Details
ECLI
Source
Decision form
Issue date
Last update
File mark
Court
Jurisdiction
Judge
Žiadne známe citácie.
No categories available
209 C 70/2023-33
Okresní soud v Kladně rozhodl soudkyní JUDr. Alenou Šustrovou ve věci
žalobkyně: osobní údaje žalobkyně
sídlem adresa žalobkyně
zastoupená advokátkou JUDr. jméno příjmení jméno.
sídlem adresa
proti
žalovanému: osobní údaje žalovaného
trvale bytem adresa žalovaného
o zaplacení 12 505 Kč s příslušenstvím
takto:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 505 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 505 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá.
II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
Odůvodnění:
I. Žaloba, aby žalovaný byl povinen zaplatit žalobkyni částku 12 505 Kč a úrok z prodlení ve výši 8,25% ročně z částky 12 505 Kč od 19. 5. 2021 do zaplacení, se zamítá. II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.
1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by žalovanému byla uložena povinnost zaplatit jí žalovanou částku s příslušenstvím. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že dne 5. 12. 2020 byla mezi účastníky uzavřena smlouva o zápůjčce, na základě které žalobkyně žalovanému poskytla peněžní prostředky ve výši 15 000 Kč Tyto peněžní prostředky byly žalovanému zaslány na účet č. bankovní účet dne 5. 12. 2020. Žalovaný se zavázal za poskytnutí zápůjčky uhradit poplatek ve výši 9 000 Kč. Celková částka 24 000 Kč byla splatná ve 3 měsíčních splátkách s datem poslední splátky 18. 5. 2021. Žalovaný dle žalobkyně své smluvní povinnosti nesplnil, když splátky nehradil řádně a včas. Žalobkyně uvedla, že žalovaný ke dni podání žaloby uhradil na svůj dluh celkem částku 21 495 Kč Touto částkou byla umořena smluvní pokuta, náklady spojené s uplatněním pohledávky, poplatek a ponížena jistina. Žalobkyně v žalobě ještě popsala způsob uzavření smlouvy a poskytnutí zápůjčky s tím, že před uzavřením smlouvy si ověřila totožnost klienta a zkoumala také jeho úvěruschopnost. To učinila tak, že si od žalovaného vyžádala informace o jeho rodinných, pracovních, příjmových, výdajových a jiných relevantních poměrech a tyto ověřila na základě dokumentů vyžádaných od žalovaného, případně nahlédnutím do relevantních databází. Konkrétně pak specifikovala, že žalovaného vyzvala k úhradě dluhu písemnými výzvami, kdy v této souvislosti jí vznikly náklady v celkové výši 2 500 Kč, ale částečnou úhradou žalovaného tyto byly umořeny. Pokud jde o smluvní pokutu ve výši 0,10% denně z dlužné částky ve výši 15 000 Kč od 19. 5. 2021 (den následující po splatnosti zápůjčky) do 12. 4. 2023, kdy žalobkyně sepsala žalobu, jedná se o částku 10 395 Kč. Žalobkyně se rozhodla žalovaného nezatěžovat neúměrnými náklady v souvislosti s jeho prodlením, proto vymáhá smluvní pokutu z prodlení pouze do výše, která nepřesahuje součin čísla 0,5 a celkové výše spotřebitelského úvěru, tedy v tomto případě pouze částku 7 500 Kč. I tato částka byla umořena částečnou úhradou od žalovaného. Celkový dluh tak činí 12 505 Kč, žalovaný ho neuhradil ani na základě předžalobní výzvy.
2. Žalobkyně na podporu žalobních tvrzení založila do spisu smlouvu o zápůjčce a všeobecné obchodní podmínky, výpis z účtu žalobkyně dokládající poskytnutí jistiny, kopii upomínek zaslané žalovanému jako náklad spojený s uplatněním pohledávky a kopii předžalobní výzvy plus podací arch. Žalobkyně navrhla, aby soud k prokázání výplaty jistiny na bankovní účet žalovaného učinil dotaz na banku, která vede účet, na který byla poukázána jistina.
3. Soud ve věci nařídil ústní jednání, ke kterému předvolal obě strany sporu. Avšak ani žalobkyně (její právní zástupce) ani žalovaný se k jednání nedostavili. Žalobkyně se omluvila, odkázala na žalobu a do spisu založené listiny. Žalovaný se neomluvil, k žalobě se nevyjádřil ani písemně, do spisu nezaložil ani nenavrhl žádné důkazy.
4. Soud věc projednal v nepřítomnosti účastníků, dokazování provedl do spisu založenými listinami. Učinil také dotaz na banku žalovaného.
5. Z provedených důkazů vzal soud za prokázané, že žalobkyně pravděpodobně s žalovaným uzavřela smlouvu o úvěru (zápůjčce), i když smlouva není řádně účastníky podepsána. Banka MONETA Money Bank dne 18. 5. 2023 soudu potvrdila, že dne 5. 12. 2020 byla na účet žalovaného připsána částka 15 000 Kč. Ze smlouvy také vyplynulo, že mezi jejími účastníky byly dojednány v žalobě tvrzené poplatky včetně poplatků sankčních. V řízení však nebylo prokázáno, že by před poskytnutím úvěru byla řádně zkoumána úvěruschopnost žalovaného. Žalobkyně k této otázce sice v žalobě uvedla obecná tvrzení o tom, jak si od žalovaného zjišťovala k jeho poměrům informace, žádná konkrétní tvrzení o tom, co v tomto směru zjistila, jak si získané informace ověřila, jak je vyhodnotila, již žalobkyně neuvedla, a k otázce zjišťování schopnosti žalovaného úvěr splácet nezaložila jeden jediný důkaz.
6. Soud měl v úmyslu žalobkyni poučit a vyzvat k doplnění tvrzení a důkazů v tomto směru. Žalobkyně ale tím, že se nedostavila k prvnímu jednání ve věci, ač si byla vědoma možných důsledků takového jednání, si sama možnost být poučena a vyzvána k doplnění, vzala.
7. Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.
8. Podle § 86 odst. 1 a 2 zákona č. 257/2016 Sb. o spotřebitelském úvěru poskytovatel před uzavřením smlouvy o spotřebitelském úvěru nebo změnou závazku z takové smlouvy spočívající ve významném navýšení celkové výše spotřebitelského úvěru posoudí úvěruschopnost spotřebitele na základě nezbytných, spolehlivých, dostatečných a přiměřených informací získaných od spotřebitele, a pokud je to nezbytné, z databáze umožňující posouzení úvěruschopnosti spotřebitele nebo i z jiných zdrojů. Poskytovatel poskytne spotřebitelský úvěr jen tehdy, pokud z výsledku posouzení úvěruschopnosti spotřebitele vyplývá, že nejsou důvodné pochybnosti o schopnosti spotřebitele spotřebitelský úvěr splácet. Poskytovatel při posouzení úvěruschopnosti spotřebitele posuzuje zejména schopnost spotřebitele splácet sjednané pravidelné splátky spotřebitelského úvěru, a to na základě porovnání příjmů a výdajů spotřebitele a způsobu plnění dosavadních dluhů. Hodnotu majetku přitom zohledňuje tehdy, jestliže ze smlouvy o spotřebitelském úvěru vyplývá, že spotřebitelský úvěr má být částečně nebo úplně splacen výnosem z prodeje majetku spotřebitele, nikoli pravidelnými splátkami, nebo jestliže z finanční situace spotřebitele vyplývá, že bude schopen splácet spotřebitelský úvěr bez ohledu na své příjmy. Dle ustanovení § 87 odst. 1 téhož zákona platí, že poskytne-li poskytovatel spotřebiteli spotřebitelský úvěr v rozporu s § 86 odst. 1 větou druhou, je smlouva neplatná.
9. V případě porušení povinnosti úvěrujícího dostatečně zkoumat úvěruschopnost spotřebitele před poskytnutím úvěru je smlouva o úvěru uzavřená v režimu zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru neplatná absolutně (viz rozsudek Soudního dvora EU ze dne 5. 3. 2020 ve věci C 679/18).
10. V daném případě se žalobkyni nepodařilo v řízení prokázat, že by řádně zkoumala, případně s péčí řádného hospodáře vyhodnotila schopnost žalovaného úvěr splácet, a proto na smlouvu účastníků je třeba nadále hledět jako na neplatnou. V takovém případě však nelze z titulu smlouvy přiznat jakékoli plnění.
11. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb. občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil.
12. Podle odst. 2 citovaného ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.
13. V daném případě by jako bezdůvodné obohacení na straně žalovaného přicházela v úvahu částka 15 000 Kč, kterou žalovaný prokazatelně od žalobkyně dostal (tato částka byla žalobkyní na účet žalovaného poukázána), pokud by tuto částku žalovaný žalobkyni nevrátil. Protože však, jak žalobkyně sama uvedla, žalovaný jí uhradil částku dokonce celkem 21 495 Kč, k bezdůvodnému obohacení na úkor žalobkyně na jeho straně skutečně v žádném případě nedošlo!! Proto soud rozhodl, jak ve výroku I. uvedeno.
14. Soud na tomto místě uvádí ještě, že i pokud by žalobkyně dotvrdila a prokázala, že úvěruschopnost žalovaného zkoumala řádně a zjištěné skutečnosti vyhodnotila s péčí řádného hospodáře, je otázka, nakolik by smluvní ujednání, zejména v části dohodnutých poplatků (úroků) a poplatků sankčních, byla shledána v souladu s platnými právními předpisy z hlediska jejich přiměřenosti. Zda tato ujednání jsou v souladu s dobrými mravy však již soud s ohledem na výše uvedený důvod, proč byla žaloba zamítnuta, nezkoumal.
15. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl za situace, kdy ve sporu úspěšný žalovaný žádné náklady řízení nepožadoval a ani ze spisu nevyplynulo, že by mu nějaké náklady řízení vznikly.
Poučení:
Proti tomuto rozhodnutí lze podat odvolání do 15 dnů ode dne doručení písemného vyhotovení, a to ke Krajskému soudu v Praze prostřednictvím zdejšího soudu.