiteli s poplatkem ve výši 165 Kč a 2 030 Kč do 25. 4. 2022. V důsledku prodlení žalovaného s plněním jeho povinnosti zaplatit úvěr mu vznikla povinnost k zaplacení smluvní pokuty, která byla sjednána ve smlouvě odkazem na VOP a Sazebník ve výši 0,1% denně z dlužné částky. Žalobkyně žádá k zaplacení jistinu ve výši 7 000 Kč, poplatek za poskytnutí úvěru ve výši 2 030 Kč, poplatek za službu Presto ve výši 165 Kč, účelně vynaložené náklady ve výši 770 Kč, smluvní pokutu ve výši 0,1% denně z částky 7 000 Kč za dobu od 26. 4. 2022 do 25. 7. 2022 a zákonný úrok z prodlení za dobu od 26. 4. 2022 do zaplacení. Žalovaný uvedenou částku žalobkyni ani přes předžalobní upomínku neuhradil.

2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, v řízení zůstal pasivní.

3. V daném případě soud nařídil jednání na datum, ke kterému se žádný z účastníků nedostavil. Soud byl připraven poskytovat účastníkům poučení k jejich tvrzením, s ohledem na jejich nepřítomnost však provedl pouze navržené důkazy, které měl současně k dispozici.

4. Na základě předložených listinných důkazů má soud v tomto sporu za prokázané, že žalobkyně zaslala dne datum na účet č. bankovní účet, který je účtem žalovaného částku ve výši 7 000 Kč. Zda byl žalovaný skutečně přihlášen do klientské zóny žalobkyně, zda a kým bylo ověřováno, kdo je, zda mu byl přidělen SMS kód uvedený následně v textu smlouvy, není ze žádných předložených listin patrné stejně jako podklady, z nichž čerpala informace žalobkyně při posuzování úvěruschopnosti žalovaného, žalobkyně předložila jen výpis se souhrnem zjištěných informací. Zda si žalobkyně prověřovala v databázích poskytovatelů úvěrů EUCB nebo CRIF žalovaného prokázáno nebylo také, ze žádné y není toto patrné, podklady k prokazování úvěruschopnosti žalovaného nebyly předloženy. Dále pak byla předložena žalobkyní nazvaná Smlouva o úvěru označená variabilním symbolem číslo datovaná dnem datum, ze které lze zjistit, že výše úvěru by měla činit 7 000 Kč, celková výše jednorázové splátky měla činit 9 195 Kč a měla být zaplacena do 25. 4. 2022, ve smlouvě bylo obsaženo ujednání o poplatku ve výši 2030 Kč za sjednání úvěru, 165 Kč za volitelné služby a RPSN 2115,69% a dále odkaz na VOP. Ve smlouvě je dále uvedeno u osoby dlužníka jméno a příjmení žalovaného, emailová adresa, telefon a č. účtu bankovní účet a skutečnost, že k uzavření smlouvy mělo dojít prostřednictvím elektronické komunikace připojením SMS kódu číslo. Na účet uvedený v dokumentu bylo žalobkyní dne datum zasláno 7 000 Kč pod variabilní symbol. Z tvrzení žalobkyně soud zjistil, že nebyla vrácena žádná částka, žalovaný netvrdil ničeho. Dopisem ze dne 30. 11. 2022 byl žalovaný vyzván k zaplacení před podáním žaloby.

5. Po zhodnocení uvedených skutkových zjištění, dospěl soud k závěru, že mezi žalovaným a společností žalobkyně nevznikl uzavřením shora uvedené smlouvy závazek v podobě úročného úvěru podle ust. účinného od 1. 1. 2014 ve spojení se o spotřebitelském úvěru. Soud se zabýval tím, zda žalobkyně unesla důkazní břemeno o uzavření smlouvy a dále pak se soud zabýval tím, zda smlouva o úvěru je či není v rozporu s právními předpisy a zda není absolutně neplatným právním jednáním.

6. Soud dospěl předně k závěru, že nebylo prokázáno uzavření smlouvy o úvěru mezi účastníky, byť je pravděpodobné, že mezi účastníky došlo ke komunikaci, když žalobkyně má k dispozici číslo účtu žalovaného. Tvrzení žalobkyně, že došlo prostřednictvím elektronické komunikace probíhající na stránkách žalobkyně k uzavření právě shora popsané smlouvy o úvěru a jak k tomu došlo, prokázána nebyla. Soud byl připraven k tomuto tvrzení poskytnout poučení žalobkyni při nařízeném ústním jednání, s ohledem na její nepřítomnost a nepřítomnost právního zástupce žalobkyně, nebylo poučení poskytnuto.

7. Soud se dále zaměřil na to, zda byla splněna povinnost poskytovatele úvěru prověřit schopnost dlužníka splácet poskytnutý úvěr podle o spotřebitelském úvěru. Soud pro zjednodušení ohledně posuzování úvěruschopnosti odkazuje na závěry plynoucí z rozhodnutí vyšších soudů, a to z nálezu Ústavního soudu sp. zn. z 26. 2. 2019, rozsudků Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. z 25. 7. 2018, Nejvyššího správního soudu sp. zn. , Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. a dále pak z rozhodnutí Soudního dvora EU, sp. zn. C -679/18. Ze zákonných ustanovení a citovaných rozhodnutí plyne, že obecně je povinností poskytovatele úvěru při prověřování schopnosti žadatele o spotřebitelský úvěr prověření, zda tento úvěr v budoucnu bude žadatel schopen splácet. Při tom musí vycházet především z porovnání příjmů žadatele o úvěr a jeho výdajů, ale také z plnění dosavadních dluhů žadatelem. Součástí odborné péče poskytovatele úvěru je taková obezřetnost, která jej vede k nespoléhání se jen na údaje tvrzené žadatelem o úvěr, ale i k požadavku na doložení těchto tvrzení žadatelem. Poskytovatel by tak měl při zjišťování informací od spotřebitele provádět prověřování sdělovaných údajů z jemu dostupných zdrojů alespoň v určitém rozsahu a trvat na jejich spolehlivém a objektivním doložení žadatelem (např. potvrzením o zaměstnání a příjmu, doložením výplatních pásek či jiného příjmu, doložením výpisu z účtu žadatele apod.). Pokud pak některé informace není poskytovatel úvěru schopen zjistit (prověřit) jinak než z tvrzení spotřebitele, lze považovat za vhodné, aby byl spotřebitel v zájmu pravdivosti zjišťovaných údajů a v zájmu předcházení jejich zkreslení poskytovatelem alespoň přiměřeně poučen též o možných trestně právních následcích, tj. o tom, že pokud by uvedl nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčel, mohl by se tím spotřebitel dopustit úvěrového podvodu. Je sice pravdou, že výklad dané normy by neměl vést k nereálným požadavkům kladeným na poskytovatele úvěrů, a tedy nelze od něj očekávat nějaké hlubší systematické až detektivní prověřování pravosti a pravdivosti všech spotřebitelem poskytnutých informací. Nicméně pokud má být zachován smysl a účel normy, a alespoň elementární míra požadovaného odborného přístupu ze strany poskytovatele, nelze uvažovat o tom, že posouzení úvěruschopnosti bylo řádné, pokud proběhlo bez zjištění (prověření či doložení) spotřebitelem poskytnutých tvrzení. Mělo by tedy dojít k porovnání příjmů a výdajů spotřebitele poskytovatelem úvěru a způsobu plnění dosavadních dluhů na základě konkrétních a v daném případě určitých skutečností plynoucích ze žadatelem uvedených údajů a předložených listin či jiných důkazů. V prvé řadě by pozornost věřitele měla směřovat ke zjištění reálných příjmů spotřebitele na jedné straně (např. z výplatních pásek či mzdových listů za delší časový úsek v závislosti na výši úvěru a délce jeho splácení) a současně jeho výdajů na straně druhé. S výdaji pak souvisí i druhá návazná oblast, a to zkoumání způsobu plnění dosavadních dluhů zahrnující jak zjištění dosavadního zatížení spotřebitele dalšími závazky, jejich rozsahem, výší a délkou dalšího předpokládaného splácení, tak dosavadní historií jejich plnění, zejména pokud se jedná o závazky již ve fázi vymáhání či exekuce. Z předložených dokumentů vyplývá pouze to, že žalobkyně měla informaci o celkových příjmech žalovaného ve výši 35 500 Kč měsíčně, informace však tvoří jen žalobkyní zpracovaný přehled, jiné y, které by prokazovaly okolnosti důležité pro posouzení příjmové a výdajové stránky žalovaného a další okolnosti prokazující jeho schopnost úvěr splácet, doloženy nebyly. Žalobkyně tedy neprokázala, že by splnila své povinnosti stanovené zákonem o spotřebitelském úvěru. I ohledně těchto tvrzení byl soud připraven poskytnout žalované poučení při nařízeném ústním jednání.

8. Dále pak se soud zabýval tím, zda by nebyla smlouva neplatným ujednáním pro rozpor s dobrými mravy s ohledem na výši úroku. uvádí výši poplatku, který měl žalovaný vedle jistiny ve výši 7 000 Kč zaplatit navíc 2 195 Kč za dobu 31 dní. Úrok představující ve smyslu ust. formu úplaty za poskytnuté finanční prostředky. Žalobkyně je společností, která se zabývá v rámci svého podnikání poskytováním krátkodobých peněžitých zápůjček a spotřebitelských úvěrů, poplatek (úrok) je proto sjednáván za účelem generování jejího zisku a krytí nákladů. Poplatek ve výši 2 195 Kč odpovídá úroku ve výši 31,3 % za 31 dní, tedy 1 % denně a tedy 365 % ročně, RPSN je dokonce uvedena ve výši 2 115,69%. Pokud by soud vyšel pouze z absolutní hodnoty, považoval by úrok za nepřiměřený a ujednání za neplatné. Soud přihlédl i k tomu, že se jednalo o krátkodobý úvěr a nízkou částku žalovanému jako úvěr poskytnou a že se žalovaný zavázal k vrácení pevné částky 2 195 Kč vedle poskytnutého úvěru ve výši 7 000 Kč, a to do 31dnů od poskytnutí úvěru. Přepočet výše úroku na roční sazbu sice nelze považovat za jediné kritérium pro posouzení platnosti výše úroku, je třeba vzít v úvahu i další aspekty vztahující se ke krátkodobým úvěrům (např. výši nákladů, která je nepochybně u těchto úvěrů vyšší, výši administrativních nákladů, skutečnost, že poplatek kryje i zisk žalobkyně apod., v podrobnostech soud odkazuje na rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. spisová značka v obdobné věci), ale i při zohlednění těchto dalších kritérií dochází soud k závěru, že úrok (poplatky) je nepřiměřený a i tato skutečnost by vedla k závěru o absolutní neplatnosti smlouvy pro rozpor s dobrými mravy.

9. Pokud se týká platnosti ujednání o smluvní pokutě, soud vyšel taktéž ze závěrů rozhodnutí Krajského soudu v Plzni sp. zn. spisová značka a dospěl k závěru, že výše smluvní pokuty 0,1% denně odpovídá horní hranici zákonem přípustného limitu, ujednání o smluvní pokutě, pokud by byla smlouva uzavřena platně, je oddělitelné od ostatního obsahu. Smluvní pokuta však není obsažena ve smlouvě, ale ve VOP, na které smlouva odkazuje. Za dané situace nárok na zaplacení smluvní pokuty nemohl vzniknout, neboť nebylo prokázáno uzavření smlouvy, soud se tak již nezabýval dále tím, zda a jak byl žalovaný seznámen s obsahem VOP a zda na jejich podkladě mohl vzniknout závazek na zaplacení smluvní pokuty žalovanému, neboť to považoval za nadbytečné.

10. S ohledem na závěr soudu o neunesení důkazního břemene o uzavření smlouvy a prověření úvěruschopnosti žalovaného žalobkyní, žalovanému tudíž nevznikla jiná povinnost, než žalobkyni vrátit poskytnutou jistinu ve výši 7 000 Kč dle a násl. , soud proto žalobě ohledně takto vyčíslené jistiny vyhověl, ale z jiného právního titulu, než ze smlouvy o úvěru. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s vrácením poskytnuté částky ve výši 7 000 Kč nejpozději dne 26. 4. 2022, uložil mu soud dále povinnost vrátit též zákonný úrok z prodlení v souladu s ust. , jehož výše požadovaná žalobcem neodporuje ust. Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

11. Ve zbytku žalobou uplatněného nároku, tedy do výše 2 195 Kč odpovídající poplatkům s úrokem z prodlení, do výše 770 Kč odpovídající nákladům spojeným s uplatněním pohledávky a též co do částky 630 Kč z titulu smluvní pokuty, soud žalobu zamítl.

12. Lhůta k plnění byla stanovena dle

13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle , , (dále jen „ ”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 655,16 Kč, přičemž tato částka představuje 44 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 72 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 28 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle a , advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 825 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, celkem tedy by byly přiznány ve výši 1489 Kč, z této částky 44% činí 655,16 Kč.

Poučení:

Proti tomuto rozsudku není odvolání přípustné (ustanovení ).

Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.