Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Máme iba nejednoznačné citácie tohto rozhodnutia.
Zobraziť všetky (3)No categories available
8 C 85/2023-46
Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalované: osobní údaje žalované
o zaplacení 22 118,04 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná zaplatila částku 22 118,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 551,34 Kč od datum do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 710,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 19 371,33 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala, aby žalovaná zaplatila částku 22 118,04 Kč, zákonný úrok z prodlení z částky 14 551,34 Kč od [datum] do zaplacení ve výši 8,25 %, kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 710,28 Kč, kapitalizovaný úrok ve výši 19 371,33 Kč, náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se z titulu smlouvy úvěru uzavřené dne datum mezi spol. právnická osoba, IČO a žalovanou, domáhá zaplacení celkem částky 22 118,04 Kč, nároku 1) 14 551,34 Kč, kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení ve výši ve výši 1 710,28 Kč, kapitalizovaného úroku ve výši 19 371,33 Kč, nákladů spojených s uplatněním pohledávky ve výši 434 Kč a smluvní pokuty ve výši 7 566,70 Kč vypočtenou ve výši 0,1 % z jistiny ve výši 14 551,34 Kč od datum do datum. Uvádí, že na základě uzavřené smlouvy poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalované v hotovosti v den uzavření smlouvy peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, žalovaná se zavázala spolu s jistinou úvěru uhradit příslušenství ve výši 50 320 Kč spočívající v kapitalizovaném smluvním úroku, poplatku za poskytnutí úvěru a nákladů na vyhodnocení úvěru a inkasním poplatku, celkem se zavázala uhradit částku 90 320 Kč ve 20. splátkách ve výši 4 516 Kč. Splatnost poslední splátky připadala na den datum. Žalovaná uhradila částku 61 580 Kč, od datum je žalovaná v prodlení se splátkami. Nesplacená jistina činí 14 551,34 Kč, kapitalizovaný smluvní úrok činí 1 142,24 Kč, nesplacený poplatek za poskytnutí úvěru 9 036,95 Kč, nesplacené náklady na vyhodnocení úvěru 1 336,56 Kč, nesplacený inkasní poplatek 2 672,91 Kč a postoupený smluvní úrok 5 182,67 Kč od datum do datum ve výši 25 % ročně. Kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení ve výši 1 710,28 Kč je požadován od datum do datum. příjmení 19 371,33 Kč požadovaná jako kapitalizovaný úrok je ve skutečnosti tvořená nesplaceným smluvním úrokem 1 142,24 Kč, smluvním úrokem po revizním přepočtu za období po splatnosti 5 182,67 Kč, nesplaceným poplatkem za poskytnutí úvěru 9 036,95 Kč, nesplacenými náklady na vyhodnocení úvěru 1 336,56 Kč, nesplaceným inkasním poplatkem 2 672,91 Kč, přičemž se nejedná se o úrok, ale samostatný nárok. Předmětem řízení je pak částka 22 118,04 Kč (včetně smluvní pokuty ve výši 7 566,70 Kč) s příslušenstvím a náklady spojené s jejím uplatněním.
2. Žalovaná se na výzvu soudu k žalobou uplatněnému nároku nevyjádřila. Soud věc projednal a rozhodl v nepřítomnosti účastníků za splnění podmínek ustanovení § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), neboť žalobkyně i její právní zástupce svou neúčast u jednání omluvili a žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání bez omluvy nedostavila.
3. Ze rámcové smlouvy o postoupení pohledávek uzavřené mezi spol. právnická osoba, a žalobkyní dne datum, dílčí smlouvy o postoupení pohledávek ze dne datum a její přílohy (seznam postoupených pohledávek), má soud za prokázáno, že pohledávka za žalovanou z výše uvedené smlouvy o úvěru byla i s příslušenstvím postoupena žalobkyni. Postoupení pohledávky bylo žalované oznámeno společností právnická osoba, přípisem ze dne datum. Soud má tedy za prokázáno, že žalobkyně nabyla postoupením celou pohledávku za žalovanou podle ustanovení § 1879 a § 1880 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OZ“), a tudíž je v tomto soudním řízení aktivně věcně legitimována.
4. Z listiny označené jako„ Smlouva o úvěru číslo“ podepsané zástupkyní spol. právnická osoba, a žalovanou dne datum, soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně se zavázala poskytnout žalované peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, coby neúčelový hotovostní úvěr sjednaný na dobu určitou s pevně stanovenou úrokovou sazbou. Žalovaná se naproti tomu zavázala uhradit právní předchůdkyni žalobkyně celkovou dlužnou částku ve výši 90 320 Kč ve 20 pravidelných měsíčních splátkách po 4 516 Kč. Za sjednanou dobu poskytnutí úvěru se žalovaný zavázal zaplatit právní předchůdkyně žalobkyně částku 50 320 Kč je tvořena kapitalizovaným smluvním úrokem 9 320 Kč, poplatkem za poskytnutí úvěru 28 400 Kč, náklady na vyhodnocení úvěru 4 200 Kč a inkasním poplatkem 8 400 Kč. Zápůjční úroková sazba při splatnosti 14 měsíců činila 25 % p.a., RPSN 246,22 %. Žalovaná prohlásila, že převzala poskytnuté peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč v hotovosti, při podpisu smlouvy v místě svého bydliště.
5. Z listiny označené jako„ žádost o úvěr“ ze dne datum soud zjistil, že žalovaná sdělila právní předchůdkyni žalobkyně informace o svých osobních, rodinných, majetkových a jiných poměrech, tj. že je vdaná, bydlení vlastní, má jednu vyživovací povinnost. Jako zaměstnavatel je uveden právnická osoba, jediný příjem byl uveden ze zaměstnání 18 679 Kč, mezi výdaji je uvedeno bydlení/energie 1 610 Kč, doprava, jídlo, osobní náklady 5 590 Kč, u položky měsíční splátky jiných půjček uvedeno 3 700 Kč, pojištění není nic uvedeno; použitelný příjem tak představuje částku 7 779 Kč. Takto získané údaje měly být ze strany právní předchůdkyně žalobkyně ověřeny pouze výplatními lístky a pracovní smlouvou. Žalobkyně soudu předložila výplatní lístky za 1,2,3/ 2019, upravenou kopii dokladu SIPO bez uvedeného plátce (při pořízení kopie bylo jméno a adresa plátce zakryta) a pracovní smlouvou, z nichž vyplývá, že žalovaná měla tarifní mzdu 17 000 Kč, její průměrný čistý příjem za tyto měsíce činil 18 679 Kč. Z dokladu SIPO z ledna 2019 soud neučinil pro toto řízení žádné zjištění, když na dokladu není uvedeno jméno plátce. Výdaje na bydlení ani jiné výdaje žalované a její domácnosti nebyly nijak ověřeny, stejně tak ani vlastní bydlení.
6. Žalovaná byla dne datum vyzvána k úhradě dlužné částky, v němž současně specifikovala právní důvod vzniku této pohledávky. Z ostatních provedených důkazních prostředků soud nezjistil pro rozhodnutí žádné relevantní skutečnosti.
7. S ohledem na zjištění učiněná z provedených důkazních prostředků vycházel soud z následujícího závěru o skutkovém stavu. Žalovaná obdržela od právní předchůdkyně žalobkyně na základě písemného ujednání peněžní prostředky ve výši 40 000 Kč, zavázala se vrátit celkem 90 320 Kč Kč, přičemž dosud uhradila právní předchůdkyni žalobkyně částku 61 580 Kč. Žalobkyně vyzvala žalovanou dne datum k úhradě dlužné částky do 10 dnů po obdržení dopisu. Soud naopak nemá za prokázané, že by právní předchůdkyně žalobkyně před uzavřením smlouvy o úvěru řádně posoudila úvěruschopnost žalované, ani že by z výsledku takového posouzení vyplynulo, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti žalované spotřebitelský úvěr splácet.
8. Vzhledem k době uzavření smlouvy soud posuzoval vztah účastníků podle níže uvedených ustanovení zákona o spotřebitelském úvěru a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z.“). Soud dospěl k závěru, že mezi právní předchůdkyní žalobkyně a žalovanou byla uzavřena smlouva o úvěru podle ustanovení § 2395 a násl. o.z.. Žalované jako spotřebiteli (§ 419 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, dále jen „o.z.“) byla předchůdcem žalobkyně jako poskytovatelem poskytnuta peněžní částka ve formě zápůjčky, což znamená, že se jedná o spotřebitelský úvěr podle § 2 odst. 1 zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru ve znění ke dni uzavření smlouvy (také jen ZosÚ).
9. Podle § 2395 o.z. smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
10. Podle § 2399 o.z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán.
11. Podle § 580 odst. 1 o. z., neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje.
12. Podle § 588 o. z., soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému.
13. Podle § 2991 o.z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
14. Podle § 2993 o.z. plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.
15. Podle § 86 odst. 1 ZosÚ, poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
16. Podle § 86 odst. 2 ZosÚ poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy.
17. Podle § 87 odst. 1 ZosÚ poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
18. Zkoumání úvěruschopnosti spotřebitele pak není pouhou formalitou, ale poskytovatel úvěru musí úvěruschopnost posuzovat pečlivě a s odbornou péčí a veškeré od spotřebitele zjištěné údaje musí ověřit a nespoléhat se jen na spotřebitelem uvedené informace. Posouzení majetkové situace spotřebitele se pak nesmí omezit toliko na zjištění jeho příjmů, ale musí se komplexně zabývat majetkovou situací spotřebitele a jeho skutečnou možností poskytnutou částku spotřebitelského úvěru řádně splácet. Tyto okolnosti týkající se uzavírání smlouvy o spotřebitelském úvěru a její případnou neplatnost v důsledku nedodržení podmínek poskytování úvěru musí soud v nalézacím řízení zkoumat z úřední povinnosti (nikoli jen v důsledku procesní obrany spotřebitele) a je na poskytovateli úvěru, aby tyto skutečnosti tvrdil a prokázal (k tomu viz ustálenou judikaturu, např. nález Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález, nebo rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).
19. V předmětném sporném řízení bylo na žalobkyni, aby tvrdila, na základě jakých konkrétních skutečností posuzovala schopnost žalované úvěr splácet a dospěla k závěru, že nejsou dány důvodné pochybnosti o jeho schopnosti splácet poskytnutý úvěr, a především aby takto tvrzené skutečnosti prokázala. Žalobkyně se z jednání, u něhož jí mohlo být poskytnuto poučení ve smyslu ustanovení § 118a odst. 1, 3 o. s. ř., omluvila a současně požádala, aby v případě neúplnosti tvrzení či důkazů byla soudem vyzvána k jejich doplnění a aby jednání bylo za tímto účelem případně odročeno. Současně souhlasila s projednáním a rozhodnutím věci ve své nepřítomnosti dle ustanovení § 101 odst. 3 o. s. ř. Nemohl-li soud poskytnout účastníku poučení podle ustanovení § 118a o. s. ř. proto, že se účastník nedostavil k jednání, není oprávněn ani povinen mu sdělovat potřebná poučení jinak a není ani povinen jen z tohoto důvodu odročovat jednání (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo usnesení Ústavního soudu ze dne datum, sp. zn. ústavní nález). Jediným důkazem prokazujícím poměry žalované je žádost o úvěr, tři výplatní lístky a pracovní smlouva, z nichž vyplývá (i přes chybějící údaje), že žalovaná má jediný pravidelný příjem a to mzdu 18 679 Kč měsíčně. Výdaje na bydlení a energie ve výši 1 610 Kč jsou zcela zjevně podhodnocené a nutně vyvolávají pochybnosti o jejich správnosti. Výdaje žalované nejsou nijak osvědčeny, přičemž v žádosti nejsou uvedeny žádné osobní výdaje nezaopatřeného dítěte na jídlo či další základní potřeby. Předchůdce žalobkyně pak musel mít pochybnosti o schopnosti žalované úvěr splácet za situace, kdy kromě požadovaného úvěru měla splácet další splátky 3 700 Kč měsíčně. Ze seznamu věcí vedených proti žalované u zdejšího soudu vyplývá, že v roce 2017 byly na žalovanou jako povinnou vedeny dvě exekuce a v roce 2018 jedna exekuce. Poskytovatel úvěru neprovedl šetření žalované v registru příjmení ani v nebankovním registru klientských informací (NRKI) tedy v databázi dlužníků. Uvedená tvrzení o poměrech žalované nebyla nijak doložena a navíc by sama o sobě k řádnému prověření úvěruschopnosti nepostačovala s ohledem na naprostou absenci zkoumání pravidelné výdajové stránky u žalované. K uvedeným zjištěním uzavírá soud, že posouzení poskytovatelem úvěru proběhlo víceméně formálně, bez náležitých a dostatečných podkladů.
20. V souzené věci soud uzavřel, že žalobkyně (její předchůdkyně) nesplnila svou povinnost stanovenou jí zákonem a posouzení úvěruschopnosti řádně s odbornou péčí neprovedla. Z výše uvedeného je patrné, že předchůdce žalobkyně poskytl žalované úvěr, ačkoliv musel mít minimálně pochybnosti o schopnosti žalované jej o daných parametrech splatit s ohledem na její příjem představující pouze odměnu pěstouna. Spotřebitelský úvěr tak byl poskytnut žalované v rozporu s ustanovením § 86 odst. 1 větou druhou ZoSÚ, což způsobuje absolutní neplatnost smlouvy o úvěru (§ 87 odst. 1 ZoSÚ). Navzdory tehdejšímu znění ustanovení § 87 odst. 1 ZoSÚ před novelou zákonem č. 96/2022 Sb., se jedná o neplatnost absolutní, neboť porušení povinnosti s odbornou péčí posoudit schopnost dlužníka splácet úvěr, je možno považovat za jednání, které odporuje zákonu (§ 86 ZoSÚ), a které současně i zcela zjevně narušuje veřejný pořádek spočívající v požadavku na ochranu spotřebitele. Jeho smyslu a účelu totiž nelze dosáhnout jinak, než pozitivním zásahem ze strany soudu, aniž by byl popřen smysl právní úpravy ochrany spotřebitele vybudovaný na narovnání nerovného postavení spotřebitele vůči poskytovateli, jak z hlediska vyjednávací a ekonomické síly, tak úrovně informovanosti (viz rozsudek Krajského soudu v Ostravě ze dne datum rozhodnutí, sp. zn. spisová značka, nebo výše cit. rozsudek Soudního dvora EU ze dne datum ve věci C číslo, OPR- právnická osoba, v. GK).
21. Plnění, které si smluvní strany mezi sebou poskytly, představuje s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy plnění z neplatného právního úkonu, přičemž takové plnění je bezdůvodným obohacením, které jsou si smluvní strany povinny podle ustanovení § 2993 o.z. vzájemně vydat. Pokud tedy právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalované na základě absolutně neplatné smlouvy o úvěru částku 40 000 Kč, je žalovaná povinna takové plnění vrátit, neboť pouze o tuto byl poskytovatel úvěru ochuzen. Žalovaná již vrátila celou poskytnutou částku, není tedy již povinna žalobkyni cokoli vydat. Nárok žalobkyně proto nedůvodný včetně nároků uplatněných žalobkyní z neplatné smlouvy (smluvní úrok, poplatek za poskytnutí úvěru, náklady za inkasní poplatek). Soud proto žalobu v celém rozsahu zamítl.
22. O nákladech řízení rozhodl soud podle ustanovení § 142 odst. 1 věty prvé o. s. ř., když žalobkyně byla neúspěšná a žalované podle obsahu spisu náklady řízení nevznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ostravě, pobočka v Olomouci prostřednictvím Okresního soudu v Přerově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaná povinnosti uložené jí tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.