Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
34 C 119/2023-26
Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudcem Mgr. Oldřichem Krkoškou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně zastoupená advokátem údaje o zástupci
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
pro zaplacení 29 902 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Co do zaplacení částky 4 902 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 902 Kč od 17. 3. 2022 do 1. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 902 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá.
III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 238,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
Odůvodnění:
I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 25 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 25 000 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku. II. Co do zaplacení částky 4 902 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 29 902 Kč od 17. 3. 2022 do 1. 6. 2023 a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 11,75 % ročně z částky 4 902 Kč od 2. 6. 2023 do zaplacení se žaloba zamítá. III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 1 238,49 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.
1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 29 902 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že společnost právnická osoba, IČO, se sídlem adresa, PSČ obec a číslo, (dále jen„ předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela se žalovaným dne 14. 1. 2022 smlouvu o úvěru číslo, (dále jen„ Smlouva“) na částku 12 000 Kč, jež byla následně navýšena až na částku 25 000 Kč. Žalovaný se zavázal předchůdkyni žalobkyně tento úvěr splatit do 13. 2. 2022. Žalovaný se zavázal za poskytnuté prostředky uhradit úrok ve výši 4 902 Kč. Předchůdkyně žalobkyně předmětný úvěr poskytla žalovanému bezhotovostně převodem na jím uvedený účet č. bankovní účet. Žalovaný Smlouvu porušil, když poskytnuté prostředky nevrátil řádně a včas. Předmětem žaloby je ke dni vyhlášení tohoto rozsudku jistina ve výši 25 000 Kč a dlužný obchodní úrok ve výši 4 902 Kč a zákonný úrok z prodlení z částky 29 902 Kč od 17. 3. 2022 do zaplacení. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 O postoupení pohledávek z předchůdkyně žalobkyně na žalobkyni byl žalovaný vyrozuměn dopisem. I přes upomínku žalobkyně žalovaný svůj dluh nezaplatil.
2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil.
3. Dle ustanovení § 115a o. s. ř. k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím bez nařízení dne 6. 6. 2023, žalovaný se nevyjádřil k výzvě, zda souhlasí s postupem dle shora uvedeného ustanovení, a proto soud dle ustanovení § 101 odst. 4 o. s. ř. souhlas předpokládal. Soud na základě shora uvedeného rozhodl podle předložených listinných důkazů bez nařízení jednání.
4. Ze Smlouvy soud zjistil, že tuto žalovaný uzavřel s předchůdkyní žalobkyně dne 14. 1. 2022, a to ve formě smlouvy o úvěru. V rámci Smlouvy se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč převodem na jím uvedený bankovní účet č. bankovní účet, který se žalovaný zavázal žalobkyni uhradit spolu s úrokem 2 760 Kč do 30 dnů, tj. do 13. 2. 2022. Úroková míra činila 279,83 % ročně, RPSN činilo 1 141,2 %.
5. Z dodatku ke smlouvě o úvěru číslo soud zjistil, že dne 28. 1. 2022 se předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dohodly na změně Smlouvy v tom smyslu, že dojde k navýšení úvěru na částku 15 000 Kč, splatným dne 13. 2. 2022, a navýšení úroku na částku 3 282 Kč, úrok činil 266,21 %, RPSN činilo 1 307,5 %.
6. Z dodatku ke smlouvě o úvěru číslo soud zjistil, že dne 31. 1. 2022 se předchůdkyně žalobkyně se žalovaným dohodly na změně Smlouvy v tom smyslu, že dojde k navýšení úvěru na částku 25 000 Kč, splatným dne 13. 2. 2022, a navýšení úroku na částku 4 902 Kč, úrok činil 238,56 %, RPSN činilo 1 905,3 %.
7. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně číslo soud zjistil, že žalovaný zaslal předchůdkyni žalobkyně dne 31. 12. 2021 z účtu č. bankovní účet částku 0,01 Kč s variabilním symbolem číslo.
8. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně číslo soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 14. 1. 2022 na účet č. bankovní účet částku 12 000 Kč s popisem anonymizována čtyři slova číslo.
9. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně číslo soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 28. 1. 2022 na účet č. bankovní účet částku 3 000 Kč s popisem anonymizováno 5 slov číslo anonymizována dvě slova.
10. Z výpisu z účtu předchůdkyně žalobkyně číslo soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně zaslala dne 31. 1. 2022 na účet č. bankovní účet částku 10 000 Kč s popisem anonymizováno 5 slov číslo anonymizována dvě slova.
11. Ze smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 uzavřené mezi předchůdkyní žalobkyně a žalobkyní, soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni.
12. Z oznámení o postoupení pohledávek ze dne 15. 8. 2022 včetně plné moci a podacího lístku soud zjistil, že předchůdkyně žalobkyně prostřednictvím žalobkyně oznámila žalovanému postoupení svých pohledávek za žalovaným na žalobkyni.
13. Z předžalobní upomínky ze dne 15. 8. 2022 a podacího lístku, soud zjistil, že žalobkyně prostřednictvím svého zástupce vyzvala žalovanou k úhradě částky 41 128 Kč představující nároky uplatněné v tomto řízení a nákladů právního zastoupení.
14. Zbylé listiny založené žalobkyní do spisu soud jako důkaz neprovedl, protože by jejich provedení bylo pro rozhodnutí ve věci nadbytečné.
15. Z důkazů předložených žalobkyní má soud za prokázaný tento skutkový stav:
16. Dne 14. 1. 2022 byla mezi předchůdkyní žalobkyně a žalovaným uzavřena Smlouva, v níž se předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr – spotřebitelský úvěr ve výši 12 000 Kč. Daný úvěr poskytla předchůdkyně žalobkyně žalovanému bezhotovostně převodem na jím uvedený bankovní účet. Žalovaný se zavázal poskytnutý spotřebitelský úvěr splatit spolu s úrokem ve výši 2 760 Kč do 30 dnů, tj. do 13. 2. 2022. Úroková míra činila 279,83 % ročně, RPSN činilo 1 141,2 %. Úvěr byl následně navýšen dodatky ke Smlouvě ze dnů 28. 1. 2022 a 31. 1. 2022 až na částku 25 000 Kč, splatnou 13. 2. 2022 spolu s úrokem ve výši 4 902 Kč. Úroková sazba činila 238,56 %, RPSN činilo 1 905,3 %. Předchůdkyně žalobkyně předmětné prostředky zaslala na žalovaným uvedený účet ve dnech 14. 1. 2022, 28. 1. 2022 a 31. 1. 2022.
17. Žalobkyně sice v žalobě i v doplnění žaloby ze dne 22. 5. 2023 tvrdí, že předchůdkyně žalobkyně dostatečně prověřila schopnost žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr, avšak učinila tak jen lustrem databází ISIR, CEE, CRKI a EUCB. Předchůdkyně žalobkyně tak očividně nevycházela z žádných podkladů od žalovaného. Žalobkyně tak nedoložila žádnou relevantní dokumentaci ohledně prověření schopnosti žalovaného splácet poskytnutý spotřebitelský úvěr. S odkazem na tuto skutečnost soud shledal posouzení úvěruschopnosti žalovaného předchůdkyní žalobkyně jako nedostatečné, protože z předložených důkazů tedy nevyplývá, že by žalobkyně vycházela ze všech nezbytných dokumentů, které jsou pro posouzení úvěruschopnosti nezbytné. Předchůdkyně žalobkyně postoupila své pohledávky za žalovaným na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021 a žalovaného o tomto postoupení informovala dne 15. 8. 2022. Žalobkyně skrze svého zástupce vyzvala žalovaného dopisem ze dne 15. 8. 2022 k zaplacení dluhu ve výši shora uvedené, ale bezúspěšně.
18. Dle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, účinný od 1. 1. 2014 („o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
19. Podle § 86 odst. 1 zák. č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru, ve znění účinném ke dni uzavření smlouvy o úvěru, (dále jen„ ZSU“) poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.
20. Dle § 87 odst. 1 ZSU, poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Soud k neplatnosti přihlédne i bez návrhu. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.
21. Dle § 78 odst. 1 a odst. 2 písm. b) ZSU poskytovatel a zprostředkovatel při poskytování nebo zprostředkování spotřebitelského úvěru pořizují dokumenty nebo jiné záznamy v rozsahu, který je nezbytný pro hodnověrné osvědčení řádného plnění jejich povinností stanovených tímto zákonem. Poskytovatel při plnění povinnosti podle odstavce 1 uchovává zejména … dokumenty nebo jiné záznamy týkající se posuzování úvěruschopnosti spotřebitele, včetně údajů o spotřebiteli, které poskytl do databáze podle § 88 odst. 1,
22. Dle § 2991 odst. 1, odst. 2 o.z., kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
23. Dle § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. do vlastních rukou se doručují písemnosti, u nichž tak stanoví zákon nebo nařídí-li tak soud. Nevyzvedne-li si adresát písemnost ve lhůtě 10 dnů ode dne, kdy byla připravena k vyzvednutí, považuje se písemnost posledním dnem této lhůty za doručenou, i když se adresát o uložení nedozvěděl. Doručující orgán po marném uplynutí této lhůty vhodí písemnost do domovní nebo jiné adresátem užívané schránky, ledaže soud i bez návrhu vyloučí vhození písemnosti do schránky. Není-li takové schránky, písemnost se vrátí odesílajícímu soudu a vyvěsí se o tom sdělení na úřední desce soudu.
24. Dle § 1968 o.z., dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.
25. Dle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.
26. Dle § 1879 o.z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi).
27. Soud dospěl po právním posouzení shora zjištěného skutkového stavu k závěru, že předchůdkyně žalobkyně a žalovaný měli v úmyslu uzavřít smlouvu o úvěru ve smyslu § 2395 o.z. Předchůdkyně žalobkyně na základě tohoto poskytla žalovanému finanční prostředky celkem ve výši 25 000 Kč. Žalovaný úvěr nesplatil řádně a včas. Předchůdkyně žalobkyně však při uzavírání Smlouvy dle názoru soudu nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalovaného, čímž porušila ust. § 86 odst. 1 ZSU. Následkem této skutečnosti je Smlouva dle § 87 odst. 1 ZSU neplatná a poskytnuté plnění musí být vráceno v režimu bezdůvodného obohacení dle § 2991 odst. 1 odst. 2 o.z.
28. Ohledně rozsahu posouzení úvěruschopnosti dle § 86 odst. 1 ZSU lze odkázat na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 2178/2018 nebo 32 Odo 1726/2006), Nejvyššího správního soudu ČR (např. rozsudek sp. zn. 1 As 30/2015), Ústavního soudu ČR (např. nález sp. zn. III ÚS 4129/18) a Finančního arbitra (např. nález č.j. FA/SR/SU číslo a nález FA/SR/SU číslo - 21), dle níž není z pohledu § 86 odst. 1 ZSU dostatečné vycházet pouze z informací získaných od spotřebitele. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, ověřit, resp. objektivně podložit minimálně potvrzením zaměstnavatele dlužníka, proto má věřitel povinnost při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele postupovat s odbornou péčí. Věřitel této povinnosti nedostojí, vychází-li pouze z nedoloženého osobního prohlášení dlužníka o jeho osobních, výdělkových a majetkových poměrech. Na tom nic nemění, že dlužník není evidován v databázích dlužníků. Věřitel je tedy povinen vyžádat si od spotřebitele potřebné informace, aktivně opatřovat další přiměřené a objektivně zjistitelné informace o spotřebiteli a všechny získané informace řádně ověřit a vyhodnotit. Mezi požadavky odborné péče přitom dle § 78 ZSU patří i to, že pokud při posuzování úvěruschopnosti poskytovatel úvěru vychází z určitých podkladů, pořídí si jejich kopie nebo jinak zachytí jejich obsah. Pokud tak poskytovatel neučiní, sám se vystavuje zvýšenému riziku, že v případném sporu se spotřebitelem nebude schopen splnění své zákonné povinnosti prokázat. Přesně tato situace přitom nastala v projednávané věci. Ze strany předchůdkyně žalobkyně, jako poskytovatele úvěru, tak došlo toliko k ryze formálnímu splnění požadavku zkoumání úvěruschopnosti žalované, nikoliv tedy v rozsahu a kvalitě předpokládané ZSU. O této skutečnosti vypovídá zejména skutečnost, že předchůdkyně žalobkyně si očividně nevyžádala od žalovaného žádné podklady k ověření jeho úvěruschopnosti.
29. Předchůdkyní žalobkyně skutečně poskytnutou částku ve výši 25 000 Kč původně z důvodu poskytnutí spotřebitelského úvěru, je tak třeba považovat za bezdůvodné obohacení žalovaného, když bylo plněno na základě neplatného právního důvodu. V takovém případě je žalovaný povinen obdržené plnění dle § 2991 odst. 1 a odst. 2 o.z. vrátit žalobkyni, což do podání žaloby neučinil ani částečně. Ke dni vydání tohoto rozsudku tak trvá u žalovaného bezdůvodné obohacení v rozsahu 25 000 Kč. Vzhledem k neplatnosti Smlouvy jako celku se neuplatní ani její ujednání o době, do kdy měly být poskytnuté prostředky vráceny žalovaným žalobkyni, ani ujednání o úrocích, poplatcích a dodatečných službách. Ve vztahu k dluhu z bezdůvodného obohacení se tak tento stal splatným po doručení žaloby žalovanému soudem, to při použití ustanovení § 49 odst. 1 a odst. 4 o. s. ř. dne 1. 6. 2023. Nejpozději dne 2. 6. 2023 se tak žalovaný dostal do prodlení ve smyslu § 1968 o.z. V otázce sazby těchto úroků z prodlení se uplatní ust. § 1970 o.z., kdy její výše je určena nařízením vlády č. 351/2013 Sb. s přihlédnutím k jejich výši uplatněné v žalobě. Aktivní věcná legitimace žalobkyně je dána dle § 1879 o.z. na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021.
30. V návaznosti na výše uvedené soud vyhověl žalobě v rozsahu, jak je uvedeno ve výroku I., v ostatním žalobu ve výroku II. zamítl.
31. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, právo na náhradu nákladů řízení v částce 1 238,49 Kč, přičemž tato částka představuje 46,75 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 73,38 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 26,62 %). Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 197 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 29 902 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 300 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je žalovaný povinen žalobkyni zaplatit k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.
32. Podle § 160 odst. 1 o. s. ř. stanovil soud třídenní lhůtu k plnění uložené povinnosti, neboť nebyly shledány důvody pro stanovení delší lhůty.
Poučení:
Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení jeho písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem, prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově. Odvolání je třeba podat ve dvojím vyhotovení.
Nesplní-li žalovaný povinnosti uložené mu tímto rozsudkem v uvedených lhůtách, může se žalobkyně domáhat po jeho právní moci výkonu rozhodnutí u soudu.