Prehliadač alebo jeho nastavenia nie sú podporované.

Praktik.ai používa moderné webové technológie kvôli bezpečnosti, rýchlosti a spoľahlivému prihlasovaniu. Tento prehliadač ich nepodporuje alebo blokuje JavaScript, preto sa aplikácia nemusí správne načítať.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox alebo Safari na najnovšiu verziu a stránku potom obnovte.

Ak používate Windows 7, Windows 8 alebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusia ponúkať novú verziu. V takom prípade použite novšie zariadenie alebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Prohlížeč nebo jeho nastavení nejsou podporované.

Praktik.ai používá moderní webové technologie kvůli bezpečnosti, rychlosti a spolehlivému přihlašování. Tento prohlížeč je nepodporuje nebo blokuje JavaScript, proto se aplikace nemusí správně načíst.

Aktualizujte prosím Chrome, Edge, Firefox nebo Safari na nejnovější verzi a stránku potom obnovte.

Pokud používáte Windows 7, Windows 8 nebo Windows 8.1, Chrome a Edge už nemusí nabízet novou verzi. V takovém případě použijte novější zařízení nebo kontaktujte podporu Praktik.ai.

Your browser or its settings are not supported.

Praktik.ai uses modern web technologies for security, speed, and reliable sign-in. This browser does not support them, or JavaScript is blocked, so the app may not load correctly.

Please update Chrome, Edge, Firefox, or Safari to the latest version and then reload this page.

If you use Windows 7, Windows 8, or Windows 8.1, Chrome and Edge may no longer offer a newer version. In that case, use a newer device or contact Praktik.ai support.

21 C 153/2023-90

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Alenou Mědílkovou

ve věci

žalobkyně: ;

právnická osoba, IČO,

se sídlem adresa,

zastoupené Mgr. jméno příjmení, advokátkou

se sídlem adresa,

proti

žalovanému: ;

celé jméno žalovaného, datum narození,

bytem adresa žalovaného, okres okres,

o zaplacení 21 308,44 Kč s příslušenstvím,

takto:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 308,44 Kč s příslušenstvím, se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění:

I. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 21 308,44 Kč s příslušenstvím, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

1. Žalobkyně se svou žalobou doručenou soudu dne 25.4.2023, doplněnou podáním ze dne 12.5.2023, domáhala vydání rozhodnutí, jímž by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí částku 21 308,44 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že dne 22.1.2019 byla mezi žalobkyní a žalovaným uzavřena smlouva o úvěru číslo na jejímž základě byl žalovanému poskytnut na účet úvěr ve výši 25 000 Kč, který se žalovaný zavázal splácet včetně úroku ve výši 108,84 % v 48měsíčních splátkách po 1 670 Kč, splatných vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce, počínaje měsícem únorem 2019. Před uzavřením smlouvy žalobkyně zkoumala úvěruschopnost žalovaného. Žalovaný porušil své závazky ze smlouvy, dostal se do prodlení s úhradou splátek úvěru, a proto žalobkyně úvěr zesplatnila. Žalovaný za dobu trvání závazkového vztahu uhradil pouze částku 60 120 Kč (do data zesplatnění) a částku 7 500 Kč (po zesplatnění), zbytek neuhradil. Žalobkyně se tak domáhala úhrady dlužné jistiny, úroku za poskytnutý úvěr, smluvní pokuty. I přes výzvu nebylo ničeho ze strany žalovaného uhrazeno.

2. Žalobkyně se k jednání soudu omluvila. Žalovaný se k jednání soudu bez omluvy nedostavil (pozn.: předvolání k jednání bylo žalovanému doručeno dne 26.5.2023). Soud proto v souladu s ustanovením věc projednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti; vycházeje přitom z obsahu spisu a z provedených důkazů.

3. Žalovaný se ve věci nevyjádřil.

4. Soud v této věci učinil následující skutková zjištění:

5. Z Předsmluvního formuláře ze dne 22.1.2019 plyne úprava základních vlastností spotřebitelského úvěru. je opatřena podpisem vlastnoručním žalovaného.

6. Zy na spisu plyne, že dne 21.1.2019 byla u žalovaného zjištěna hodnota skóre: 400, přičemž tento příznak je naě definován ze čtyř možných kategorií jako Kategorie II. představující nízké body do interní Score Card, jako střední riziko, kdy úvěr bývá limitován výší vyplacené částky.

7. Z Dodatku pracovní smlouvy ze dne 29.11.2018 plyne, že pracovní poměr žalovaného u organizace územní celek byl ujednán na dobu neurčitou.

8. Z výplatního lístku za 11/ 2018 plyne, že územní celek vyplatila žalovanému za listopad 2018 čistou mzdu ve výši 12 484 Kč. Z výplatního lístku za 12/ 2018 plyne, že územní celek vyplatila žalovanému za listopad 2018 čistou mzdu ve výši 11 979 Kč.

9. Z detailů účtu č. bankovní účet plyne, že dne 12.12.2018 byla na účet připsána od územní celek částka 12 484 Kč a dne 11.1.2019 částka 11 979 Kč.

10. Z kopie občanského průkazu žalovaného plynou osobní údaje o žalovaném, byl svobodný.

11. Z výpisu z registru SOLUS ze dne 21.1.2019 plyne, že u žalovaného nebyl shledán žádný negativní záznam.

12. Z Dodatku ke smlouvě ze dne 28.8.2018 plyne, že u právnická osoba, byl pro žalovaného zřízen účet č. bankovní účet.

13. Z hodnocení klienta ze dne 22.1.2019 plyne, že žalobkyně zjistila, že žalovaný měl pravidelný čistý měsíční příjem ze zaměstnání ve výši 13 800 Kč (pozn.: vedle tohoto údaje vepsána ručně částka 12 971 Kč), celkové příjmy žalovaného činily 13 800 Kč. Výdaje žalovaného představovaly životní minimum ve výši 3 410 Kč, náklady na bydlení u rodičů částku 1 500 kč (nájem, inkaso) a rezerva 1 000 Kč. Žalovaný byl svobodný, měl výuční list. Zaměstnavatel žalovaného byla územní celek, a to od 18.6.2018.

14. Z Návrhu na uzavření smlouvy o úvěru/ Smlouvy o úvěru číslo ze dne 23.1.2019 plyne, že tato je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného. Žalobkyně se zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 25 000 Kč se zápůjční úrokovou sazbou 108,84 % ročně. Žalovaný se zavázal vrátit žalobkyni celkem částku 80160 Kč, a to v 48měsíčních splátkách po 1 670 Kč, vždy k 17. dni každého kalendářního měsíce. Peněžní prostředky měly být vyplaceny na bankovní účet č. bankovní účet.

15. Z Dokladu o vyplacení úvěru (čl. 28 spisu) plyne, že dne 23.1.2019 byla žalovanému poskytnuta na účet č. bankovní účet částka 25 000 Kč.

16. Z Oznámení ze dne 24.1.2019 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému akceptaci návrhu na uzavření předmětné smlouvy o úvěru. Toto oznámení bylo doručeno žalovanému dne 25.1.2019, jak plyne z dodejky.

17. Ze splátkového kalendáře ze dne 24.1.2019 plyne, že první splátka úvěru byla splatná dne 17.2.2019 a poslední 48. splátka byla splatná dne 17.1.2023. Výše splátek činila 1 670 Kč.

18. Z výzvy ze dne 18.7.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 17.9.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost zesplatnění celého úvěru. Z výzvy ze dne 18.10.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu. Z Oznámení ze dne 24.4.2022 plyne, že žalobkyně oznámila žalovanému zesplatnění úvěru a vyzvala jej k úhradě dluhu. Z výzvy ze dne 18.11.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 18.11.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 18.12.2020 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 19.4.2022 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 21.3.2022 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění. Z výzvy ze dne 19.8.2019 plyne, že žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dluhu s upozorněním na možnost jeho zesplatnění.

19. Z Karty klienta plyne, že dne 23.1.2019 byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 25 000 Kč, žalovaný vrátil žalobkyni celkem částku 67 620 Kč.

20. Z předžalobní výzvy ze dne 5.4.2023 ve spojení s Plnou mocí ze dne 4.6.2017 plyne, že žalovaný byl právní zástupkyní žalobkyně vyzván k úhradě dluhu; tato výzva byla předána k poštovní přepravě dne 5.4.2023, jak plyne z podacího archu.

21. Skutkový závěr: Dne 22.1.2019 žalobkyně se žalovaným podepsali smlouvu, na jejímž základě se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté prostředky vrátit včetně úroku z úvěru formou splátek. Žalobkyně řádně před uzavřením smlouvy nezkoumala úvěruschopnost žalovaného splácet poskytnutý úvěr. Žalovaný obdržel finanční prostředky ve výši 25 000 Kč a vrátil žalobkyni celkem částku 67 620 Kč.

22. Podle , o spotřebitelském úvěru (dále jen „“), je spotřebitelským úvěrem odložená platba, peněžitá zápůjčka, úvěr nebo obdobná finanční služba poskytovaná nebo zprostředkovaná spotřebiteli.

23. Podle § 86 odst. 1, 2 zákona o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele, nebo z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet.

24. Podle § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná. Spotřebitel může uplatnit námitku neplatnosti v tříleté promlčecí lhůtě běžící ode dne uzavření smlouvy. Spotřebitel je povinen vrátit poskytnutou jistinu spotřebitelského úvěru v době přiměřené jeho možnostem.

25. Podle , (dále jen„ ObčZ“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

26. Podle § 2991 odst. 1, odst. 2 ObčZ, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

27. Podle § 2993 ObčZ plnila-li strana, aniž tu byl platný závazek, má právo na vrácení toho, co plnila. Plnily-li obě strany, může každá ze stran požadovat, aby jí druhá strana vydala, co získala; právo druhé strany namítnout vzájemné plnění tím není dotčeno. To platí i v případě, byl-li závazek zrušen.

28. Po právním posouzení shora uvedeného zjištěného skutkového stavu dospěl soud k závěru, že žaloba nebyla podána důvodně.

29. Soud má v daném případě za prokázané, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 22.1.2019 podepsána úvěrová smlouva, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši 25 000 Kč a žalovaný se zavázal poskytnuté peněžní prostředky žalobkyni vrátit včetně sjednaného úroku, a to formou výše 48měsíčních splátek po 1 670 Kč. Úvěrová smlouva je opatřena vlastnoručním podpisem žalovaného.

30. Soud se v prvé řadě zabýval otázkou řádného zkoumání úvěruschopnosti žalovaného ve smyslu ustanovení § 86 a § 87 spotřebitelského zákona.

31. V té souvislosti má soud za prokázané, že žalobkyně zjistila k poměrům žalovaného, že byl v době před uzavřením smlouvy zaměstnán u územní celek a tento zaměstnavatel mu vyplatil za listopad 2018 čistou mzdu ve výši 12 484 Kč a za prosinec 2018 mzdu ve výši 11 979 Kč. Zaměstnavatele, výši mzdy, včetně pracovního poměru na dobu neurčitou, žalobkyně ověřila z výplatních lístků žalovaného a z Dodatku pracovní smlouvy ze dne 29.11.2018. Z občanského průkazu žalovaného pak žalobkyně ověřila, že byl žalovaný svobodný.

32. Odborná péče předpokládá údaje, které dlužník věřiteli uvedl, také ověřit, resp. objektivně podložit minimálně pracovní smlouvou, výplatními páskami (pozn.: splněno viz odstavec výše), dále nájemní smlouvou, výpisem z katastru nemovitostí, popř. prohlášením rodičů žalovaného (k doložení uspokojování bytové potřeby), dokladem o výši nákladů na bydlení (nájemné, energie), smlouvami o jiných závazcích a dluzích žalovaného, atd. V daném případě sice žalobkyně ověřila, že žalovaný byl před uzavřením úvěrové smlouvy zaměstnán na dobu neurčitou s dosahovaným průměrným výdělkem 12 231,50 Kč, avšak při hodnocení poměrů žalovaného naě označené jako Hodnocení klienta ze dne 22.1.2019 žalobkyně vycházela z čistého příjmu žalovaného 13 800 Kč, z něhož rovněž vycházela při výpočtu volných zdrojů (příjmy – výdaje). Ručně vepsaná částka 12 971 Kč vedle tištěné částky 13 800 Kč vede ke zmatečnostiy Hodnocení klienta, avšak je zřejmé, že žalobkyně při svých výpočtech operovala pouze z příjmů ve výši 13 800 Kč. Žalobkyně však tuto deklarovanou výši čistého příjmu žalovaného nedoložila. Dále má soud za to, že žalobkyně neověřovala způsob uspokojování bytové potřeby žalovaného (u rodičů) a náklady spojené s bydlením (1 500 Kč), když ze žádného provedeného důkazu toto ověřování neplyne. Navíc nahlížení do různých interních či externích databází (IR, NRKI, SOLUS…), je dle názoru soudu sice důležité, avšak samo o sobě nedostačující, tím spíše, když žalobkyně nahlížení do insolvenčního rejstříku před uzavřením smlouvy ani nepředložila. Dle názoru soudu bylo povinností poskytovatele úvěru, aby řádně zjistil nejenom příjmy žalovaného, ale také jeho zcela konkrétní výdaje, a tato svá zjištění také řádně ověřil. Pokud totiž předchůdkyně žalobkyně vycházela z neověřených informací získaných od žalovaného, zcela zjevně rezignovala na ověřování jeho výdajových poměrů, a nepostupovala tak při posuzování úvěruschopnosti žalovaného s odbornou péčí. Je nepřípustné, aby se žalobkyně jako poskytovatel spotřebitelského úvěru této své povinnosti sama zprostila a přenášela jí na žalovaného. Prohlášení žalovaného v Hodnocení klienta ze dne 22.1.2019 o tom, že poskytl pravdivé a úplné informace, nemůže nahradit povinnost žalobkyně jím poskytnuté informace ověřit a odborně posoudit.

33. S ohledem na výše uvedené skutečnosti (poměr mezi příjmy a výdaji spotřebitele, posouzení toho, zda spotřebiteli zbude po vynaložení běžných výdajů měsíčně taková částka, jaká je potřeba pro splácení úvěru, kdy věřitel smí poskytnout spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet), soud dospěl k závěru, že žalobkyně poskytla žalovanému úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, aniž by řádně před uzavřením předmětné smlouvy o úvěru prověřila jeho schopnost poskytnuté peněžní prostředky splácet. Tím, že žalobkyně i přesto žalovanému úvěr poskytla, porušila princip zodpovědného úvěrování a porušila povinnosti v § 86 zákona o spotřebitelském úvěru, co je třeba sankcionovat absolutní neplatností předmětné úvěrové smlouvy jako celku, jak potvrdil i Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 26.2.2019, sp. zn. , popř. i v nálezu ze dne 24.8.2021, sp. zn. , v němž konstatoval, že uložením a řádným splněním této povinnosti je v širším pojetí chráněna sama společnost jako taková a obecné soudy by měly poskytovatele úvěrů vést k přesvědčivému zkoumání toho, zda budoucí dlužník nebude mít zjevný problém svůj úvěr splatit. Porušení povinností posoudit úvěruschopnost spotřebitele tedy narušuje veřejný pořádek, neboť uznání takového právního jednání by bylo neslučitelné se smyslem a úkolem právního řádu. Novelou § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru byla tato judikatura Ústavního soudu, dále judikatura Nejvyššího soudu a judikatura Soudního dvora EU (ve věci C -679/18 OPR Finance) reflektována a z důvodu zajištění větší právní jistoty adresátů právní normy jednotlivého přístupu soudů k dané problematice byla zákonem výslovně zakotvena neplatnost absolutní, k níž je třeba přihlédnout i bez návrhu žalovaného.

34. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že předmětná úvěrová smlouva je absolutně neplatná.

35. Dále se soud zabýval tím, zda na straně žalovaného došlo k bezdůvodnému obohacení, když žalobkyně tvrdila, že mu byly poskytnuty peněžní prostředky v celkové výši 25 000 Kč. K prokázání tohoto svého tvrzení žalobkyně předložila Doklad o vyplacení úvěru ze dne 23.1.2019, z nějž má soud za prokázané, že žalobkyně na účet žalovaného č. bankovní účet odepsala dne 23.1.2019 částku 25 000 Kč. Soud tak uzavřel, že se žalovaný bez spravedlivého důvodu obohatil na úkor žalobkyně, neboť přijal plnění bez právního důvodu (§ 2991 ObčZ) a žalobkyni vzniklo právo na vrácení toho, co plnila (§ 2993 ObčZ). V době od poskytnutí peněžních prostředků do rozhodnutí soudu žalovaný vrátil žalobkyně celkem částku 67 620 Kč, jak plyne z Karty klienta. Je tak zřejmé, že žalovaný již vrátil žalobkyni všechny peněžní prostředky, které mu dne 23.1.2019 poskytla. Soud proto žalobu v plném rozsahu (co do jistiny i příslušenství) jako nedůvodnou zamítl.

36. Z jiných před soudem provedených důkazů, jež nejsou v odůvodnění tohoto rozsudku výslovně uvedeny, neplynou žádné skutečnosti významné pro rozhodnutí soudu, proto je soud nehodnotil.

37. Podle rozhoduje soud o povinnosti k náhradě nákladů řízení bez návrhu v rozhodnutí, jímž se řízení u něho končí. V daném případě rozhodoval soud o nákladech řízení podle a ve věci plně úspěšný žalovaný by měl právo na náhradu všech účelně vynaložených nákladů řízení. Vzhledem k tomu, že z obsahu spisu neplyne, že by žalovanému vznikly jakékoliv náklady řízení, rozhodl soud tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení (výrok II. rozsudku).

Poučení:

Proti tomuto rozsudku lze podat odvolání do 15 dnů ode dne jeho doručení ke Krajskému soudu v Ústí nad Labem prostřednictvím Okresního soudu v Chomutově.